Ochota řešit obtížnou situaci půjčkami

Obtížnou finanční situaci vlastní domácnosti by občané řešili spíše s pomocí svých přátel nebo příbuzných než půjčkou od bank. Příbuzné či přátele by oslovila více než polovina, na banku by se obrátila asi třetina. Ochota půjčit si se od počátku roku 2008 poněkud snížila. Postupně totiž přibývá lidí, kteří by si dokázali na dražší předmět našetřit anebo ho uhradit z vlastních úspor, aniž by si museli půjčku brát. Před necelými čtyřmi lety by o půjčku zažádali čtyři lidé z deseti, dnes sotva tři. Číst dále

Zatížení domácností půjčkami a úvěry

Některou z forem úvěru, leasingu nebo půjčky splácí téměř polovina (46 %) domácností. Průzkum ukazuje, že úvěry sloužící k rozsáhlejším investicím (hypotéky, finanční leasing) využívají především dobře finančně zajištěné domácnosti, lidé z domácností hůře situovaných uzavírají častěji spotřebitelské úvěry nebo si berou půjčky, které slouží hlavně ke splácení běžných potřeb nebo vybavení domácností. Číst dále

Finanční zajištění domácností

Poměrně dobře finančně zajištěna je podle vlastního vyjádření přibližně polovina českých domácností. Nejlépe hodnotí finanční zajištění vlastní domácnosti studenti, podnikatelé, tří a vícečlenné domácnosti. Naopak finanční problémy má v současnosti 37 % rodin. Vedle nezaměstnaných a lidí se základním vzděláním pociťují častěji problémy také rodiny dělníků a obecně jednočlenné domácnosti. Špatné finanční zajištění a současně finanční problémy uvádí 31 % domácností, naopak jako dobré a bez finančních problémů hodnotí vlastní zajištění 45 % domácností. Finanční situace domácností výrazně souvisí se vzděláním, maturita se dnes zdá být předpokladem pro dobré finanční zajištění domácnosti. Číst dále

Současná hospodářská situace v zemi a hodnocení životní úrovně domácnosti

Naprostá většina obyvatel ČR hodnotí současnou hospodářskou situaci v naší zemi jako špatnou. Výrazně narůstají obavy z ekonomického vývoje. V kontextu překonávání globální hospodářské krize je to pochopitelné. Přesto většina Čechů označila v říjnovém průzkumu STEM životní úroveň své domácnosti za spíše nebo velmi dobrou (61 %). V dlouhodobém srovnání je to hodnota nadprůměrná. Jasná tendence nárůstu životní úrovně od roku 2004 se však zastavila a lidé jsou i v hodnocení své současné životní úrovně obezřetní. Číst dále

Úsporná opatření vlády 2

Výraznou podporu mají ta vládní opatření, která se přímo lidí nedotknou (zrušení některých velvyslanectví, zrušení obřího ekologického tendru) či možnosti zaměstnanců rozšiřují (možnost pracovat na dohodu až 300 hodin za rok). Záměr vlády snížit celkový objem mezd ve státní správě o 10 procent podporují dvě třetiny lidí. Odpor vzbuzují návrhy, které oslabují pracovní jistoty (možnost výpovědi bez udání důvodu, řetězení smluv na dobu určitou) či postihují potenciálně všechny (zvýšení poplatku za den pobytu v nemocnici na 100 korun). Číst dále

Úsporná opatření vlády

Téměř polovina (47 %) lidí si myslí, že realizovaná a připravovaná opatření vlády jsou správnou cestou k ozdravení státních financí. O něco méně (42 %) lidí je považuje za dobrý podnět k obnovení dynamiky našeho hospodářství. Veřejnost se dělí i v názoru na razanci těchto vládních opatření. Více než polovina občanů (55 %) je označuje za příliš drastická, podle 37 % lidí jsou přiměřená a zbylých 8 % je kritizuje jako nedostatečná a příliš mírná. Číst dále

Snížení objemu mezd státních zaměstnanců na rok 2011

Záměr vlády snížit v roce 2011 celkový objem mezd státních zaměstnanců o 10 % schvalují téměř dvě třetiny občanů (61 %). Poněkud častěji se lidé přiklánějí k tomu, aby se úspory dosáhlo snížením počtu pracovníků než snížením platů (57 % : 43 %). Pokud by se snižovaly platy, veřejnost by souhlasila zejména v případě pracovníků justice, zaměstnanců státní správy a vojáků. Nesouhlas se snižováním platů naopak jasně převažuje u pracovníků ve školství a zejména pracovníků ve zdravotnictví. Číst dále

Řešení hospodářské krize

Dvě třetiny občanů by při řešení dopadů finanční a hospodářské krize daly přednost opatřením, která by vedla zaměstnavatele k udržení a k tvorbě nových pracovních míst. Třetina občanů by spíše uvítala opatření k udržení životní úrovně obyvatel naší země. Podpora opatření k udržení a rozvoji zaměstnanosti zaznívá častěji od lidí s vysokoškolským vzděláním, od dobře majetkově zajištěných, od lidí politicky orientovaných napravo. Řešit dopady současné krize udržením a tvorbou nových pracovních míst navrhují ve větší míře dále lidé, kteří pro naši zemi preferují tržní ekonomiku – buď s minimálními zásahy státu nebo takovou, kde má stát silné kontrolní pravomoci. Číst dále

Pocity lidí z roku 2009

Pocity lidí z uplynulého roku 2009 se znatelně liší od těch z roku předchozího. Častěji se objevuje pocit strachu, nejistoty a bezmoci. Takovéto a další pocity zklamání z předchozího roku deklaruje celkem 47 % lidí. Podíl lidí, kteří popisují uplynulý rok slovy vyjadřujícími zklamání, je navíc nejvyšší od roku 1998. Spokojenost nad uplynulým rokem vyjádřilo 30 % Čechů, únavu zmiňuje necelá čtvrtina (23 %) občanů. Číst dále

Vývoj názorů občanů na důchodový systém a jeho reformu

Většina lidí je přesvědčená, že současnou podobu důchodového zabezpečení je nutné buď zásadně změnit (44 %) anebo dokonce nahradit úplně jiným systémem (22 %). Zastánců mírných nebo žádných úprav systému důchodového zabezpečení je oproti tomu podstatně méně (34 %). Časové srovnání naznačuje, že za poslední rok ubylo těch, kteří jsou přesvědčení o potřebě nastolit zcela nový důchodový systém. Potřebu důchodové reformy častěji zdůrazňují lidé nespokojení s výší starobních důchodů. Číst dále