Důchodová reforma: před volbami tabu?

Prosazení radikální reformy důchodového systému naráží na odpor velké části české veřejnosti. S reformou, jejímž základem by bylo zavedení povinného individuálního spoření a zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu, souhlasí necelé dvě pětiny lidí, zatímco pro zachování současné podoby důchodového systému včetně věku pro odchod do důchodu se vyslovilo skoro 70 % občanů. Reformu, která by znamenala posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu a zavedení povinného individuální spoření, rozhodně odmítají příznivci levicových stran (KSČM, ČSSD) ale velmi silně i stoupenci KDU-ČSL. Ze stoupenců pravicových stran by důslednou reformu důchodového systému uvítala zhruba polovina. Prosazení radikální…

Důchodová politika: jsme ochotni přijmout důchodovou reformu?

Reforma důchodů je jednou z oblastí, v níž se názory veřejnosti od roku 1989 prakticky nezměnily. Zhruba 70 % občanů se stabilně domnívá, že o člověka ve stáří by se měl postarat především stát a ještě rozhodněji je obhajována věková hranice pro odchod do penze. Rozdíly mezi vzdělanostními či věkovými skupiîami jsou v obou případech malé a ani lidé z pravé strany politického spektra neprojevují v otázkách důchodů velkou míru liberalismu. Typické v této oblasti (ale platí to i pro jiné sociální otázky) je to, že stoupenci KDU-ČSL se shodují svými postoji se stoupenci ČSSD, zatímco příznivci Unie svobody…

Kdo jsou odpůrci Evropské unie?

Odpůrců našeho vstupu je sice jen kolem 15 %, ale dalších zhruba 40 % populace není rozhodnuto, jak by v referendu o vstupu hlasovali. Nerozhodných ani odpůrců vstupu přitom neubývá. Mezi lidi, kteří jsou proti našemu začlenění do Evropské unie, patří především levicově orientovaná část občanů (zejména stoupenci KSČM), lidé starší 60 let a osoby se základním vzděláním. Nejpádnějším argumentem odpůrců našeho začlenění do EU jsou údajné negativní ekonomické důsledky vstupu. Odpůrci vstupu se odvolávají na údajně prudký růst cen, zhoršení možností získat zaměstnání, na zhoršení sociální situace a celkové snížení životní úrovně. Ohroženou skupinou jsou především důchodci….

Důchodci a rodiny s dětmi zasluhují podle veřejnosti ochranu

Rodiny s dětmi a staří lidé, kteří jsou již odkázáni ve svých příjmech většinou na důchod, si zasluhují podle naprosté většiny lidí ochranu. Podle mínění čtyř pětin lidí by měli dostat, co potřebují, a to i tehdy, jestliže by se na ně „museli složit“ ostatní občané. Nejmenší důraz kladou na přerozdělování prostředků ve prospěch mladých rodin s dětmi a důchodců lidé pravicové politické orientace, kteří zdůrazňují osobní odpovědnost a samostatnost jednotlivce. Podobně většina osob s vysokoškolským vzděláním či mladých lidí, tedy skupin populace se silnějším zastoupením liberálních názorů, vyslovuje s přerozdělováním ve prospěch rodin s dětmi a starých občanů…

Jak si lidé představují svůj život ve stáří a jeho finanční zabezpečení?

Vnímání důchodové reformy českou veřejností je nutně ovlivněno také tím, jak si lidé představují stáří, jaké pocity a očekávání v nich tato životní etapa vyvolává. Je stáří univerzálně vnímáno jako nepříjemné období, jehož je nutno se obávat? Z výsledků výzkumu „Současnost a budoucnost důchodového systému v ČR“ vyplývá, že taková univerzální představa není české veřejnosti vlastní. Někteří lidé se stáří obávají, jiní nikoliv. Nabízí se tedy otázka, kterými faktory může být postoj ke stáří ovlivněn. (Pokračování textu…)