Důvěra v bezpečnostní instituce

Důvěra našich občanů v bezpečnostní instituce se za poslední rok prakticky nezměnila. Vysokou důvěru (nad 60 %) má česká armáda, zhruba padesátiprocentní důvěru si udržuje Policie ČR a o něco níže se pohybuje důvěra v obecní či městskou policii. Důvěra v NATO kolísá kolem hranice 55 % již od doby našeho vstupu do Aliance. Vysoko, nad 70 %, se udržuje důvěra občanů v Interpol. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a jejich představitele

Poslanecké sněmovně věřilo v prosinci 2011 pouze 16 % lidí, nejméně za celou existenci samostatného českého státu. Naprosto stejně jsou na tom jako celek členové Nečasovy vlády. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová i předseda vlády Petr Nečas mají důvěru zřetelně vyšší než „jejich“ instituce (věří jim 40 % resp. 28 % lidí). Nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (důvěřuje mu 57 % populace). Prezidentu Václavu Klausovi důvěřovalo počátkem loňského prosince 51 % občanů. Číst dále


Důvěra občanům v naši policii a v soudy

Ve schopnosti orgánů činných v trestním řízení důvěřuje 35 % lidí. Policii samotné důvěřuje zhruba polovina občanů (51 %), nezaujatosti soudů necelá třetina veřejnosti (30 %). Důvěra v dnešní policii od devadesátých let přes určité výkyvy postupně roste, důvěra v soudy se dlouhodobě příliš nemění, nicméně v posledních měsících zaznamenáváme pozastavení mírného poklesu. V soudy a policii důvěřují především příznivci ODS a TOP 09. Soudy v ČR odvádějí dobrou práci podle necelé třetiny obyvatel (29 %). Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní instituce a činitele

Poslanecké sněmovně věřila na počátku června necelá pětina lidí. Je to méně než Senátu a nejméně od roku 1994, kdy STEM důvěru v dolní komoru parlamentu sleduje. Na své minimum se propadla i důvěra ve vládu Petra Nečase, věří jí 16 % lidí. Šéfové sněmovny (Miroslava Němcová) i vlády (Petr Nečas) mají důvěru zřetelně vyšší než „jejich“ instituce (věří jim 41 % resp. 29 % lidí). Nejdůvěryhodnějším ústavním činitelem je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (důvěřuje mu 59 % populace). Prezidentu Václavu Klausovi důvěřovalo počátkem června 55 % občanů. Číst dále


Problematika důvěry k současným odborům

V době bezprostředně před stávkou v dopravě odborům projevovalo důvěru 50 % občanů. Jedná se o nejvyšší míru důvěry od roku 1997. Jednoznačnou důvěru však projevuje desetina populace. Důvěra v odbory je výrazně ovlivněna politickou orientací a stranickými preferencemi: častěji jim věří stoupenci ČSSD a KSČM, zřetelně nižší je důvěra v odbory u příznivců ODS a TOP 09. Důvěru předsedovi ČMKOS J. Zavadilovi vyjadřovala necelá polovina (46 %) občanů. Mírná většina občanů (56 %) pochybuje o nadstranickosti odborů, častěji jsou to sympatizanti pravicových stran. Číst dále


Důvěra v prezidenta republiky a hodnocení jeho jednání během koaliční krize

Důvěru v prezidenta republiky Václava Klause aktuálně projevuje přibližně polovina občanů (47 %), což je nejhorší výsledek od jeho nástupu na Pražský hrad. Každý druhý občan (50 %) souhlasí s názorem, že při nedávné vládní krizi uplatnil svůj vliv při vyjednávání koaličních stran ve prospěch co nejlepšího řešení. Na druhé straně téměř polovina (47 %) souhlasí s názorem, že nedávnou krizi svými průtahy a podmínkami zkomplikoval a zhoršil. Číst dále


Důvěra občanů ČR v Evropskou unii

Evropské unii nyní důvěřuje 46 % občanů ČR, přičemž dosavadní minimum, zjištěné v letech 2001, 2004 (říjen) a 2007 (květen) bylo 50 %. Obdobně se vyvíjí i důvěra v Evropský parlament, která činí 39 %, což je nejméně od počátku sledování v roce 2004. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané špatně materiálně zajištění a zejména lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM. Číst dále