Hůř už bylo: Životní úroveň domácností je téměř stejná jako před covidem

30. června 2021

Zatímco z epidemického hlediska covidová krize nejsilněji udeřila v letošním prvním čtvrtletí, hodnocení životní úrovně domácností se od loňska znatelně zlepšilo. Index finanční situace domácností, který dlouhodobě mapuje STEM ve spolupráci s KPMG, je 21 a je tak srovnatelný s hodnotami z roku 2019. Oproti tomu vnímání hospodářské situace Česka se vzhledem k loňskému roku zhoršilo.

Číst dále

Hodnocení příjmů vlastní domácnosti je výrazně lepší než v minulosti

V datech z průzkumů STEM bylo od roku 2014 patrné zlepšování pohledu českých občanů na finanční situaci domácnosti. Aktuální průzkum potvrzuje výsledky z roku 2016. Dále se však zlepšuje hodnocení hospodaření vlastní domácnosti, podíl pozitivních odpovědí je aktuálně na historickém maximu v dlouhodobé časové řadě od roku 1990. Mírně nadpoloviční většina (53 %) občanů tedy uvádí, že vycházejí s příjmem domácnosti bez větších obtíží, přičemž nejčastější odpovědí je „vycházíme spíše snadno“ (41 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 1. až 8. února 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1028 respondentů.

STEM již od počátku devadesátých let sleduje subjektivní hodnocení finanční situace domácností občanů České republiky. V únorovém průzkumu STEM konkrétně zjišťoval, jak lidé hodnotí vývoj finanční situace domácnosti za poslední rok a jak v současnosti vycházejí s příjmem domácnosti.

Z časové řady STEM je patrné, že podle veřejnosti se celková ekonomická situace v naší zemi podstatně zlepšila a v současnosti je spokojenost se stavem ekonomiky na úrovni nejlepších hodnocení v polistopadovém vývoji.

Když se zaměříme na hodnocení finanční situace vlastní domácnosti za uplynulý rok, pozorujeme rovněž pozitivní postoje. U tří pětin dotázaných (60 %) zůstala situace domácnosti stejná jako před rokem, u čtvrtiny (24 %) se dokonce zlepšila. Jen necelá pětina lidí (16 %) považuje svou situaci za horší než vloni. Z grafu je zřejmá změna ve zpětném hodnocení finanční situace domácnosti v posledních pěti letech. Ještě v roce 2013 byl podíl odpovědí, že se situace domácnosti zhoršila, na úrovni poloviny dotázané populace.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2018

Hodnocení finanční situace domácnosti je podle časové řady poněkud stabilnější než hodnocení celkové ekonomické situace země, ovšem i na této úrovni byly od roku 2009 patrné dopady ekonomické krize ve zpětném subjektivním pohledu na situaci domácnosti. V roce 2014 došlo k výraznému zlepšení hodnocení situace domácnosti, které v roce 2016 pokračovalo.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2018

Ve shodě s uvedenými pozitivními údaji jsou rovněž odpovědi na otázku, jak v domácnosti dotázaných vycházejí s příjmem. Dvě pětiny dotázaných (41 %) uvádějí, že s příjmem domácnosti vycházejí „spíše snadno“. Třetina lidí (34 %) naopak uvádí, že vycházejí spíše s obtížemi. Krajní kategorie (velmi snadno/snadno a velmi obtížně/obtížně) jsou zastoupeny podobným podílem, zhruba jednou desetinou. V porovnání s předchozím průzkumem z roku 2016 vidíme zlepšující se hodnocení příjmové situace českých domácností.

Je zajímavé, že ve zpětném subjektivním hodnocení finanční situace domácnosti od roku 2016 k výrazným změnám již nedošlo, ovšem v názoru na dostatečnost příjmu pozorujeme pozitivní tendenci.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2018/2

Z unikátní časové řady STEM od roku 1990 je zřejmé, že největší nápor na ekonomiku domácností přišel hned po deregulaci cen – tedy na počátku 90. let minulého století. Druhý nápor se datuje ke konci 90. let (1997–98) po prvních vážnějších ekonomických problémech samostatného státu, provázených navíc krizí politickou. Ekonomická krize po roce 2008 se v tomto hodnocení příjmové situace domácnosti tak výrazně neprojevila. Od roku 2014 sledujeme zlepšování pohledu na příjmovou situaci domácnosti. Aktuální data ukazují zcela jednoznačné zvýšení podílu lidí, kteří s příjmem v domácnosti vycházejí snadno (od roku 2013 celkem nárůst o 20 procentních bodů). Zároveň se snížil podíl těch, kteří mají s příjmy problémy. Současná situace je tedy zcela jedinečná a naprosto odlišná od výsledků v minulosti.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1990-1992, Trendy 1993-2018

Z podrobnějšího pohledu na data z let 2016 a 2018 vyplývá, že mladí lidé jsou v hodnocení příjmu domácnosti stabilní, naopak v ostatních věkových skupinách došlo ke zvýšení podílu pozitivních hodnocení, nejvíce je to patrné v kategorii 45 až 59 let (u starších lidí zase nejvýrazněji oslabil podíl odpovědí „velmi obtížně“ a „obtížně“).

Rovněž ve všech skupinách lidí s různým hodnocením celého majetku domácnosti pozorujeme navýšení podílu lidí, kteří s příjmem vycházejí snadno či spíše snadno. Pozitivním zjištěním je také skutečnost, že u lidí, kteří svůj majetek oceňují částkou do 500 tisíc korun, se významně snížil podíl těch, kteří s příjmem skutečně obtížně vycházejí.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Srovnání rozdílů podle věku v letech 2016 a 2018

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2018/2

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Srovnání rozdílů podle celkové hodnoty majetku v letech 2016 a 2018

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 2018/2


Ekonomický vývoj v minulém roce veřejnost hodnotí pozitivně, výrazně častěji než dříve si lidé myslí, že česká ekonomika je na tom lépe

Polovina občanů (48 %) se domnívá, že česká ekonomika je ve stejné situaci jako před rokem. Ovšem téměř dvě pětiny lidí (37 %) si myslí, že se stav naší ekonomiky zlepšil. Oproti poslednímu výzkumu v roce 2014 se podíl těchto pozitivních hodnocení ekonomického vývoje jasně zvýšil (o 25 %). Ve výhledu na příští rok čeká polovina občanů (50 %) neměnnou situaci, více než čtvrtina (27 %) předpokládá zlepšení, necelá čtvrtina (23 %) naopak zhoršení ekonomické situace. Více než třípětinová většina dotázaných (62 %) uvedla, že se finanční situace jejich domácnosti za poslední rok nezměnila. Mezi podíly těch, kteří konstatovali zlepšení, resp. zhoršení vlastní finanční situace, je minimální rozdíl (19 %, resp. 21 %). Podobné je rozložení názorů na vývoj finanční situace vlastní domácnosti v příštím roce.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM dlouhodobě od roku 1993 sleduje, jak hodnotí občané vývoj české ekonomiky a situaci vlastní domácnosti a ptá se i na to, s jakým trendem počítají v následujících 12 měsících. Negativní hodnocení při zpětném pohledu i při výhledech do budoucna charakteristická pro období po ekonomické krizi v roce 2008 jsou minulostí. Již výzkum z roku 2014 ukazoval na změnu postojů. V aktuálních výsledcích je pak jasně patrné příznivé hodnocení především ekonomického vývoje naší země v loňském roce.

Téměř dvě pětiny občanů se totiž domnívají, že za poslední rok se česká ekonomická situace zlepšila. Polovina dotázaných se přiklání k názoru, že ekonomická situace zůstala stejná. V menšině je skupina těch, kteří si myslí, že se situace zhoršila (15 %). V hodnocení finanční situace vlastní domácnosti jasně převažuje odpověď, že „zůstala stejná“ (62 %). Mezi podílem těch, kteří si myslí, že se jejich situace zlepšila, a těmi, kteří ji považují za horší, není výrazný rozdíl.

„Myslíte si, že v porovnání se situací před 12 měsíci se:“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

V dlouhodobé časové řadě STEM od roku 1993 jsou patrné propady a následné růsty podílů pozitivních názorů na celkovou ekonomickou situaci v České republice. Jasně patrné jsou krize roku 1997 a roku 2008 (podíl názorů, že se ekonomika zlepšila nebo zůstala stejná, se od března 2008 do března 2009 snížil o 45 %). Po skokovém zvýšení podílu pozitivního hodnocení české ekonomiky v roce 2014 (o 28 %) vidíme v aktuálních datech další výrazný nárůst (o 20 %).

Hodnocení finanční situace domácnosti je podle časové řady stabilnější, ovšem i zde byly od roku 2009 patrné dopady ekonomické krize ve zpětném subjektivním pohledu na situaci domácnosti. Podobně jako u celkové ekonomické situace i zde zjišťujeme od roku 2014 posilování pozitivního hodnocení až k historickému maximu v časové řadě – 85 %.

Vývoj názorů na všeobecnou ekonomickou situaci v ČR a finanční situaci domácnosti
za minulých 12 měsíců
(podíl odpovědí „velmi se zlepšila“ + „trochu se zlepšila“ + zůstala stejná“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

K celkovému vývoji zpětného hodnocení ekonomické situace v České republice a vlastní finanční situace dodejme přesné údaje o posledních změnách (viz následující grafy). V hodnocení všeobecné ekonomické situace je nejdříve v roce 2014 patrné zvýšení opatrného hodnocení (situace se nezměnila, nárůst o 20 %), o dva roky později jsou již lidé „radikálnější“ a zvyšuje se podíl těch, kteří ji považují za spíše lepší (růst dokonce o 25 %). Podíl těch, kteří se domnívají, že situace zůstala stejná, se ovšem nezměnil, což v souhrnu znamená pokles podílu negativních hodnocení od roku 2013 o celých 55 %. Vývoj ekonomických ukazatelů české ekonomiky a jejich mediální prezentace tak mají svůj odraz i ve veřejném mínění.

Ve zpětném pohledu na finanční situaci domácností respondentů je rovněž jasně viditelné snižování podílu negativních hodnocení (od roku 2013 pokles o 29 %) a zároveň postupné zvyšování podílu těch, kteří svou situaci hodnotí jako stabilní (od roku 2013 růst o 20 %).

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

Příznivý pohled na minulost české ekonomiky i finanční situace domácnosti je častější u občanů s vyšším vzděláním, materiálně lépe situovaných osob. V hodnocení vývoje české ekonomiky za posledních 12 měsíců však k výraznému zvýšení podílu odpovědí konstatujících zlepšení ekonomiky došlo nejen mezi lidmi s vysokoškolským a středoškolským vzděláním, ale i vyučenými. Lidé se základním vzděláním se nejčastěji domnívají, že se celková ekonomická situace nezměnila.

„Myslíte si, že se všeobecná ekonomická situace v České republice v porovnání
se situací před 12 měsíci:“

Srovnání rozdílů podle vzdělání v letech 2014 a 2016

Pramen: STEM, Trendy 2014/3, 2016/2

Zajímavé je, že mezi lidmi staršími 60 let, kteří jsou tradičně v hodnocení své finanční situace poměrně negativní, došlo k nejvýraznějšímu snížení podílu odpovědí, že se situace jejich domácnosti zhoršila.

„Myslíte si, že finanční situace Vaší domácnosti se v porovnání se situací před 12 měsíci:“

Srovnání rozdílů podle věku v letech 2014 a 2016

Pramen: STEM, Trendy 3/2013, 3/2014

Vyhlídky do budoucna

Ve vyhlídkách na příštích 12 měsíců v české ekonomice očekává polovina občanů vývoj bez výrazných změn. Více než čtvrtina čeká zlepšení ekonomické situace České republiky, mírně nižší podíl naopak předpokládá zhoršení. V hodnocení budoucnosti finanční situace domácnosti je rozložení názorů podobné jako v případě zpětného pohledu, jasně převládá názor, že situace domácnosti zůstane stejná (zastává jej téměř dvoutřetinová většina dotázaných).

„Myslíte si, že za budoucích 12 měsíců se:“

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Časová řada STEM ukazuje postupný růst podílu optimistických výhledů na budoucnost české ekonomiky a budoucnost domácností respondentů. Optimismus ve výhledech na budoucí finanční situaci domácnosti je (podobně jako ve zpětném pohledu) na historickém maximu.

Vývoj názorů na všeobecnou ekonomickou situaci v ČR a finanční situaci domácnosti
v budoucích 12 měsících
(podíl odpovědí „velmi se zlepší“ + „trochu se zlepší“ + zůstane stejná“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Následující graf konkrétními čísly ilustruje pozitivní výsledek průzkumu, že i do budoucna je česká veřejnost poměrně optimistická. Podíl pesimistů ve výhledech na budoucnost české ekonomiky se snížil o 9 %, podíl pesimistů při očekávání budoucí situace vlastní domácnosti o 14 %.

„Myslíte si, že za budoucích 12 měsíců se:“

Pramen: STEM, Trendy 2014/3, 2016/2

Pokud otázky na očekávání vývoje naší ekonomiky a finanční situace vlastní domácnosti zkombinujeme, můžeme rozdělit populaci na čtyři skupiny:

  • jako „optimisty“ lze označit lidi, kteří očekávají zlepšení české ekonomiky i finanční situace vlastní domácnosti anebo zlepšení v jedné z oblastí a neutrální vývoj v druhé,
  • „realisté“ buď v obou otázkách předpokládají, že se situace nezmění, anebo v jedné očekávají zlepšení a ve druhé zhoršení,
  • „umírnění pesimisté“ předvídají zhoršení v jedné oblasti a stagnaci ve druhé
  • a „pesimisté“ předpokládají, že dojde ke zhoršení stavu české ekonomiky i finanční situace jejich domácnosti.

Z vývoje souhrnné typologie od roku 2011 je na první pohled zřejmý rozpad skupiny „pesimistů“ a posilování jak „optimistů“, tak „realistů“.

Perspektivy české ekonomiky a vývoje finanční situace domácností
(souhrnná typologie, v %)

Pramen: STEM, Trendy 2011-2016


SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE VLASTNÍ DOMÁCNOSTI SE V ČESKÉ POPULACI ZLEPŠUJE

Svou rodinu za „chudou“ dnes považuje třetina občanů České republiky (32 %), v tom necelá desetina (7 %) je o chudobě své rodiny přesvědčena zcela určitě. Od roku 2015 pozorujeme mírné oslabování pocitu chudoby. Polovina populace (51 %) uvádí, že se jim daří spořit, což je v časové řadě STEM dosud nejvyšší zjištěná hodnota. Více než dvě pětiny občanů (44 %) uvádějí, že s příjmem v domácnosti snadno vycházejí. Opět jde o historické maximum.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM již od počátku devadesátých let sleduje subjektivní hodnocení finanční situace domácností občanů České republiky. V aktuálním průzkumu z poloviny února svou rodinu jako „chudou“ označila třetina dotázaných občanů. Ke skutečnému rozšíření chudoby se přitom přibližuje podíl těch, kteří zvolili odpověď „určitě ano“. Odpovědi „spíše ano“ svědčí spíše o subjektivním pocitu materiální deprivace.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

Již v březnu 2015 jsme sledovali mírné snížení podílu těch, kteří považují svou rodinu za chudou. Tento pokles se v aktuálním průzkumu potvrzuje. Zjištěné údaje se blíží k dosavadním nejnižším hodnotám, naměřeným v polovině 90. let. Oslabování pocitu chudoby je jistě úzce spojeno se spokojeností s celkovým vývojem české ekonomiky, kterou v datech sledujeme, jakož i v pozitivnějším hodnocení finanční situace vlastní domácnosti v minulém roce.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Svou rodinu jako „chudou“ výrazně častěji označují lidé se základním vzděláním (49 %) a nezaměstnaní (56 %), v nižší míře rovněž vyučení (38 %) a důchodci (35 %). Dále svou rodinu za chudou častěji považují rozvedení respondenti (49 %) a jednočlenné domácnosti (44 %). Vzhledem k nízkým počtům respondentů v jednotlivých krajích můžeme pouze jako ilustrační údaj uvést, že podíl lidí považujících svou rodinu za chudou je poněkud vyšší mezi obyvateli Moravskoslezského a Olomouckého kraje.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Podle vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Podle rodinného stavu

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

Analýza dat podle očekávání ukazuje, že pocit chudoby je podmíněn majetkovou situací domácnosti. Přesto je zajímavé, že více než třetina lidí s celkovou hodnotou majetku do 300 tisíc korun svou rodinu za chudou nepovažuje. A naopak, téměř pětina těch, kteří svůj majetek ocenili částkou vyšší než 2 miliony korun, se za chudé označuje. Tyto skutečnosti potvrzují subjektivitu vyjádření o chudobě.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Podle uvedené celkové hodnoty majetku domácnosti

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

Dalším ukazatelem ekonomického stavu českých domácností je vyjádření ohledně schopnosti ukládat finance pro budoucí využití. V únorovém průzkumu se celek dotázaných téměř vyrovnaně rozdělil do dvou skupin, polovině respondentů se daří část příjmů uspořit, polovině se to podle jejich vlastního vyjádření nedaří. Vzhledem k tomu, že v minulosti mezi lidmi spíše převažovali ti, kteří nebyli schopni úspory vytvářet, lze hodnotit aktuální vývoj jako velmi pozitivní. Naměřený podíl spořících dokonce dosáhl nejvyšší dosud zjištěné hodnoty.

„Podařilo se Vám za poslední tři měsíce něco uspořit?“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

STEM disponuje ještě jednou unikátní časovou řadou, která ilustruje hospodaření domácností již od roku 1990. Jak je z následujícího grafu vidět, největší nápor na ekonomiku domácností přišel hned po deregulaci cen – tedy na počátku 90. let minulého století. Druhý nápor se datuje ke konci 90. let (1997-98) po prvních vážnějších ekonomických problémech samostatného státu, provázených navíc krizí politickou. Ekonomická krize po roce 2008 se v tomto hodnocení příjmové situace domácnosti tak výrazně neprojevila. Aktuální data ukazují významné oslabení (o 7 %) podílu odpovědí, že v domácnosti s příjmem vycházejí „velmi obtížně“ nebo „obtížně“, na 18 %, tedy na nejnižší dosud zjištěnou hodnotu. Zároveň se od roku 2013 podstatně zvýšil podíl lidí, kteří s příjmem v domácnosti vycházejí snadno.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1990-1992, Trendy 1993-2016

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let


Výhledy na budoucnost ekonomiky a životní úroveň domácností

Ve výhledech do budoucna se výrazně snížil podíl odpovědí, že situace u nás bude za pět let horší než dnes (z 57 % v roce 2012 na současných 28 %). Zlepšení ekonomické situace očekává téměř třetina občanů (30 %). Nejčastěji je nyní v populaci zastoupen názor, že hospodářská situace zůstane stejná (42 %). V případě životní úrovně vlastní domácnosti se více než polovina lidí (55 %) domnívá, že k výrazné změně během pěti let nedojde. Podíly vyhraněnějších odpovědí (pozitivních nebo negativních) jsou vyrovnané (22 %, resp. 23 %). Rovněž v tomto ohledu je veřejnost optimističtější než před dvěma lety. Číst dále


Jak hospodaří České domácnosti

Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů je z hlediska úspor a půjček „v plusu“, téměř třetina má bilanci vyrovnanou a skoro pětina domácností je „v mínusu“. Z nabídky finančních investic lidé nejčastěji využívají penzijní připojištění (63 %), dále životní pojištění (53 %) a stavební spoření (51 %). Finanční závazky mají nejčastěji podobu úvěru na bydlení (21 %), dále spotřebitelského úvěru (17 %) nebo peněžní půjčky (17 %). Číst dále


Jak hospodaří české domácnosti

Naprostá většina Čechů tvrdí, že ve svých domácnostech šetří a výdaje dopředu pečlivě zvažuje. Jen necelá pětina přiznává, že „utrácejí, dokud mají co“, a sotva třetina si může dopřát věci, které jim zpříjemňují život. Průzkum potvrdil data z roku 2011, kdy se ukázalo, jak domácnosti zareagovaly na příznaky ekonomické krize – omezením výdajů. Domácností, které vycházejí velmi obtížně s příjmy a žijí od výplaty k výplatě, nepřibývá. Číst dále


Jak hospodaří české domácnosti

Téměř polovina dotázaných občanů (46 %) je z hlediska úspor a půjček „v plusu“, třetina (34 %) má bilanci vyrovnanou a pětina domácností (20 %) je „v mínusu“. Z nabídky finančních investic lidé nejčastěji využívají penzijní připojištění (62 %), dále stavební spoření (56 %) a životní pojištění (51 %). Naopak finanční závazky mají nejčastěji podobu úvěru na bydlení (23 %), dále spotřebitelského úvěru (19 %) nebo peněžní půjčky (17 %). Číst dále


Finanční zajištění českých domácností

V uplynulém roce se třetina domácností (32 %) ocitla v obtížné finanční situaci. Poměrně dobře finančně zajištěna je podle vlastního vyjádření zhruba polovina českých domácností (49 %). V obou případech jde o shodné podíly s rokem 2012. Za posledních pět let se poněkud zlepšila finanční situace starších lidí a zhoršila naopak u mladších. Lidí, kteří mají z ekonomického vývoje obavy nebo pocit nejistoty, dokonce od roku 2011 mírně ubývá (z 81 % na 73 %). Číst dále