Ekonomicky „rizikovou skupinou“ jsou podnikatelé, živnostníci a manuální profese

30. září 2020

Finance českých domácností začínají pociťovat ochlazení ekonomiky, i když nálada zůstává přes růst nejistoty relativně dobrá. Zásadní problémy má 500 000 Čechů. Index finanční situace domácností, který STEM ve spolupráci s KPMG sleduje, od května mírně klesl a odpovídá roku 2016.

Číst dále

Obavy z nezaměstnanosti výrazně oslabily

Necelá polovina ekonomicky aktivních občanů (47 %) má obavy z nezaměstnanosti. Již od roku 2014 se míra obav ze ztráty místa snižovala, od loňského roku je však pokles výraznější. Uvedený podíl tak představuje jednu z nejnižších hodnot v dlouhodobé časové řadě STEM. Častěji se nezaměstnanosti obávají lidé s nižším vzděláním, dělníci a provozní pracovníci, mladí lidé. Dále jsou obavy ze ztráty místa častější u žen než mužů. Od loňského roku nejvýrazněji poklesla míra obav z nezaměstnanosti mezi úředníky.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 27. února až 6. března 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1042 respondentů.

Nezaměstnanost v České republice v únoru klesla na 5,1 %. Bez práce bylo 380 200 lidí, což je nejméně od února 2008. Meziročně míra nezaměstnanosti klesla o více než jeden procentní bod, v únoru roku 2016 byla na 6,3 %. Údaje o poklesu nezaměstnanosti podle analytiků ukazují na přetrvávající výraznou poptávku po pracovní síle, za kterou je dobrý výkon ekonomiky. Nezaměstnanost přitom podle ekonomů bude klesat i nadále. Již nyní míra nezaměstnanosti v České republice dosahuje nejnižší úrovně v celé EU.

Jaký je v této situaci osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?

Podle výsledků březnového průzkumu STEM má obavy z nezaměstnanosti necelá polovina lidí (47 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(populace bez důchodců)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 787 respondentů (bez důchodců)

Z pohledu na časovou řadu STEM je patrné, že míra obav z nezaměstnanosti pozvolna od roku 2013, kdy byla na vrcholu, oslabovala. Březnový výzkum ovšem ukázal výraznější pokles podílu těch, kteří se bojí, že ztratí svou práci. Postoje občanů tedy reflektují pozitivní vývoj v oblasti zaměstnanosti a české ekonomiky celkově. Aktuální data jsou tak na podobné úrovni jako v roce 1993, kdy STEM zaznamenal na počátku výzkumné řady TRENDY nejnižší míru obav z nezaměstnanosti.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2017

Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (51 %) než muži (43 %), lidé se základním vzděláním (64 %) a vyučení (56 %), zaměstnanci v dělnických profesích (63 %) a provozní pracovníci (53 %), lidé mladší 30 let (52 %).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle pohlaví (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 787 respondentů (bez důchodců)

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle vzdělání (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 787 respondentů (bez důchodců)

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle zaměstnanecké pozice (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 547 respondentů-zaměstnanců

Zajímavé informace nabízí pohled na vývoj obav z nezaměstnanosti v různých sociodemografických skupinách (viz následující grafy). Celkově můžeme konstatovat, že míra obav z nezaměstnanosti se významně snižuje především mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Mezi vyučenými je pokles méně výrazný. Kolísání ve skupině lidí se základním vzděláním může být ovlivněno nízkým počtem těchto respondentů v souboru, přesto je patrné, že během posledních dvou let u nich obavy z nezaměstnanosti oslabily v nižší míře než v celku populace ekonomicky aktivních.

Při pohledu na různé zaměstnanecké skupiny je zřejmé, že od roku 2015 nejvýrazněji poklesl podíl lidí obávajících se o pracovní místo mezi odbornými pracovníky. Od loňského roku je pokles zvláště patrný mezi úředníky.

Mezi ženami a muži a lidmi různého věku došlo k obdobnému poklesu obav ze ztráty místa, čímž rozdíly mezi těmito skupinami zůstaly zachovány.

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Vývoj rozdílů podle vzdělání

(populace bez důchodců, podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015-2017

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Vývoj rozdílů podle zaměstnanecké pozice

(populace bez důchodců, podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015-2017


Dvě třetiny veřejnosti považují zavedení elektronické evidence tržeb za pozitivní opatření

Ve dnech 9. – 13. 5. 2016 STEM provedl pro Generální finanční ředitelství bleskový výzkum, který se zaměřil na názory lidí na elektronickou evidenci tržeb. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik CATI a CAWI. Dotázáno bylo 1010 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Aktuální sociologický výzkum, který STEM vypracoval na základě zadání Generálního finančního ředitelství, zjišťoval názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb.

Téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %) považuje zavedení elektronické evidence tržeb za pozitivní opatření. Mezi voliči vládních koaličních stran je podpora jednoznačná (především u stoupenců ANO a ČSSD), ale i mezi sympatizanty ODS a TOP 09 je třetinový podíl těch, kteří EET označují za pozitivní opatření.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti elektronické evidence tržeb,
je její zavedení podle Vás:“

Dvě pětiny občanů vědí o elektronické evidenci tržeb, co potřebují. Více než třetina občanů se chce o evidenci tržeb dozvědět více.

„Řekl(a) byste, že o elektronické evidenci tržeb:“

Dvoutřetinová většina lidí (67 %) očekává, že elektronická evidence tržeb zlepší výběr daní od obchodníků a poskytovatelů služeb.

„Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje ke zlepšení výběru daní od obchodníků a poskytovatelů služeb?“

Pohled veřejnosti na daňovou morálku obchodníků se oproti loňskému roku mírně zlepšil. Téměř polovina veřejnosti nyní považuje daňovou morálku obchodníků, prodejců zboží a služeb v České republice za dobrou. Tento podíl je vyšší o 9 procentních bodů než v roce 2015. Stále však je v populaci polovina těch, kteří považují daňovou morálku obchodníků za špatnou.

„Zvážíte-li všechna pro a proti, řekl(a) byste, že daňová morálka obchodníků, prodejců zboží a služeb je dnes v ČR:“

Podle jasné většiny občanů (82 %) stát hledá cesty k vyššímu výběru daní od obchodníků a prodejců. Názor na to, zda stát hledá cesty k lepšímu výběru daní od obchodníků a prodejců, je univerzální, nezávisí na pohlaví, věku, vzdělání. Poněkud méně často se s pozitivním hodnocením státu setkáváme u sympatizantů KSČM, ODS a TOP 09, i když i mezi nimi podíl lidí domnívajících se, že se stát snaží dosáhnout vyššího výběru daní, jasně převažuje nad podílem lidí s opačným názorem.

„Hledá podle Vás stát cesty, jak dosáhnout vyššího výběru daní od obchodníků a prodejců
na našem trhu?“

Dvoutřetinová většina dotázaných občanů (67 %) tvrdí, že vyžaduje již dnes vždy nebo většinou při placení běžných nákupů účtenku. Lidé, kteří již dnes vyžadují účtenky, považují jasnou většinou EET za pozitivní opatření. Naopak mezi lidmi, kteří si v současném systému účtenky neberou, převažuje názor, že zavedení elektronických pokladen bude negativním opatřením.

U téměř tříčtvrtinové většiny dotázaných občanů (72 %) by slosovatelnost účtenky zvýšila motivaci požadovat při placení účtenku. Dokonce i mezi lidmi, kteří zatím uvádějí, že nebudou po zavedení elektronické evidence tržeb požadovat při placení běžných nákupů účtenku, je mírně nadpoloviční většina těch, kteří připouštějí, že možnost výhry by zvýšila jejich motivaci účtenku vyžadovat.

„Zvýšilo by Vaši motivaci požadovat při placení účtenku, pokud by byla tato účtenka slosovatelná o finanční nebo věcné výhry?“


Ekonomický vývoj v minulém roce veřejnost hodnotí pozitivně, výrazně častěji než dříve si lidé myslí, že česká ekonomika je na tom lépe

Polovina občanů (48 %) se domnívá, že česká ekonomika je ve stejné situaci jako před rokem. Ovšem téměř dvě pětiny lidí (37 %) si myslí, že se stav naší ekonomiky zlepšil. Oproti poslednímu výzkumu v roce 2014 se podíl těchto pozitivních hodnocení ekonomického vývoje jasně zvýšil (o 25 %). Ve výhledu na příští rok čeká polovina občanů (50 %) neměnnou situaci, více než čtvrtina (27 %) předpokládá zlepšení, necelá čtvrtina (23 %) naopak zhoršení ekonomické situace. Více než třípětinová většina dotázaných (62 %) uvedla, že se finanční situace jejich domácnosti za poslední rok nezměnila. Mezi podíly těch, kteří konstatovali zlepšení, resp. zhoršení vlastní finanční situace, je minimální rozdíl (19 %, resp. 21 %). Podobné je rozložení názorů na vývoj finanční situace vlastní domácnosti v příštím roce.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM dlouhodobě od roku 1993 sleduje, jak hodnotí občané vývoj české ekonomiky a situaci vlastní domácnosti a ptá se i na to, s jakým trendem počítají v následujících 12 měsících. Negativní hodnocení při zpětném pohledu i při výhledech do budoucna charakteristická pro období po ekonomické krizi v roce 2008 jsou minulostí. Již výzkum z roku 2014 ukazoval na změnu postojů. V aktuálních výsledcích je pak jasně patrné příznivé hodnocení především ekonomického vývoje naší země v loňském roce.

Téměř dvě pětiny občanů se totiž domnívají, že za poslední rok se česká ekonomická situace zlepšila. Polovina dotázaných se přiklání k názoru, že ekonomická situace zůstala stejná. V menšině je skupina těch, kteří si myslí, že se situace zhoršila (15 %). V hodnocení finanční situace vlastní domácnosti jasně převažuje odpověď, že „zůstala stejná“ (62 %). Mezi podílem těch, kteří si myslí, že se jejich situace zlepšila, a těmi, kteří ji považují za horší, není výrazný rozdíl.

„Myslíte si, že v porovnání se situací před 12 měsíci se:“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

V dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1993 jsou patrné propady a následné růsty podílů pozitivních názorů na celkovou ekonomickou situaci v České republice. Jasně patrné jsou krize roku 1997 a roku 2008 (podíl názorů, že se ekonomika zlepšila nebo zůstala stejná, se od března 2008 do března 2009 snížil o 45 %). Po skokovém zvýšení podílu pozitivního hodnocení české ekonomiky v roce 2014 (o 28 %) vidíme v aktuálních datech další výrazný nárůst (o 20 %).

Hodnocení finanční situace domácnosti je podle časové řady stabilnější, ovšem i zde byly od roku 2009 patrné dopady ekonomické krize ve zpětném subjektivním pohledu na situaci domácnosti. Podobně jako u celkové ekonomické situace i zde zjišťujeme od roku 2014 posilování pozitivního hodnocení až k historickému maximu v časové řadě – 85 %.

Vývoj názorů na všeobecnou ekonomickou situaci v ČR a finanční situaci domácnosti
za minulých 12 měsíců
(podíl odpovědí „velmi se zlepšila“ + „trochu se zlepšila“ + zůstala stejná“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

K celkovému vývoji zpětného hodnocení ekonomické situace v České republice a vlastní finanční situace dodejme přesné údaje o posledních změnách (viz následující grafy). V hodnocení všeobecné ekonomické situace je nejdříve v roce 2014 patrné zvýšení opatrného hodnocení (situace se nezměnila, nárůst o 20 %), o dva roky později jsou již lidé „radikálnější“ a zvyšuje se podíl těch, kteří ji považují za spíše lepší (růst dokonce o 25 %). Podíl těch, kteří se domnívají, že situace zůstala stejná, se ovšem nezměnil, což v souhrnu znamená pokles podílu negativních hodnocení od roku 2013 o celých 55 %. Vývoj ekonomických ukazatelů české ekonomiky a jejich mediální prezentace tak mají svůj odraz i ve veřejném mínění.

Ve zpětném pohledu na finanční situaci domácností respondentů je rovněž jasně viditelné snižování podílu negativních hodnocení (od roku 2013 pokles o 29 %) a zároveň postupné zvyšování podílu těch, kteří svou situaci hodnotí jako stabilní (od roku 2013 růst o 20 %).

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

Příznivý pohled na minulost české ekonomiky i finanční situace domácnosti je častější u občanů s vyšším vzděláním, materiálně lépe situovaných osob. V hodnocení vývoje české ekonomiky za posledních 12 měsíců však k výraznému zvýšení podílu odpovědí konstatujících zlepšení ekonomiky došlo nejen mezi lidmi s vysokoškolským a středoškolským vzděláním, ale i vyučenými. Lidé se základním vzděláním se nejčastěji domnívají, že se celková ekonomická situace nezměnila.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice v porovnání
se situací před 12 měsíci:“

Srovnání rozdílů podle vzdělání v letech 2014 a 2016

Pramen: STEM, Trendy 2014/3, 2016/2

Zajímavé je, že mezi lidmi staršími 60 let, kteří jsou tradičně v hodnocení své finanční situace poměrně negativní, došlo k nejvýraznějšímu snížení podílu odpovědí, že se situace jejich domácnosti zhoršila.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Srovnání rozdílů podle věku v letech 2014 a 2016

Pramen: STEM, Trendy 3/2013, 3/2014

Vyhlídky do budoucna

Ve vyhlídkách na příštích 12 měsíců v české ekonomice očekává polovina občanů vývoj bez výrazných změn. Více než čtvrtina čeká zlepšení ekonomické situace České republiky, mírně nižší podíl naopak předpokládá zhoršení. V hodnocení budoucnosti finanční situace domácnosti je rozložení názorů podobné jako v případě zpětného pohledu, jasně převládá názor, že situace domácnosti zůstane stejná (zastává jej téměř dvoutřetinová většina dotázaných).

„Myslíte si, že za budoucích 12 měsíců se:“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Časová řada STEM ukazuje postupný růst podílu optimistických výhledů na budoucnost české ekonomiky a budoucnost domácností respondentů. Optimismus ve výhledech na budoucí finanční situaci domácnosti je (podobně jako ve zpětném pohledu) na historickém maximu.

Vývoj názorů na všeobecnou ekonomickou situaci v ČR a finanční situaci domácnosti
v budoucích 12 měsících
(podíl odpovědí „velmi se zlepší“ + „trochu se zlepší“ + zůstane stejná“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Následující graf konkrétními čísly ilustruje pozitivní výsledek průzkumu, že i do budoucna je česká veřejnost poměrně optimistická. Podíl pesimistů ve výhledech na budoucnost české ekonomiky se snížil o 9 %, podíl pesimistů při očekávání budoucí situace vlastní domácnosti o 14 %.

„Myslíte si, že za budoucích 12 měsíců se:“

Pramen: STEM, Trendy 2014/3, 2016/2

Pokud otázky na očekávání vývoje naší ekonomiky a finanční situace vlastní domácnosti zkombinujeme, můžeme rozdělit populaci na čtyři skupiny:

  • jako „optimisty“ lze označit lidi, kteří očekávají zlepšení české ekonomiky i finanční situace vlastní domácnosti anebo zlepšení v jedné z oblastí a neutrální vývoj v druhé,
  • „realisté“ buď v obou otázkách předpokládají, že se situace nezmění, anebo v jedné očekávají zlepšení a ve druhé zhoršení,
  • „umírnění pesimisté“ předvídají zhoršení v jedné oblasti a stagnaci ve druhé
  • a „pesimisté“ předpokládají, že dojde ke zhoršení stavu české ekonomiky i finanční situace jejich domácnosti.

Z vývoje souhrnné typologie od roku 2011 je na první pohled zřejmý rozpad skupiny „pesimistů“ a posilování jak „optimistů“, tak „realistů“.

Perspektivy české ekonomiky a vývoje finanční situace domácností
(souhrnná typologie, v %)

Pramen: STEM, Trendy 2011-2016