Ekonomické příležitosti: komu se otevírají životní šance?

Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS.Za uplynulých 12 let se výrazně zvětšila majetková a příjmová diferenciace a veřejnost tento proces vnímá již dosti kriticky. Občany však pobuřuje především nerovnost šancí. To, že se někdo stane úspěšným a druhý nikoli, je podle mínění veřejnosti dáno nespravedlivými okolnostmi. Zhruba 70 % lidí se domnívá, že současný režim poskytuje řadovým občanům více šancí než režim předlistopadový. V ostatních hodnoceních je však veřejnost k polistopadovým poměrům silně kritická. Podle dvou třetin lidí mají vysokou životní úroveň jen darebáci, zhruba stejný podíl lidí je přesvědčen, že současný režim nezaručuje stejné šance všem. Ještě výraznější je přesvědčení, že víc u nás platí konexe a známosti než schopnosti a zásluhy, a skoro 90 % občanů tvrdí, že některé skupiny obyvatelstva mají nespravedlivé výsady a privilegia. Většina těchto postojů je velmi stabilně v populaci zakotvena a kritické názory jsou příznačné pro většinu sociodemografických skupin i pro stoupence většiny stran. Obecně lze říci, že pozitivní hodnocení současného režimu převažuje pouze u lidí řadících se ke krajní pravici a mezi stoupenci ODS. Číst dále


Obavy z vývoje ekonomiky ustupují

V celém období existence samostatného českého státu zachovávali lidé ve vztahu k ekonomickým perspektivám značnou ostražitost. Dokonce i v období zřetelného hospodářského vzestupu více než 50 % občanů mělo pocit nejistoty a obav z toho, jak se bude dále naše ekonomická situace vyvíjet. Tento podíl se prudce zvýšil v období politické krize v roce 1997 a s výjimkou přechodného „volebního optimismu“ v létě 1998 se udržoval kolem 80 %. Rok 2000 naznačuje změnu k lepšímu. Podíl lidí, kteří vyjadřují obavy z budoucnosti ekonomiky, klesl pod 70 %, což je nejnižší stav od roku 1997. K poklesu obav v porovnáním se zářím 1999 došlo téměř u všech skupin obyvatelstva. Číst dále