Důvěra v Evropskou unii po jarním poklesu roste

Tisková zpráva ústavu STEM, 9.12.2020

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 57 % občanů, což po jarním poklesu představuje návrat k vysokým hodnotám z roku 2019. 8 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. Češi oceňují přínos EU v oblasti vakcíny a léků a odstranění překážek při dovozu a vývozu zboží či potravin, částečně vnímají i pomoc s ekonomickou krizí.

Číst dále

O Evropské unii skoro nic nevíme, peníze z fondů ale dostáváme rádi

Premiéři zemí EU nyní rozhodují o tom, jak se budou rozdělovat miliardy z rozpočtu EU příštích sedm let. Diskuze o rozpočtu bude zřejmě trvat celý rok 2020. A proto Ústav empirických výzkumů STEM zkoumá, jaké priority by volila česká veřejnost a jak vnímá evropské fondy. Většina Čechů a Češek (68 %) sice považuje peníze z rozpočtu EU za ekonomicky přínosné pro ČR, nevědí ale skoro nic o jejich rozdělování. Například jenom čtvrtina populace (24 %) se domnívá, že z EU rozpočtu dostáváme více, než kolik do něj ČR odvádí. Povědomí o tom, že ČR rozhoduje o příjemcích dotací z rozpočtu EU, je také velmi nízké.

Dostáváme víc nebo míň? Nevíme.

„ Máte představu, kolik peněz podle Vás Česká republika v současné době platí do rozpočtu EU a kolik dostáváme zpět?“

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Představa o poměru plateb a příjmů ČR do a z rozpočtu EU je mlhavá. Necelá polovina občanů (45 %) jednoduše neví, a ani se neodváží odhadnout, kolik peněz ČR od EU dostává. Třináct procent si dokonce myslí, že dáváme více, než dostáváme. Osmnáct procent si myslí, že dáváme stejně, jako dostáváme.

Když se výzkum ptal na budoucí rozpočet, který se nyní vyjednává, bylo povědomí ještě nižší. Jen 7 % si myslí, že bude ČR dostávat více, než vloží. O tom, že i nadále bude ČR profitovat z EU rozpočtu, neví ani ta část populace, která se o Evropskou unii zajímá a důvěřuje jí.

Podle ministerstva financí ČR jsme v roce 2019 obdrželi z unijního rozpočtu 97,9 miliardy korun a odvedli do něj 42,4 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako
v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.

„Je skoro neuvěřitelné, že se za 15 let nepodařilo veřejnost informovat o základní věci, tedy že bohatší státy EU dotují rozvoj ČR,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM k tématu EU. „Přes tuto neznalost Češi věří, že peníze z EU jsou pro nás ekonomicky přínosné,“ dodává. „Nelze se příliš divit, že informačního vakua mohou snadno využívat různí demagogové či dezinformační kanály,“ komentuje Hořejš.

Fondy máme rádi, jsou pro nás přínosné.

V obecném pohledu jsou českou populací fondy EU vnímány jako ekonomicky přínosné (68 %), šestina populace souhlasí zcela rozhodně. Skupina odpůrců tvoří zhruba třetinu obyvatelstva.

„Celkově vzato, jsou podle Vás evropské fondy pro ČR
ekonomicky přínosné?“

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Jak ukazuje následující graf, přínos fondů oceňují i odpůrci Evropské unie
U umírněných odpůrců to jsou dvě pětiny, u silných odpůrců jejich čtvrtina.

„Celkově vzato, jsou podle Vás evropské fondy pro ČR
ekonomicky přínosné?“

(součet odpovědí určitě + spíše ano a určitě +spíše ne)

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Kdo rozhoduje? Nevíme

Ve veřejnosti převládá pocit, že o využití prostředků z fondů nerozhodujeme na úrovni ČR. Častěji si občané myslí, že o penězích na konkrétní projekty se rozhoduje v institucích EU (57 %) nežli v ČR samotné. A tedy, že ČR má příliš svázané ruce, na co peníze uplatní.

„Ačkoliv Češi mají podezření, že peníze z rozpočtu EU nejdou na to nejdůležitější, netuší vlastně příliš, kdo za to může,“ komentuje výsledky výzkumu Hořejš. „Není divu. Například se mylně domnívají, že o přidělení dotace na konkrétní projekt se nerozhoduje v ČR. Nevyznají se v tom, kdo je odpovědný, a tak propadají celkové skepsi.“

Smysluplnost investic z EU fondů je hodnocena jako nízká (30 %). Přesto stále 60 % z těch, kteří je nehodnotí jako účelné (smysluplné), je hodnotí jako ekonomicky přínosné.

„Investujeme v České republice peníze z evropských fondů smysluplně?“

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019

Ti, kteří nějaký projekt financovaný z EU konkrétně znají, tak hodnotí fondy mnohem pozitivněji. Schopnost uvést nějaký projekt financovaný EU silně zvyšuje míru pozitivního hodnocení (z 22 % na 38 %).

Znalost projektů financovaných z EU je nízká

Více než polovina veřejnosti (52 %) si na projekt financovaný nebo spolufinancovaný Evropskou unií ve svém okolí nevzpomene. Na konkrétní projekt financovaný EU by si nejspíš vzpomněla necelá polovina populace (46 %), přičemž znalost úměrně klesá s hodnocením EU. Jistotu, že by některý z projektů uměli jmenovat, má jen 12 % občanů.

Veřejnost dává přednost tomu, aby peníze z EU směřovaly spíše do obcí a regionů než na řešení problémů globálního významu. Investice mají být uskutečněny především na úrovni lokální, globální užití stojí na pozadí zájmu.

„I přes četné cedulky máme tendenci zapomínat, co vzniká za peníze z evropského rozpočtu,“ komentuje výsledky Hořejš. „Ve veřejném mínění vidíme paradox, že česká populace chce EU, která bude hrát silnější roli v mezinárodním souboji velmocí, ale zároveň se bojí, aby nás to nestálo moc peněz,“ dodává.

„Peníze z fondů EU by se měly investovat především do:

Pramen: STEM, Trendy říjen 2019.

Prioritními oblastmi jsou „velké“ rozpočtové kapitoly

V rámci výzkumu jsme stanovili několik rozpočtových témat (oblastí), na které mohou jít peníze z evropského rozpočtu. Výsledkem je žebříček priorit, které by podle české veřejnosti měly být finančně podpořeny.

Prioritní oblasti

Mezi prioritní oblasti, které byly označeny jako 5 nejzásadnějších, patří:

  1. rozvoj celostátní dopravy – silnice, dálnice, železnice,
  2. ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší,
  3. sociální služby, péče o sociálně potřebné,
  4. podpora zemědělců a zemědělské výroby,
  5. podpora výzkumu a vývoje.

Investice do dopravy a zejména rozvoj celostátní dopravy, jako jsou silnice, dálnice a železnice, jsou vysoce podporovány napříč celou společností. Ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší, stejně tak jako boj proti změnám klimatu a omezování emisí CO2, jsou méně podporovány lidmi, kteří jsou k EU kritičtí. Ti naopak více podporují zemědělství. Peníze na výzkum nejvíce vadí odpůrcům EU.

Pokud měla veřejnost vybrat jen jedno téma, které je nejdůležitější, tak podle jedné čtvrtiny je to oblast sociálních služeb a péče o sociálně potřebné. Druhé místo obsadila ochrana a zlepšování životního prostředí, tj. vody, půdy a ovzduší (20 %).

Podporované oblasti

Mezi témata, která mají podporu většiny společnosti (nad 60%), veřejnost nejčastěji zařazuje podporu společné ochraně hranic a evropské pohraniční stráži (Frontex), podporu boji proti změnám klimatu a omezování emisí CO2, podporu firem v zavádění nových technologií a při modernizaci výroby a podporu studia a stáží v zahraničí (například Erasmus+).

„Česká veřejnost intuitivně preferuje podobné oblasti, jaké mají prioritu i v návrhu evropského víceletého rozpočtu,“ říká Hořejš. „Především životní prostředí, sociální služby a věda jsou přitom českými politiky v diskusi o EU spíše opomíjeny, zatímco veřejnost je považuje za velmi důležité. Spíše kladně se staví k diskutovanému posílení evropských pohraničníků, tzv. Frontexu. Naopak k některým novinkám – jako je vojenská spolupráce – a především k řešení migrace se staví velmi skepticky,“ dodává.

Rozdíl podle vztahu k EU

Ti, kteří EU podporují, vyjadřují vyšší podporu vzdělání a vědě, modernizaci firem a ochraně klimatu, tedy obecně můžeme říci, že preferují investice do budoucna a integraci EU.

Ti, kteří EU kritizují, mají jasné ekonomické priority, které se nyní nebo v budoucnu projeví přímo v ČR. Proto kladou menší důraz na ochranu klimatu a životní prostředí.

A ti, kteří EU vůbec nepodporují, kladou významný důraz zejména na sociální oblast a okamžité čerpání výhod, investice do budoucnosti je moc nezajímají.

Kritické oblasti

Kritické oblasti, tedy ty, které by podle veřejnosti neměly být z EU financovány, jsou zejména oblasti jako vojenská spolupráce, například společné financování mírových misí v zahraničí a společný vývoj a nákup zbraní. Dalším málo podporovaným tématem je vesmírný program (například vysílání evropských družic a společný evropský vesmírný program), podpora rozvojové pomoci třetím zemím a migrace vnímaná jako řešení problémů spojených s příchodem cizinců do České republiky.

Veřejnost vnímá vojenskou spolupráci jako nadbytečnou z důvodu existence NATO. Vesmírný program není vnímán negativně, ale je v kontextu dalších dimenzí pro většinu obyvatel nejméně naléhavý. Témata rozvojové pomoci a migrace jsou dlouhodobě spojena se silnými emocemi a obavami.

„Ukážu Vám na kartě řadu oblastí, na které mohou jít peníze z evropského rozpočtu. Označte prosím, do kterých by podle Vás peníze z Evropské unie jít MĚLY a do kterých NEMĚLY.“

Pramen: STEM, Trendy (říjen) 2019

Jen málokdo sleduje dění v EU

81 % obyvatel ČR má alespoň minimální zájem o dění u nás nebo v zahraničí.

58 % dění sleduje pravidelněji.

41 % se zajímá o události spojené s EU, 23 % obecně o evropské fondy.

O rozpočet 2021-27 jeví zájem jen 7 % dotázaných, 2 % se pak deklarují aktivní zájem.

Pramen: STEM, Trendy (říjen) 2019.

Otázka: „Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte? Jak se zajímáte o následující záležitosti? (O zahraniční politiku ČR/O Evropskou unii/ O využívání fondů EU); Zajímáte se o dění okolo přípravy tzv. evropského rozpočtu na roky 2021-27?“

Obecně o vztahu k EU

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Postoje k EU jsou ale dost nestabilní a nevyhraněné – v současné době je jednoznačných odpůrců Unie ve společnosti 20 %, jednoznačných zastánců 19 %. Zbývající velká většina (61 %) nemá na Evropskou unii jednoznačně vyhraněný názor.

Kladné hodnocení EU je v ČR nejvyšší mezi mladými lidmi, občany s vysokoškolským vzděláním a mezi lidmi dobře materiálně zajištěnými. Naopak nižší míra spokojenosti je příznačná pro občany se základním nebo učňovským vzděláním a pro osoby starší 60 let.

Souběžně existuje značná skepse k praktickým institucionálním opatřením Evropské unie. Téměř polovina českých občanů (48 %) má za to, že národní zájmy ČR jsou v rozporu se zájmy EU jako takové. Více viz Tisková zpráva Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii, https://www.stem.cz/mirna-vetsina-ceskych-obcanu-je-spokojena-s-clenstvim-cr-v-evropske-unii-napric-ruznymi-skupinami-obyvatel-vsak-pretrvavaji-vyrazne-rozdily/

O datech a metodologii:

Dlouhodobé časové řady STEM – TRENDY, říjen 2019. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI).

Výzkum podpořily následující organizace:

Zastoupení Evropské komise v ČR (https://ec.europa.eu/czech-republic/home_cs), Nadace BLÍŽ K SOBĚ (https://www.blizksobe.cz/),

Úřad vlády ČR (https://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/)

Europeum (http://www.europeum.org/).

C:\Users\hartl\AppData\Local\Microsoft\Windows\INetCache\Content.Word\STEM_logo.png

Ústav empirických výzkumů, z.ú.

_____________________________________________________

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Michaela Trtíková Vojtková, STEM, trtikova@stem.cz, 777 068 338


Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii, napříč různými skupinami obyvatel však přetrvávají výrazné rozdíly

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Pozitivní hodnocení EU je v ČR nejvyšší mezi mladými lidmi, občany s vysokoškolským vzdělaním a lidmi dobře materiálně zajištěnými. Souběžně ale také existuje značná skepse k praktickým politikám EU – téměř polovina českých občanů (48 %) má za to, že národní zájmy ČR jsou v rozporu se zájmy EU jako takové. Příznivci středových a pravicových stran jsou pak více proevropští nežli příznivci levice či ANO.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 26. listopadu 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1111 respondentů.

STEM již dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí jak mezinárodní dění, tak situaci na domácí politické scéně. Z listopadového průzkumu STEM vyplývá, že 56 % české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě. Z valné většiny však jde o váhavější souhlas „spíše ano“, pouze 13 % všech respondentů uvedlo, že je „určitě“ spokojeno s členstvím naší země v EU. Tato otázka také ukazuje, že tábor těch, kdo jsou naopak rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 15 % české společnosti.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 11/2019, 1111 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM zachycující vývoj spokojenosti českých občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU v roce 2004, ukazuje, že povlovné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivního hodnocení EU. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň 41 % v dubnu 2012. Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016. Nynějších 56 % české populace vyjadřujících spokojenost s členstvím v EU nás vrací k průměrným hodnotám spokojenosti sledovaným v období po vstupu do EU.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2019

Dlouhodobě se také ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni mladší lidé, lidé s vyšším vzděláním a lidé lépe materiálně a finančně zajištěni. Naopak nižší míra spokojenosti s členstvím v EU je charakteristická pro občany se základním vzděláním, osoby starší 60 let, resp. důchodce. Následující dva grafy ilustrují jak rozdíly v míře spokojenosti mezi různými věkovými a vzdělanostními kategoriemi, tak změny těchto kategorií v čase. V posledních 10 letech byli s EU zdaleka nejspokojenější lidé mladší 29 let. Přetrvává také diferenciace podle vzdělání, kde spokojenost s EU výrazně roste s dosaženým vzděláním.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019

Následující graf pak ukazuje, že hodnocení českého členství v EU je pozitivně provázané s uvedeným materiálním a finančním zajištění respondenta. Čím lepší životní situace respondenta, tím spíše bude kladně hodnotit členství v EU. Naopak 59 % z českých občanů, kteří se označili za špatně zajištěné nebo v zásadě chudé, je s členstvím v unii nespokojeno.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle uvedeného materiálního zajištění respondentů

Pramen: STEM, Trendy 11/2019, 1111 respondentů starších 18 let

Takto položená a zkoumaná otázka zjišťuje celkovou spokojenost s naším členstvím v Evropské unii a směřuje k zachycení souhrnné bilance kladů a záporů našeho členství. Položíme-li ale otázku na evropskou spolupráci obecněji a zeptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, kladně odpoví přesně tři čtvrtiny českých obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, ale je podstatně stabilnější nežli předchozí otázka po spokojenosti s českým členstvím v EU.

V kontrastu s konkrétním, kritickým vnímáním EU pak leží abstraktnější myšlenka „Evropy“, k níž se stabilně hlásí tři ze čtyř obyvatel ČR. Při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii je proto nezbytné rozlišovat mezi hodnotovým přihlášením k Evropě a tím, jak čeští občané hodnotí vlastní politiky a procesy EU jejich naplňování.

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Rozdíl mezi názorem české společnosti na české členství v EU na straně jedné a pocitem abstraktní sounáležitostí s Evropou (nikoliv s EU) na straně druhé je poměrně pochopitelný. Z předchozích výzkumů vyplývá, že česká společnost je kritická k mnoha praktickým opatřením EU a k jejímu konkrétnímu fungování. Evropská unie českým občanům připadá těžkopádná, málo efektivní, nesrozumitelná, a mnozí soudí, že se příliš zabývá banalitami.

Níže uvedený graf ukazuje, že téměř polovina české společnosti má stále za to, že české národní zájmy (bez bližšího upřesnění, co mají tyto zájmy představovat) jsou v rozporu se zájmy EU.

„Myslíte si, že naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie?“

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Následující graf shrnuje vnímání a hodnocení EU příznivci různých českých politických stran. Kvůli nízkému počtu příznivců menších parlamentních stran jsme pro tento graf spojili data z dvou průzkumů STEM – říjen a listopad 2019. Ze srovnání je patrné, že na jedné straně tu jsou odpůrci EU, nejvíce jich pak je mezi příznivci SPD a KSČM. Příznivci těchto dvou stran jsou také jediné dvě skupiny, u kterých počet těch, kdo věří v rozpor českých národních zájmů a zájmů EU, převyšuje počet těch, kdo jsou s EU spokojeni. Naopak výrazně spokojeni s EU jsou především příznivci menších stran (STAN, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů. Zajímavý je i velmi kladný postoj k EU mezi příznivci ODS, který je srovnatelný například s postoji příznivců Pirátů. Ač příznivci ANO vnímají EU veskrze pozitivně, celá polovina z nich má zároveň za to, že české národní zájmy jsou v rozporu se zájmy EU.

Postoje k Evropské unii

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, spojený soubor Trendy 10/2019, Trendy 11/2019.


STEM v médiích: Přemluv bábu, ale nepoučuj o EU

Přemluv Bábu. Ale nepoučuj, nemluv o volném pohybu a volání ze zahraničí a doufej, že Babiš nezanevře na EU

 

Ondřej Houska, Hospodářské noviny, 14.6.2019

Herci Jiří Mádl a Martha Issová natočili před volbami v roce 2010 video, ve kterém mladým lidem radili, jak přemluvit své prarodiče, aby nevolili levici. Razantní, místy vulgární klip vzbudil velkou nevoli zejména u těch, na které zprostředkovaně mířil: u starší generace. Soudě podle výsledků voleb navíc nezafungoval. Pokud chceme někoho přesvědčit, měli bychom postupovat jinak. A zjistit si, co přesvědčovaný považuje za důležité.

Řeč nebude o přemlouvání kvůli volbě té či oné politické strany. V Česku se už zhruba rok a půl projevuje jiný trend: tuzemským zastáncům Evropské unie začal vadit pověstný český euroskepticismus a rozhodli se své spoluobčany přesvědčit, že pro Česko je členství v EU naprosto zásadní věcí. A že czexit by byl naprostá blbost. “EU se v době migrační krize stala v běžné diskusi v Česku v podstatě sprostým tématem a sprostým slovem,” říká Martin Buchtík, ředitel výzkumného ústavu STEM. Připomíná, že v roce 2016 členství v unii podporovala zhruba jen třetina lidí. Migrační krize ale skončila a ekonomice se daří, takže podpora unie vyskočila na současných 56 procent. Češi ale stále v rámci EU patří k těm vůbec nejskeptičtějším.

Unii teď sice lidé fandí o něco víc, ale ne z přesvědčení. Důvodem je hlavně to, že v médiích už tolik neslyší o nějaké krizi. “Ten vztah je mělký, nezakládá se na žádných hlubších postojích a může se velmi rychle změnit,” upozorňuje Buchtík. A dokládá to konkrétním číslem − až 70 procent Čechů na EU nemá vyhraněný názor, jsou schopni se přiklonit na tu či onu stranu. Jsou tedy cílovou skupinou jak pro okamurovce či klausovce, tak pro ty, kteří se bojí, že skepse a nezájem by Čechy jednou mohly zavést na stejnou cestu jako Brity.

Celý článek si můžete přečíst zde.


Z médií: Ani eurohujeři, ani euroskeptici. Co tedy jsou Češi?

komentář, Právo, 13. 5. 2019

Patnáct let od vstupu do EU dostávám často otázku, proč je společnost ohledně Unie tak rozdělená. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Společnost rozdělená není. Je to spíš mediální obraz. Postoj české společnosti k EU se pohybuje v různých odstínech šedi. Chce se až dodat, že padesáti. 

Je jen málo témat, kde se falešné dělení společnosti ukazuje lépe. V médiích vidíme britské referendum, které tamní společnost skutečně rozdělilo. A diskutovat, kdo jsme „my“ a kdo „oni“, je jednodušší než vysvětlovat téma komplikované a málo přehledné. V neposlední řadě máme pro oba „extrémy“ populární nálepky: eurohujeři a euroskeptici. Z rozsáhlé studie, kterou připravil ústav STEM s agenturou Behavio, se ukazuje, že takové rozdělení neplatí. Sice máme v Evropě skoro nejméně spokojených občanů s EU, ale odejít rovnou z EU by chtěl jen každý desátý. 

Naopak k Evropě jako společenství máme silný pozitivní vztah. Na druhé straně skoro nikdo si nemyslí, že je EU bez chyby. Nejvíce respondentů v našich výzkumech by si vybralo jinou nálepku – „euroreformátor“. Nezajímá je diskuse, zda Evropa ano nebo ne, ale jaká Evropa. 

A co by v Evropě chtěli? Odpověď není triviální, protože ji sami často nedokážeme pojmenovat. A každý má své priority trochu někde jinde. Určitě víme, co nechceme, v tom jsme vždy mnohem lepší. Evropa nemá řešit banality, které nás omezují, a nechceme, aby nás poučovala. 

Zároveň vidíme, že prosazování našich zájmů je z velké části i problémem našich představitelů. A že je Evropská unie byrokratická? To nás sice štve, je to často první asociace s Unií, ale vlastně si uvědomujeme, že to je problém všech velkých institucí a úřadů. Trochu překvapivě není pro nás hlavní důvod EU přísun peněz a ekonomické otázky, které jsou často diskutované. Důležitější jsou dvě věci, které má Unie dělat: víc myslet na původní záměr, kterým je život bez konfliktů v Evropě. To je zásadní a Evropa má, podle české veřejnosti, být schopna vypořádat se s novými výzvami, jako je obrana proti terorismu, společná ochrana vnější hranice a zapojení se do mezinárodního úsilí o řešení konfliktů. 

Evropa se totiž nemá zabývat naším každodenním životem. Má řešit věci, na které národní státy nestačí, pomoct nám je překonat. Není jich málo. Je to bezpečnost léků i potravin v mezinárodním obchodě a také boj se suchem a znečištěním. 

S překvapením zjišťujeme, že jsme dost jednotní v tom, co podstatné je a co je vedlejší. Teď zbývá, aby občané viděli, že jejich zájmy někdo schopně prosazuje. Bez toho totiž Češi svoje čekání na vizi společné Evropy mohou také vzdát. 

Martin Buchtík (Autor je ředitel ústavu empirických výzkumů STEM)


Brexit nedopadne na Británii negativně, domnívají se Češi. Více se obávají případného odchodu ČR

Tisková zpráva STEM a Behavio Labs, 12.3.2019

Česká veřejnost se domnívá, že odchod z EU nemusí pro Brity dopadnout ani pozitivně, ani negativně. Pozitivní prognóza u nich dokonce mírně převažuje. Pesimističtěji vidí naopak případný odchod ČR. Ukázala to data z nové studie o našem vztahu k EU.

Mnoho komentátorů se domnívá, že odchod Velké Británie z EU může ovlivnit postoj české veřejnosti k evropskému společenství. Jak si stojí jejich domněnky v zrcadle veřejného mínění? Vystrašil české euroskeptiky Brexit, nebo je naopak posílil? A lze nalézt podobnosti mezi náladami v obou zemích?

Za prvé Češi nevidí Brexit černě. Na otázku, zda je odchod z EU pro Velkou Británii dobrá nebo špatná věc, odpovědělo 33 % respondentů „dobrá“, 23 % uvedlo „špatná“ a 18 % vybralo možnost „ani dobrá, ani špatná“. Zbylých 26 % neví či nemá na otázku názor. Postoje se liší výrazně podle toho, zda jde o zastánce nebo kritiky EU. Mezi silnými zastánci EU je 68 % těch, kteří se domnívají, že Brity odchod postihne negativně. Naopak z občanů kritických k EU se to domnívá jen 6 %.

„Velká Británie se v referendu v roce 2016 rozhodla opustit EU. Je to pro Británii dobrá, anebo špatná věc?“

Zdroj: Výzkum STEM a Behavio Labs., Únor 2019, 1000 respondentů, sběr dar na online panelu, váženo dle rozložení v populaci ČR.

Data jsou ukázkou z nové studie, kterou připravuje nezávislý ústav STEM spolu s průzkumnou agenturou Behavio Labs a odborným think-tankem Europeum. Studie se zaměřuje na emoce, nevýhody a výhody, které si Češi spojují s Evropou a EU. Na výzkum finančně přispěly nadace Friedrich Naumann Foundation, nadace BLÍŽKSOBĚ a několik českých filantropů.

„Velká Británie se v referendu v roce 2016 rozhodla opustit EU. Je to pro Británii dobrá, anebo špatná věc?“

Přesvědčení zastánci EU Kritici EU
Dobrá 6 % 32 %
Špatná 68 % 6 %
Ani dobrá, ani špatná 13 % 23 %
Neví 14 % 38 %

Zdroj: Výzkum STEM a Behavio Lab., Únor 2019, 1000 respondentů, sběr dar na online panelu, váženo dle rozložení v populaci ČR.

Mínění vázané k Brexitu se liší hlavně podle vzdělání a věku. Například do 40 let věku převládá pocit, že jde o špatnou věc pro Británii. Občané starší 40 let se domnívají, že Británie na odchodu spíše získá.

„Naši domácí odpůrci a zastánci EU si interpretují odchod Británie z Evropské unie dle svého předchozího hodnocení EU. Vliv Brexitu na jejich postoj k EU je velmi malý,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „Navíc dění kolem Brexitu a obecně kolem EU sledují Češi mnohem povrchněji, než jak by se mohlo zdát z mediálního prostoru.“

Dopad možného odchodu ČR z Evropské unie hodnotí česká populace negativněji než dopad odchodu Velké Británie. Celkem 40 % respondentů odpovědělo, že odchod z EU by pro ČR byla věc špatná. Za negativní považují odchod ČR spíše mladší lidé s vysokoškolským vzděláním.

„Představte si, že z EU by vystoupila ČR. Byla by to pro ČR dobrá, anebo špatná věc?“

Zdroj: Výzkum STEM a Behavio Labs., Únor 2019, 1000 respondentů, sběr dar na online panelu, váženo dle rozložení v populaci ČR.

Dalším z důvodů, proč dění v Británii tolik neovlivňuje náladu v ČR, je fakt, že pro Čechy jsou důležitější pro spolupráci okolní země. Jen 35 % respondentů v průzkumu uvedlo, že Británie je důležitý spojenec ČR, oproti 62 % u Rakouska nebo 51 % u Německa. Překvapivě větší spolupráci s Británií požadují příznivci EU (54 % přesvědčených zastánců EU) a méně její odpůrci (17 % odpůrců považuje Británii za důležitého partnera).

V Británii i ČR roste podpora pro Evropskou unii

Češi a Britové zastávají do jisté míry podobné euroskeptické postoje. V Británii od referenda v roce 2016 počet příznivců EU narostl. V ČR roste obdobně, ale až v posledním půlroce. V Británii se v poslední době aktivizovali především mladí lidé. V zemi také hlavní téma migrace zastínily ekonomické otázky.

V obou zemích je postoj k Unii více negativní u lidí s vyšším věkem, nižším vzděláním a nižším příjmem domácnosti. V ČR a VB jsou spíše pro vystoupení z EU lidé, kteří se podle svých slov méně zajímají o politiku a kteří méně často chodí k parlamentním či evropským volbám.

Obě země se ale liší v tom, jaké politické strany zastupují euroskeptiky. Zatímco v ČR jsou méně pro EU voliči levice, v Británii jsou to naopak voliči Konzervativní strany.

Podle dat průzkumné agentury YouGov[1] v Británii zatím nenastal silný odpor k Brexitu. Více Britů se sice nyní domnívá, že rozhodnutí vystoupit z EU byla chyba, ale je to stále méně než polovina. Kolem 45 % Britů podporuje druhé referendum o podobě budoucích vztahů a zhruba 38 % je proti dalšímu plebiscitu. Britská veřejnost se zároveň domnívá, že dohoda, kterou vyjednala vláda premiérky Mayové, není pro Británii výhodná. Pro zastánce Brexitu je odchod z EU málo „důsledný“, zatímco pro odpůrce Brexitu neúměrně přeruší obchod a vztahy s EU.

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Jiří Boudal, Behavio, jiri.boudal@behaviolabs.com, 777804658

  1. Zdroje: Data YouGov: https://d25d2506sfb94s.cloudfront.net/cumulus_uploads/document/oxmidrr5wh/EUFinalCall_Reweighted.pdf
    https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2018/09/12/how-public-feel-about-brexit-options
    
    https://d25d2506sfb94s.cloudfront.net/cumulus_uploads/document/3fwsayvj02/PeoplesVote_181129_Brexit_w.pdf
    
    Analýza STEM 2.7.2018: https://www.stem.cz/podpora-naseho-clenstvi-v-evropske-unii-prosla-krizovym-obdobim-napric-socialnimi-skupinami-zustavaji-velke-rozdily/ 

Podpora našeho členství v Evropské unii prošla krizovým obdobím, napříč sociálními skupinami zůstávají velké rozdíly.

Podpora Evropské unie se po odeznění ekonomické a migrační krize vrací na úroveň z počátku dekády, opětovný vstup do Unie by podpořilo 53 % občanů, 47 % by bylo proti. Stále ale podpora EU zůstává velmi nejistá, nezájem a skepse vůči konkrétním krokům EU přetrvávají. Na příkladu hypotetického opakovaného referenda ukazujeme poměrně velké rozdíly jak mezi věkovými, vzdělanostními, a zejména sociálními skupinami obyvatel, tak i z hlediska postojů k přijetí eura a migraci, tedy témat, která utvářela postoj k Unii v předchozím období.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM již téměř dvacet let pravidelně sleduje názory veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii. Názory na Evropskou unii se výrazně v čase proměňují, přičemž tyto pohyby souvisejí jak se situací na mezinárodní, tak i domácí politické scéně. V dlouhodobém horizontu takovými událostmi bylo nejprve naše předsednictví EU, které výrazně ovlivnilo názory veřejnosti směrem k pozitivnímu vnímání EU, naopak na sebe navazující ekonomická krize (spojená s krizí Eurozóny) a následná migrační krize posunuly veřejné mínění k negativnímu hodnocení. Po jejich odeznění se opět vnímání postupně vylepšuje. Jak ukazují letošní mezinárodní výzkumy Eurobarometru[1], vnímání EU je pozitivnější napříč Evropou. Zároveň je v tomto srovnání česká veřejnost jednou z nejkritičtějších vůči EU (spolu s Chorvatskem a Itálií), což souvisí i s nízkým zájmem o problematiku nebo deklarovanou ochotou volit ve volbách do Evropského parlamentu.

Z našich předchozích analýz[2] také jasně vyplývá, že je při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii třeba rozlišovat mezi hodnotovým zakotvením integračních procesů ve vědomí lidí a tím, jak hodnotí praktiky jejich naplňování. Zatímco celkově členství v EU v roce 2018 kladně hodnotí polovina (50 %) dospělé populace ČR, s obecnou myšlenkou na evropskou spolupráci, tedy s pocitem sounáležitosti s Evropou, souhlasí téměř tři čtvrtiny (72 %). Co se ovšem v poslední době nemění, je podpora přijetí eura, která je od roku 2011 setrvale kolem 20 % (v roce 2018 to je 18 %), přičemž v roce 2006 přijetí eura podporovala polovina (54 %) české veřejnosti.

Všechny tyto obecnější úvahy se v poslední době slévají v diskusi o možném referendu o setrvání, či chcete-li o vystoupení z ČR z EU. Tato diskuse dostává zcela konkrétní rozměr v době, kdy se zákon o obecném referendu stal předmětem povolebního vyjednávání. Jsou to také právě dva roky od referenda ve Velké Británii. A konečně z analytického hlediska je otázka o referendu ústřední pro měření postojů veřejnosti, protože se v ní propojuje hodnotová a praktická rovina vnímání evropské integrace.

Otázku je možné formulovat různými způsoby, jak retrospektivně, tak projektivně do budoucna. Znění otázky STEM je obecné, srozumitelné a do značné míry nezávislé na konkrétních okolnostech. Není jejím smyslem predikovat výsledky případného referenda (taková otázka má smysl pouze v situaci, kdy je o konání referenda rozhodnuto), výsledky je třeba sledovat zejména v časové řadě nebo srovnání různých skupin populace.

Graf 1: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

(podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2010-2018, reprezentativní výběr dospělé populace ČR, cca 1000 respondentů

Podíl těch, kteří by hlasovali znovu pro vstup do EU, se v roce 2011 snížil v kontextu ekonomické krize a s ní spojenou krizí Eurozóny (z 59 % na 49 %) a pokračuje na ni bezprostředně navazující migrační krizí. V letech 2015 a 2016 tak byla podpora Evropské unie v české veřejnosti vůbec nejnižší, jen 38 % občanů by hlasovalo pro vstup do Unie. Po odeznění obou událostí se podpora začala opět zvyšovat. V dubnu 2018 by vstup do EU podpořila více než polovina (53 %) veřejnosti, což odpovídá podpoře z počátku dekády (v roce 2010 to bylo 59 %; více viz Graf 1). Postoje k EU jsou u značné části veřejnosti mělké a ovlivňují je výrazně globální procesy, které neumíme efektivně předvídat. Mimochodem, situace v ČR je velmi podobná vývoji postojů ve Velké Británii v době před referendem.[3]

Kromě celkového pohledu v časovém vývoji je pro porozumění postojům veřejnosti klíčové vidět podporu v různých demografických, sociálních a postojových skupinách. Je obecně známo, že napříč Evropou má EU největší podporu mezi mladými lidmi, což platí také v České republice (Graf 2). Celkem 63 % z nich by vstup do EU podpořilo, je však důležité mít na paměti, že tato věková skupina tvoří necelou pětinu dospělé populace (navíc s tradičně podprůměrnou volební účastí). Naopak u osob 60 a více let (kterých je v dospělé populaci asi 28 %) je podpora jen 45 %. Jde také o věkovou skupinu, u které se podpora EU nevrátila na úroveň roku 2010.

Graf 2: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle věku (podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Z hlediska vzdělanostní struktury (Graf 3) je nejnižší podpora mezi lidmi, kteří mají základní vzdělání nebo střední školu bez maturity (44 %). Tato skupina obyvatel mimo jiné nevyužívá nejčastěji zmiňované přínosy EU, jako jsou volné hranice pro cestování, možnost studia a práce v zahraničí, roaming. Některé přínosy pro ně pak zůstávají v rovině nesrozumitelné abstrakce (export, hospodářská politika, zahraniční investice). Z druhé strany v této skupině také více rezonují obavy o bezpečnost země a ztráty národní identity a suverenity.

Graf 3: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle dosaženého vzdělání (podíly „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

To platí také pro skupiny obyvatel podle sociální vrstvy, se kterou se identifikují (Graf 4). Tam je tento trend ještě silnější. Zatímco podpora ve vyšší střední vrstvě (kterou ale tvoří jen 8 % dospělé populace) je 74 %, v dolní vrstvě (6 % populace) je to jen čtvrtina (25 %). Nejpočetnější střední vrstva, do které se řadí šest z deseti Češek a Čechů, by hlasovala pro vstup do EU (58 % pro, 42 % proti). Nižší střední vrstva (čítající asi čtvrtinu dospělých) by vstup nepodpořila (41 % pro).

Graf 4: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle subjektivního společenského zařazení (podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“
a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Jako určitý (byť ne zcela jednoznačný) indikátor občanské angažovanosti na základní úrovni jsme zvolili účast ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Graf 5: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle účasti ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017
(podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Vidíme, že podpora vstupu do EU v hypoteticky opakovaném referendu je vyšší u účastníků voleb (57 %) než u těch, kteří se rozhodli svého volebního práva nevyužít (43 %). To je také podstatné pro předjímání případného výsledku referenda v budoucnu: větší podíl odpůrců EU je mezi těmi, kteří se ve veřejném dění běžně neangažují, a velký vliv by mělo, zda by je (hypotetická) kampaň dokázala k účasti aktivizovat.

Protože v nedávné minulosti ovlivňovaly postoje veřejnosti k Evropské unii krizové události spojené s Eurozónou a migrací, ukazujeme, jak obdobné postoje formují veřejné mínění nyní. V případě přijetí eura (které podporuje jen 18 % občanů; Graf 6) tvoří zastánci jeho přijetí v České republice jádro podporovatelů EU (90 % pro vstup). Ale i ti, kteří zavedení Eura spíš nepodporují (tři z deseti obyvatel), jsou častěji zastánci vstupu do EU (62 %), pokud by se o něm znovu hlasovalo. Mezi těmi, kteří jsou jednoznačně proti euru (necelá polovina populace), je podpora jen třetinová (34 %).

Graf 6: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle postoji k přijetí eura (podíly „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Obdobně je tomu i v případě obavy ze situace uprchlíků v Evropě. Mezi těmi, kterým situace dělá velké starosti (asi třetina dospělých v ČR), jsou zastánci EU v menšině (40 %). U ostatních, ať už jde o skupinu, kterým situace dělá menší starosti (polovina dospělých v ČR) nebo skoro žádné starosti (desetina), převažují podporovatelé (cca 60 %).

Z obou těchto ukazatelů je patrné, že obavy z uprchlíků nebo neochota přijmout euro nejsou samy o sobě hlavním motorem odmítání EU.

Graf 7: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle starosti se situací uprchlíků v Evropě (podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

 

  1. http://www.europarl.europa.eu/pdf/eurobarometre/2018/oneyearbefore2019/eb89_one_year_before_2019_eurobarometer_en_opt.pdf
  2. https://www.stem.cz/v-nazoru-na-nase-clenstvi-v-evropske-unii-je-ceska-verejnost-rozdelena-do-dvou-vyrovnanych-taboru/
  3. Zdroj: YouGov https://whatukthinks.org/eu/questions/if-there-was-a-referendum-on-britains-membership-of-the-eu-how-would-you-vote-2/?removed

V názoru na naše členství v Evropské unii je česká veřejnost rozdělená do dvou vyrovnaných táborů.

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojena polovina našich občanů. Téměř tři čtvrtiny našich obyvatel cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Obě charakteristiky jsou v čase na vzestupu. Z druhé strany vládne skepse k praktickým politikám EU a mnohé pochybnosti. Otázkou nevyjasněnou, která dělí občany na dvě stejné části, je otázka, zda naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM již téměř dvacet let pravidelně sleduje názory veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii. Názory na Evropskou unii se výrazně v čase proměňují, přičemž tyto pohyby souvisejí jak se situací na mezinárodní, tak i domácí politické scéně. Podle letošního dubnového průzkumu se zdá, že překonáváme šestiletý pokles spokojenosti a vracíme se k příznivému hodnocení EU od poloviny naší populace. Většinou však jde o váhavější odpovědi „spíše ano“. Při tomto dotazu i v odpovědích na další otázky se ukazuje, že tábor rozhodných odpůrců Evropské unie čítá nějakých dvacet procent naší dospělé populace.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM, která zachycuje vývoj spokojenosti občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU, ukazuje, že povlovné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivních pocitů. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň dvou pětin v dubnu 2012. Nástup nové Sobotkovy vlády s jasným proevropským stanoviskem podporu EU oživil. V souvislosti s migrační krizí však pozitivní hodnocení Evropské unie dále výrazně pokleslo. Současných 50% nás vrací k dříve obvyklým hodnotám. Je ovšem otázkou, zda se jedná o trvalejší trend či jen o dočasný výsledek.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2018

Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou častěji spokojeni lidé s vyšším vzděláním, lidé žijící v příznivé materiální a finanční situaci, studenti, podnikatelé a živnostníci. Naopak nižší míra spokojenosti je charakteristická pro občany se základním vzděláním, osoby starší 60 let, resp. důchodce. Následující grafy ukazují jak rozdíly v míře spokojenosti mezi různými věkovými a vzdělanostními kategoriemi, tak změny v těchto kategoriích v čase. Vidíme, že s Evropskou unií jsou spokojeni mladí lidé častěji než lidé starší. V letech 2013 a 2016 docházelo k postupnému srovnávání rozdílů mezi lidmi různého věku. Výrazná je diferenciace podle vzdělání, spokojenost s EU s dosaženým vzděláním výrazně roste.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018

Všimněme si, že zkoumaná otázka se ptala na celkovou spokojenost s naším členstvím v Evropské unii, směřovala k zachycení souhrnné bilance kladů a záporů našeho členství. Položíme-li otázku na evropskou spolupráci ještě obecněji a ptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, dostaneme kladnou odpověď od téměř tří čtvrtin našich obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, s dynamikou podobnou vývoji celkové spokojenosti s naším členstvím v EU

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009 – 2018

Zamyslíme-li se nad těmito dvěma ukazateli, zdá se, že obecné hodnotové předpoklady pro posílení vztahu k EU u nás existují. Z druhé strany víme z předchozích výzkumů, že lidé jsou kritičtí k mnoha praktickým opatřením EU a ke konkrétním výkonům jejího aparátu. Evropská unie jim připadá těžkopádná, málo efektivní, nedostatečně demokratická a především málo srozumitelná. Domníváme se, že do budoucna je při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii třeba rozlišovat mezi hodnotovým zakotvením integračních procesů ve vědomí lidí a tím, jak hodnotí praktiky jejich naplňování.

Přes určité zlepšení vztahu našich obyvatel k Evropské unii v současné době nelze podcenit skutečnost, že v problémovém období let 2010 až 2016 se hojně hovořilo o tom, že musíme vůči EU bránit své národní zájmy a že naše národní zájmy jsou se zájmy Evropské unie v rozporu. Takový názor zastává polovina našich obyvatel, o něco méně než před dvěma roky. Bylo by jistě zajímavé se diskusi o tom, co vlastně jsou naše národní zájmy a jak je naplňovat, věnovat v médiích, občanských diskusích i v činnosti politických stran konkrétně a více do hloubky.

„Myslíte si, že naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie?“

Pramen: STEM, Trendy 2009 – 2018

Jak vidí Evropskou unii tábory příznivců politických stran? Na jedné straně tu jsou odpůrci a skeptici, které reprezentují hlavně SPD a komunisté. Z druhé strany nachází EU výraznou podporu mezi menšími stranami. Zajímavá je i vysoká podpora EU mezi příznivci ODS. Postoj elektorátu ČSSD je vůči Evropské unii zdrženlivější než postoj elektorátu hnutí ANO.

Postoje k Evropské unii

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018. Údaje za KDU-ČSL, STAN a TOP 09 jsou vzhledem k nižším četnostem respondentů ve výběrovém souboru jen orientační.


Hodnocení Evropské unie z pohledu české a německé veřejnosti

Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum zadaly u příležitosti 20. výročí Česko-německé deklarace vypracování srovnávacího průzkumu veřejného mínění, který zkoumá vzájemné vnímání obou zemí a jejich vztah k Evropské unii. Průzkum uskutečnil neziskový ústav STEM v České republice a Institut pro demoskopii Allensbach v Německu.

Průzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 16 let ve dnech 30. 11. až 12. 12. 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1039 respondentů. Průzkum IfD Allensbach byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel Německa starších 16 let ve dnech 1. 12. až 15. 12. 2016. Na otázky odpověděl soubor 1459 respondentů.

Následující tisková zpráva z témat výzkumu vybírá otázky věnované hodnocení Evropské unie z pohledu českých a německých občanů.

Respondentům v obou zemích bylo předloženo 15 výroků jako charakteristik Evropské unie. Měli z nich vybrat ty, které se na EU nejvíce hodí, přičemž mohli vybrat libovolný počet.

Evropská unie jako téma je zajímavá tím, že o ní Němci uvažují ve výraznějších odstínech: jejich výroky jsou silnější jak v pozitivním, tak v negativním smyslu. Češi vybírají méně příznivých, ale také méně záporných hodnocení, jakoby se drželi blíže průměru. V obou zemích platí, že ochota vybírat negativní odpovědi je spontánně silnější než pozitivní.

Češi nejvíce oceňují velkou ekonomickou sílu EU a EU jako záruku míru v Evropě, Němci k tomu také její nezbytnost pro konkurenci se světovými velmocemi.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

Češi nejvíce kritizují Evropskou unii za zasahování do záležitostí členských zemí, Němci za její byrokracii. Obyvatelé obou zemí dále v podobné míře vytýkají EU její nehospodárnost, plýtvání penězi a dále také to, že je neprůhledná (i když, jak už bylo zmíněno, Němci tyto charakteristiky vybírají častěji než Češi).

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

V odpovědi na otázku, zda se různé oblasti mají řešit spíše na národní nebo evropské úrovni, preferují Němci mnohem častěji než Češi celoevropská řešení. Obě země se však shodnou na pořadí: na prvním místě uvádějí z hlediska evropských kooperací společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Němci navíc stejně intenzivně preferují společné řešení uprchlické krize.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

V otázce uprchlické krize je základní rozložení odpovědí v obou zemích totožné. Částečnou nedůvěru k tomu, že Evropská unie najde řešení situace v Evropě, vyjadřuje nadpoloviční většina obyvatel v Německu i v České republice – častěji Němci než Češi, kteří se však příliš neliší od podílu v souboru obyvatel bývalého Východního Německa.

Na otázku, zda mají dotazovaní důvěru ve správné reakce vlády právě na výzvy spojené s uprchlickou krizí, se v obou zemích objevuje shodná reakce. Alespoň částečnou důvěru vyjadřuje své vládě cca 70 % obyvatel v Německu i v České republice.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016