Důvěra veřejnosti v nejvyšší ústavní činitele ČR

Prezident Václav Klaus je stabilně nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem státu, důvěra v něj se po jistém výkyvu v první polovině roku 2008 vrátila k úrovni 70 %. Téměř polovina občanů důvěřuje předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi (48 %) a Miloslavu Vlčkovi (45 %), a více než třetina lidí (37 %) důvěřuje premiérovi Mirku Topolánkovi. Důvěryhodnost předsedy vlády a předsedy senátu oproti poslednímu šetření významně vzrostla, ve srovnání s říjnem loňského roku vzrostl i kredit předsedy poslanecké sněmovny. (Pokračování textu…)

Úroveň důvěry mezi lidmi v ČR

Bezmála dvě třetiny občanů (64 %) si myslí, že se většině lidí nedá důvěřovat. Pocit důvěry významně souvisí jednak s všeobecným přístupem k životu, ale také s aktuální životní situací, s vnímáním vlastní úspěšnosti a v neposlední řadě i s materiálním zajištěním domácnosti. Občané, kteří mají pocit, že se ostatním věřit nedá, se častěji rekrutují z řad lidí, kteří se nepovažují za optimisty a za úspěšné, a z řad občanů špatně materiálně zajištěných. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v nejvyšší soudní a kontrolní instituce

Z šesti aktuálně sledovaných soudních a kontrolních institucí – Ústavního soudu ČR, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, úřadu ombudsmana a České obchodní inspekce – důvěřuje česká veřejnost relativně nejvíce České obchodní inspekci. Velmi vysoké a v čase poměrně stabilní důvěře se ovšem těší i ostatní sledované instituce. (Pokračování textu…)

Důvěra ve finanční instituce – ČNB a MMF

Ze dvou sledovaných finančních institucí – ČNB a MMF – důvěřuje česká veřejnost mnohem více národní instituci než mezinárodní, rozdíl činí dlouhodobě přibližně 20 procentních bodů. Říjnový pokles důvěry v obě sledované instituce o několik procentních bodů vzhledem k minulému období můžeme zřejmě přičítat celosvětové finanční krizi. (Pokračování textu…)

Důvěra ve vojenské a policejní instituce

Z domácích bezpečnostních institucí je v očích veřejnosti nejdůvěryhodnější česká armáda, jejíž důvěra vzrostla z únorových 57 % na současných 63 %. Policii ČR důvěřuje necelá polovina (47 %) a obecní (městské) policii 41 % lidí. Vysoký kredit má mezi občany České republiky mezinárodní kriminální policie INTERPOL, které důvěřuje 78 % lidí. Mírně nadpoloviční důvěru občanů (55 %) si dlouhodobě zachovává také NATO. Pozitivní vztah k naší armádě i k Severoatlantické alianci je silně ovlivňován pravicovou politickou orientací a sympatiemi lidí k ODS a KDU-ČSL. Jednoznačně pozitivně je občany vnímán Hasičský sbor České republiky, kterému…

Důvěra v poslaneckou vyšetřovací komisi vytvořené ke kauze Jana Moravy

Téměř čtyři pětiny občanů České republiky nevěří poslanecké vyšetřovací komisi vytvořené ke kauze Jana Moravy. Přibližně stejný podíl lidí pochybuje, že se zmíněné komisi podaří k tématu kauzy cokoliv zjistit. Co se týče vlivu sledovaného případu na již proběhlé krajské volby, klonila se začátkem října většina občanů (58 %) spíše k názoru, že zmíněná událost nebude mít na výsledky voleb pravděpodobně vliv. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele ČR

Prezident Václav Klaus je nadále nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem státu, důvěra v něj se vrátila k úrovni 70 %. Vysoká a stabilní je i důvěra občanů v předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského (60 %). Dvě pětiny občanů důvěřují předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi a Miloslavu Vlčkovi, a jen zhruba čtvrtina lidí důvěřuje premiérovi Mirku Topolánkovi. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v nejvyšší ústavní instituce – prezidenta republiky, poslaneckou sněmovnu a senát.

Prezident republiky se těší vyšší důvěře občanů než obě komory Parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje o něco více lidí než senátu. Důvěryhodnost nejvyšších ústavních institucí je poměrně stabilní. Vyšší důvěru těmto institucím vyslovují stoupenci pravice, především příznivci ODS, občané s vyšším vzděláním a lidé s dobrým materiálním zázemím. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů ve správní úřady státu

Lidé stále nejvíce věří místním (městským a obecním) úřadům, které mají důvěru dvou třetin obyvatel (67 %). Krajským úřadům věří 60 % občanů a nejmenší důvěře se těší vláda ČR (24 %). Na státní a krajské úrovni se důvěra řídí především ideologickými měřítky –stranickými sympatiemi a politickou orientací na pravolevé škále. Na místní úrovni se lidé při hodnocení správních úřadů řídí spíše svou osobní zkušeností než ideologickými měřítky. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v policii ČR

Již více než čtyři roky se důvěra veřejnosti v policii drží kolem 40 %. Policejním vyšetřovatelům důvěřuje téměř polovina lidí (48 %). Důvěra v policii i v policejní vyšetřovatele závisí především na politických názorech lidí. Nejlepší vztah k policii mají pravicově orientovaní občané, především sympatizanti ODS, nejmenší důvěru jí projevují stoupenci KSČM. Policie i její vyšetřovatelé jsou důvěryhodní zejména pro občany, kteří jsou spokojeni s fungováním demokracie a politických stran v naší zemi. (Pokračování textu…)