Důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů ČR

Mezi ústavními činiteli má nejvyšší podíl důvěřujících předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: 52 % (v minulosti byla míra jeho důvěryhodnosti ještě vyšší). Jen mírně nižší je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (oba shodně 50 %). Míra důvěry v předsedy komor Parlamentu ČR je již pod 50% hranicí: předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi důvěřují více než dvě pětiny občanů (44 %), předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi necelé dvě pětiny (39 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

V říjnovém průzkumu STEM zjišťoval důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů u české veřejnosti.

Polovina veřejnosti (50 %) má důvěru v prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše.
O dva procentní body je vyšší míra důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského (52 %). Míra důvěry v předsedu Senátu Jaroslava Kuberu je nižší (44 %), stejně jako důvěra v předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (39 %).

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů

Podívejme se nyní na důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů z dlouhodobé perspektivy.

Pavel Rychetský je ve funkci předsedy Ústavního soudu od srpna 2003. V prvním průzkumu po nástupu Pavla Rychetského do funkce mu důvěřovaly téměř dvě třetiny veřejnosti. I když se následně podíl důvěřujících poněkud snížil, stále se stabilně držel nad 50% hranicí. V prosinci 2017 měly důvěru v Pavla Rychetského opět dvě třetiny občanů. Aktuální výzkum (realizovaný téměř po dvou letech) ukazuje pokles míry důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu. Je otázkou, jakou roli v tomto vývoji sehrála nedávná kritická vyjádření Pavla Rychetského k domácí politice, především k prezidentu Miloši Zemanovi.

Pramen: STEM, Trendy 2003-2019

Vývoj důvěry veřejnosti v prezidenta Miloše Zemana sleduje STEM od jeho zvolení. Těsně po prezidentských volbách měl budoucí prezident Miloš Zeman důvěru mírně nadpoloviční většiny veřejnosti. Průzkum v lednu 2014 zjistil významné snížení podílu lidí, kteří prezidentu Zemanovi důvěřují (o 15 procentních bodů), šlo o odraz výsledků předčasných voleb do Poslanecké sněmovny a následujícího vývoje. Důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana pak dále procházela dalšími výkyvy (s růstem v říjnu 2014 a propadem v lednu 2015). Od ledna 2017 byla ovšem poměrně stabilní. V druhém funkčním období je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana poněkud nižší, ovšem celkem stabilní na úrovni 50 %.

Pramen: STEM, Trendy 2013-2019

V premiéra Andreje Babiše má celkem stabilně důvěru necelá polovina české veřejnosti. Aktuální výzkum ukázal zvýšení podílu důvěřujících o 4 procentní body.

Pramen: STEM, Trendy 2018-2019

Jaroslav Kubera je předsedou Senátu od listopadu 2018. Aktuální (a poprvé zjišťovaná) míra jeho důvěryhodnosti (44 %) je vyšší než míra důvěryhodnosti jeho předchůdce ve funkci Milana Štěcha, kterému v říjnu 2018 důvěřovalo 37 % dotázaných.

Důvěryhodnost předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka se v čase nijak výrazně nemění. Na začátku jeho působení v této funkci mu důvěřovalo 43 %.

Pramen: STEM, Trendy 2017-2019


Důvěra v nejvyšší soudní instituce se oproti loňskému roku mírně snížila

Téměř tříčtvrtinová většina veřejnosti (72 %) má důvěru v Českou obchodní inspekci. Nejvyšší soudní instituce mají důvěru více než tří pětin občanů – Nejvyšší soud 65 %, Ústavní soud 62 % a Nejvyšší správní soud 61 %, ovšem od loňského roku se míra jejich důvěryhodnosti mírně snížila. Na úrovní tří pětin veřejnosti je rovněž důvěra v Nejvyšší kontrolní úřad (62 %) a v ombudsmanku (61 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v nejvyšší soudní instituce a na kontrolní instituce v naší zemi.

Česká obchodní inspekce patří dlouhodobě mezi nejdůvěryhodnější instituce v naší zemi, důvěřují jí téměř tři čtvrtiny občanů (72 %). Více než třípětinová většina veřejnosti má důvěru v Nejvyšší soud (65 %), Ústavní soud (62 %) a Nejvyšší správní soud (61 %). Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a ombudsmance důvěřují rovněž zhruba tři pětiny lidí (62 %, resp. 61 %).

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Oproti loňskému průzkumu jsme zaznamenali snížení míry důvěry u soudních institucí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu a také u Nejvyššího kontrolního úřadu. Nejde o dramatické změny, jen pokles v řádu jednotek procent.

Z časové řady STEM je patrné, že hodnocení nejvyšších soudních institucí je vzájemně dosti provázané – případné vzestupy a poklesy se vesměs týkají všech sledovaných soudů. Ukazuje se, že jak důvěra v Ústavní soud, tak v Nejvyšší soud od roku 2007 oslabovala. V roce 2013 došlo k jednorázovému výkyvu k vyšším hodnotám (ve kterém se pravděpodobně odrazila práce justice a policie na korupčních kauzách, z nichž nejznámější je zadržení Davida Ratha). Po návratu k míře důvěry před vychýlením následovalo období relativní stability, které prozatím ukončilo aktuální snížení míry důvěry v soudní instituce (pro přehlednost následujícího grafu ze soudních institucí vybíráme „zástupce“ – Ústavní soud).

Nejvyšší kontrolní úřad se těšil řadu let vysoké důvěře lidí (kolem 70 %). Pravděpodobně pod vlivem událostí okolo hospodaření úřadu a tehdejšího prezidenta Františka Dohnala důvěryhodnost této instituce na podzim roku 2009 prudce poklesla až k hranici 50 %, na které se pohybovala až do Dohnalova odchodu z funkce v roce 2012. V březnu 2013 se prezidentem NKÚ stal dosavadní viceprezident Miloslav Kala. Po této změně se důvěryhodnost NKÚ zvýšila až na dvě třetiny, na které se stabilně držela v následujících letech.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

Podíl důvěřujících v soudní instituce a Nejvyšší kontrolní úřad je vyšší mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Vliv mají také politické preference, soudním institucím a NKÚ častěji důvěřují sympatizanti KDU-ČSL, STAN a ANO, naopak mezi stoupenci SPD a KSČM je důvěra v tyto instituce významně nižší, kolem hranice 50 %.

Podíl důvěřujících Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu

podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)

Z časové řady k důvěře v ombudsmana je patrné, jak se v období působení prvního českého ombudsmana Otakara Motejla míra důvěryhodnosti veřejného ochránce práv postupně zvyšovala, až se ombudsman stal respektovanou součástí ústavního systému, které důvěřuje zhruba tříčtvrtinová většina občanů. Kredit neztratil ani po nástupu dalšího ombudsmana Pavla Varvařovského, který funkci vykonával od září 2010 do prosince 2013. Novým veřejným ochráncem práv se pak stala v únoru 2014 Anna Šabatová. V roce 2016 se míra důvěry ve veřejného ochránce práv snížila, pravděpodobně v důsledku vystupování ombudsmanky v době uprchlické krize (ještě doplňme, že v roce 2016 došlo k mírné úpravě metodiky, kdy místo formulace „ombudsman“ byla v baterii institucí formulace „ombudsmanka“). V následujících letech míra důvěry v ombudsmanku jen mírně posílila, stále je však daleko od hodnot před rokem 2016.

Pramen: STEM, Trendy 2001-2019


Důvěra veřejnosti v českou policii trvale roste

České policii důvěřuje dvoutřetinová většina veřejnosti (65 %), což je v dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1993 historické maximum. Necelé dvě pětiny občanů (37 %) věří v nezaujatost soudů. Mírně vyšší podíl lidí (41 %) si myslí, že soudy odvádějí dobrou práci. Téměř polovina veřejnosti (46 %) důvěřuje schopnostem orgánů činných v trestním řízení.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 18. června 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1023 respondentů.

STEM sleduje již od začátku devadesátých let, jakou důvěru mají čeští občané v naši policii a jak obecně hodnotí práci soudů.

Podle posledního průzkumu uskutečněného v červnu letošního roku má dvoutřetinová většina občanů důvěru v českou policii.

„Máte důvěru v naši dnešní policii?“

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 1023 respondentů starších 18 let

Data z časové řady výzkumů STEM od začátku devadesátých let ukazují, že po změně režimu v roce 1989 nebylo pro policii lehké přesvědčit občany o své důvěryhodnosti. Výjimečná situace byla po povodních v roce 2002, kdy důvěra v policii prudce jednorázově stoupla. Od roku 2005 však pozorujeme postupný kontinuální růst důvěryhodnosti české policie. Míra důvěry v policii je dnes nejvyšší v časové řadě STEM (dokonce vyšší než ve výjimečné situaci v roce 2002). Zdá se, že část veřejnosti pozitivně oceňuje současný stav české policie, absenci výraznějších afér a možná se zde odráží i potřeba posílení pravomocí bezpečnostních služeb v souvislosti s diskusí o řešení uprchlické krize.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2017

Důvěru v policii mají častěji lidé starší 60 let (71 %) a lidé s vysokoškolským vzděláním
(71 %). Ze srovnání rozdílů podle věku v roce 2015 a nyní vyplývá, že se vydělila právě skupina lidí starších 60 let, u které se míra důvěry v policii zvýšila mnohem výrazněji než u ostatních věkových skupin. V případě vzdělání je patrné, že důvěryhodnost policie posílila hlavně mezi lidmi s nižším vzděláním.

Důvěra v policii podle věku (podíl kladných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 9/2015, 6/2017

Důvěra v policii podle vzdělání (podíl kladných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 9/2015, 6/2017

Pohled veřejnosti na práci soudů se od pozitivního vnímání práce policie odlišuje. Více než třípětinová většina občanů (63 %) nemá důvěru v nezaujatost soudů a mírně nižší podíl lidí (59 %) nesouhlasí s tím, že soudy odvádějí dobrou práci. Téměř polovina dospělé populace (46 %) však má důvěru ve schopnosti orgánů činných v trestním řízení.

Hodnocení soudů a orgánů činných v trestním řízení

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 1023 respondentů starších 18 let

Důvěra v nezaujatost soudů není postojem, který by se u české veřejnosti výrazně proměňoval, průměrné hodnoty se pohybují kolem hranice 33 %. Nejnižší míru důvěry v nezaujatost soudů jsme zjistili v roce 2011. Od roku 2012 pozorujeme postupné zvyšování míry důvěry.

Pramen: STEM, Trendy 1992-2017

Podobně i v případě hodnocení práce soudů je zřejmé zvýšení podílů pozitivních názorů oproti předchozím průzkumům. Aktuální hodnota se blíží ojedinělému výkyvu z roku 2002 a teprve další výzkumy potvrdí, zda jde o trend vzestupu, nebo půjde opět jen o vybočení z dlouhodobé stability.

Pramen: STEM, Trendy 1995-2017

Při hodnocení schopností orgánů činných v trestním řízení vycházíme z výzkumů provedených v  letech 2011 a 2013. Z jejich srovnání je patrné zlepšení. Míra důvěry roste, oproti roku 2011 je podíl pozitivních názorů dnes vyšší o 11 procentních bodů.

Pramen: STEM, Trendy 2011-2017


Důvěra v české bezpečnostní instituce u veřejnosti posiluje

České armádě důvěřuje tříčtvrtinová většina veřejnosti (74 %). V policii má důvěru poněkud nižší podíl občanů, ovšem stále většinový (61 %). Aktuální hodnoty patří k nejvyšším v časové řadě STEM od začátku 90. let.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 23. ledna 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1048 respondentů.

STEM sleduje již od začátku devadesátých let, jakou důvěru mají čeští občané v naši armádu a policii. Podle posledního průzkumu uskutečněného v lednu letošního roku mají tři čtvrtiny občanů důvěru v armádu a tři pětiny veřejnosti důvěřují české policii.

Důvěra v armádu a policii

Pramen: STEM, Trendy 1/2017, 1048 respondentů starších 18 let

Důvěra v Armádu ČR se v devadesátých letech pohybovala mírně pod hranicí 50 %. Výrazný nárůst důvěry jsme zaznamenali v roce 2002, kdy české armádě vyjádřily důvěru téměř čtyři pětiny respondentů (výzkum se konal v září 2002, ve výjimečné situaci těsně po ničivých povodních, které v srpnu postihly naši republiku). Rok poté však důvěra v armádu poklesla o 25 procentních bodů a vrátila se tak na úroveň před výkyvem v roce 2002. Od roku 2005 se míra důvěry v armádu pohybuje kolem hranice 70 %. Mírný pokles, patrný v září 2015 a v lednu 2016, aktuální data nepotvrdila. Pokud ponecháme stranou extrémní hodnotu po povodních roku 2002, je současná míra důvěry v armádu dlouhodobým maximem.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2017

Data z časové řady výzkumů STEM od začátku devadesátých let ukazují, že po změně režimu v roce 1989 nebylo pro policii lehké přesvědčit občany o své důvěryhodnosti (výjimkou je opět specifická situace po povodních v roce 2002). Ovšem od roku 2005 pozorujeme postupný kontinuální růst míry důvěry v českou policii. Podobně jako v případě armády (při vynechání výkyvu v roce 2002) je míra důvěry v policii nejvyšší v časové řadě (ovšem od hodnoty z roku 2015 se liší pouze jedním procentním bodem).

Pramen: STEM, Trendy 1993-2017

Názor na armádu a policii je vzájemně provázaný, více než polovina občanů (55 %) důvěřuje jak armádě, tak policii. A naopak pětina (20 %) nedůvěřuje ani jedné z obou institucí. Čtvrtina veřejnosti však bezpečnostní složky rozlišuje, konkrétně to znamená, že pětina lidí (19 %) má důvěru pouze v armádu a 6 % pouze v policii.

Zajímavá je souvislost mezi důvěrou v armádu a policii a hodnocením ministrů, do jejichž kompetence česká armáda a policie spadají. Mezi lidmi, kteří mají příznivý názor na ministra vnitra Milana Chovance, důvěřuje policii 71 %, mezi těmi, kteří ministra hodnotí negativně, má důvěru v policii pouze 56 %. Rovněž u ministra obrany platí, že lidé, kteří Martina Stropnického hodnotí příznivě, mají vyšší míru důvěry v armádu (84 %) než ti, kteří na něj mají negativní názor (62 %).

Důvěra v policii podle hodnocení ministra vnitra M. Chovance

(podíl odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2017, 1048 respondentů starších 18 let

Důvěra v armádu podle hodnocení ministra obrany M. Stropnického

(podíl odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2017, 1048 respondentů starších 18 let

Důvěru v bezpečnostní instituce dále významně podmiňuje vzdělání. Lidé se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním mají důvěru v armádu a policii častěji (rozdíly jsou výraznější v případě policie). Je zajímavé, že od roku 2015 se rozdíly v závislosti na vzdělání při hodnocení armády výrazně snížily. To znamená, že důvěra v armádu se zvýšila především mezi lidmi s nižším vzděláním.

Důvěra v armádu podle vzdělání

(podíl kladných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 9/2015, 1/2017

Důvěra v policii podle vzdělání

(podíl kladných odpovědí v %)

Pramen: STEM, Trendy 9/2015, 1/2017


Více než polovina veřejnosti nemá důvěru ani v Poslaneckou sněmovnu, ani v Senát

Třetina občanů má důvěru v Poslaneckou sněmovnu (33 %). Totožný podíl důvěřuje předsedovi této ústavní instituce Janu Hamáčkovi. Rovněž důvěra v druhou komoru Parlamentu ČR je na stejné úrovni (34 %). Pouze předsedovi Senátu Milanu Štěchovi důvěřuje mírně vyšší podíl lidí (38 %). Od roku 2015 se poněkud snížila jak důvěra
v Jana Hamáčka (o 4 procentní body), tak v Milana Štěcha (o 8 bodů).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor
1020 respondentů.

Ke konci roku 2016 STEM ve svém průzkumu zjišťoval, zda lidé mají důvěru v Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu ČR. Zároveň lidé vyjadřovali důvěru či nedůvěru předsedům těchto institucí.

Poslanecké sněmovně důvěřuje třetina občanů, Senátu rovněž třetina. Stejný podíl důvěřuje také předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi. Předseda Senátu Milan Štěch má mezi lidmi důvěru poněkud vyšší, téměř dvou pětin veřejnosti.

Pramen: STEM, Trendy 2016/12, 1020 respondentů

Celkově můžeme konstatovat, že více než polovina veřejnosti (56 %) nemá důvěru ani v Poslaneckou sněmovnu, ani v Senát. Naopak téměř čtvrtina občanů (23 %) má důvěru v obě komory Parlamentu ČR. Podíl lidí, kteří mají důvěru pouze v jednu instituci, je téměř stejný (cca 10 %).

Aktuální míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu je významně vyšší než v předchozím funkčním období (v prosinci 2012 mělo důvěru v PS pouze 18 % občanů). Důvěra v Senát je poměrně stabilní (prosinec 2012: 30 %).

Pokud porovnáme hodnocení Jana Hamáčka s hodnocením jeho předchůdkyně v křesle předsedy Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové, měl Jan Hamáček v prvním roce svého funkčního období mírně vyšší důvěru veřejnosti. Ovšem zatímco důvěryhodnost M. Němcové byla v letech 2010 až 2012 stabilní, u J. Hamáčka pozorujeme významné snížení podílu pozitivních hodnocení.

Při nástupu do funkce předsedy Senátu měl Milan Štěch důvěru 40 % občanů (podobně jako jeho předchůdce Přemysl Sobotka na konci svého funkčního období – v září 2010 Sobotkovi důvěřovalo 41 % lidí). V letech 2011 a 2012 se však míra důvěry v M. Štěcha snížila a na vstupní hodnotu se vrátila až v roce 2013. Po dvouletém období stability v aktuálním průzkumu znovu vidíme pokles míry důvěry.

Pramen: STEM, Trendy 2010-2016

(2015: důvěra v J. Hamáčka – průzkum v září, důvěra v M. Štěcha – průzkum v listopadu)

Míra důvěry v komory Parlamentu je významně vyšší mezi sympatizanty KDU-ČSL a ČSSD (data dokonce naznačují, že příznivci KDU-ČSL důvěřují předsedovi PS J. Hamáčkovi častěji než stoupenci ČSSD). Mezi příznivci hnutí ANO je podíl lidí důvěřujících Poslanecké sněmovně, Senátu a předsedovi J. Hamáčkovi nižší než u stoupenců jejich koaličních partnerů. Ovšem ještě nižší je mezi sympatizanty KSČM, STAN a SPD.


Důvěra v Evropskou unii a Evropský parlament se od loňského roku výrazně snížila

Mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (55 %) má důvěru v OSN. NATO důvěřuje podobný podíl dotázaných (52 %). Ovšem zatímco důvěra v NATO je poměrně stabilní, v případě OSN zjišťujeme snížení důvěryhodnosti (od roku 2015 o 8 %). Instituce Evropské unie mají ještě nižší míru důvěryhodnosti a patří v celkovém přehledu zkoumaných institucí k nejhůře hodnoceným: Evropské unii důvěřuje 29 % občanů, Evropskému parlamentu 24 %. U obou institucí jde o nejnižší dosud zjištěné hodnoty v dlouhodobé časové řadě STEM.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Pravidelný průzkum STEM zaměřený na důvěryhodnost českých i mezinárodních institucí přináší rovněž informace o důvěře občanů v instituce „evropského a světového řádu“. Organizaci spojených národů důvěřuje mírně nadpoloviční většina českých občanů. Podobnou míru důvěryhodnosti má u české veřejnosti NATO. Evropské unii důvěřuje pouze necelá třetina dotázaných obyvatel České republiky. Důvěra v Evropský parlament je ještě mírně nižší. Obě uvedené evropské instituce v kontextu ostatních zkoumaných institucí patří k nejméně důvěryhodným.

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Důvěra v OSN byla od roku 2005, kdy jsme tuto instituci zařadili do průzkumu, vysoká, kolem 70 %. Po snížení v roce 2011 se dále poměrně stabilně držela kolem 65 %. Ovšem v aktuálním průzkumu jsme zaznamenali patrné oslabení míry důvěry v OSN.

Důvěra českých občanů v NATO je v dlouhodobé perspektivě poměrně stabilní, kolem padesátiprocentní hranice.

Časová řada STEM zachycuje vývoj důvěry českých občanů v Evropskou unii od roku 1994. Míra důvěryhodnosti dlouhodobě kolísala mezi 50 a 60 %, zatím posledním vrcholem byla doba počátku našeho evropského předsednictví v roce 2009. Od tohoto roku se však důvěryhodnost EU mezi českými občany oslabovala. Výjimkou bylo pouze krátkodobé zvýšení podílu důvěřujících v roce 2013. Aktuálně důvěra občanů v EU poklesla na dosud nejnižší hodnotu v časové řadě STEM.

Vývoj důvěry v Evropský parlament má ve více než desetileté výzkumné řadě STEM podobný průběh jako důvěra v Evropskou unii. I v případě Evropského parlamentu došlo po vzestupu na počátku roku 2009 k následnému postupnému poklesu na hodnotu 30 % v roce 2012. Po krátkodobém mírném zlepšení v roce 2013 se aktuálně důvěra v Evropský parlament znovu snížila až na historické minimum.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2016

Zaměřme se nyní podrobněji na důvěru v Evropskou unii. Mezi lidmi různého vzdělání a věku nejsou v míře důvěry v EU významné rozdíly. Podle politických preferencí mají nejčastěji důvěru v Evropskou unii příznivci TOP 09. Nadprůměrná je dále důvěra v EU mezi sympatizanty hnutí ANO a KDU-ČSL. Mezi stoupenci ODS se od roku 2015 nejvýrazněji snížila míra důvěry v unii. V ostatních politických táborech je snížení důvěryhodnosti EU méně výrazné (od 5 do 9 %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


Podíl lidí důvěřujících vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu se v porovnání se situací před rokem mírně snížil

 

Mezi politickými institucemi má nejvyšší míru důvěry prezident republiky, kterému důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %). Oproti průzkumu před rokem se důvěryhodnost prezidenta zvýšila (o 8 %). Členům vlády důvěřují dvě pětiny lidí (40 %), Poslanecké sněmovně 36 % a Senátu 33 %. U těchto institucí sledujeme mírné snížení podílu těch, kteří v ně mají důvěru.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. Následující text je věnován důvěře veřejnosti v instituce politické.

Téměř dvě třetiny občanů dotázaných v únorovém průzkumu STEM vyjádřily důvěru prezidentu republiky. Dvě pětiny veřejnosti důvěřují ministrům české vlády. Jen mírně nižší je míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu. Senát má důvěru třetiny občanů.

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Sněmovna i vláda se po předčasných volbách v říjnu 2013 těšily důvěře téměř poloviny veřejnosti. Relativně vysoká míra důvěryhodnosti však již na jaře loňského roku oslabila, podobně jako se tomu stalo i u předchozích sněmoven a vlád v průběhu jejich funkčního období. Aktuální pokles však není nikterak dramatický.

Důvěra veřejnosti v Senát podobně jako u vlády a sněmovny klesá z vysokých hodnot, které jsme u Senátu zjistili v předchozích průzkumech.

„Důvěřujete následujícím institucím?“ – vláda/ministři vlády,
poslanecká sněmovna, senát

(podíly odpovědí určitě ano + spíše ano v %)

Pramen: STEM, Trendy 2005-2016

Členům vlády podle očekávání výrazně častěji důvěřují stoupenci vládních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL). Je ovšem zajímavé, že u těchto stran je relativně nejnižší míra důvěry ve vládu u sympatizantů ČSSD, mezi kterými také došlo k nejvýraznějšímu poklesu od září 2014. Je otázkou, zda jde mezi příznivci sociální demokracie o výraz pochyb ve vládu jako celek, nebo o nespokojenost s koaličními partnery ČSSD.

Zhruba dvoutřetinová většina stoupenců ODS nemá v současné ministry důvěru. Mezi sympatizanty TOP 09 a KSČM vládě nedůvěřuje dokonce téměř tříčtvrtinová většina, při čemž je od loňského roku zvláště patrný propad míry důvěryhodnosti ve vládu u stoupenců KSČM.

Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Nejvyšší míru důvěry v Poslaneckou sněmovnu a Senát zjišťujeme u příznivců KDU-ČSL, naopak nejnižší u stoupenců KSČM. Poslanecké sněmovně dále častěji důvěřují příznivci vládních stran, ANO a ČSSD. V míře důvěry v Senát nejsou mezi sympatizanty hnutí ANO, ČSSD, ODS a TOP 09 zásadní rozdíly.

Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Míra důvěry v prezidenta republiky od nástupu Miloše Zemana do funkce kolísá mezi 50 a 60 %. Důvěryhodnost prezidenta Zemana je tedy zatím na nižší úrovni než v případě jeho předchůdce Václava Klause (pokud nebereme v úvahu závěrečný propad na konci Klausova mandátu).

„Důvěřujete následujícím institucím?“ – PREZIDENT

(podíly odpovědí určitě ano + spíše ano v %)

Pramen: STEM, Trendy 2003-2016

Prezidentovi významně méně často důvěřují lidé s vysokoškolským vzděláním (53 %). Pro úplnost dodejme, že vysokoškolsky vzdělaní lidé mají častěji důvěru v Poslaneckou sněmovnu a Senát než lidé s nižším vzděláním. V důvěryhodnosti vlády žádné rozdíly v závislosti na úrovni vzdělání nezjišťujeme.

Prezidentovi nejčastěji důvěřují sympatizanti KSČM a jejich postoj je v čase poměrně stabilní. Nadprůměrnou úroveň důvěry v prezidenta zjišťujeme dále u příznivců ČSSD a hnutí ANO, kteří se však liší vývojem v čase: zatímco mezi stoupenci ČSSD se míra důvěry snižuje, mezi sympatizanty ANO se od průzkumu v březnu 2015 významně zvýšila. Zajímavé jsou změny v důvěře v prezidenta mezi příznivci KDU-ČSL, z vysoké míry důvěry v září 2014 propad na jaře 2015, aktuální nárůst zůstává stále pod průměrnou hodnotou pro celou populaci.

Stabilně nízkou míru důvěry v prezidenta mají příznivci ODS. Mezi sympatizanty TOP 09 se důvěryhodnost prezidenta postupně snižuje.

Pramen: STEM, Trendy 9/2014, 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


Jakého máme prezidenta a jakého si přejeme?

Působení Miloše Zemana v prezidentské funkci je z pohledu veřejného mínění úspěšné. Zvláště pro levicově smýšlející občany představuje typ silného politika, který má být aktivní v domácí politice. Prezident má stát nejen mimo strany, ale spíše nad nimi,
a kriticky dohlížet na jejich činnost. Na tom se shodnou všechny skupiny našeho obyvatelstva. Levicoví občané vidí instituci prezidenta poměrně civilně, pravicoví občané zdůrazňují ctihodnost a reprezentativní úlohu prezidenta. Miloši Zemanovi se daří spíše být „lidovým“ prezidentem. Podle veřejnosti příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky.

Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Velmi výrazná část české veřejnosti si přeje, aby se Miloš Zeman kriticky vyjadřoval k činnosti naší vlády a politických stran. Tento požadavek zaznívá od více než dvou třetin obyvatel, přičemž jedna třetina názor vyslovuje velmi rozhodně.

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Přání, aby se prezident Zeman kriticky vyjadřoval k činnosti vlády a politických stran, nejčastěji vyslovují příznivci KSČM a ČSSD, nejméně často příznivci ODS a TOP 09. Z druhé strany si více než dvě pětiny občanů (44 %) myslí, že prezident Zeman do vnitropolitického dění v naší zemi zasahuje příliš. Logicky tato výtka zaznívá především z pravé části politického spektra.

image002

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Jak si rozporné hodnocení výkonu prezidenta Miloše Zemana vysvětlit? Již od doby prezidenta Václava Havla jako nejsilnější požadavek na výkon prezidentské role zaznívalo, aby prezident byl důsledně nadstranický, aby stál zcela mimo politické strany. Prezident by v ideální představě měl plnit kontrolní role dovnitř politiky, ale vstupovat by do ní měl jen za závažných okolností, zato však rázně. Požadavek nadstranickosti je dlouhodobě platný a univerzální, v zásadě jej sdílejí všechny skupiny obyvatelstva.

V tomto zorném úhlu je potřeba vidět názor tří pětin našich občanů, kteří pokládají za vhodné, aby náš politický systém měl silného prezidenta s rozsáhlými výkonnými pravomocemi. To náš politický systém sice nemá, ale od dob TGM může být instituce prezidenta nadána velkým neformálním vlivem. Zdá se, že značná část našich obyvatel právě od prezidenta požaduje výrazný vůdčí styl.

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Dvě třetiny našich obyvatel si funkci prezidenta ČR spojují s velkou vážností a úctou, jen pro jednu třetinu je stejná jako ostatní funkce. Tři pětiny lidí vnímají roli prezidenta jako především reprezentativní funkci, dvě pětiny jej v mysli zapojují do běžného dění a chápou ho jako službu pro občany. Zatímco spjatost prezidentské funkce s vážností a úctou je ve veřejném mínění dlouhodobě stabilním postojem, ve vnímání role prezidenta reprezentativita versus služba pro občany došlo k postupné proměně. Časová řada STEM naznačuje, že v době, kdy hlavou státu byl Václav Havel, vnímali lidé jasnou většinou prezidentskou funkci jako službu pro občany. Za Václava Klause se zastoupení obou názorů vyrovnalo, přesto stále převažovalo hodnocení funkce prezidenta jako služby občanům. Podle aktuálního výzkumu (a za prezidenta Miloše Zemana) již názor preferující reprezentativnost prezidentské funkce v mínění veřejnosti převažuje. Zvláště častý je tento postoj mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi (71 %), občany pravicově orientovanými (74 %) a sympatizanty TOP 09 (83 %) a ODS (72 %).

Pramen: STEM, Trendy 1997-2015

Zkombinujeme-li obě hlediska spjatá s hodnocením role prezidenta, dostaneme jednoduchou typologii:

  • TYP 1: Vážnost a úcta se pojí s reprezentativní „ceremoniální“ funkcí, takto prezidenta vidí 42 % obyvatel
  • TYP 2: Vážnost a úcta se pojí se službou pro občany. Prezident je váženým prvním představitelem výkonné moci pro 25 % obyvatel.
  • TYP 3: Reprezentativní funkce není spojována s vážností a úctou. Prezident je spíše „kladeč věnců“ pro 19 % obyvatel.
  • TYP 4: Pro poslední skupinu je prezident běžnou servisní ústavní funkcí. Vidí ho tak 14 % lidí.

Dominantní „ceremoniální“ typ se statisticky významně liší v různých vzdělanostních skupinách.

Zastoupení dominantního prezidentského typu uvnitř vzdělanostních skupin (%)

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

Prezident Zeman se těší důvěře většiny našich obyvatel. V listopadu 2015 mu důvěru vyslovilo 54 % našich obyvatel, v prosinci 53 %. Přesto si rozšíření jeho vlivu v našem politickém životě nepřeje mírně nadpoloviční většina obyvatel (53 %). Rozložení zhruba padesát na padesát naznačuje, že působení prezidenta Zemana je vnímáno rozporně a že představuje a do budoucna může představovat živé politikum. V listopadových datech jsme ukazovali, že prezident Zeman se sice těší většinové podpoře, ale znovu za prezidenta jej chtějí dvě pětiny obyvatelstva. Prosincový výzkum ukázal, že Miloš Zeman příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky.

Pramen: STEM, Trendy 12/2015, 1014 respondentů

V dlouhodobém časovém pohledu Miloš Zeman ve srovnání s ostatními prezidenty z hlediska zvyšování vážnosti úřadu prezidenta neobstojí příliš dobře. Dodejme, že i mezi lidmi, kteří prezidentu Zemanovi důvěřují, není názor na zvýšení vážnosti úřadu prezidenta zcela jednoznačný (42 % z nich nesouhlasí s tím, že M. Zeman zvýšil vážnost svého úřadu).

Podstatný příspěvek ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky
– jmenovité hodnocení prezidentů (%)

Pramen: STEM, Trendy 2000–2015


Důvěra občanů v bezpečnostní instituce září 2015

České armádě důvěřuje dvoutřetinová většina veřejnosti (68 %). V policii má důvěru poněkud nižší podíl občanů, ovšem stále ještě většinový (57 %). V situaci, kdy se na politické i mediální rovině řeší schopnost naší země ubránit bezpečnost českých občanů v souvislosti s migrační vlnou, je důležité, že většina veřejnosti našim bezpečnostním institucím věří a míra jejich důvěryhodnosti se významně neoslabuje. Číst dále