Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (74 %) a Policii ČR (72 %), dále obecnímu či městskému úřadu v jejich bydlišti (69 %) nebo krajskému úřadu (67 %). Téměř dvoutřetinová většina veřejnosti má důvěru v Českou národní banku (64 %), před rokem to ovšem bylo významně více – 74 %. Nejméně často lidé důvěřují politickým institucím: prezidentu republiky (důvěřuje mu 37 %), Senátu (37 %), Poslanecké sněmovně (36 %) a členům vlády (30 %).
Číst dáleDůvěra v české ústavní činitele v Česku na přelomu ledna a února je spíše nižší, žádný nemá nadpoloviční podporu. Nejvyšším podílem důvěřujících disponuje předseda Senátu Miloš Vystrčil a shodně také premiér Petr Fiala, oba podporuje přibližně 38 %. Předsedkyně dolní komory Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová těsně nedosáhla na třetinovou podporu (31 %). Prezident republiky Miloš Zeman má podporu nejmenší (29 %).
Číst dáleMezi ústavními činiteli má nejvyšší podíl důvěřujících předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: 52 % (v minulosti byla míra jeho důvěryhodnosti ještě vyšší). Jen mírně nižší je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (oba shodně 50 %). Míra důvěry v předsedy komor Parlamentu ČR je již pod 50% hranicí: předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi důvěřují více než dvě pětiny občanů (44 %), předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi necelé dvě pětiny (39 %).
Číst dáleTéměř tříčtvrtinová většina veřejnosti (72 %) má důvěru v Českou obchodní inspekci. Nejvyšší soudní instituce mají důvěru více než tří pětin občanů – Nejvyšší soud 65 %, Ústavní soud 62 % a Nejvyšší správní soud 61 %, ovšem od loňského roku se míra jejich důvěryhodnosti mírně snížila. Na úrovní tří pětin veřejnosti je rovněž důvěra v Nejvyšší kontrolní úřad (62 %) a v ombudsmanku (61 %).
Číst dáleČeské policii důvěřuje dvoutřetinová většina veřejnosti (65 %), což je v dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1993 historické maximum. Necelé dvě pětiny občanů (37 %) věří v nezaujatost soudů. Mírně vyšší podíl lidí (41 %) si myslí, že soudy odvádějí dobrou práci. Téměř polovina veřejnosti (46 %) důvěřuje schopnostem orgánů činných v trestním řízení.
Číst dáleČeské armádě důvěřuje tříčtvrtinová většina veřejnosti (74 %). V policii má důvěru poněkud nižší podíl občanů, ovšem stále většinový (61 %). Aktuální hodnoty patří k nejvyšším v časové řadě STEM od začátku 90. let.
Číst dáleTřetina občanů má důvěru v Poslaneckou sněmovnu (33 %). Totožný podíl důvěřuje předsedovi této ústavní instituce Janu Hamáčkovi. Rovněž důvěra v druhou komoru Parlamentu ČR je na stejné úrovni (34 %). Pouze předsedovi Senátu Milanu Štěchovi důvěřuje mírně vyšší podíl lidí (38 %). Od roku 2015 se poněkud snížila jak důvěra
v Jana Hamáčka (o 4 procentní body), tak v Milana Štěcha (o 8 bodů).
Mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (55 %) má důvěru v OSN. NATO důvěřuje podobný podíl dotázaných (52 %). Ovšem zatímco důvěra v NATO je poměrně stabilní, v případě OSN zjišťujeme snížení důvěryhodnosti (od roku 2015 o 8 %). Instituce Evropské unie mají ještě nižší míru důvěryhodnosti a patří v celkovém přehledu zkoumaných institucí k nejhůře hodnoceným: Evropské unii důvěřuje 29 % občanů, Evropskému parlamentu 24 %. U obou institucí jde o nejnižší dosud zjištěné hodnoty v dlouhodobé časové řadě STEM.
Číst dáleMezi politickými institucemi má nejvyšší míru důvěry prezident republiky, kterému důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %). Oproti průzkumu před rokem se důvěryhodnost prezidenta zvýšila (o 8 %). Členům vlády důvěřují dvě pětiny lidí (40 %), Poslanecké sněmovně 36 % a Senátu 33 %. U těchto institucí sledujeme mírné snížení podílu těch, kteří v ně mají důvěru.
Číst dálePůsobení Miloše Zemana v prezidentské funkci je z pohledu veřejného mínění úspěšné. Zvláště pro levicově smýšlející občany představuje typ silného politika, který má být aktivní v domácí politice. Prezident má stát nejen mimo strany, ale spíše nad nimi,
a kriticky dohlížet na jejich činnost. Na tom se shodnou všechny skupiny našeho obyvatelstva. Levicoví občané vidí instituci prezidenta poměrně civilně, pravicoví občané zdůrazňují ctihodnost a reprezentativní úlohu prezidenta. Miloši Zemanovi se daří spíše být „lidovým“ prezidentem. Podle veřejnosti příliš nepřispěl ke zvýšení vážnosti úřadu prezidenta republiky.