Důvěra v armádu

Důvěra našich občanů v české bezpečnostní instituce od roku 2012 roste a v případě armády, státní i městské policie je na nejvyšších hodnotách od počátku časových řad STEM, tedy od poloviny 90. let. Armádě ČR důvěřuje 76 % občanů, Policii ČR 64 %, více než polovina dospělé populace věří i městské policii. Téměř stoprocentní je důvěra v Hasičský záchranný sbor. Zahraniční bezpečnostní instituce, NATO a Interpol, si mírně pohoršily. Číst dále


Důvěra v poslaneckou sněmovnu

Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 60 %). Nižší, ale mírně stoupající důvěru (nyní zhruba třetiny populace) má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu dlouhodobě klesá a bezprostředně po svém rozpuštění se dostala na 20 %, což je historicky nejnižší úroveň. Důvěra v členy vlády po pádu Nečasova kabinetu a nástupu překlenovací vlády Jiřího Rusnoka stoupla na 28 %. Změny v obsazení nejvyšších politických institucí v poslední době vedly k celkovému nárůstu důvěry u lidí levicově orientovaných a k poklesu u těch, kteří se řadí k pravici; výjimkou z tohoto trendu je jen „prázdná“ poslanecká sněmovna. Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 60 %). Nižší, ale mírně stoupající důvěru (nyní zhruba třetiny populace) má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu dlouhodobě klesá a bezprostředně po svém rozpuštění se dostala na 20 %, což je historicky nejnižší úroveň. Důvěra v členy vlády po pádu Nečasova kabinetu a nástupu překlenovací vlády Jiřího Rusnoka stoupla na 28 %. Změny v obsazení nejvyšších politických institucí v poslední době vedly k celkovému nárůstu důvěry u lidí levicově orientovaných a k poklesu u těch, kteří se řadí k pravici; výjimkou z tohoto trendu je jen „prázdná“ poslanecká sněmovna. Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 60 %). Nižší, ale mírně stoupající důvěru (nyní zhruba třetiny populace) má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu dlouhodobě klesá a bezprostředně po svém rozpuštění se dostala na 20 %, což je historicky nejnižší úroveň. Důvěra v členy vlády po pádu Nečasova kabinetu a nástupu překlenovací vlády Jiřího Rusnoka stoupla na 28 %. Změny v obsazení nejvyšších politických institucí v poslední době vedly k celkovému nárůstu důvěry u lidí levicově orientovaných a k poklesu u těch, kteří se řadí k pravici; výjimkou z tohoto trendu je jen „prázdná“ poslanecká sněmovna. Číst dále


Důvěra v EU a Evropský parlament

Evropské unii nyní důvěřuje 40 % občanů ČR, což je z dlouhodobého hlediska jedna z nejnižších hodnot. Nízká je i důvěra našich občanů v Evropský parlament, která činí stejně jako před půl rokem 35 %. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané hůře materiálně zajištění, lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM, a občané, kteří by nyní nevolili žádnou stranu. Číst dále


Korupční kauza

Důvěra občanů ve schopnosti orgánů činných v trestním řízení není zvlášť vysoká, vyjadřuje ji 40 % občanů. Výrazně více je těch, kteří důvěřují jmenovitě vrchnímu státnímu zástupci Ivo Ištvanovi (66 %). Kauzu složení mandátů poslanců Šnajdra, Tluchoře a Fuksy a zákulisní jednání o jejich uplatnění v orgánech státních firem, kterou Ištvan odstartoval, považuje za trestně stíhatelnou korupci naprostá většina občanů (81 %), podstatně méně (38 %) je ovšem těch, kteří si myslí, že korupční jednání bude prokázáno a obvinění budou odsouzeni. Rozdílné názory stoupenců stran na jednání protagonistů kauzy svědčí o tom, že hodnocení je výrazně ovlivněno vztahem k bývalé vládní koalici. Číst dále


Prezident Zeman

Důvěra v prezidenta Miloše Zemana od jeho nástupu mírně vzrostla na 53 % a více než polovina (56 %) ho považuje za lepšího prezidenta, než byl jeho předchůdce Václav Klaus. Téměř polovina (46 %) lidí soudí, že Miloš Zeman podstatnou měrou přispěje k vážnosti úřadu prezidenta, a zhruba polovina (52 %) si myslí, že prezident zasahuje příliš do vnitropolitického dění. Téměř třetina lidí odpovídá na všechny čtyři otázky ve prospěch prezidenta a stejný je podíl jeho jednoznačných kritiků. Číst dále


Důvěra v prezidenta republiky

Po prvních měsících v prezidentské funkci má Miloš Zeman důvěru poloviny veřejnosti (51 %). Mírně nadpoloviční většina občanů (55 %) hodnotí příznivě dosavadní práci nového prezidenta. Pozitivní hodnocení Miloše Zemana je výrazně častější mezi lidmi levicově orientovanými a stoupenci ČSSD a KSČM, naopak u lidí pravicově orientovaných nebo příznivců ODS a TOP 09 jsou příznivé názory na Zemana v jasné menšině. Číst dále


Prezidenti

Těsně před inaugurací nového prezidenta se Václav Klaus těšil důvěře čtvrtiny občanů, zatímco jeho nástupci Miloši Zemanovi projevoval důvěru dvojnásobný podíl obyvatelstva. Názor, že M. Zeman bude lepším prezidentem než jeho předchůdce, sdílí 55 % občanů. Přímé prezidentské volby neměly výraznější vliv na vývoj názorů na pravomocí prezidenta republiky. Pro alespoň částečné zvýšení prezidentských pravomocí je stejně jako před rokem méně než polovina (44 %) občanů. Číst dále


Václav Klaus 3.část

Závěrečná kapitola ohlédnutí za Václavem Klausem a jeho zápisy v archivu STEM je logicky bilanční. Všímá si především toho, co zůstává většinou skryto pod celkovou „popularitou“ nebo důvěrou, tedy hodnocení jednotlivých vlastností a schopností. A připomíná i souhrnné hodnocení, které českým politikům vystavili občané po dvaceti letech demokracie od listopadu 1989. K současnosti se celková bilance nevyjadřuje. Tu zhodnotí s potřebným odstupem až mnohem pozdější léta. Číst dále


Důvěra v ČNB a banky obecně

Téměř tříčtvrtinová většina české populace (71 %) má důvěru v Českou národní banku. Celkově bankám v naší zemi důvěřuje třípětinová většina lidí (60 %). Mírně nadpoloviční podíl občanů (57 %) uvádí, že má většinu finančních prostředků domácnosti uloženou v bance. Číst dále


Důvěra v nejvyšší politické instituce prosinec 2012

Loňské minimální míry důvěry ve vrcholné ústavní činitele a instituce zůstaly většinou nepřekonány a u některých se důvěra mírně zlepšila. Setrvale má velmi nízkou důvěru poslanecká sněmovna (v prosinci 2012 jí věřilo pouze 18 % lidí) a Nečasova vláda (její členové 17 % a premiér 25 %). Premiér si jako jediný proti loňsku pohoršil, přesto zůstává skutečností, že on a rovněž předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová mají důvěru zřetelně vyšší než instituce, jimž předsedají (Němcové věří 39 % lidí). Zvýšila se důvěra v Ústavní soud (z 57 % na 63 %) i jeho předsedu Pavla Rychetského (z 57 % na 62 %). Prezidentu Klausovi na sklonku jeho funkčního období důvěřuje 52 % občanů. Číst dále