V bezpečnosti a ochraně proti Rusku spoléhá veřejnost na EU, vyplývá z nových dat. Prorusky orientovaných lidí ve společnosti nepřibývá

Informace pro novináře, 21. listopadu 2022

Analýza vznikla ve spolupráci s konsorciem České zájmy v EU, které se věnuje českým prioritám v evropské politice.

 Česká veřejnost má devět měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu jasno: Evropská unie by měla postupovat společně a chránit se před působením Ruska. Vyplývá to z výsledků průzkumu sociologického ústavu STEM. Tento postoj převládá napříč společností nezávisle na hodnocení EU samotné. Také společný přístup k ochraně hranic se nadále těší přibližně dvoutřetinové podpoře. Otázka, kdo nese zodpovědnost za nastavení ceny energií a zdanění neočekávaných zisků výrobců a dodavatelů elektřiny, českou veřejnost rozděluje. 

Číst dále

Důvěra v Evropskou unii po jarním poklesu roste

Tisková zpráva ústavu STEM, 9.12.2020

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 57 % občanů, což po jarním poklesu představuje návrat k vysokým hodnotám z roku 2019. 8 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. Češi oceňují přínos EU v oblasti vakcíny a léků a odstranění překážek při dovozu a vývozu zboží či potravin, částečně vnímají i pomoc s ekonomickou krizí.

Číst dále

O Evropské unii skoro nic nevíme, peníze z fondů ale dostáváme rádi

Premiéři zemí EU nyní rozhodují o tom, jak se budou rozdělovat miliardy z rozpočtu EU příštích sedm let. Diskuze o rozpočtu bude zřejmě trvat celý rok 2020. A proto Ústav empirických výzkumů STEM zkoumá, jaké priority by volila česká veřejnost a jak vnímá evropské fondy. Většina Čechů a Češek (68 %) sice považuje peníze z rozpočtu EU za ekonomicky přínosné pro ČR, nevědí ale skoro nic o jejich rozdělování. Například jenom čtvrtina populace (24 %) se domnívá, že z EU rozpočtu dostáváme více, než kolik do něj ČR odvádí. Povědomí o tom, že ČR rozhoduje o příjemcích dotací z rozpočtu EU, je také velmi nízké.

Číst dále

Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii, napříč různými skupinami obyvatel však přetrvávají výrazné rozdíly

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Pozitivní hodnocení EU je v ČR nejvyšší mezi mladými lidmi, občany s vysokoškolským vzdělaním a lidmi dobře materiálně zajištěnými. Souběžně ale také existuje značná skepse k praktickým politikám EU – téměř polovina českých občanů (48 %) má za to, že národní zájmy ČR jsou v rozporu se zájmy EU jako takové. Příznivci středových a pravicových stran jsou pak více proevropští nežli příznivci levice či ANO.

Číst dále

STEM v médiích: Přemluv bábu, ale nepoučuj o EU

Přemluv Bábu. Ale nepoučuj, nemluv o volném pohybu a volání ze zahraničí a doufej, že Babiš nezanevře na EU

Ondřej Houska, Hospodářské noviny, 14.6.2019

Herci Jiří Mádl a Martha Issová natočili před volbami v roce 2010 video, ve kterém mladým lidem radili, jak přemluvit své prarodiče, aby nevolili levici. Razantní, místy vulgární klip vzbudil velkou nevoli zejména u těch, na které zprostředkovaně mířil: u starší generace. Soudě podle výsledků voleb navíc nezafungoval. Pokud chceme někoho přesvědčit, měli bychom postupovat jinak. A zjistit si, co přesvědčovaný považuje za důležité.

Číst dále

Z médií: Ani eurohujeři, ani euroskeptici. Co tedy jsou Češi?

komentář, Právo, 13. 5. 2019

Patnáct let od vstupu do EU dostávám často otázku, proč je společnost ohledně Unie tak rozdělená. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Společnost rozdělená není. Je to spíš mediální obraz. Postoj české společnosti k EU se pohybuje v různých odstínech šedi. Chce se až dodat, že padesáti. 

Číst dále

Podpora našeho členství v Evropské unii prošla krizovým obdobím, napříč sociálními skupinami zůstávají velké rozdíly.

Podpora Evropské unie se po odeznění ekonomické a migrační krize vrací na úroveň z počátku dekády, opětovný vstup do Unie by podpořilo 53 % občanů, 47 % by bylo proti. Stále ale podpora EU zůstává velmi nejistá, nezájem a skepse vůči konkrétním krokům EU přetrvávají. Na příkladu hypotetického opakovaného referenda ukazujeme poměrně velké rozdíly jak mezi věkovými, vzdělanostními, a zejména sociálními skupinami obyvatel, tak i z hlediska postojů k přijetí eura a migraci, tedy témat, která utvářela postoj k Unii v předchozím období.

Číst dále