Důvěra v bezpečnostní instituce

Z pěti aktuálně sledovaných domácích i mezinárodních bezpečnostních institucí se největší důvěře občanů ČR těší Interpol následovaný NATO a Armádou ČR. Ačkoliv Policii ČR důvěřuje v aktuálním průzkumu necelá polovina občanů (47 %), ve srovnání s předešlými roky zaznamenala jistý nárůst kreditu. Poprvé byla do výzkumu zařazena i městská policie, která se těší důvěře 40 % obyvatel starších 18 let. (Pokračování textu…)

Důvěra v soudní a kontrolní instituce

Z pěti aktuálně sledovaných soudních a kontrolních institucí – Ústavního soudu ČR, Nejvyššího soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, úřadu ombudsmana a České obchodní inspekce – důvěřuje česká veřejnost relativně nejvíce České obchodní inspekci. Velmi vysoké a v čase poměrně stabilní důvěře se ovšem těší i ostatní sledované instituce. Kredit soudních a kontrolních institucí je tím vyšší, čím vyšší mají lidé vzdělání a čím lépe je jejich rodina majetkově zajištěna. Z hlediska politické orientace důvěřují těmto institucím nejčastěji lidé pravicově smýšlející. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Z pěti aktuálně sledovaných ústavních činitelů – prezidenta republiky, premiéra, předsedy PSP ČR, předsedy Senátu a předsedy Ústavního soudu – důvěřují naši občané nejvíce prezidentu Klausovi a předsedovi Ústavního soudu Rychetskému. Důvěra v nejvyšší ústavní představitele se výrazně liší především mezi stoupenci různých politických stran. (Pokračování textu…)

Důvěra institucím

Důvěra v politické strany je velmi nízká (28 % populace), církvi důvěřuje relativně větší část populace (37 %). V nevládní neziskové organizace má důvěru mírně více než polovina veřejnosti (55 %). Místní úřady, resp. úřady městských částí mají vysokou míru důvěryhodnosti – 72 % – a drží si ji již několik let. (Pokračování textu…)

Důvěra v nejvyšší ústavní činitele

Ze čtyř aktuálně sledovaných ústavních činitelů – prezidenta republiky, premiéra, předsedy PSP ČR a předsedy Senátu – důvěřuje česká veřejnost výrazně nejvíce prezidentu Klausovi. Důvěra v tyto představitele je významně diferencována stranickými preferencemi, vzděláním a majetkovou situací respondentů. (Pokračování textu…)

Důvěra v ČNB a MMF

Ze dvou sledovaných institucí – ČNB a MMF – důvěřuje česká veřejnost mnohem více národní instituci než mezinárodní, rozdíl činí dlouhodobě přibližně 20 procentních bodů. Důvěra v tyto instituce se významně liší v závislosti na stranických preferencích, politické orientaci, vzdělání a majetkové situaci respondentů. Větší kredit mají ČNB i MMF mezi stoupenci pravice, konkrétně u příznivců ODS, mezi vysokoškolsky vzdělanými a lidmi dobře hmotně zajištěnými. (Pokračování textu…)

Důvěra v ústavní instituce

Prezident republiky se těší vyšší důvěře občanů než obě komory Parlamentu. Poslanecké sněmovně důvěřuje mírně více lidí než senátu. Důvěryhodnost nejvyšších ústavních institucí je poměrně stabilní. Vyšší důvěru těmto institucím vyslovují stoupenci pravice, především příznivci ODS, lidé spokojení se současnou politickou situací, občané s vyšší úrovní vzdělání a lidé s dobrým materiálním zázemím. (Pokračování textu…)

Důvěra lidí v nejvyšší soudní a kontrolní instituce

Důvěra lidí v nejvyšší soudní a kontrolní instituce je poměrně vysoká. Přibližně tři čtvrtiny občanů deklarují důvěru v Českou obchodní inspekci, ombudsmana, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Nejvyšší soud. Zhruba dvě třetiny občanů chovají důvěru k Ústavnímu soudu. Vyšší kredit mají zejména kontrolní instituce, zvláště Česká obchodní inspekce a ombudsman, jimž projevuje naprostou důvěru přibližně čtvrtina občanů. Názory na kontrolní instituce jsou také mnohem univerzálnější, v názorech na soudní instituce se lidé více diferencují podle věku, vzdělání a majetkového zajištění. (Pokračování textu…)

Důvěra v euro se zvýšila

Britské libře, euru, české koruně i americkému dolaru důvěřuje více než 80 % české populace. Důvěryhodnost společné evropské měny dokonce meziročně vzrostla o 7 procentních bodů. Vyšší kredit mají tyto měny té části veřejnosti, která vyjadřuje spokojenost s naší současnou politickou situací, s členstvím ČR v EU a s tím, jakým směrem se Evropská unie vyvíjí. (Pokračování textu…)