Uprchlíky ze zemí postižených válkou bychom měli rozhodně přijímat

Naprostá většina, 85 % dospělé české populace, soudí, že by Česká republika měla poskytovat azyl uprchlíkům ze zemí, kde zuří válečný konflikt. Výrazná, zhruba sedmdesátiprocentní většina dospělé české populace, se přimlouvá i za přijímání uprchlíků pronásledovaných z politických, rasových, náboženských či národnostních důvodů. Zřetelně menší ochota je poskytovat azyl v České republice lidem, kteří utíkají ze zemí postižených zoufalou hospodářskou situací. Nejtolerantnější k uprchlíkům jsou občané s vysokoškolským vzděláním a lidé, kteří se hlásí k liberálním hodnotám, k politické pravici. Číst dále


Ekonomická situace: jak vypadá v zrcadle veřejného mínění?

Po dvou letech ekonomických problémů se hospodářská situace ČR začala zřetelně zlepšovat. Odráží se to i v názorech veřejnosti. Téměř čtvrtina respondentů vidí v loňském roce zlepšení ekonomické situace a „jen“ třetina hodnotí situaci jako zhoršení. Negativní postoje k vývoji ekonomiky jsou typické pro lidi, jimž současný ekonomický systém nevyhovuje (stoupenci KSČM, obhájci socialistického i sociálně tržního modelu hospodářství). Obdobný trend vývoje jako hodnocení ekonomiky ČR můžeme sledovat i v hodnocení situace domácností, byť toto hodnocení podléhá menším výkyvům a je stabilnější. V porovnání s minulými dvěma lety se vyjasňuje i výhled do budoucna. Lidí, kteří očekávají v příštím roce zlepšení ekonomické situace ČR, je zhruba stejně jako těch, kteří očekávají zhoršení. Hodnocení perspektiv vývoje domácností je jen o málo skeptičtější.Po dvou letech ekonomických problémů se hospodářská situace ČR začala zřetelně zlepšovat. Odráží se to i v názorech veřejnosti. Téměř čtvrtina respondentů vidí v loňském roce zlepšení ekonomické situace a „jen“ třetina hodnotí situaci jako zhoršení. Negativní postoje k vývoji ekonomiky jsou typické pro lidi, jimž současný ekonomický systém nevyhovuje (stoupenci KSČM, obhájci socialistického i sociálně tržního modelu hospodářství). Obdobný trend vývoje jako hodnocení ekonomiky ČR můžeme sledovat i v hodnocení situace domácností, byť toto hodnocení podléhá menším výkyvům a je stabilnější. V porovnání s minulými dvěma lety se vyjasňuje i výhled do budoucna. Lidí, kteří očekávají v příštím roce zlepšení ekonomické situace ČR, je zhruba stejně jako těch, kteří očekávají zhoršení. Hodnocení perspektiv vývoje domácností je jen o málo skeptičtější. Číst dále


Ekonomické příležitosti: komu se otevírají životní šance?

Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS. Číst dále


Obavy z vývoje ekonomiky ustupují

V celém období existence samostatného českého státu zachovávali lidé ve vztahu k ekonomickým perspektivám značnou ostražitost. Dokonce i v období zřetelného hospodářského vzestupu více než 50 % občanů mělo pocit nejistoty a obav z toho, jak se bude dále naše ekonomická situace vyvíjet. Tento podíl se prudce zvýšil v období politické krize v roce 1997 a s výjimkou přechodného „volebního optimismu“ v létě 1998 se udržoval kolem 80 %. Rok 2000 naznačuje změnu k lepšímu. Podíl lidí, kteří vyjadřují obavy z budoucnosti ekonomiky, klesl pod 70 %, což je nejnižší stav od roku 1997. K poklesu obav v porovnáním se zářím 1999 došlo téměř u všech skupin obyvatelstva. Číst dále