Důvěra občanů v prezidenta a premiéra

V začátku funkčního období koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL má premiér Bohuslav Sobotka důvěru nadpoloviční většiny občanů ČR (55 %). Prezidentu Miloši Zemanovi důvěřuje poněkud méně lidí (45 %), ovšem v porovnání s lednovým průzkumem je důvěryhodnost prezidenta Zemana aktuálně vyšší o osm procentních bodů. (Pokračování textu…)

Důvěra v NATO

Důvěra českých občanů v NATO je stabilně nad padesátiprocentní hranicí. V únoru Severoatlatnické alianci důvěřovalo 55 % lidí, od září 2013 došlo k mírnému zvýšení podílu lidí, kteří mají v NATO důvěru (o 4 procentní body). NATU důvěřují častěji voliči většiny parlamentních stran (s výjimkou příznivců KSČM), dále lidé politicky orientovaní napravo, studenti a zaměstnanci. Důvěra v NATO roste s vyšší úrovní vzdělání a s materiálním zajištěním domácností. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v EU a Evropský parlament

Evropské unii nyní důvěřuje 34 % občanů ČR, což je z dlouhodobého hlediska vůbec nejnižší zjištěná hodnota. Nízká je i důvěra našich občanů v Evropský parlament, kterému důvěřuje necelá třetina lidí (30 %). Nedůvěru k Evropské unii i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané hůře materiálně zajištění, stoupenci KSČM a Úsvitu. Nízká míra důvěry v evropské instituce může nepříznivě ovlivnit zájem občanů o květnové volby do Evropského parlamentu. (Pokračování textu…)

Důvěra občanů v bezpečnostní instituce

Důvěra našich občanů v armádu, státní a městskou policii se od roku 2012 zvyšovala a v průzkumu v září 2013 dosáhla nejvyšších hodnot od počátku časových řad STEM. Aktuální únorový průzkum další zvýšení míry důvěryhodnosti ukázal již pouze u městské policie, důvěra v armádu a státní policii zůstala na stejných hodnotách. Armádě ČR tedy důvěřuje 76 % občanů, Policii ČR 64 %, městské policii 57 %. Téměř stoprocentní je dlouhodobě důvěra v Hasičský záchranný sbor ČR. Interpolu důvěřuje stále vysoký podíl lidí (71 %) a Severoatlantické alianci věří mírně nadpoloviční většina občanů (55 %).

Důvěra občanů v politické instituce

Nejvyšší podíl občanů nyní důvěřuje prezidentu republiky (51 %), míra jeho důvěryhodnosti se však od září 2013 mírně snížila. Naopak důvěryhodnost po volbách nově obsazených institucí – Poslanecké sněmovny a vlády – se v porovnání se situací před volbami výrazně zvýšila. Členům nové vlády nyní důvěřuje necelá polovina obyvatel (47 %), Poslanecké sněmovně dvě pětiny lidí (40 %). Důvěryhodnost Senátu se postupně posiluje, důvěru mu aktuálně vyjadřuje více než třetina občanů (36 %). V porovnání s průzkumy STEM v posledních letech nejsou v důvěryhodnosti hlavních politických institucí tak zásadní rozdíly.

Důvěra v ČNB a banky obecně

Česká národní banka patřila v posledních letech k nejdůvěryhodnějším institucím veřejného života u nás, důvěřovaly jí dlouhodobě zhruba tři čtvrtiny občanů. Po loňských listopadových opatřeních proti silné koruně však důvěra v naši centrální banku podstatně klesla a podle posledního šetření v lednu tohoto roku má kredit jen u poloviny Čechů. Ve srovnání s předchozími lety klesla i důvěra občanů v banky obecně. Finančním domům u nás důvěřuje, podobně jako centrální bance, 51 % lidí. Mírně nadpoloviční podíl občanů (57 %) uvádí, že má většinu finančních prostředků domácnosti uloženou v bance.

Důvěra v armádu

Důvěra našich občanů v české bezpečnostní instituce od roku 2012 roste a v případě armády, státní i městské policie je na nejvyšších hodnotách od počátku časových řad STEM, tedy od poloviny 90. let. Armádě ČR důvěřuje 76 % občanů, Policii ČR 64 %, více než polovina dospělé populace věří i městské policii. Téměř stoprocentní je důvěra v Hasičský záchranný sbor. Zahraniční bezpečnostní instituce, NATO a Interpol, si mírně pohoršily. (Pokračování textu…)

Důvěra v poslaneckou sněmovnu

Z nejvyšších politických institucí naši občané stále nejčastěji věří prezidentu republiky (v současnosti 60 %). Nižší, ale mírně stoupající důvěru (nyní zhruba třetiny populace) má senát, zatímco důvěra v poslaneckou sněmovnu dlouhodobě klesá a bezprostředně po svém rozpuštění se dostala na 20 %, což je historicky nejnižší úroveň. Důvěra v členy vlády po pádu Nečasova kabinetu a nástupu překlenovací vlády Jiřího Rusnoka stoupla na 28 %. Změny v obsazení nejvyšších politických institucí v poslední době vedly k celkovému nárůstu důvěry u lidí levicově orientovaných a k poklesu u těch, kteří se řadí k pravici; výjimkou z tohoto trendu…

Důvěra v EU a Evropský parlament

Evropské unii nyní důvěřuje 40 % občanů ČR, což je z dlouhodobého hlediska jedna z nejnižších hodnot. Nízká je i důvěra našich občanů v Evropský parlament, která činí stejně jako před půl rokem 35 %. Nedůvěru k EU i k Evropskému parlamentu vyjadřují častěji občané starší, lidé se vzděláním bez maturity, občané hůře materiálně zajištění, lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM, a občané, kteří by nyní nevolili žádnou stranu. (Pokračování textu…)