Ekonomická situace v ČR se podle veřejnosti podstatně zlepšila a je nejlepší od počátku 90. let

V datech z průzkumů STEM od roku 2014 zaznamenáváme zlepšující se hodnocení ekonomického situace naší republiky. Aktuální průzkum tento trend potvrzuje. Výrazně v posledních letech ubylo nespokojenosti s hospodářskou situací a v současnosti dosahujeme od počátku devadesátých let vůbec nejlepších výsledků.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

 

STEM již od počátku devadesátých let sleduje názory veřejnosti na českou ekonomiku. V únorovém průzkumu STEM konkrétně zjišťoval, jak lidé hodnotí vývoj české ekonomiky v porovnání se situací před 12 měsíci. Více než třetina občanů (34 %) uvádí, že celková ekonomická situace naší země se za poslední rok zlepšila. Polovina veřejnosti (52 %) tuto situaci považuje za neměnnou. Názor, že česká ekonomika je na tom hůře než před rokem, je v populaci v menšině, což je zásadní rozdíl oproti roku 2013, kdy negativní pohled na ekonomiku jasně převládal. Data napovídají, že pozitivního obratu bylo dosaženo již roku 2016 a že v současné situaci dochází jen k dílčím posunům.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice
v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2018

Prozkoumáme-li dlouhodobou časovou řadu STEM od roku 1993, vidíme v ní dvě krizová období, ve kterých dochází k výrazným propadům. Dramatická byla krize roku 1997, kdy se během jednoho roku podíl negativních hodnocení české ekonomiky mezi veřejností zvýšil
o 53 procentních bodů. Krize tehdy byla spíše vnitropolitická – vláda musela přiznat závažné chyby a zavést nepopulární úsporné balíčky. Krize roku 2008 měla příčiny v rostoucím napětí na domácí politické scéně, které vyústilo v pád vlády. Tato krize ale měla širší mezinárodní příčiny a souvisela se světovou finanční krizí a jejími dopady do naší ekonomiky.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice
v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2018

V současné době je spokojenost se stavem ekonomiky v ČR na úrovni nejlepších hodnocení v polistopadovém vývoji. Graf ukazuje, jak rozporné bylo hodnocení ekonomické situace republiky v devadesátých letech, kdy se veřejnost dělila do zhruba tří stejně početných skupin: jedna viděla zlepšující se trend, druhá spíše úpadek a třetí stav setrvalý. Od roku 2016 však můžeme hovořit o období stability a prosperity, kdy negativních hodnocení výrazně ubylo.

V minulosti jsme byli svědky toho, že mladá a stará generace hodnotily ekonomickou situaci odlišně: mladší byli optimističtější, starší zdrženlivější. V současném období tyto různice nepozorujeme. Dá se tak říci, že hodnocení ekonomického vývoje vidí různé generace téměř shodně. Ukazuje to následující graf, který znázorňuje vývoj v pětiletých intervalech.

“V porovnání se situací před 12 měsíci, myslíte si,
že se ekonomická situace v České republice:”

Pramen: STEM, Trendy 1993-2018

Omezíme-li se na současnou situaci, můžeme říci, že ohledně ekonomických úspěchů naší republiky v poslední době panuje značná shoda napříč všemi možnými sociálními skupinami. I jinak velmi odlišné názory příznivců různých politických stran jsou v náhledu na ekonomickou situaci naší země méně odlišné, než bychom možná předpokládali.

“V porovnání se situací před 12 měsíci, myslíte si,
že se ekonomická situace v České republice:”

Podle příznivců politických stran

Pramen: STEM, Trendy 2/2018

Poznámka: Vzhledem k nízkým četnostem u voličů některých stran (především STAN, TOP 09 a KDU-ČSL) jsou údaje v grafu pouze orientační.


POHLED VEŘEJNOSTI NA EKONOMICKOU BUDOUCNOST ZEMĚ JE PŘÍZNIVĚJŠÍ NEŽ V MINULOSTI

Mírně nadpoloviční většina veřejnosti (59 %) má obavy z ekonomického vývoje. V dlouhodobé časové řadě STEM jde o potvrzení trendu oslabování obav od roku 2014. Aktuální hodnota tedy patří k těm nejnižším dosud zjištěným (podobné hodnoty byly v polovině 90. let). Obavy z ekonomického vývoje jsou stále vyšší mezi lidmi staršími, méně vzdělanými a zaměstnanými v dělnických profesích. Při výhledu na budoucí rok z perspektivy české ekonomiky převažuje optimismus, pětina lidí (21 %) čeká přímo zlepšení, tři pětiny (59 %) očekávají neměnnou situaci. Pouze pětina občanů (19 %) předpokládá zhoršení ekonomické situace v zemi.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 27. února až 6. března 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1042 respondentů.

Současnou ekonomickou situaci v České republice hodnotí odborníci pozitivně, jako dobře fungující ekonomiku. Česká ekonomika je podle názoru analytiků tažena zejména příznivou spotřebou domácností, které profitují z vývoje na trhu práce, kde míra nezaměstnanosti poklesla k nejnižším hodnotám za posledních 20 let.

Jak situaci vidí česká veřejnost? Jaká jsou očekávání občanů v oblasti ekonomického vývoje?

Podle výsledků březnového průzkumu STEM má mírně nadpoloviční většina občanů (59 %) obavy z budoucího ekonomického vývoje. Tento údaj je však třeba zařadit do kontextu dlouhodobého vývoje, kdy byly v letech 1997 až 2016 většinou obavy v populaci silnější.

„Díváte-li se do blízké budoucnosti, máte z ekonomického vývoje obavy,
máte pocit nejistoty?“

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

Od ekonomické krize roku 2009 byly obavy z ekonomického vývoje v zemi mezi českými občany velmi silné, nad hranicí 70 %. Slábnout začaly s nástupem koaliční vlády Bohuslava Sobotky a současná míra obav z ekonomického vývoje je na úrovni poloviny 90. let.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2017

Obavy z ekonomického vývoje jsou častější mezi ženami (62 %), lidmi s nižším vzděláním (se základním 61 %, vyučení 68 %), dále mezi lidmi staršími 60 let (65 %), resp. důchodci (67 %) a dělníky (71 %). Naopak v menšině jsou lidé obávající se ekonomické budoucnosti mezi vysokoškolsky vzdělanými (44 %), studenty (43 %), podnikateli (46 %) a odbornými pracovníky (42 %).

Pokud se podíváme na rozdíly mezi různými sociodemografickými skupinami v loňském roce a letos, zjišťujeme, že míra obav z ekonomického vývoje podprůměrně oslabila mezi staršími lidmi (2016: 69 %, 2017: 65 %), vyučenými (viz graf) a dělníky (2016: 75 %, 2017: 71 %). Naopak nejvíce se snížily obavy mezi odbornými pracovníky (2016: 64 %, 2017: 42 %).

„Díváte-li se do blízké budoucnosti, máte z ekonomického vývoje obavy,
máte pocit nejistoty?“

Vývoj rozdílů podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016-2017

Obavy z ekonomického vývoje jsou nejčastější mezi stoupenci KSČM, naopak nejméně časté mezi příznivci TOP 09.

„Díváte-li se do blízké budoucnosti, máte z ekonomického vývoje obavy,
máte pocit nejistoty?“

Rozdíly podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Březnový výzkum zahrnoval rovněž otázku na perspektivy vývoje celkové ekonomické situace v naší zemi. Ve vyhlídkách na příštích 12 měsíců očekává třípětinová většina občanů (59 %), že se ekonomika nebude výrazně měnit. Pětina (21 %) čeká zlepšení ekonomické situace České republiky, mírně nižší podíl (19 %) naopak předpokládá zhoršení.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice za budoucích 12 měsíců:“

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM ukazuje jednoznačně pesimistickou atmosféru ve společnosti v roce 2009, kdy jasná většina občanů (73 %) očekávala zhoršení ekonomické situace. Od roku 2001 se tento podíl snižoval, zásadní propad nastal s nástupem koaliční vlády premiéra Sobotky (od roku 2013 do roku 2014 snížení o 25 %). Zároveň kontinuálně narůstal podíl těch, kteří očekávají v nejbližší době neměnnou ekonomickou situaci, a s jistými výkyvy i podíl jednoznačných optimistů čekajících přímo zlepšení v této oblasti.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice za budoucích 12 měsíců:“

Pramen: STEM, Trendy 1994-2017


Obavy z nezaměstnanosti dále oslabují

Jen mírně nadpoloviční většina ekonomicky aktivních občanů (54 %) má obavy z nezaměstnanosti. Tříčtvrtinová většina lidí v produktivním věku by byla ochotna, pokud by hrozila ztráta zaměstnání, pracovat mimo svůj obor a kvalifikaci (75 %) nebo pracovat i za nižší mzdu (72 %). Dvě pětiny lidí (41 %) by byly ochotny se přestěhovat za prací do jiného města či obce v jiném kraji. Oproti průzkumu z roku 2014 se výrazně snížila míra ochoty pracovat mimo svůj obor (o 14 procentních bodů), stále však jde o jasně většinový postoj.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů.

Nezaměstnanost v České republice v dubnu klesla na 5,7 % z březnových 6,1 %. Bez práce bylo 414 960 lidí, tedy nejméně od ledna 2009. Meziročně míra nezaměstnanosti klesla o celý procentní bod, v dubnu roku 2015 byla na 6,7 %. Česko má podle posledních statistik Eurostatu z března také nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Jaký je v této situaci aktuální osobní postoj českých občanů v produktivním věku k nezaměstnanosti?

Podle výsledků květnového průzkumu STEM má obavy z nezaměstnanosti mírně nadpoloviční většina lidí (54 %) v produktivním věku (nezapočítáváme tedy důchodce).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

(populace bez důchodců)

Pramen: STEM, Trendy 5/2016, 951 respondentů (bez důchodců)

Od roku 2013, kdy míra obav z nezaměstnanosti dosáhla mezi lidmi v produktivním věku vrcholu, pozorujeme velmi pozvolné oslabování podílu těch, kteří se bojí, že ztratí svou práci. Pravděpodobně v souvislosti s posledními pozitivními zprávami z oblasti zaměstnanosti pozorujeme v aktuálním průzkumu významnější pokles míry obav ze ztráty zaměstnání. Aktuální data jsou tak na úrovni dat z doby před začátkem ekonomické krize v roce 2009.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Obavy ze ztráty zaměstnání mají poněkud častěji ženy v produktivním věku (57 %) než muži (50 %), lidé s nižším vzděláním (viz následující graf), zaměstnanci v dělnických profesích (66 %) a provozní pracovníci (63 %), zaměstnanci pracující v soukromém sektoru (57 %) a lidé mladší 30 let (63 %).

„Obáváte se Vy osobně nezaměstnanosti?“

Rozdíly podle vzdělání (populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2016, 951 respondentů (bez důchodců)

Co by byli lidé ochotni dělat, kdyby jim hrozila ztráta zaměstnání? V aktuálním průzkumu bylo 75 % ekonomicky aktivních respondentů ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 72 % z této skupiny by pracovalo i za nižší mzdu, 41 % lidí uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje.

Co jsou obyvatelé ČR ochotni dělat, když jim hrozí ztráta místa

(populace bez důchodců, v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2016, 951 respondentů (bez důchodců)

Aktuální výsledky průzkumu naznačují měnící se přístup ke strategiím řešení ohrožení nezaměstnaností. Ochota pracovat za nižší mzdu se od roku 2013 postupně mírně snižuje. Ochota pracovat mimo svůj obor byla dlouhodobě velmi stabilní, v aktuálním průzkumu však pozorujeme výrazné oslabení (pokles o 14 procentních bodů). Ochota stěhovat se za prací zůstává podle květnového průzkumu na stejné úrovni jako v předchozích letech, mobilita pracovní síly je tedy stále stejná, relativně nízká.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2016

Míra ochoty pracovat za nižší mzdu kvůli obavě ze ztráty zaměstnání je poměrně univerzální, neliší se v různých sociodemografických skupinách.

Ochota pracovat mimo svůj obor závisí na úrovni vzdělání, nejčastěji jsou ochotní pracovat mimo svou kvalifikaci lidé vyučení (81 %), naopak nejméně často lidé s vysokoškolským vzděláním (68 %).

Nejvýraznější rozdíly mezi různými skupinami jsou podle očekávání patrné v ochotě se za prací přestěhovat. Stěhování za prací do jiného města či obce v jiném kraji naší republiky je únosnější pro muže (47 %) než pro ženy (36 %). Odhodlanější se stěhovat za prací jsou mladí lidé pod 30 let, s přibývajícím věkem ochota přestěhovat se za odpovídajícím zaměstnáním klesá (57 % ekonomicky aktivních ve věku 18 až 29 let, 39 % ve věku 30 až 44 let, 34 % ve věku 45 až 59 let).

Lidé, kteří se obávají nezaměstnanosti, v porovnání s těmi, kteří strach z práce nemají, jsou sice odhodlanější pracovat mimo svůj obor či za nižší mzdu, ale jejich ochota či spíše schopnost hledat místo ve větší vzdálenosti od bydliště je omezená. Míra ochoty stěhovat se za prací je přibližně stejná u lidí, kteří z nezaměstnanosti obavy mají, i u těch, kteří se ztráty zaměstnání nebojí.

Co jsou obyvatelé ČR ochotni dělat, když jim hrozí nezaměstnanost

(populace bez důchodců, podle obav z nezaměstnanosti, podíly kladných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 5/2016, 951 respondentů (bez důchodců)


Ekonomický vývoj v minulém roce veřejnost hodnotí pozitivně, výrazně častěji než dříve si lidé myslí, že česká ekonomika je na tom lépe

Polovina občanů (48 %) se domnívá, že česká ekonomika je ve stejné situaci jako před rokem. Ovšem téměř dvě pětiny lidí (37 %) si myslí, že se stav naší ekonomiky zlepšil. Oproti poslednímu výzkumu v roce 2014 se podíl těchto pozitivních hodnocení ekonomického vývoje jasně zvýšil (o 25 %). Ve výhledu na příští rok čeká polovina občanů (50 %) neměnnou situaci, více než čtvrtina (27 %) předpokládá zlepšení, necelá čtvrtina (23 %) naopak zhoršení ekonomické situace. Více než třípětinová většina dotázaných (62 %) uvedla, že se finanční situace jejich domácnosti za poslední rok nezměnila. Mezi podíly těch, kteří konstatovali zlepšení, resp. zhoršení vlastní finanční situace, je minimální rozdíl (19 %, resp. 21 %). Podobné je rozložení názorů na vývoj finanční situace vlastní domácnosti v příštím roce.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM dlouhodobě od roku 1993 sleduje, jak hodnotí občané vývoj české ekonomiky a situaci vlastní domácnosti a ptá se i na to, s jakým trendem počítají v následujících 12 měsících. Negativní hodnocení při zpětném pohledu i při výhledech do budoucna charakteristická pro období po ekonomické krizi v roce 2008 jsou minulostí. Již výzkum z roku 2014 ukazoval na změnu postojů. V aktuálních výsledcích je pak jasně patrné příznivé hodnocení především ekonomického vývoje naší země v loňském roce.

Téměř dvě pětiny občanů se totiž domnívají, že za poslední rok se česká ekonomická situace zlepšila. Polovina dotázaných se přiklání k názoru, že ekonomická situace zůstala stejná. V menšině je skupina těch, kteří si myslí, že se situace zhoršila (15 %). V hodnocení finanční situace vlastní domácnosti jasně převažuje odpověď, že „zůstala stejná“ (62 %). Mezi podílem těch, kteří si myslí, že se jejich situace zlepšila, a těmi, kteří ji považují za horší, není výrazný rozdíl.

„Myslíte si, že v porovnání se situací před 12 měsíci se:“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

V dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1993 jsou patrné propady a následné růsty podílů pozitivních názorů na celkovou ekonomickou situaci v České republice. Jasně patrné jsou krize roku 1997 a roku 2008 (podíl názorů, že se ekonomika zlepšila nebo zůstala stejná, se od března 2008 do března 2009 snížil o 45 %). Po skokovém zvýšení podílu pozitivního hodnocení české ekonomiky v roce 2014 (o 28 %) vidíme v aktuálních datech další výrazný nárůst (o 20 %).

Hodnocení finanční situace domácnosti je podle časové řady stabilnější, ovšem i zde byly od roku 2009 patrné dopady ekonomické krize ve zpětném subjektivním pohledu na situaci domácnosti. Podobně jako u celkové ekonomické situace i zde zjišťujeme od roku 2014 posilování pozitivního hodnocení až k historickému maximu v časové řadě – 85 %.

Vývoj názorů na všeobecnou ekonomickou situaci v ČR a finanční situaci domácnosti
za minulých 12 měsíců
(podíl odpovědí „velmi se zlepšila“ + „trochu se zlepšila“ + zůstala stejná“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

K celkovému vývoji zpětného hodnocení ekonomické situace v České republice a vlastní finanční situace dodejme přesné údaje o posledních změnách (viz následující grafy). V hodnocení všeobecné ekonomické situace je nejdříve v roce 2014 patrné zvýšení opatrného hodnocení (situace se nezměnila, nárůst o 20 %), o dva roky později jsou již lidé „radikálnější“ a zvyšuje se podíl těch, kteří ji považují za spíše lepší (růst dokonce o 25 %). Podíl těch, kteří se domnívají, že situace zůstala stejná, se ovšem nezměnil, což v souhrnu znamená pokles podílu negativních hodnocení od roku 2013 o celých 55 %. Vývoj ekonomických ukazatelů české ekonomiky a jejich mediální prezentace tak mají svůj odraz i ve veřejném mínění.

Ve zpětném pohledu na finanční situaci domácností respondentů je rovněž jasně viditelné snižování podílu negativních hodnocení (od roku 2013 pokles o 29 %) a zároveň postupné zvyšování podílu těch, kteří svou situaci hodnotí jako stabilní (od roku 2013 růst o 20 %).

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

Příznivý pohled na minulost české ekonomiky i finanční situace domácnosti je častější u občanů s vyšším vzděláním, materiálně lépe situovaných osob. V hodnocení vývoje české ekonomiky za posledních 12 měsíců však k výraznému zvýšení podílu odpovědí konstatujících zlepšení ekonomiky došlo nejen mezi lidmi s vysokoškolským a středoškolským vzděláním, ale i vyučenými. Lidé se základním vzděláním se nejčastěji domnívají, že se celková ekonomická situace nezměnila.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice v porovnání
se situací před 12 měsíci:“

Srovnání rozdílů podle vzdělání v letech 2014 a 2016

Pramen: STEM, Trendy 2014/3, 2016/2

Zajímavé je, že mezi lidmi staršími 60 let, kteří jsou tradičně v hodnocení své finanční situace poměrně negativní, došlo k nejvýraznějšímu snížení podílu odpovědí, že se situace jejich domácnosti zhoršila.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Srovnání rozdílů podle věku v letech 2014 a 2016

Pramen: STEM, Trendy 3/2013, 3/2014

Vyhlídky do budoucna

Ve vyhlídkách na příštích 12 měsíců v české ekonomice očekává polovina občanů vývoj bez výrazných změn. Více než čtvrtina čeká zlepšení ekonomické situace České republiky, mírně nižší podíl naopak předpokládá zhoršení. V hodnocení budoucnosti finanční situace domácnosti je rozložení názorů podobné jako v případě zpětného pohledu, jasně převládá názor, že situace domácnosti zůstane stejná (zastává jej téměř dvoutřetinová většina dotázaných).

„Myslíte si, že za budoucích 12 měsíců se:“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Časová řada STEM ukazuje postupný růst podílu optimistických výhledů na budoucnost české ekonomiky a budoucnost domácností respondentů. Optimismus ve výhledech na budoucí finanční situaci domácnosti je (podobně jako ve zpětném pohledu) na historickém maximu.

Vývoj názorů na všeobecnou ekonomickou situaci v ČR a finanční situaci domácnosti
v budoucích 12 měsících
(podíl odpovědí „velmi se zlepší“ + „trochu se zlepší“ + zůstane stejná“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Následující graf konkrétními čísly ilustruje pozitivní výsledek průzkumu, že i do budoucna je česká veřejnost poměrně optimistická. Podíl pesimistů ve výhledech na budoucnost české ekonomiky se snížil o 9 %, podíl pesimistů při očekávání budoucí situace vlastní domácnosti o 14 %.

„Myslíte si, že za budoucích 12 měsíců se:“

Pramen: STEM, Trendy 2014/3, 2016/2

Pokud otázky na očekávání vývoje naší ekonomiky a finanční situace vlastní domácnosti zkombinujeme, můžeme rozdělit populaci na čtyři skupiny:

  • jako „optimisty“ lze označit lidi, kteří očekávají zlepšení české ekonomiky i finanční situace vlastní domácnosti anebo zlepšení v jedné z oblastí a neutrální vývoj v druhé,
  • „realisté“ buď v obou otázkách předpokládají, že se situace nezmění, anebo v jedné očekávají zlepšení a ve druhé zhoršení,
  • „umírnění pesimisté“ předvídají zhoršení v jedné oblasti a stagnaci ve druhé
  • a „pesimisté“ předpokládají, že dojde ke zhoršení stavu české ekonomiky i finanční situace jejich domácnosti.

Z vývoje souhrnné typologie od roku 2011 je na první pohled zřejmý rozpad skupiny „pesimistů“ a posilování jak „optimistů“, tak „realistů“.

Perspektivy české ekonomiky a vývoje finanční situace domácností
(souhrnná typologie, v %)

Pramen: STEM, Trendy 2011-2016


SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE VLASTNÍ DOMÁCNOSTI SE V ČESKÉ POPULACI ZLEPŠUJE

Svou rodinu za „chudou“ dnes považuje třetina občanů České republiky (32 %), v tom necelá desetina (7 %) je o chudobě své rodiny přesvědčena zcela určitě. Od roku 2015 pozorujeme mírné oslabování pocitu chudoby. Polovina populace (51 %) uvádí, že se jim daří spořit, což je v časové řadě STEM dosud nejvyšší zjištěná hodnota. Více než dvě pětiny občanů (44 %) uvádějí, že s příjmem v domácnosti snadno vycházejí. Opět jde o historické maximum.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM již od počátku devadesátých let sleduje subjektivní hodnocení finanční situace domácností občanů České republiky. V aktuálním průzkumu z poloviny února svou rodinu jako „chudou“ označila třetina dotázaných občanů. Ke skutečnému rozšíření chudoby se přitom přibližuje podíl těch, kteří zvolili odpověď „určitě ano“. Odpovědi „spíše ano“ svědčí spíše o subjektivním pocitu materiální deprivace.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

Již v březnu 2015 jsme sledovali mírné snížení podílu těch, kteří považují svou rodinu za chudou. Tento pokles se v aktuálním průzkumu potvrzuje. Zjištěné údaje se blíží k dosavadním nejnižším hodnotám, naměřeným v polovině 90. let. Oslabování pocitu chudoby je jistě úzce spojeno se spokojeností s celkovým vývojem české ekonomiky, kterou v datech sledujeme, jakož i v pozitivnějším hodnocení finanční situace vlastní domácnosti v minulém roce.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Svou rodinu jako „chudou“ výrazně častěji označují lidé se základním vzděláním (49 %) a nezaměstnaní (56 %), v nižší míře rovněž vyučení (38 %) a důchodci (35 %). Dále svou rodinu za chudou častěji považují rozvedení respondenti (49 %) a jednočlenné domácnosti (44 %). Vzhledem k nízkým počtům respondentů v jednotlivých krajích můžeme pouze jako ilustrační údaj uvést, že podíl lidí považujících svou rodinu za chudou je poněkud vyšší mezi obyvateli Moravskoslezského a Olomouckého kraje.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Podle vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Podle rodinného stavu

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

Analýza dat podle očekávání ukazuje, že pocit chudoby je podmíněn majetkovou situací domácnosti. Přesto je zajímavé, že více než třetina lidí s celkovou hodnotou majetku do 300 tisíc korun svou rodinu za chudou nepovažuje. A naopak, téměř pětina těch, kteří svůj majetek ocenili částkou vyšší než 2 miliony korun, se za chudé označuje. Tyto skutečnosti potvrzují subjektivitu vyjádření o chudobě.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Podle uvedené celkové hodnoty majetku domácnosti

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

Dalším ukazatelem ekonomického stavu českých domácností je vyjádření ohledně schopnosti ukládat finance pro budoucí využití. V únorovém průzkumu se celek dotázaných téměř vyrovnaně rozdělil do dvou skupin, polovině respondentů se daří část příjmů uspořit, polovině se to podle jejich vlastního vyjádření nedaří. Vzhledem k tomu, že v minulosti mezi lidmi spíše převažovali ti, kteří nebyli schopni úspory vytvářet, lze hodnotit aktuální vývoj jako velmi pozitivní. Naměřený podíl spořících dokonce dosáhl nejvyšší dosud zjištěné hodnoty.

„Podařilo se Vám za poslední tři měsíce něco uspořit?“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

STEM disponuje ještě jednou unikátní časovou řadou, která ilustruje hospodaření domácností již od roku 1990. Jak je z následujícího grafu vidět, největší nápor na ekonomiku domácností přišel hned po deregulaci cen – tedy na počátku 90. let minulého století. Druhý nápor se datuje ke konci 90. let (1997-98) po prvních vážnějších ekonomických problémech samostatného státu, provázených navíc krizí politickou. Ekonomická krize po roce 2008 se v tomto hodnocení příjmové situace domácnosti tak výrazně neprojevila. Aktuální data ukazují významné oslabení (o 7 %) podílu odpovědí, že v domácnosti s příjmem vycházejí „velmi obtížně“ nebo „obtížně“, na 18 %, tedy na nejnižší dosud zjištěnou hodnotu. Zároveň se od roku 2013 podstatně zvýšil podíl lidí, kteří s příjmem v domácnosti vycházejí snadno.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1990-1992, Trendy 1993-2016

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let


KORUPCI JAKO PROBLÉM VNÍMÁ VEŘEJNOST SLABĚJI

Za jeden z největších problémů naší země čtyři pětiny občanů (81 %) považují korupci. Intenzita vnímání tohoto problému však významně oslabila. Třípětinová většina veřejnosti (59 %) si nemyslí, že vláda Bohuslava Sobotky se upřímně snaží vyřešit velké případy tunelování, rozkrádání a korupce. Tříčtvrtinová většina občanů (74 %) dále nevěří, že by se Sobotkově vládě podařilo míru korupce výrazněji snížit. V porovnání s Nečasovou vládou je však hodnocení Sobotkovy vlády v tomto ohledu příznivější. Podobně jako před rokem dvě pětiny lidí (40 %) zaznamenaly pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Korupci považuje za jeden z největších problémů naší země stále výrazná většina obyvatel:81 %. Oproti předchozímu výzkumu z roku 2012 se však výrazně oslabila intenzita vnímání tohoto problému, podíl odpovědí „určitě ano“ poklesl o 21 procentních bodů. Přesné srovnání závažnosti jednotlivých problematických oblastí života naší země nemáme k dispozici. Ovšem vzhledem k tomu, že v září 2015 za hlavní, nejdůležitější problém České republiky 62 % občanů považovalo příliv uprchlíků, je pravděpodobné, že se tato otázka promítá i do intenzity vnímání ostatních problémů naší země.

„Považujete Vy osobně za jeden z největších problémů naší země korupci?“ (%)

Pramen: STEM, Trendy 2010-2015

Názor, že korupce je jedním z našich největších problémů, sdílejí v obdobné míře občané různého věku, pohlaví a vzdělání. Rovněž mezi stoupenci různých politických stran nejsou v této otázce zásadní rozdíly (ANO: 86 % kladných odpovědí, ČSSD: 78 %, KDU-ČSL: 86 %, KSČM: 85 %, TOP 09: 83 %, ODS: 78 %).

STEM do prosincového výzkumu zařadil rovněž otázky hodnotící postoj vlády Bohuslava Sobotky k řešení problému korupce. Z výsledků vyplývá, že dvě pětiny občanů se domnívají, že současná vláda se upřímně a poctivě snaží o to, aby byly vyšetřeny velké případy tunelování, rozkrádání a korupce v naší zemi. Z porovnání s podobnou otázkou cílenou na vládu Petra Nečase vyplývá, že Sobotkova vláda je v této souvislosti v očích veřejnosti relativně úspěšnější (Nečasově vládě poctivou snahu šetřit korupci připisovala v prosinci 2012 čtvrtina populace).

„Snaží se podle Vás vláda Bohuslava Sobotky upřímně a poctivě o to, aby byly vyšetřeny velké případy tunelování, rozkrádání a korupce v naší zemi?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů starších 18 let

Česká veřejnost je však velmi skeptická v hodnocení toho, jaký bude výsledek vládního snažení v boji proti korupci. Tříčtvrtinová většina občanů si totiž nemyslí, že se Sobotkově vládě podaří míru korupce zásadně omezit. Dodejme však, že v případě Nečasovy vlády byla skepse veřejnosti ještě silnější, pouze 16 % dotázaných na konci roku 2012 očekávalo, že bude vláda P. Nečase v boji s korupcí úspěšná.

„Myslíte si, že se vládě Bohuslava Sobotky podaří míru korupce výrazně snížit?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů starších 18 let

Zajímavé jsou rozdíly v názorech na současnou vládu ve vztahu k boji s korupcí mezi příznivci vládních stran. Příznivci hnutí ANO jsou v hodnocení toho, zda se vláda poctivě o boj s korupcí snaží, rozděleni do dvou vyrovnaných táborů. U stoupenců ČSSD a KDU-ČSL je převaha pozitivních hodnocení snahy vlády jasnější. V obou otázkách nejvíce pozitivních názorů zjišťujeme u stoupenců ČSSD. Podle očekávání ohledně boje s korupcí mezi sympatizanty opozičních stran převažují negativní hodnocení současné vlády. Zajímavé je výrazně kritické hodnocení u stoupenců KSČM, kteří jinak činnost ČSSD většinou oceňují.

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky ve vztahu k problému korupce
podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.)

Pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce v poslední době zaznamenaly dvě pětiny dotázaných.

„Myslíte si, že v poslední době bylo u nás při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce dosaženo jistého pokroku?“

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů starších 18 let

Dlouhodobá časová řada odpovědí na tuto otázku ukazuje relativní stabilitu názorů v letech 2004 až 2011. V prosinci 2012 STEM zaznamenal nárůst pozitivních odpovědí, ve kterém můžeme identifikovat odraz medializované kauzy hejtmana a poslance Davida Ratha. Zvyšování optimismu veřejnosti pokračovalo ještě v roce 2013. V červnu 2014 podíl pozitivních odpovědí poklesl znovu na dvě pětiny a poslední průzkum tento výsledek v podstatě zopakoval.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2015

Častěji pokrok při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce registrují příznivci vládních stran, KDU-ČSL a ČSSD. Sympatizanti hnutí ANO jsou rozděleni do dvou vyrovnaných skupin. K jejich hodnocení pokroku při řešení korupce se blíží názory sympatizantů TOP 09. Mezi stoupenci ODS a KSČM jasně převažují negativní názory.

„Myslíte si, že v poslední době bylo u nás při pronásledování a trestání případů tunelování, rozkrádání a korupce dosaženo jistého pokroku?“

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.)


Názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb

Ve dnech 23.-25 .6 2015 STEM provedl pro Generální finanční ředitelství bleskový výzkum, který se zaměřil na názory lidí na morálku výběru daní v ČR a na elektronickou evidenci tržeb. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik CATI a CAWI. Rozsah souboru N=1097 respondentů. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru. Číst dále


Ekonomická situace a očekávání občanů – březen 2014

Téměř polovina občanů (46 %) se domnívá, že česká ekonomika je ve stejné situaci jako před rokem, dvě pětiny lidí (42 %) si myslí, že se stav české ekonomiky zhoršil. Ve výhledu na příští rok čeká opět téměř polovina občanů (45 %) neměnnou situaci, třetina (32 %) předpokládá zhoršení a čtvrtina (23 %) naopak zlepšení ekonomické situace. Zhoršení finanční situace vlastní domácnosti za poslední rok konstatovala třetina lidí (34 %), polovina uvedla, že se situace nezměnila (53 %) a desetina označila vlastní finanční situaci za lepší. Podobné je rozložení názorů na vývoj finanční situace vlastní domácnosti v příštím roce. Ve sledovaných otázkách došlo jak k výraznému posílení příznivých hodnocení minulého roku, tak k posílení optimismu do budoucna. Číst dále


Jak obyvatelé hodnotí stav ekonomiky země

Více než dvě třetiny (71 %) lidí se domnívají, že stav české ekonomiky se za posledních 12 měsíců zhoršil, a skoro 60 % předpokládá další pokles v příštím roce. Zhoršení finanční situace vlastní domácnosti za poslední rok konstatuje polovina lidí (naprostá většina zbylých uvedla, že se situace nezměnila), další propad čeká 43 % lidí, zatímco zlepšení finanční situace domácnosti jen desetina. Podobně skepticky hodnotili Češi stav ekonomiky země a svého finančního zázemí již v letech 2009 a 2011, v pohledu do budoucna ukazuje aktuální průzkum mírný náznak optimismu. Číst dále


Důvěra v ČNB a v české banky

Téměř tříčtvrtinová většina české populace (72 %) má důvěru v Českou národní banku. Poněkud nižší, stále však většinový podíl lidí (61 %) důvěřuje bankám v naší zemi. Stejný podíl lidí uvádí, že většinu finančních prostředků domácnosti má uloženou právě v bance. Má je tam i téměř polovina těch, kteří bankám u nás nedůvěřují. Číst dále