Jakou ekonomickou situaci země a životní úroveň vlastní domácnosti očekávají občané za pět let?

Zlepšení hospodářské situace v naší zemi v horizontu pěti let očekává necelá čtvrtina Čechů, zhoršení skoro polovina. Podobná míra skepse byla za dobu samostatného českého státu pouze v roce 2003. Poměrně nepříznivě vidí Češi i perspektivy životní úrovně vlastní domácnosti: 16 % lidí předpokládá v horizontu pěti let zlepšení, 40 % zhoršení, podle ostatních se situace nezmění. Skepse převládá zejména u lidí se špatným zajištěním v současnosti, u starších osob, dělnických profesí a také u jednočlenných a dvoučlenných domácností. Zlepšení hospodářské situace v naší zemi v horizontu pěti let očekává necelá čtvrtina Čechů, zhoršení skoro polovina. Podobná míra skepse byla za dobu samostatného českého státu pouze v roce 2003. Poměrně nepříznivě vidí Češi i perspektivy životní úrovně vlastní domácnosti: 16 % lidí předpokládá v horizontu pěti let zlepšení, 40 % zhoršení, podle ostatních se situace nezmění. Skepse převládá zejména u lidí se špatným zajištěním v současnosti, u starších osob, dělnických profesí a také u jednočlenných a dvoučlenných domácností. Zlepšení hospodářské situace v naší zemi v horizontu pěti let očekává necelá čtvrtina Čechů, zhoršení skoro polovina. Podobná míra skepse byla za dobu samostatného českého státu pouze v roce 2003. Poměrně nepříznivě vidí Češi i perspektivy životní úrovně vlastní domácnosti: 16 % lidí předpokládá v horizontu pěti let zlepšení, 40 % zhoršení, podle ostatních se situace nezmění. Skepse převládá zejména u lidí se špatným zajištěním v současnosti, u starších osob, dělnických profesí a také u jednočlenných a dvoučlenných domácností. Zlepšení hospodářské situace v naší zemi v horizontu pěti let očekává necelá čtvrtina Čechů, zhoršení skoro polovina. Podobná míra skepse byla za dobu samostatného českého státu pouze v roce 2003. Poměrně nepříznivě vidí Češi i perspektivy životní úrovně vlastní domácnosti: 16 % lidí předpokládá v horizontu pěti let zlepšení, 40 % zhoršení, podle ostatních se situace nezmění. Skepse převládá zejména u lidí se špatným zajištěním v současnosti, u starších osob, dělnických profesí a také u jednočlenných a dvoučlenných domácností. Zlepšení hospodářské situace v naší zemi v horizontu pěti let očekává necelá čtvrtina Čechů, zhoršení skoro polovina. Podobná míra skepse byla za dobu samostatného českého státu pouze v roce 2003. Poměrně nepříznivě vidí Češi i perspektivy životní úrovně vlastní domácnosti: 16 % lidí předpokládá v horizontu pěti let zlepšení, 40 % zhoršení, podle ostatních se situace nezmění. Skepse převládá zejména u lidí se špatným zajištěním v současnosti, u starších osob, dělnických profesí a také u jednočlenných a dvoučlenných domácností. Číst dále


Kde lidé pociťují hranici chudoby?

Hranice chudoby pro čtyřčlennou domácnost se dvěma školními dětmi se podle naší veřejnosti pohybuje okolo 18 000 Kč. Vyšší hodnoty na jedné straně uvádějí lidé majetnější a na straně druhé občané, kteří považují náklady na své bydlení za neúnosné a nedokáží je snížit. Hranici chudoby posouvají výš než zbytek populace také lidé obývající města s více jak 90 tisíci obyvateli. Číst dále


Kde začíná bohatství?

Skoro dvě třetiny českých domácností přiznávají, že celková hodnota majetku jejich domácnosti (dům, byt, chata, auto, úspory, cenné předměty atd.) přesahuje milión korun. Třicet procent domácností udává nejméně dvoumiliónový majetek. Ve vyhodnocení tří otázek, v nichž respondenti vyjadřovali svůj subjektivní pocit, do jaké míry jsou jejich domácnosti finančně a materiálně zajištěny a jakou mají životní úroveň, se ukazuje jako přibližná „hranice bohatství“ majetek domácnosti nad 2 milióny korun. Skoro dvě třetiny českých domácností přiznávají, že celková hodnota majetku jejich domácnosti (dům, byt, chata, auto, úspory, cenné předměty atd.) přesahuje milión korun. Třicet procent domácností udává nejméně dvoumiliónový majetek. Ve vyhodnocení tří otázek, v nichž respondenti vyjadřovali svůj subjektivní pocit, do jaké míry jsou jejich domácnosti finančně a materiálně zajištěny a jakou mají životní úroveň, se ukazuje jako přibližná „hranice bohatství“ majetek domácnosti nad 2 milióny korun. Skoro dvě třetiny českých domácností přiznávají, že celková hodnota majetku jejich domácnosti (dům, byt, chata, auto, úspory, cenné předměty atd.) přesahuje milión korun. Třicet procent domácností udává nejméně dvoumiliónový majetek. Ve vyhodnocení tří otázek, v nichž respondenti vyjadřovali svůj subjektivní pocit, do jaké míry jsou jejich domácnosti finančně a materiálně zajištěny a jakou mají životní úroveň, se ukazuje jako přibližná „hranice bohatství“ majetek domácnosti nad 2 milióny korun. Skoro dvě třetiny českých domácností přiznávají, že celková hodnota majetku jejich domácnosti (dům, byt, chata, auto, úspory, cenné předměty atd.) přesahuje milión korun. Třicet procent domácností udává nejméně dvoumiliónový majetek. Ve vyhodnocení tří otázek, v nichž respondenti vyjadřovali svůj subjektivní pocit, do jaké míry jsou jejich domácnosti finančně a materiálně zajištěny a jakou mají životní úroveň, se ukazuje jako přibližná „hranice bohatství“ majetek domácnosti nad 2 milióny korun. Skoro dvě třetiny českých domácností přiznávají, že celková hodnota majetku jejich domácnosti (dům, byt, chata, auto, úspory, cenné předměty atd.) přesahuje milión korun. Třicet procent domácností udává nejméně dvoumiliónový majetek. Ve vyhodnocení tří otázek, v nichž respondenti vyjadřovali svůj subjektivní pocit, do jaké míry jsou jejich domácnosti finančně a materiálně zajištěny a jakou mají životní úroveň, se ukazuje jako přibližná „hranice bohatství“ majetek domácnosti nad 2 milióny korun. Skoro dvě třetiny českých domácností přiznávají, že celková hodnota majetku jejich domácnosti (dům, byt, chata, auto, úspory, cenné předměty atd.) přesahuje milión korun. Třicet procent domácností udává nejméně dvoumiliónový majetek. Ve vyhodnocení tří otázek, v nichž respondenti vyjadřovali svůj subjektivní pocit, do jaké míry jsou jejich domácnosti finančně a materiálně zajištěny a jakou mají životní úroveň, se ukazuje jako přibližná „hranice bohatství“ majetek domácnosti nad 2 milióny korun. Číst dále


Ochota řešit obtížnou situaci půjčkami

Obtížnou finanční situaci vlastní domácnosti by občané řešili spíše s pomocí svých přátel nebo příbuzných než půjčkou od bank. Příbuzné či přátele by oslovila více než polovina, na banku by se obrátila asi třetina. Ochota půjčit si se od počátku roku 2008 poněkud snížila. Postupně totiž přibývá lidí, kteří by si dokázali na dražší předmět našetřit anebo ho uhradit z vlastních úspor, aniž by si museli půjčku brát. Před necelými čtyřmi lety by o půjčku zažádali čtyři lidé z deseti, dnes sotva tři. Číst dále


Zatížení domácností půjčkami a úvěry

Některou z forem úvěru, leasingu nebo půjčky splácí téměř polovina (46 %) domácností. Průzkum ukazuje, že úvěry sloužící k rozsáhlejším investicím (hypotéky, finanční leasing) využívají především dobře finančně zajištěné domácnosti, lidé z domácností hůře situovaných uzavírají častěji spotřebitelské úvěry nebo si berou půjčky, které slouží hlavně ke splácení běžných potřeb nebo vybavení domácností. Číst dále


Finanční zajištění domácností

Poměrně dobře finančně zajištěna je podle vlastního vyjádření přibližně polovina českých domácností. Nejlépe hodnotí finanční zajištění vlastní domácnosti studenti, podnikatelé, tří a vícečlenné domácnosti. Naopak finanční problémy má v současnosti 37 % rodin. Vedle nezaměstnaných a lidí se základním vzděláním pociťují častěji problémy také rodiny dělníků a obecně jednočlenné domácnosti. Špatné finanční zajištění a současně finanční problémy uvádí 31 % domácností, naopak jako dobré a bez finančních problémů hodnotí vlastní zajištění 45 % domácností. Finanční situace domácností výrazně souvisí se vzděláním, maturita se dnes zdá být předpokladem pro dobré finanční zajištění domácnosti. Číst dále


Současná hospodářská situace v zemi a hodnocení životní úrovně domácnosti

Naprostá většina obyvatel ČR hodnotí současnou hospodářskou situaci v naší zemi jako špatnou. Výrazně narůstají obavy z ekonomického vývoje. V kontextu překonávání globální hospodářské krize je to pochopitelné. Přesto většina Čechů označila v říjnovém průzkumu STEM životní úroveň své domácnosti za spíše nebo velmi dobrou (61 %). V dlouhodobém srovnání je to hodnota nadprůměrná. Jasná tendence nárůstu životní úrovně od roku 2004 se však zastavila a lidé jsou i v hodnocení své současné životní úrovně obezřetní. Číst dále


Očekávání vývoje ekonomické situace v ČR a vývoje finanční situace domácnosti

Většina (73 %) lidí se na budoucnost české ekonomiky v příštích měsících dívá pesimisticky, třetina (30 %) dokonce předvídá velmi nepříznivý vývoj. Opatrný optimismus vyjádřilo jen 8 % lidí, mezi nimiž mají vyšší zastoupení lidé mladší, vzdělanější a dobře materiálně zajištění. Oproti loňskému roku se dramaticky zvýšil počet lidí, kteří předvídají zhoršení ekonomiky v naší zemi (z 39 % na 73 %). Odhad vývoje finanční situace domácností je poněkud příznivější – polovina občanů se obává, že se v blízké budoucnosti zhorší, a 41 % doufá, že jejich finanční poměry se během příštích 12 měsíců nezmění. Číst dále


Hodnocení vývoje ekonomické situace státu a finanční situace domácností

Naprostá většina lidí si je vědoma toho, že na českou ekonomiku dolehla krize. V březnu 2008 hodnotilo ekonomický vývoj v ČR nepříznivě 36 % lidí, v březnu letošního roku činí podíl negativních hodnocení již 81 %. Nepříznivě se na vývoj ekonomiky za uplynulý rok dívají zejména starší skupiny obyvatel, důchodci, lidé, jejichž materiální situace není dobrá, a také občané zastávající levicové názory. Hodnocení finanční situace svých domácností není tak dramatické – deklaruje ho necelá polovina populace a výrazné zhoršení přiznalo zatím jen 10 % lidí. Pro dvě pětiny lidí (43 %) se v průběhu uplynulého roku na finanční situaci jejich domácností nic nezměnilo. Naprostá většina lidí si je vědoma toho, že na českou ekonomiku dolehla krize. V březnu 2008 hodnotilo ekonomický vývoj v ČR nepříznivě 36 % lidí, v březnu letošního roku činí podíl negativních hodnocení již 81 %. Nepříznivě se na vývoj ekonomiky za uplynulý rok dívají zejména starší skupiny obyvatel, důchodci, lidé, jejichž materiální situace není dobrá, a také občané zastávající levicové názory. Hodnocení finanční situace svých domácností není tak dramatické – deklaruje ho necelá polovina populace a výrazné zhoršení přiznalo zatím jen 10 % lidí. Pro dvě pětiny lidí (43 %) se v průběhu uplynulého roku na finanční situaci jejich domácností nic nezměnilo. Naprostá většina lidí si je vědoma toho, že na českou ekonomiku dolehla krize. V březnu 2008 hodnotilo ekonomický vývoj v ČR nepříznivě 36 % lidí, v březnu letošního roku činí podíl negativních hodnocení již 81 %. Nepříznivě se na vývoj ekonomiky za uplynulý rok dívají zejména starší skupiny obyvatel, důchodci, lidé, jejichž materiální situace není dobrá, a také občané zastávající levicové názory. Hodnocení finanční situace svých domácností není tak dramatické – deklaruje ho necelá polovina populace a výrazné zhoršení přiznalo zatím jen 10 % lidí. Pro dvě pětiny lidí (43 %) se v průběhu uplynulého roku na finanční situaci jejich domácností nic nezměnilo. Číst dále


Aktuální stav a vývoj hodnocení životní úrovně českých domácností

Čtvrtina (25 %) českých rodin si může dovolit i dražší nákupy, případně se vůbec nemusí omezovat. Na druhé straně 14 % rodin říká, že žije od výplaty k výplatě“. Dvě třetiny občanů považují svou domácnost za průměrně zajištěnou, velmi dobře a solidně zajištěných je však méně než špatně zajištěných a chudých. Číst dále