Aktuální stav a vývoj hodnocení životní úrovně českých domácností

Čtvrtina (25 %) českých rodin si může dovolit i dražší nákupy, případně se vůbec nemusí omezovat. Na druhé straně 14 % rodin říká, že žije od výplaty k výplatě“. Dvě třetiny občanů považují svou domácnost za průměrně zajištěnou, velmi dobře a solidně zajištěných je však méně než špatně zajištěných a chudých.

Hodnocení vývoje osobních příjmů občanů v posledním roce

Zhruba polovina lidí zjišťuje, že po zaplacení všech daní má nyní stejný příjem jako před rokem. Z lidí, kteří mají nějaký osobní příjem, přibližně třetina říká, že bere méně, a 13 % více než na jaře roku 2008. Převaha negativních hlasů (pokles příjmů v.

Společenské a ekonomické sebehodnocení českých rodin

Necelá třetina (29 %) českých rodin si může dovolit i dražší nákupy, případně se vůbec nemusí omezovat. Na druhé straně 15 % rodin říká, že žije od výplaty k výplatě“. Více než polovina občanů považuje svou domácnost za průměrně zajištěnou, velmi dobře a solidně zajištěných je však méně než špatně zajištěných a chudých.

Jak české domácnosti hospodaří

Jen asi čtvrtina lidí přiznává, že v domácnosti nešetří, ještě méně lidí pak říká, že vydání neplánují a že „utrácejí, dokud to jde“. V porovnání s průzkumy z poloviny 90. let minulého století je vidět, že lidé odpovídají na tyto otázky pořád stejně. Přesto dluhy domácností pronikavě rostou. Zřejmě to souvisí s názorem, že „žít na dluh je normální“.

Úvěry a půjčky domácností

Ekonomové nám stále předhazují mnohamístné částky, dokládající, jak roste zadluženost našich domácností. Opravdu nám nevadí žít na dluh? A na co jsme si ochotni vzít úvěr, půjčku, a od koho? STEM se na tyto otázky opět po roce zeptal našich občanů a předkládá nyní výsledky. INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/2008 BRÁT SI ÚVĚR NEBO HYPOTÉKU NA DŮM? NORMÁLNÍ, ROZUMNÁ VĚC.

Finanční situace domácností

V současné době zhruba polovina obyvatel (49 %) soudí, že jejich domácnost je poměrně dobře finančně zajištěna. Do velmi obtížné finanční situace se podle vlastního vyjádření dostaly v průběhu loňského roku domácnosti necelé třetiny obyvatel (30 %).