Klíčové slovo:ekologie

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR podle názoru české veřejnosti

Nadpoloviční většina českých občanů (57 %) hodnotí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Z časové řady výzkumů STEM vyplývá, že v roce 1997 jasně převažoval názor, že životní prostředí v naší zemi není dobré (jen 13 % pozitivních hodnocení). V roce 2007 již ekologii pozitivně hodnotila polovina veřejnosti (50 %). Čtvrtina dotázaných (27 %) uvádí, že se o ekologii aktivně zajímá. Jasná většina občanů (85 %) deklaruje, že ve svém chování bere ohled na ochranu životního prostředí (častější jsou ovšem váhavější odpovědi „spíše ano“: 55 %). Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18…

Veřejné mínění o energetice – leden 2015

Otázkami energetiky se STEM zabývá dlouhodobě. V posledních deseti letech byla situace celkem přehledná: velká většina (kolem 70 %) našich obyvatel spoléhala na jadernou energetiku, populární ve vědomí lidí byly i obnovitelné zdroje a uhelná energetika byla na ústupu. Stále hledáme energetickou koncepci a do veřejné debaty se strategické otázky energetické situace dostávají ojediněle a jen útržkovitě. V této situaci se zdá, že někdejší obecně přijímaná stanoviska dnes zůstávají s otazníkem. Osud výstavby nových jaderných kapacit je velmi nejistý. Zaujetí obnovitelnými zdroji po aférách se solární energií poněkud uvadlo. A o uhelných elektrárnách, teplárnách a těžbě uhlí se mluví…

Názory české veřejnosti na otázky změn klimatu

Podle čtyř pětin Čechů dochází v posledních letech ke globálnímu oteplování. Příčinou změn klimatu je podle 75 % občanů lidské chování, zatímco podle 25 % dotázaných jde o důsledek přírodních procesů nezávislých na našem konání. Tyto názory sdílejí ve stejné míře lidé různého věku, materiálního zajištění a politické orientace. Vnímání globálního oteplování a jeho příčin lze tak u české populace považovat za vesměs univerzální. O tom, že by se Česká republika měla zavázat ke snižování emisí skleníkových plynů, i kdyby to mělo vážně zatížit její ekonomiku, je přesvědčeno 75 % lidí.

Tři čtvrtiny Čechů o sobě prohlašují, že se chovají důsledně ekologicky

Důsledně ekologicky se podle svých slov chovají tři čtvrtiny (74 %) našich občanů. Odpady třídí 80 % lidí, zhruba dvě třetiny domácností (63 %) třídí a odevzdávají nebezpečné odpady, přibližně stejný podíl osob (68 %) používá ve svých domácnostech úsporné žárovky a více než polovina lidí (54 %) v posledních 15 letech investovala do zateplení svého bytu nebo domu. Ekologické chování souvisí s materiálním zajištěním, vzděláním a také s velikostí místa bydliště – na vesnicích třídí odpady důsledněji než ve městech. (Pokračování textu…)

Hodnocení životního prostředí v ČR

Padesát procent občanů hodnotí stav životního prostředí v ČR jako dobrý. Informace o životním prostředí aktivně vyhledává asi třetina lidí. Za posledních deset let se zvýšil podíl občanů, kteří by místo zvyšování sociálních dávek raději investovali do ekologie. Pro rozdílné zdanění ekologicky šetrných a ostatních výrobků se vyslovují dvě třetiny občanů. (Pokračování textu…)

Pochopení pro výhrady vůči jaderné elektrárně Temelín má jen třetina občanů

Velká většina (zhruba 70 %) našich občanů výhrady vůči spuštění JE Temelín do provozu odmítá. Nesouhlas s protesty je ostřejší než před rokem. Výhrady z rakouské strany jsou odsuzovány ještě o něco razantněji než protesty ekologických aktivistů. Lidé zpravidla hodnotí obě skupiny protestujících stejně, jen 12 % občanů posuzovalo odlišně přístup ekologických aktivistů a Rakouska. Obavy z toho, že by uvedení jaderné elektrárny Temelín do plného provozu mohlo ohrozit naše přijetí do Evropské unie, má zhruba třetina lidí. Značná část z nich patří ke skupině, která nesouhlasí vůbec s dalším rozvojem jaderné energetiky u nás (z těchto lidí se…

Pro uvedení elektrárny Temelín do plného provozu by se v referendu vyslovilo 75 % lidí

V hypotetickém referendu o uvedení temelínské elektrárny do provozu by byla zřejmě vysoká účast – přišly by asi tři čtvrtiny lidí. Podíl lidí, kteří by se v hypotetickém referendu vyslovili pro spuštění temelínské elektrárny a její uvedení do plného provozu, se dlouhodobě pohybuje kolem 70 %. Jestliže by se referenda zúčastnili skutečně jen ti lidé, kteří svou účast „přislíbili“, pak by převaha stoupenců uvedení JE Temelín do plného provozu byla ještě výraznější – zhruba tříčtvrtinová. Nejrozhodněji by pro plné spuštění elektrárny hlasovali lidé s vysokoškolským vzděláním, muži jsou pro uvedení JE Temelín do plného provozu častěji než ženy. Poněkud…