Vyrovná se české zemědělství s konkurencí EU?

Ukazuje se jasně, že zemědělství vnímá naše veřejnost jako nejvíce ohrožené odvětví národního hospodářství, které po vstupu do EU čekají potíže. Jednou z příčin, proč se lidé většinou obávají, že české zemědělství po vstupu čekají obtíže, je obava ze silné konkurence. Bezmála 60 % obyvatel očekává, že vstup do EU otevře českému zemědělství přístup k dotacím. Ve své většině jsou občané zjevně nespokojeni s tím, co našemu zemědělství vstup do EU přinese. Obavy ze zániku či oslabení národního zemědělství jdou ruku v ruce s celkově nepříznivým názorem na integraci republiky do EU. Mezi pesimisty je silná skupina lidí nerozhodnutých. Číst dále


Obstojí naše hospodářství v evropské konkurenci?

Naprostá většina občanů je přesvědčena, že po vstupu do Evropské unie bude zahraniční konkurence velkým nebezpečím pro české hospodářství. Podle mínění respondentů v konkurenci se zeměmi unie těžko obstojí zemědělství a potravinářský průmysl, hutnictví a těžba a také výroba elektroniky. Na druhé straně, za perspektivní jsou považovány obory spojené s turistickým ruchem dále finančnictví, pojišťovnictví a také stavebnictví. Pokud se profesí týče, respondenti považují za perspektivní především intelektuální či alespoň vysoce kvalifikované profese. Předpokládají, že po vstupu do Evropské unie se uplatní takové profese, jako je lékař, strojní inženýr, státní úředník, umělec či středoškolský učitel. Naopak očekávají, že do potíží se dostanou zemědělci, průmysloví dělníci a také drobní podnikatelé. Číst dále


Ve volbách šlo především o moc, říkají lidé

Volby byly hlavně bojem o moc – to je závěr, k němuž došla v době krátce po vyhlášení volebních výsledků třetina našich občanů. Dalších 15 % lidí volí jinou formulaci než přímé „boj o moc“, například „změna politického systému“ nebo „střetnutí levice a pravice“. Dohromady se tedy polovina voličů domnívá, že v letošních volbách nešlo ani tak o řešení nějakých věcných témat, ale že politické strany usilovaly především o to, jak získat co největší počet poslaneckých mandátů, a tudíž co největší podíl na řízení státu. Mnohem méně než jako mocenský zápas chápou lidé letošní parlamentní volby jako souboj o způsob řešení konkrétních problémů. Z celé řady jmenovaných věcných otázek vystupují do popředí tři: rozvoj ekonomiky (objevuje se vcelku rovnoměrně ve všech sociálních skupinách i mezi voliči všech politických stran), sociální jistoty (ty akcentují jako ústřední téma voleb zejména voliči levice, KSČM a ČSSD) a vstup do Evropské unie. Číst dále


Nejdůležitější úkol pro ČR: vstup do Evropské unie

Vstup do Evropské unie a mezinárodní otázky s tím související se staly v očích veřejnosti nejdůležitějším úkolem, který před ČR nyní stojí. Druhým velkým blokem otázek, které by naše země měla bezodkladně řešit, je stav ekonomiky, zahrnující jak dotažení ekonomické reformy, tak konkrétní problémy. Význam řešení problému nezaměstnanosti sice v porovnání s předvolebním obdobím poněkud ustoupil, ale stále zejména pro chudší občany je snížení počtu nezaměstnaných jedním z klíčových témat. Otázky evropské integrace i ekonomické reformy a prosperity odsunuly z popředí žebříčku nejdůležitějších problémů kriminalitu i korupci, i když také těmto otázkám lidé přikládají velkou důležitost (není-li to problém číslo 1, pak to bývá úkol číslo 2 nebo 3). Číst dále


Sociální jistoty, ekonomika, evropská integrace – hlavní témata voleb

Žebříček důležitosti témat letošní volební kampaně potvrzuje, jak významnými tématy byly otázky sociálních jistot, ekonomického rozvoje i jeho odvrácené stránky (korupce státních úředníků) a jak vzrostl význam integrace naší země do Evropské unie. Každá skupina voličů akcentovala ty stránky života společnosti, které ji přirozeně nejvíce v každodenním životě zajímají. Pro voliče ODS byly ústředním tématem daně, vstup do Evropské unie a rozvoj ekonomiky, pro stoupence stran Koalice evropská integrace (ale i sociální jistoty), pro voliče ČSSD a KSČM sociální jistoty. Voliči KSČM jsou specifičtí i tím, že přece jen poněkud větší důraz dávají na naše (negativně vnímané) vztahy s Německem a naopak je nezajímá (opět negativně vnímaný) vstup naší země do Evropské unie. Číst dále


Ekonomická situace: jaký vývoj veřejnost očekává?

Pozitivní trend ekonomiky se odráží i ve veřejném mínění obyvatel České republiky. Lidé hodnotí posledních 12 měsíců našeho hospodářství s uspokojením. Optimismus naznačuje třetina odpovědí respondentů, podle kterých se ekonomika během loňska zlepšila. Skupina spokojených je v současnosti početnější než skupina pesimistů. V porovnání s minulými lety se zřetelně zvyšuje i podíl lidí, kteří očekávají, že se hospodářství bude dobře vyvíjet i v následujícím roce. Zvyšuje se také optimismus v pohledu na vlastní budoucnost, ubývá lidí, kteří se do budoucna dívají s obavami. Tento trend je však pozvolnější než trend v hodnocení ekonomiky. Největšími optimisty jsou lidé mladí, vzdělaní, žijící v dobrých finančních poměrech a pravicově orientovaní. Nejvíce skeptickými jsou lidé starší, s nižším vzděláním, s horší ekonomickou situací domácnosti a levicově smýšlející.Pozitivní trend ekonomiky se odráží i ve veřejném mínění obyvatel České republiky. Lidé hodnotí posledních 12 měsíců našeho hospodářství s uspokojením. Optimismus naznačuje třetina odpovědí respondentů, podle kterých se ekonomika během loňska zlepšila. Skupina spokojených je v současnosti početnější než skupina pesimistů. V porovnání s minulými lety se zřetelně zvyšuje i podíl lidí, kteří očekávají, že se hospodářství bude dobře vyvíjet i v následujícím roce. Zvyšuje se také optimismus v pohledu na vlastní budoucnost, ubývá lidí, kteří se do budoucna dívají s obavami. Tento trend je však pozvolnější než trend v hodnocení ekonomiky. Největšími optimisty jsou lidé mladí, vzdělaní, žijící v dobrých finančních poměrech a pravicově orientovaní. Nejvíce skeptickými jsou lidé starší, s nižším vzděláním, s horší ekonomickou situací domácnosti a levicově smýšlející. Číst dále


Ekonomická politika: jaké roli státu dáváme přednost ?

Data STEM za posledních sedm let ukazují, že podíly občanů, hlásících se k jednotlivým typům ekonomik, jsou víceméně stabilní. Příznivci socialistické ekonomiky se rekrutují téměř výhradně z potenciálních voličů dvou stran – KSČM a sociální demokracie, přičemž těžiště spočívá v KSČM. Na opačném pólu – ekonomika s minimálními zásahy státu – se nalézají většinou příznivci ODS, doplněni stoupenci Koalice. Stabilně se však tři čtvrtiny lidí domnívají, že i v nových podmínkách by ekonomika měla být pod kontrolou státu – i to potvrzuje, jak nepevné je liberální přesvědčení těch, kteří se verbálně k liberálním principům hlásí. Data STEM za posledních sedm let ukazují, že podíly občanů, hlásících se k jednotlivým typům ekonomik, jsou víceméně stabilní. Příznivci socialistické ekonomiky se rekrutují téměř výhradně z potenciálních voličů dvou stran – KSČM a sociální demokracie, přičemž těžiště spočívá v KSČM. Na opačném pólu – ekonomika s minimálními zásahy státu – se nalézají většinou příznivci ODS, doplněni stoupenci Koalice. Stabilně se však tři čtvrtiny lidí domnívají, že i v nových podmínkách by ekonomika měla být pod kontrolou státu – i to potvrzuje, jak nepevné je liberální přesvědčení těch, kteří se verbálně k liberálním principům hlásí. Číst dále


Uprchlíky ze zemí postižených válkou bychom měli rozhodně přijímat

Naprostá většina, 85 % dospělé české populace, soudí, že by Česká republika měla poskytovat azyl uprchlíkům ze zemí, kde zuří válečný konflikt. Výrazná, zhruba sedmdesátiprocentní většina dospělé české populace, se přimlouvá i za přijímání uprchlíků pronásledovaných z politických, rasových, náboženských či národnostních důvodů. Zřetelně menší ochota je poskytovat azyl v České republice lidem, kteří utíkají ze zemí postižených zoufalou hospodářskou situací. Nejtolerantnější k uprchlíkům jsou občané s vysokoškolským vzděláním a lidé, kteří se hlásí k liberálním hodnotám, k politické pravici. Číst dále


Ekonomická situace: jak vypadá v zrcadle veřejného mínění?

Po dvou letech ekonomických problémů se hospodářská situace ČR začala zřetelně zlepšovat. Odráží se to i v názorech veřejnosti. Téměř čtvrtina respondentů vidí v loňském roce zlepšení ekonomické situace a „jen“ třetina hodnotí situaci jako zhoršení. Negativní postoje k vývoji ekonomiky jsou typické pro lidi, jimž současný ekonomický systém nevyhovuje (stoupenci KSČM, obhájci socialistického i sociálně tržního modelu hospodářství). Obdobný trend vývoje jako hodnocení ekonomiky ČR můžeme sledovat i v hodnocení situace domácností, byť toto hodnocení podléhá menším výkyvům a je stabilnější. V porovnání s minulými dvěma lety se vyjasňuje i výhled do budoucna. Lidí, kteří očekávají v příštím roce zlepšení ekonomické situace ČR, je zhruba stejně jako těch, kteří očekávají zhoršení. Hodnocení perspektiv vývoje domácností je jen o málo skeptičtější.Po dvou letech ekonomických problémů se hospodářská situace ČR začala zřetelně zlepšovat. Odráží se to i v názorech veřejnosti. Téměř čtvrtina respondentů vidí v loňském roce zlepšení ekonomické situace a „jen“ třetina hodnotí situaci jako zhoršení. Negativní postoje k vývoji ekonomiky jsou typické pro lidi, jimž současný ekonomický systém nevyhovuje (stoupenci KSČM, obhájci socialistického i sociálně tržního modelu hospodářství). Obdobný trend vývoje jako hodnocení ekonomiky ČR můžeme sledovat i v hodnocení situace domácností, byť toto hodnocení podléhá menším výkyvům a je stabilnější. V porovnání s minulými dvěma lety se vyjasňuje i výhled do budoucna. Lidí, kteří očekávají v příštím roce zlepšení ekonomické situace ČR, je zhruba stejně jako těch, kteří očekávají zhoršení. Hodnocení perspektiv vývoje domácností je jen o málo skeptičtější. Číst dále