Důvěra občanů v bezpečnostní instituce září 2015

České armádě důvěřuje dvoutřetinová většina veřejnosti (68 %). V policii má důvěru poněkud nižší podíl občanů, ovšem stále ještě většinový (57 %). V situaci, kdy se na politické i mediální rovině řeší schopnost naší země ubránit bezpečnost českých občanů v souvislosti s migrační vlnou, je důležité, že většina veřejnosti našim bezpečnostním institucím věří a míra jejich důvěryhodnosti se významně neoslabuje. Číst dále


Důvěra veřejnosti ve vrcholné představitele soudních a policejních institucí

Dvoutřetinová většina veřejnosti (68 %) má důvěru v předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Tři pětiny občanů (60 %) důvěřují nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. Mírně nadpoloviční většina veřejnosti má důvěru v policejního prezidenta Tomáše Tuhého (57 %), předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou (56 %) a ombudsmanku Annu Šabatovou (54 %). Číst dále


Důvěra v NATO

Důvěra českých občanů v NATO je stabilně nad padesátiprocentní hranicí. V únoru Severoatlatnické alianci důvěřovalo 55 % lidí, od září 2013 došlo k mírnému zvýšení podílu lidí, kteří mají v NATO důvěru (o 4 procentní body). NATU důvěřují častěji voliči většiny parlamentních stran (s výjimkou příznivců KSČM), dále lidé politicky orientovaní napravo, studenti a zaměstnanci. Důvěra v NATO roste s vyšší úrovní vzdělání a s materiálním zajištěním domácností. Číst dále


Důvěra občanů v EU a Evropský parlament

Evropské unii nyní důvěřuje 34 % občanů ČR, což je z dlouhodobého hlediska vůbec nejnižší zjištěná hodnota. Nízká je i důvěra našich občanů v Evropský parlament, kterému důvěřuje necelá třetina lidí (30 %). Nedůvěru k Evropské unii i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané hůře materiálně zajištění, stoupenci KSČM a Úsvitu. Nízká míra důvěry v evropské instituce může nepříznivě ovlivnit zájem občanů o květnové volby do Evropského parlamentu. Číst dále


Důvěra občanů v bezpečnostní instituce

Důvěra našich občanů v armádu, státní a městskou policii se od roku 2012 zvyšovala a v průzkumu v září 2013 dosáhla nejvyšších hodnot od počátku časových řad STEM. Aktuální únorový průzkum další zvýšení míry důvěryhodnosti ukázal již pouze u městské policie, důvěra v armádu a státní policii zůstala na stejných hodnotách. Armádě ČR tedy důvěřuje 76 % občanů, Policii ČR 64 %, městské policii 57 %. Téměř stoprocentní je dlouhodobě důvěra v Hasičský záchranný sbor ČR. Interpolu důvěřuje stále vysoký podíl lidí (71 %) a Severoatlantické alianci věří mírně nadpoloviční většina občanů (55 %). Číst dále


Důvěra občanů v politické instituce

Nejvyšší podíl občanů nyní důvěřuje prezidentu republiky (51 %), míra jeho důvěryhodnosti se však od září 2013 mírně snížila. Naopak důvěryhodnost po volbách nově obsazených institucí – Poslanecké sněmovny a vlády – se v porovnání se situací před volbami výrazně zvýšila. Členům nové vlády nyní důvěřuje necelá polovina obyvatel (47 %), Poslanecké sněmovně dvě pětiny lidí (40 %). Důvěryhodnost Senátu se postupně posiluje, důvěru mu aktuálně vyjadřuje více než třetina občanů (36 %). V porovnání s průzkumy STEM v posledních letech nejsou v důvěryhodnosti hlavních politických institucí tak zásadní rozdíly. Číst dále


Důvěra v ČNB a banky obecně

Česká národní banka patřila v posledních letech k nejdůvěryhodnějším institucím veřejného života u nás, důvěřovaly jí dlouhodobě zhruba tři čtvrtiny občanů. Po loňských listopadových opatřeních proti silné koruně však důvěra v naši centrální banku podstatně klesla a podle posledního šetření v lednu tohoto roku má kredit jen u poloviny Čechů. Ve srovnání s předchozími lety klesla i důvěra občanů v banky obecně. Finančním domům u nás důvěřuje, podobně jako centrální bance, 51 % lidí. Mírně nadpoloviční podíl občanů (57 %) uvádí, že má většinu finančních prostředků domácnosti uloženou v bance. Číst dále