Informace pro novináře, 11. 5. 2022
76 % Čechů souhlasí, že šíření dezinformací je ohrožením pro bezpečnost České republiky. Přes 70 % pak považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií šířících dezinformace. Proti omezování jsou nejvíce občané, kteří silně důvěřují oficiální ruské interpretaci války na Ukrajině.
Číst dáleShrnutí nové studie STEM ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky a Friedrich Naumann Foundation for Freedom
Vůči konspiračním teoriím a dezinformacím ohledně covid-19 nejsou Češi imunní.
Dvě pětiny Čechů (40 %) věří v několik fám či konspirací ohledně covid-19. Více než třetina Čechů se například domnívá, že česká vláda přehání rizika, aby mohla zneužít pandemii k ovládání občanů, nebo že tají vedlejší účinky očkování, nebo že nemocnice zveličují rizika, aby vydělaly peníze. Přečtěte si rozsáhlou studii na toto téma.
Informace pro média, 2. března 2021
Zhruba 40 % Čechů a Češek, kteří používají internet, věří několika častým fámám a konspiracím o epidemii COVID-19. Vyplývá to z průzkumu nezávislého ústavu STEM, který proběhl na přelomu ledna a února na reprezentativním vzorku 1400 respondentů. Nejvíce Češi věří tomu, že vir byl uměle vyroben v laboratoři a že se epidemie záměrně využívá pro ovládání společnosti.
Číst dáleProdukce a cirkulace dezinformací má často velmi reálné společenskopolitické dopady. Ačkoliv existují studie o samotném dezinformačním obsahu a o zdrojích, které takový obsah publikují, samotné šíření mezi běžnými občany není příliš zmapováno.
Toto „dobrovolné“ a „amatérské“ šíření mezi lidmi, kteří nesledují vlastní politické ambice a agendu, je zásadní element, bez kterého by se zřejmě nedostal tento obsah k dostatečnému množství čtenářů. Původní dezinformační zdroje většina lidí totiž nezná. A podle výzkumů také pro důvěryhodnost obsahu je důležitější vztah čtenáře k osobě, která jej sdílí, nikoliv k původnímu zdroji informace.
Číst dáleInformace pro novináře, 7.11:2019
Analýza několika průzkumů mimo jiné ukazuje, že Češi neumí rozpoznat základní pravidla zpravodajství. Dospívá také k závěru, že některé pokusy o zvyšování mediální gramotnosti mohou paradoxně vést k nižší odolnosti proti dezinformacím, protože nezahrnují budování důvěry mezi novináři a veřejností. Přitom podle průzkumů jsou novináři vhodným mluvčím pro mediální osvětu.
Číst dále