Odraz institucí ve veřejném mínění

Nejvyšší důvěře (kolem 65 %) se těší tři instituce – Ústavní soud, NKÚ a místní úřady v místě respondenta. Na opačném konci žebříčku jsou stabilně Senát (cca čtvrtina lidí), třetina lidí důvěřuje vládě a o něco více v současnosti věří Poslanecké sněmovně. Stabilní, mírně nadpoloviční je důvěra v prezidenta a v NATO a EU a na stejnou úroveň se zvýšila důvěra v armádu a polici, což je v porovnání s minulými lety výrazný posun. Jaký vliv mají instituce a jaký by podle lidí měly mít? Nepřiměřeně velký vliv mají podle lidí především ministři a poslanci, v poslední době však zesílil mezi lidmi pocit, že příliš velký vliv na naše dění mají NATO a zvláště Evropská unie. Hodnocení práce vlády se od roku 1999 zlepšuje. Podíl lidí, kteří její práci označují za dobrou, nepřevyšuje 40 %, je však stabilně vyšší než podíl lidí spokojených s prací parlamentu. Nositelem lepší bilance vlády jsou ovšem převážně kmenoví voliči ČSSD, byť i třetina z nich práci vlády nechválí. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele : dva roky bez větších změn

Důvěra v prezidenta, premiéra a předsedu Poslanecké sněmovny, je již dva roky velmi stabilní. Také názor veřejnosti na předsedu Senátu Petra Pitharta se nemění. Prezidentu Havlovi důvěřuje zhruba polovina lidí, o několik procent méně lidí věří předsedovi Senátu Pithartovi, důvěra v premiéra Zemana a předsedu Poslanecké sněmovny Klause je zřetelně nižší, v současné době se pohybuje kolem 30 %. Čtvrtina lidí nedůvěřuje ani jednomu ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů a další čtvrtina pouze jedinému. To odráží ostré rozdělení české politické scény a malou vzájemnou toleranci. Nápadný antagonismus je zejména mezi občany, kteří důvěřují Zemanovi, a lidmi, kteří věří Klausovi – k oběma zároveň má důvěru pouze 9 % lidí. Číst dále


Veřejnost přiznává Policii snahu, ale pochybuje o jejích úspěších

Policie si zhruba od „krizových“ let 1997-1998 začala upevňovat kredit u veřejnosti. Tento pozitivní trend prozatím kulminoval na podzim roku 2000, kdy policie podle mínění většiny občanů obstála při pořádání pražského kongresu MMF a Světové banky. S odstupem času od těchto dramatických událostí sice důvěra v policii mírně poklesla, nicméně udržela se nadále nad hranicí 50 %, a podíl lidí, kteří uznávají, že policie má dostatečnou snahu chránit bezpečnost občanů, se padesátiprocentní hranici blíží. Částečný úspěch přiznávají občané policii jak v potlačování běžné kriminality, tak závažných hospodářských deliktů. Zhruba třetina lidí si myslí, že policie je v těchto oblastech úspěšnější než před rokem. Policie si zhruba od „krizových“ let 1997-1998 začala upevňovat kredit u veřejnosti. Tento pozitivní trend prozatím kulminoval na podzim roku 2000, kdy policie podle mínění většiny občanů obstála při pořádání pražského kongresu MMF a Světové banky. S odstupem času od těchto dramatických událostí sice důvěra v policii mírně poklesla, nicméně udržela se nadále nad hranicí 50 %, a podíl lidí, kteří uznávají, že policie má dostatečnou snahu chránit bezpečnost občanů, se padesátiprocentní hranici blíží. Částečný úspěch přiznávají občané policii jak v potlačování běžné kriminality, tak závažných hospodářských deliktů. Zhruba třetina lidí si myslí, že policie je v těchto oblastech úspěšnější než před rokem. Číst dále


Důvěra v nejvyšší ústavní činitele se poněkud zvýšila

V porovnání s počátkem roku lze obecně říci, že prestiž nejvyšších ústavních činitelů se mírně upevnila. Důvěra v prezidenta Václava Havla se po přechodném poklesu na přelomu loňského a letošního roku opět vrátila nad hranici 50 %. Jen o málo menší důvěru než Václav Havel má mezi občany staronový předseda horní parlamentní komory Petr Pithart. Důvěřuje mu také podobné spektrum voličů jako prezidentovi – největší oporu má ve čtyřkoalici, nejméně oblíben je u komunistů. Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Václava Klause a v premiéra Miloše Zemana od léta 1999 přes určité drobné výkyvy kolísají kolem 25 % a shodné je i to, že oba se opírají především o stoupence „své“ strany. Číst dále


Krize v ČT na důvěře (nebo spíše nedůvěře) v ústavní činitele nic nezměnila

Důvěra v hlavu státu klesla sice těsně pod 50 %, ale přesto je zhruba dvojnásobná než důvěra v premiéra a v předsedu Poslanecké sněmovny. Prakticky stejnou důvěru jako Václav Havel má mezi občany staronový předseda horní parlamentní komory Petr Pithart. Důvěřuje mu také podobné spektrum voličů jako prezidentovi – největší oporu má ve čtyřkoalici, nejméně oblíben je u komunistů. Důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Václava Klause a v premiéra Miloše Zemana je od léta 1999 přes určité drobné výkyvy zhruba stejná a shodné je i to, že oba se opírají téměř výhradně o stoupence strany, v jejímž čele stojí. Pozice Miloše Zemana uvnitř ČSSD je přitom zřetelně labilnější než Václava Klause mezi příznivci ODS. Číst dále