Klíčové slovo:důchodci

Vývoj názorů občanů na důchodový systém a jeho reformu

Většina lidí je přesvědčená, že současnou podobu důchodového zabezpečení je nutné buď zásadně změnit (44 %) anebo dokonce nahradit úplně jiným systémem (22 %). Zastánců mírných nebo žádných úprav systému důchodového zabezpečení je oproti tomu podstatně méně (34 %). Časové srovnání naznačuje, že za poslední rok ubylo těch, kteří jsou přesvědčení o potřebě nastolit zcela nový důchodový systém. Potřebu důchodové reformy častěji zdůrazňují lidé nespokojení s výší starobních důchodů. Číst dále


Názory občanů na výši důchodů

Naprostá většina veřejnosti považuje dnešní výši starobních důchodů za nepřiměřeně nízkou (78 %). Lidé si myslí, že průměrný starobní důchod nestačí k pokrytí základních potřeb penzistů (69 %) a současný důchodový systém neumožňuje prožít důstojné stáří (78 %). Názory závisí především na věku, materiálním zajištění domácností a na stranických preferencích občanů. Nejkritičtější postoje zaujímají příznivci KSČM a ČSSD, ale nespokojenost s důchody převládá, i když v menší míře, také mezi sympatizanty ostatních parlamentních stran. Číst dále


Většina lidí by s důchodovou reformou neváhala

Velká část veřejnosti je přesvědčena, že současnou podobu důchodového zabezpečení je nutné buď zásadně změnit (43 %) nebo dokonce nahradit úplně jiným systémem (27 %). Zastánců jen mírných nebo žádných úprav systému důchodového zabezpečení je oproti tomu podstatně méně (26 % občanů zastává názor, že do budoucna vydržíme jen s drobnými změnami, 4 % se domnívají, že na stávající podobě důchodového systému není třeba nic měnit). Číst dále


Roste nespokojenost s výší důchodů a současným důchodovým systémem

Naprostá většina veřejnosti považuje dnes starobní důchody vyplácené u nás za nepřiměřené (81 %) a nedostatečné k pokrytí základních potřeb důchodců (72 %). Čtyři z pěti obyvatel (80 %) se domnívají, že současný důchodový systém neumožňuje prožít důstojné stáří. Hodnocení výše starobních důchodů a důchodového systému závisí především na věku, materiálním zajištění domácností a na politických preferencích občanů. Číst dále


Nespokojenost s výší důchodů

Většina veřejnosti považuje dnes starobní důchody vyplácené u nás za nepřiměřené (70 %) a nedostatečné k pokrytí základních potřeb důchodců (61 %). Téměř tři čtvrtiny obyvatel (72 %) se také domnívají, že současný důchodový systém neumožňuje prožít důstojné stáří. Stejně velká část lidí (72 %) zároveň požaduje, aby současný důchodový systém byl nahrazen úplně jiným nebo alespoň doznal zásadních změn. Zatímco hodnocení výše starobních důchodů a důchodového systému závisí na věku a materiálním zajištění domácností a má zřetelný politickoideologický kontext, přesvědčení o nezbytnosti zásadní důchodové reformy je podstatně universálnější. Číst dále


Redukce předčasných důchodů a jejich role v rozhodování o ukončení ekonomické aktivity

Mezinárodní i naše zkušenosti ukazují, že přes snahu přizpůsobit zákonnou důchodovou hranici stoupající střední délce života se průměrný věk reálného odchodu do důchodu nijak výrazně nemění nebo dokonce klesá. Z výsledků citovaných výzkumů STEM je přitom zřejmé, že stále častější využívání předčasných důchodů u nás není ovlivněno pouze rostoucí důchodovou hranicí, ale má hlubší zakotvení v názorech na život ve stáří. V nich je velmi často patrná tendence ukončit ekonomickou aktivitu co nejdříve a užívat si důchodu, dokud ještě není člověk starý a nemocný. Číst dále


Dilemata důchodové reformy

Je zarážející, že o nutnosti důchodové reformy se u nás nevede žádná rozsáhlejší odborná diskuse a návrhy na možná řešení budoucích potíží důchodového zabezpečení zůstávají stranou pozornosti jak odborné, tak i politické a laické veřejnosti. Přitom je zřejmé, že transformace důchodového systému představuje do budoucna palčivý politický problém, v jistém smyslu dokonce závažnější, než je ekonomicko – technologický problém hledání adekvátních dávek, koeficientů atd. Bez kritického zhodnocení současné úpravy důchodového zabezpečení a věcné rozpravy nad celým smyslem možných změn, je ohrožena nejen samotná průchodnost důchodové reformy, ale i sociální přijatelnost dalšího pokračování polistopadové transformace společnosti. Vyplývá to z celé řady obecných očekávání a postojů veřejnosti, které s reformou důchodového zabezpečení přímo nebo nepřímo souvisejí. Číst dále


Politické strany: věnují se dostatečně sociálním tématům?

Zlepšování sociální situace občanů patří k základním prvkům programů levicových stran. Výsledky výzkumu ukazují, že lidé považují za stranu, která jednoznačně nejvíce usiluje o zvýšení důchodů a sociálních dávek a o snížení míry nezaměstnanosti, sociální demokracii – nikoli KSČM. Zvláště patrný je rozdíl mezi první sociální demokracií a druhou KSČM u řešení problému sociálních dávek. ČSSD nemá prioritní postavení pouze v otázce reformy důchodového systému, kde větší část veřejnosti připisuje hlavní díl iniciativy ODS. To je však třeba brát s jistou rezervou, neboť lidé o záměrech a podstatě návrhů jednotlivých stran mají většinou jen nejasné představy. ODS je jinak obecně považována naopak za stranu, která se o zlepšení sociální situace občanů stará nejméně. ODS se podle veřejnosti profiluje spíše v ekonomické oblasti, privatizaci a státních financích. Číst dále


Zabezpečení ve stáří: je prvořadým problémem?

V českém veřejném mínění převládá názor, že současný systém důchodového zabezpečení neumožňuje strávit stáří v důstojných podmínkách a že výše důchodů pro staré lidi není přiměřená. Naproti tomu více než polovina lidí soudí, že průměrný starobní důchod postačuje na pokrytí základních potřeb důchodců a také nástup nové vlády je většinou spojován s nadějí, že právě sociální jistoty obyvatel se upevní. Potřeba změny důchodového systému je pociťována stále naléhavěji – klesá podíl respondentů, podle nichž postačí jen „drobné úpravy“ stávajícího systému, upevňuje se názor, že důchodový systém je třeba „podstatně změnit“ a mírně vzrůstá i podíl těch, kteří by chtěli zavést „úplně jiný systém“. Trendem vývoje veřejného mínění je úbytek stoupenců nynějšího modelu „povinného státního pojištění“ ve prospěch „povinného fondového pojištění“. V názorech veřejnosti na optimální penzijní systém se prosazuje racionální (a sobecké) dělící kritérium – občané zvýhodnění jako příjemci se vyslovují pro zachování současného systému, občané znevýhodnění jako přispěvatelé dávají přednost „povinnému fondovému systému“ nebo „soukromému systému“. Číst dále