Veřejnost stále kritická k výši starobních důchodů

Tříčtvrtinová většina občanů České republiky (74 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle dvoutřetinové většiny veřejnosti (66 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Dále převažuje názor, že současný systém důchodového zabezpečení neumožňuje lidem strávit důstojné stáří (71 %). Oproti poslednímu průzkumu na toto téma v roce 2017 je nyní více pozitivních názorů, stále však jsou v jasné menšině. Oproti minulosti ovšem již nejsou lidé důchodového věku tou skupinou, která je v daných otázkách nejkritičtěji naladěna.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 5. až 15. března 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1008 respondentů. Na výzkumu pracovalo 265 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Výzkum se uskutečnil v době od 5. do 15. března 2020, přičemž 87 % všech rozhovorů proběhlo před vyhlášením nouzového stavu. Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:

  • Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
  • 12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
  • Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.

Mimo dobu sběru následovala tato opatření:

  • Od 16. března začal platit zákaz vycestovat z ČR do zahraničí a zákaz vstupu cizinců na území ČR. Byla zavedena povinná karantény pro osoby vracející se z rizikových zemí.
  • Od 16. března platí omezení volného pohybu osob.

V současné době se mluví o lidech důchodového věku především jako o skupině zvláště ohrožené nákazou koronavirem COVID-19. Na jedné straně se diskutuje pomoc ze strany státu, účinnost přijímaných opatření, na druhé straně je patrná vlna solidarity mezi lidmi, kdy například dobrovolníci nabízí pomoc starším lidem při vyřízení praktických věcí.

Březnový průzkum STEM ale nabízí data na obecnější rovině toho, jak česká veřejnost vnímá současnou úroveň důchodového zabezpečení. Stejně jako v minulosti je zřejmé, že veřejnost zastává v těchto otázkách většinou kritické postoje.

Převažuje tedy názor, že současný důchodový systém neumožňuje strávit lidem důstojné stáří (71 %). Dvoutřetinová většina lidí (66 %) se také domnívá, že průměrný starobní důchod nestačí pokrýt základní potřeby důchodců. Tři čtvrtiny občanů (74 %) nepovažují současné důchody vyplácené starým lidem za přiměřené.

Názory na starobní důchody

Pramen: STEM, Trendy 2020/3, 1008 respondentů

Názory na starobní důchody byly podle výzkumů STEM od roku 1998 do roku 2002 poměrně stabilní, v případě přiměřenosti důchodů a zajištění důstojného stáří převažovaly kritické postoje, v případě dostatečnosti důchodů s ohledem na základní životní potřeby byla veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů. Od roku 2003 se však kritika veřejnosti začala vyhrocovat, zvláště silná byla ve výzkumu z května 2008. V letech 2009 a 2010 se hodnocení důchodového zabezpečení zlepšovalo, avšak nárůst spokojenosti skončil v roce 2011. Poté zaznamenáváme po několik let povlovný pokles. Aktuální průzkum, který se uskutečnil zhruba tři roky od minulého, naznačuje oslabení kritických postojů. Stále však platí, že lidí spokojených s úrovní důchodového zabezpečení je menšina.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998,Trendy 2001-2020

„Postačuje podle Vás průměrný starobní důchod na pokrytí základních potřeb důchodců?“

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998,Trendy 2001-2020

„Řekl(a) byste, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří?“

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998, Trendy 2002-2020

Důležitým zjištěním je skutečnost, že lidé různého věku se významně neliší v uvedených názorech na důchodové zabezpečení. Ovšem z porovnání v čase je zřejmé, že od průzkumu v roce 2017 se výrazněji změnil postoj lidí starších.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 3/2020

„Postačuje podle Vás průměrný starobní důchod na pokrytí základních potřeb důchodců?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 3/2020

„Řekl(a) byste, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2017, 3/2020


Veřejnost stále velmi kritická k výši starobních důchodů

Více než čtyřpětinová většina občanů (83 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle téměř tří čtvrtin občanů (74 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Čtyřpětinová většina veřejnosti (81 %) se nedomnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje lidem strávit důstojné stáří. Více než třípětinová většina lidí (63 %) si myslí, že politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot. Od posledního průzkumu v květnu 2015 nedošlo v uvedených otázkách k zásadním změnám.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1061 respondentů.

Pozornost, kterou čeští politici věnují v poslední době důchodové politice, je poměrně nízká, nesystémová a vázaná většinou pouze na problematiku zvyšování aktuálních důchodů. Významnější změny v oblasti důchodového zabezpečení neprobíhají. Nikterak tedy nepřekvapí, že české veřejné mínění je dlouhodobě kritické k současnému důchodovému zabezpečení. Více než čtyři pětiny občanů (83 %) nepovažují současné důchody vyplácené starým lidem za přiměřené. Tříčtvrtinová většina lidí (74 %) se domnívá, že průměrný starobní důchod nestačí pokrýt základní potřeby důchodců. A čtyři pětiny dotázaných (81 %) nesouhlasí s tím, že by současný systém umožňoval strávit lidem důstojné stáří.

Názory na starobní důchody (údaje v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 1061 respondentů

Názory na starobní důchody byly podle výzkumů STEM od roku 1998 do roku 2002 poměrně stabilní, v případě přiměřenosti důchodů a zajištění důstojného stáří převažovaly kritické postoje, v případě dostatečnosti důchodů s ohledem na základní životní potřeby byla veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů. Od roku 2003 se však kritika veřejnosti začala vyhrocovat, zvláště silná byla ve výzkumu z května 2008. Následující zlepšování hodnocení výše důchodového zabezpečení skončilo v roce 2011. Vůbec nejhorší hodnocení výše důchodů jsme zaznamenali v listopadu 2014. Od tohoto průzkumu výsledky ukazují jen dílčí zlepšení názorů na přiměřenost důchodů a na pokrytí základních potřeb důchodců.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998,Trendy 2001-2016

„Postačuje podle Vás průměrný starobní důchod na pokrytí základních potřeb důchodců?“

(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998, Trendy 2001-2016

“Řekl(a) byste, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří?”

(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Sociální zabezpečení 2/1998, Trendy 2001-2016

Statistická analýza ukazuje, že mezi mladšími lidmi je sice poněkud více těch, kteří důchody považují za přiměřené, přesto i mezi nimi je podíl těchto odpovědí v jasné menšině. V ostatních otázkách významné rozdíly podle věku nezjišťujeme.

„Myslíte si, že důchody pro staré lidi jsou dnes v České republice přiměřené?”

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 1061 respondentů

Významné rozdíly v hodnocení systému důchodového zabezpečení jsou ovšem mezi lidmi různé politické orientace. Nejvíce kritičtí jsou sympatizanti KSČM. Naopak mezi příznivci KDU-ČSL je poněkud vyšší podíl názorů, že starobní důchody jsou přiměřené, stačí na základní potřeby důchodců a současný systém umožňuje prožít důstojné stáří. V hodnocení průměrného důchodu vůči základním potřebám se s příznivci KDU-ČSL shodují stoupenci hnutí ANO a TOP 09.

Názory na starobní důchody

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 1061 respondentů

Pozn.: Údaje za stoupence ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

Závěrem se ještě zaměříme na zjištění, které postihuje obecnější rovinu problematiky sociální politiky. Více než tři pětiny občanů (63 %) zastávají názor, že současné politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot (určitě ano: 26 %, spíše ano: 27 %, spíše ne: 29 %, určitě ne: 8 %). Uvedený názor je sice mezi lidmi poněkud méně častý než v období po ekonomické krizi, stále však má většinové zastoupení.

“Myslíte si, že naše současné politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot obyvatelstva?”

(součet odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Jak hodnotí postoj politického vedení k sociálním jistotám stoupenci jednotlivých stran? Nejvíce kritičtí jsou stoupenci KSČM a pak také ODS. Naopak nejméně často zastávají názor, že současné vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot, sympatizanti TOP 09. Příznivci vládních stran se v této otázce shodují, mírně však mezi nimi převažuje názor, že politické vedení nevěnuje dostatečnou pozornost sociálním jistotám.

“Myslíte si, že naše současné politické vedení podceňuje zabezpečení sociálních jistot obyvatelstva?”

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2016, 1061 respondentů

Pozn.: Údaje za stoupence ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


NÁZORY ČESKÉ VEŘEJNOSTI NA SMĚŘOVÁNÍ SOCIÁLNÍ POLITIKY

Podle červnového výzkumu STEM by mírně nadpoloviční většina lidí (56 %) spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody pro staré lidi. Jasná většina občanů (70 %) požaduje od státu, aby se především zabýval rozšiřováním sociálních služeb namísto zvyšováním sociálních dávek. V názoru na to, zda více investovat do ochrany životního prostředí nebo zvýšit různé sociální dávky, je veřejnost rozdělena do dvou vyrovnaných táborů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 13. až 21. června 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1061 respondentů.

Společnost STEM dlouhodobě a systematicky sleduje názory občanů ČR na otázky sociální politiky. Z dvacetileté časové řady výsledků vyplývá, že česká veřejnost se od druhé poloviny 90. let výrazně vyslovovala pro to, aby se pomáhalo spíše rodinám s dětmi než důchodcům.
O deset let později se začala část lidí přiklánět k názoru, že důchodci jsou na tom hůře. Hlasy pro podporu rodin nicméně stále převažují, i když je jejich podíl v aktuálním průzkumu na historickém minimu.

“Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda zvýšit důchody pro staré lidi,
nebo rozšířit finanční pomoc poskytovanou rodinám s dětmi.
Pro které z následujících řešení byste se rozhodl(a)?”

Pramen: STEM, Trendy 1997-2016

Jakým způsobem provádět sociální politiku: nabízet více služeb, anebo zvyšovat finanční dávky? Před rokem 2000 bylo zastoupení obou názorů vyrovnané, poté se začal zvyšovat podíl lidí, kteří se domnívají, že systém státní sociální politiky by měl spíše spočívat v rozšiřování sociálních služeb než ve zvyšování sociálních dávek. Převaha tohoto názoru v dlouhodobé časové řadě stále rostla (především v letech 2013 a 2014). Červnový výzkum ukazuje drobný pokles. Ovšem až následující průzkumy potvrdí, zda jde o dlouhodobou změnu, nebo pouze krátkodobý výkyv.

“Opatření státní sociální politiky spočívají ve dvou základních oblastech,
ve finančních dávkách a v sociálních službách.
Kterou z těchto dvou oblastí by se měl stát u nás zabývat především?”

Pramen: STEM, Trendy 1997-2016

Pokud by si lidé měli vybrat, zda více investovat do ochrany životního prostředí, nebo zvýšit různé sociální dávky, polovina lidí by se dnes rozhodla pro jednu oblast a polovina pro druhou. Aktuální výsledek je totožný jako v listopadu 2014.

“Představte si, že byste měl(a) rozhodnout o tom, zda více investovat do ochrany životního prostředí, či zvýšit různé sociální dávky. Čemu byste Vy osobně dal(a) přednost?”

Pramen: STEM, Trendy 1998-2016

Názory na důchody a sociální politiku se významně liší podle věku, vzdělání, materiálního zázemí respondentů, určujícím kritériem je rovněž politická orientace lidí a stranické preference.

S rostoucím věkem respondentů roste preference zvyšování důchodů pro staré lidi a sílí také názor, že spíše než investovat do životního prostředí by se měly zvýšit různé sociální dávky. Názor, že by se mělo spíše rozšiřovat spektrum sociálních služeb než navyšovat finanční dávky, zastávají většinově všechny věkové skupiny respondentů.

Názory na důchody a sociální politiku
(podle věku respondentů, podíly souhlasících v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů

V závislosti na vzdělání je ve zkoumaných otázkách nejvýraznější rozdíl v názoru, zda zvyšovat sociální dávky, nebo investovat do životního prostředí. Mezi lidmi se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním převažují odpovědi, že důležitější je preferovat životní prostředí, mezi lidmi s nižším vzděláním je poměr obrácený.

Lidé s vyšším vzděláním dále rovněž poněkud častěji vyžadují rozšiřovat sociální služby, nikoliv zvyšovat finanční dávky, a zvýšit pomoc rodinám s dětmi, nikoliv důchody.

Názory na důchody a sociální politiku
(podle vzdělání respondentů, podíly souhlasících v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů

Rozdíly v názorech sympatizantů stran na to, zda by preferovali zvyšování důchodů nebo pomoc rodinám s dětmi, jsou do značné míry dány věkovým profilem elektorátů jednotlivých politických stran. I proto jsou pro pomoc rodinám nejméně stoupenci KSČM, kteří patří věkem ke starším. Naopak podpora rodin s dětmi zaznívá nejčastěji od příznivců KDU-ČSL a TOP 09.

Sympatizanti ODS a TOP 09 upřednostňují investice do životního prostředí před navyšováním sociálních dávek. Pro zvýšení sociálních dávek jsou většinově přívrženci KSČM a ČSSD.

Názor, že by se měly spíše rozšiřovat sociální služby než navyšovat finanční dávky, zastávají většinově stoupenci všech parlamentních stran.

Názory na důchody a sociální politiku
(podle stranických preferencí, podíly souhlasících v %)

Pramen: STEM, Trendy 2016/6, 1061 respondentů

Pozn.: Údaje za stoupence ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


Názory občanů na starobní důchody

Více než čtyřpětinová většina občanů (86 %) si nemyslí, že starobní důchody jsou v naší zemi přiměřené. Podle tří čtvrtin občanů (76 %) průměrné důchody nepostačují starým lidem na zajištění základních potřeb. Lidé starší 60 let jsou v těchto otázkách ještě kritičtější, pouze 8 % z nich považuje důchody za přiměřené a podle 20 % lidí nad 60 let důchody stačí na základní potřeby. Číst dále


Občané o důchodech a sociální politice

Více než polovina lidí (57 %) by spíše podpořila rodiny s dětmi, než by zvyšovala důchody. Podpora rozšiřování sociálních služeb namísto zvyšování sociálních dávek je ještě vyšší (aktuálně ji prosazuje 73 % občanů) a v dlouhodobém pohledu stále roste. Shodné je zastoupení názorů, zda více investovat do ochrany životního prostředí nebo zvýšit různé sociální dávky. Číst dále


Starobní důchody

Výrazná většina občanů ČR nepovažuje aktuální starobní důchody za přiměřené (80 %) a dostatečné na pokrytí základních potřeb důchodců (72 %). Většina veřejnosti se dále nedomnívá, že současný systém důchodového zabezpečení umožňuje strávit lidem důstojné stáří (80 %). Převažující negativní hodnocení výše důchodového zabezpečení je charakteristické pro všechny sociální skupiny, i když podle očekávání jsou nejkritičtější samotní důchodci a nejméně kritičtí studenti. Číst dále