K některým národům a etnikům se chováme méně přátelsky než Slováci

Jedním z témat zahrnutých do společného česko – slovenského výzkumu byla problematika vztahů obyvatel obou republik k jiným národům a etnikům. V této souvislosti byla respondentům položena také otázka zjišťující, jaká by byla jejich reakce v případě, že by se do jejich sousedství přistěhoval příslušník některé z osmi vybraných národnostních nebo etnických skupin. (Pokračování textu…)

Lze diskriminaci na trhu práce úspěšně vyřešit dobrými zákony?

Podle mínění velké části veřejnosti má u nás dodržování zásady rovného zacházení se zaměstnanci a s uchazeči o zaměstnání k ideálnímu stavu ještě hodně daleko. O tom, že některé skupiny lidí jsou na trhu práce diskriminovány, jsou dnes přesvědčeni čtyři z pěti našich občanů. U mnohých z nich je přitom toto přesvědčení o znevýhodňování některých skupin obyvatel na pracovním trhu velmi pevné (spadá do kategorie „určitě ano“). (Pokračování textu…)

Uprchlíky ze zemí postižených válkou bychom měli rozhodně přijímat

Naprostá většina, 85 % dospělé české populace, soudí, že by Česká republika měla poskytovat azyl uprchlíkům ze zemí, kde zuří válečný konflikt. Výrazná, zhruba sedmdesátiprocentní většina dospělé české populace, se přimlouvá i za přijímání uprchlíků pronásledovaných z politických, rasových, náboženských či národnostních důvodů. Zřetelně menší ochota je poskytovat azyl v České republice lidem, kteří utíkají ze zemí postižených zoufalou hospodářskou situací. Nejtolerantnější k uprchlíkům jsou občané s vysokoškolským vzděláním a lidé, kteří se hlásí k liberálním hodnotám, k politické pravici. (Pokračování textu…)