Důvěra občanů premiéru Petru Nečasovi a vládě

Předsedovi koaliční vlády Petru Nečasovi důvěřuje dva měsíce po nástupu do funkce polovina občanů. Členové vlády jsou na tom trochu hůře, věří jim 38 % lidí. V posledním měsíci (tj. v srpnu) vláda pracovala dobře podle 45 % osob. Vyhodnotíme-li všechny tři otázky, můžeme označit necelých 30 % lidí za jednoznačné stoupence vlády a premiéra a 40 % občanů za jednoznačné kritiky. Jasně politický pohled je typický pro stoupence ODS, TOP 09 a KSČM, méně vyhraněně vidí vládu a premiéra příznivci VV a ČSSD. Předsedovi koaliční vlády Petru Nečasovi důvěřuje dva měsíce po nástupu do funkce polovina občanů. Členové vlády jsou na tom trochu hůře, věří jim 38 % lidí. V posledním měsíci (tj. v srpnu) vláda pracovala dobře podle 45 % osob. Vyhodnotíme-li všechny tři otázky, můžeme označit necelých 30 % lidí za jednoznačné stoupence vlády a premiéra a 40 % občanů za jednoznačné kritiky. Jasně politický pohled je typický pro stoupence ODS, TOP 09 a KSČM, méně vyhraněně vidí vládu a premiéra příznivci VV a ČSSD. Číst dále


Důvěra v kontrolní instituce

Úřadu ombudsmana důvěřují tři čtvrtiny Čechů. Vysoká je stabilně také důvěra v Českou obchodní inspekci. Naproti tomu důvěra v třetí z kontrolních institucí, Nejvyšší kontrolní úřad, se od silně medializované aféry týkající se údajných nedostatků v hospodaření NKÚ propadla až k hranici 50 %. Úřadu ombudsmana důvěřují tři čtvrtiny Čechů. Vysoká je stabilně také důvěra v Českou obchodní inspekci. Naproti tomu důvěra v třetí z kontrolních institucí, Nejvyšší kontrolní úřad, se od silně medializované aféry týkající se údajných nedostatků v hospodaření NKÚ propadla až k hranici 50 %. Číst dále


Veřejnost by koaliční vládě dala důvěru

Kdyby necelý měsíc po volbách hlasovala o důvěře koaliční vlády ODS – TOP 09 – VV veřejnost, pak by nová vláda patrně důvěru dostala. Ze tří koaličních stran jsou Věci veřejné stranou relativně nejpřijatelnější i pro část lidí, kteří tyto tři strany nevolili, naopak jsou „podezřelé“, relativně málo důvěryhodné pro strany vládní koalice. TOP 09 je z koaliční trojky stranou nejméně kontroverzní (nejméně lidí říká, že jí důvěřuje a je vnímána poměrně kriticky). Číst dále


Jaké důvěře se u veřejnosti těší členové české vlády?

Důvěru členům vlády projevuje polovina občanů. To je na české poměry hodnota velmi vysoká. Úřednický kabinet se těší podpoře spíše pravicově orientovaných občanů a jeho kredit nepochybně souvisí s velmi příznivým hodnocením několika klíčových ministrů. Naprosto mimořádné je postavení premiéra Jana Fischera (89 % kladných hodnocení), příznivá hodnocení zřetelně převažují i u dalších známých a výrazných ministrů vlády (Eduard Janota, Martin Pecina, Jan Kohout, Daniela Kovářová). Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Premiéru Fischerovi důvěřuje 79 % občanů. Důvěra v prezidenta republiky Václava Klause se po výkyvu v polovině letošního roku vrátila na šedesátiprocentní úroveň (61 %). Většina občanů má důvěru k předsedovi ústavního soudu Pavlu Rychetskému (55 %), méně než polovina občanů důvěřuje předsedům obou komor parlamentu, Přemyslu Sobotkovi (42 %) a Miloslavu Vlčkovi (41 %). Jejich důvěryhodnost u české veřejnosti je poměrně stabilní. Číst dále


Důvěra občanů v bezpečnostní instituce

Z domácích bezpečnostních institucí je v očích veřejnosti nejdůvěryhodnější česká armáda, jejíž důvěra se v roce 2009 drží stabilně na 69 %. Policii ČR důvěřuje přibližně polovina (52 %) lidí. Vysoký kredit má mezi občany České republiky mezinárodní kriminální policie Interpol, které důvěřuje 78 % lidí. Nadpoloviční důvěru občanů (59 %) si dlouhodobě zachovává také NATO. Současně v Armádu ČR a v NATO důvěřuje téměř polovina Čechů (48 %). Číst dále


Důvěra občanů ČR v kontrolní instituce

Ze tří aktuálně sledovaných kontrolních institucí – Nejvyššího kontrolního úřadu, úřadu ombudsmana a České obchodní inspekce – důvěřuje česká veřejnost relativně nejvíce ombudsmanovi (72 %) či České obchodní inspekci (68 %). Míra důvěry ve všechny tři sledované instituce od minulého měření poklesla, nejvýznamněji u NKÚ, kterému v současné době důvěřuje mírně nadpoloviční většina lidí. Hodnocení důvěryhodnosti kontrolních institucí je z hlediska sociodemografických ukazatelů vzácně univerzální, odlišnosti nalézáme jen podle stranických preferencí respondentů. Číst dále