POČTY DĚTÍ V ÚSTAVECH POVAŽUJE VEŘEJNOST ZA VELKÝ PROBLÉM

Zajištění náhradní péče o děti, které z různých důvodů nemohou žít ve své vlastní biologické rodině, vnímá velká část veřejnosti kriticky. Za velký problém považují lidé již samotné počty dětí, kterým se nedostalo šance vyrůstat v rodinném prostředí, a které zůstávají v péči ústavních zařízení. Nemalá část veřejnosti je přesvědčena, že v tomto ohledu je situace u nás v porovnání s jinými státy horší a podíly dětí, žijících v různých ústavech, jsou nadprůměrně vysoké. (Pokračování textu…)

Pomoc opuštěným dětem

Podle vlastního vyjádření pomáhá dnes dětem, které nemají vlastní rodinu, pětina dospělé populace. Prostor pro mobilizaci spoluúčasti obyvatel na pomoci opuštěným dětem se ale zdá být větší. Podle výzkumu se například ukazuje, že přijmout za určitých okolností alespoň na čas nějaké dítě do vlastní péče připouštějí čtyři pětiny obyvatel a tři desetiny takovou pomoc úplně nevylučují . K tomuto, na první pohled překvapivě vysokému podílu lidí připravených vzít do své péče opuštěné dítě, je třeba poznamenat, že otázka zjišťující tento zájem byla ve výzkumu formulovaná poměrně vágně a obsahovala celou řadu podmínek

Nadační fond Rozum a cit

O aktivitách neziskových organizací, které se věnují opuštěným dětem, ví téměř polovina (43%) obyvatel České republiky. Celá pětina (21%) již někdy slyšela přímo o nadačním fondu Rozum a Cit a polovina (50%) zaznamenala akci nadačního fondu „Sluníčkový den“, při němž studenti prodávají keramické sluníčko nebo sluníčkovou magnetku. (Pokračování textu…)

Přibývá lidí, kteří se domnívají, že se naše společnost vyvíjí správným směrem

Jak hodnotí vývoj společnosti česká veřejnost? Omezíme-li se jen na období menšinové Zemanovy vlády, pak můžeme v názorech veřejnosti odlišit dvě fáze. Výrazný pokles optimismu, kulminující hlubokým rozčarováním společnosti na podzim roku 1999, a uklidnění, provázené novými nadějemi, od překonání tohoto kritického bodu. Příznivý trend trvá, byť s menšími výkyvy (krize v ČT) doposud a současné hodnocení vývoje české společnosti je nejpříznivější od roku 1996. Stále ovšem vedle necelé čtvrtiny (22 %) nespokojených více než třetina lidí dává najevo rozpačitost (společnost podle nich nesměřuje nikam). Hodnocení vývoje společnosti nese výrazně politický podtext. Od doby, kdy se ČSSD stala stranou…

Občané se na vývoj společnosti v České republice dívají s rostoucím optimismem

Hodnocení vývoje společnosti českou veřejností sleduje STEM na několika úrovních. Hodnocení perspektiv příští generace se v průběhu let mění pozvolna, odráží celkový názor na polistopadový vývoj. Zato v hodnocení aktuální politické situace i směřování společnosti jsou změny mnohem dynamičtější. Základní trendy jsou však shodné. V období Zemanovy vlády můžeme v názorech veřejnosti odlišit pokles optimismu, kulminující hlubokým rozčarováním společnosti na podzim roku 1999, a uklidnění, provázené novými nadějemi, od překonání tohoto kritického bodu. Současné hodnocení vývoje české společnosti je nejpříznivější od roku 1996. Stále ovšem vedle čtvrtiny nespokojených více než třetina lidí dává najevo rozpačitost (společnost podle nich…

Předlistopadový režim obhajuje stále asi čtvrtina lidí

Je současný režim lepší než ten, který zde byl před rokem 1989 ? Dlouhá časová řada od roku 1992 je nápadná především tím, že stabilně zhruba pětina lidí hodnotí oba režimy jako stejné. Poměr stoupenců současného a minulého režimu se však v historii samostatného českého státu výrazně měnil. Podíl obhájců předlistopadových poměrů rostl až do přelomu let 1997/1998 a pak se až do podzimu 1999 udržoval nad 30 %. V loňském roce jich opět začalo mírně, ale vytrvale ubývat, a v současné době tvoří lidé, kteří považují předlistopadový režim za lepší než současný, asi čtvrtinu populace. Bezmála polovina z…