Korupční kauza

Důvěra občanů ve schopnosti orgánů činných v trestním řízení není zvlášť vysoká, vyjadřuje ji 40 % občanů. Výrazně více je těch, kteří důvěřují jmenovitě vrchnímu státnímu zástupci Ivo Ištvanovi (66 %). Kauzu složení mandátů poslanců Šnajdra, Tluchoře a Fuksy a zákulisní jednání o jejich uplatnění v orgánech státních firem, kterou Ištvan odstartoval, považuje za trestně stíhatelnou korupci naprostá většina občanů (81 %), podstatně méně (38 %) je ovšem těch, kteří si myslí, že korupční jednání bude prokázáno a obvinění budou odsouzeni. Rozdílné názory stoupenců stran na jednání protagonistů kauzy svědčí o tom, že hodnocení je výrazně ovlivněno vztahem k…

Prezident Zeman

Důvěra v prezidenta Miloše Zemana od jeho nástupu mírně vzrostla na 53 % a více než polovina (56 %) ho považuje za lepšího prezidenta, než byl jeho předchůdce Václav Klaus. Téměř polovina (46 %) lidí soudí, že Miloš Zeman podstatnou měrou přispěje k vážnosti úřadu prezidenta, a zhruba polovina (52 %) si myslí, že prezident zasahuje příliš do vnitropolitického dění. Téměř třetina lidí odpovídá na všechny čtyři otázky ve prospěch prezidenta a stejný je podíl jeho jednoznačných kritiků. (Pokračování textu…)

Důvěra v prezidenta republiky

Po prvních měsících v prezidentské funkci má Miloš Zeman důvěru poloviny veřejnosti (51 %). Mírně nadpoloviční většina občanů (55 %) hodnotí příznivě dosavadní práci nového prezidenta. Pozitivní hodnocení Miloše Zemana je výrazně častější mezi lidmi levicově orientovanými a stoupenci ČSSD a KSČM, naopak u lidí pravicově orientovaných nebo příznivců ODS a TOP 09 jsou příznivé názory na Zemana v jasné menšině. (Pokračování textu…)

Prezidenti

Těsně před inaugurací nového prezidenta se Václav Klaus těšil důvěře čtvrtiny občanů, zatímco jeho nástupci Miloši Zemanovi projevoval důvěru dvojnásobný podíl obyvatelstva. Názor, že M. Zeman bude lepším prezidentem než jeho předchůdce, sdílí 55 % občanů. Přímé prezidentské volby neměly výraznější vliv na vývoj názorů na pravomocí prezidenta republiky. Pro alespoň částečné zvýšení prezidentských pravomocí je stejně jako před rokem méně než polovina (44 %) občanů. (Pokračování textu…)

Václav Klaus 3.část

Závěrečná kapitola ohlédnutí za Václavem Klausem a jeho zápisy v archivu STEM je logicky bilanční. Všímá si především toho, co zůstává většinou skryto pod celkovou „popularitou“ nebo důvěrou, tedy hodnocení jednotlivých vlastností a schopností. A připomíná i souhrnné hodnocení, které českým politikům vystavili občané po dvaceti letech demokracie od listopadu 1989. K současnosti se celková bilance nevyjadřuje. Tu zhodnotí s potřebným odstupem až mnohem pozdější léta. (Pokračování textu…)

Důvěra v ČNB a banky obecně

Téměř tříčtvrtinová většina české populace (71 %) má důvěru v Českou národní banku. Celkově bankám v naší zemi důvěřuje třípětinová většina lidí (60 %). Mírně nadpoloviční podíl občanů (57 %) uvádí, že má většinu finančních prostředků domácnosti uloženou v bance. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší politické instituce prosinec 2012

Loňské minimální míry důvěry ve vrcholné ústavní činitele a instituce zůstaly většinou nepřekonány a u některých se důvěra mírně zlepšila. Setrvale má velmi nízkou důvěru poslanecká sněmovna (v prosinci 2012 jí věřilo pouze 18 % lidí) a Nečasova vláda (její členové 17 % a premiér 25 %). Premiér si jako jediný proti loňsku pohoršil, přesto zůstává skutečností, že on a rovněž předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová mají důvěru zřetelně vyšší než instituce, jimž předsedají (Němcové věří 39 % lidí). Zvýšila se důvěra v Ústavní soud (z 57 % na 63 %) i jeho předsedu Pavla Rychetského (z 57 % na…

Důvěra občanů v odbory

Odborům nyní projevuje důvěru 49 % občanů, což je v posledních dvou letech setrvalý stav. Důvěra v odbory je výrazně ovlivněna politickou orientací a stranickými preferencemi: častěji jim věří stoupenci ČSSD a KSČM, zřetelně nižší je důvěra v odbory u příznivců stran vládní koalice, zvláště ODS. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší politické instituce

Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 70 %). Nízkou, ale stabilní důvěru zhruba 30 % populace má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu i členy Nečasovy vlády dlouhodobě klesá. Sněmovně věří asi čtvrtina lidí a členům vlády jen 17 % občanů. Členům vlády věří v současnosti mnohem více stoupenci TOP 09 než příznivci ODS, což naznačuje, do jaké míry berou vládu „za svou“. Zajímavé je i to, že senátu věří více stoupenci pravicových stran než příznivci ČSSD, i když sociální demokracie má v senátu jasnou většinu.

Důvěra občanů v krajské a obecní/městské úřady

Dvoutřetinová většina české veřejnosti důvěřuje obecním či městským úřadům. Krajským úřadům důvěřují tři pětiny občanů. Míra důvěry v tyto úřady je poměrně stabilně na vysoké úrovni. Svému obecnímu či městskému úřadu významně častěji důvěřují lidé v menších obcích a městech (do 20 tisíc obyvatel). (Pokračování textu…)