Důvěra v instituce v červnu 2022
Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (74 %) a Policii ČR (72 %), dále obecnímu či městskému úřadu v jejich bydlišti (69 %) nebo krajskému úřadu (67 %). Téměř dvoutřetinová většina veřejnosti má důvěru v Českou národní banku (64 %), před rokem to ovšem bylo významně více – 74 %.
Kritické postoje k politické reprezentaci se odrážejí i v nízké míře důvěry v české ústavní činitele
Důvěra v české ústavní činitele v Česku na přelomu ledna a února je spíše nižší, žádný nemá nadpoloviční podporu. Nejvyšším podílem důvěřujících disponuje předseda Senátu Miloš Vystrčil a shodně také premiér Petr Fiala, oba podporuje přibližně 38 %. Předsedkyně dolní komory Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová těsně nedosáhla na třetinovou podporu (31 %).
Důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů ČR
Mezi ústavními činiteli má nejvyšší podíl důvěřujících předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský: 52 % (v minulosti byla míra jeho důvěryhodnosti ještě vyšší). Jen mírně nižší je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše (oba shodně 50 %).
Důvěra v nejvyšší soudní instituce se oproti loňskému roku mírně snížila
Téměř tříčtvrtinová většina veřejnosti (72 %) má důvěru v Českou obchodní inspekci. Nejvyšší soudní instituce mají důvěru více než tří pětin občanů – Nejvyšší soud 65 %, Ústavní soud 62 % a Nejvyšší správní soud 61 %, ovšem od loňského roku se míra jejich důvěryhodnosti mírně snížila.
Důvěra veřejnosti v českou policii trvale roste
České policii důvěřuje dvoutřetinová většina veřejnosti (65 %), což je v dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1993 historické maximum. Necelé dvě pětiny občanů (37 %) věří v nezaujatost soudů. Mírně vyšší podíl lidí (41 %) si myslí, že soudy odvádějí dobrou práci.
Důvěra v české bezpečnostní instituce u veřejnosti posiluje
České armádě důvěřuje tříčtvrtinová většina veřejnosti (74 %). V policii má důvěru poněkud nižší podíl občanů, ovšem stále většinový (61 %). Aktuální hodnoty patří k nejvyšším v časové řadě STEM od začátku 90. let. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 23. ledna 2017.
Více než polovina veřejnosti nemá důvěru ani v Poslaneckou sněmovnu, ani v Senát
Třetina občanů má důvěru v Poslaneckou sněmovnu (33 %). Totožný podíl důvěřuje předsedovi této ústavní instituce Janu Hamáčkovi. Rovněž důvěra v druhou komoru Parlamentu ČR je na stejné úrovni (34 %). Pouze předsedovi Senátu Milanu Štěchovi důvěřuje mírně vyšší podíl lidí (38 %).
Důvěra v Evropskou unii a Evropský parlament se od loňského roku výrazně snížila
Mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (55 %) má důvěru v OSN. NATO důvěřuje podobný podíl dotázaných (52 %). Ovšem zatímco důvěra v NATO je poměrně stabilní, v případě OSN zjišťujeme snížení důvěryhodnosti (od roku 2015 o 8 %).
Podíl lidí důvěřujících vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu se v porovnání se situací před rokem mírně snížil
Mezi politickými institucemi má nejvyšší míru důvěry prezident republiky, kterému důvěřuje téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %). Oproti průzkumu před rokem se důvěryhodnost prezidenta zvýšila (o 8 %). Členům vlády důvěřují dvě pětiny lidí (40 %), Poslanecké sněmovně 36 % a Senátu 33 %.
Jakého máme prezidenta a jakého si přejeme?
Působení Miloše Zemana v prezidentské funkci je z pohledu veřejného mínění úspěšné. Zvláště pro levicově smýšlející občany představuje typ silného politika, který má být aktivní v domácí politice. Prezident má stát nejen mimo strany, ale spíše nad nimi,
a kriticky dohlížet na jejich činnost. Na tom se shodnou všechny skupiny našeho obyvatelstva.
