Spokojenost s komunální demokracií

Ke komunálním volbám přišlo před čtyřmi lety 47 % lidí, letos můžeme počítat s účastí mírně nižší (před 4 lety deklarovalo účast 65 %, nyní 59 % občanů). Spokojenost s činností zastupitelstev postupně naopak roste. Se zastupiteli, kteří působili v letech 1990-94, bylo spokojeno 37 % osob, s jejich nástupci 45 %, s posledními zastupiteli (1998-2002) již 55 % občanů. Obecně platí, že nejtěsněji jsou s komunální politikou spjatí a také nejvíce spokojení lidé v menších sídlech, zejména v obcích s 1-5 tisíc obyvatel. Nejmenší spokojenost je ve velkých městech, kde jsou lidé od „své“ radnice již nejvíce vzdáleni.Ke…

Hodnocení demokracie ve volebním roce

S tím, jak u nás funguje demokracie, je spokojeno zhruba 40 % občanů. Asi 60 % lidí si myslí, že se u nás podařilo vybudovat základy demokracie, jen necelých 30 % lidí však považuje úroveň naší demokracie za srovnatelnou s vyspělými západoevropskými zeměmi. V hodnocení jednotlivých aktérů, kteří se na formování demokracie podílejí, jsou lidé relativně nejspokojenější s činností politických stran (zda zaručují demokratickou politiku), nejkritičtější jsou sami vůči sobě (zda umí veřejnost v běžném životě uplatňovat demokratické principy). V pohledu na to, co je obsahem demokracie, převažuje (zvláště od překonání ekonomického poklesu v letech 1999-2000) pojetí demokracie…

Ekonomická politika: jaké roli státu dáváme přednost ?

Data STEM za posledních sedm let ukazují, že podíly občanů, hlásících se k jednotlivým typům ekonomik, jsou víceméně stabilní. Příznivci socialistické ekonomiky se rekrutují téměř výhradně z potenciálních voličů dvou stran – KSČM a sociální demokracie, přičemž těžiště spočívá v KSČM. Na opačném pólu – ekonomika s minimálními zásahy státu – se nalézají většinou příznivci ODS, doplněni stoupenci Koalice. Stabilně se však tři čtvrtiny lidí domnívají, že i v nových podmínkách by ekonomika měla být pod kontrolou státu – i to potvrzuje, jak nepevné je liberální přesvědčení těch, kteří se verbálně k liberálním principům hlásí. Data STEM za posledních…

Demokracie v České republice: zpráva z počátku třetího tisíciletí

Zhruba 60 % lidí je přesvědčeno o tom, že u nás není krize. Většina lidí si také myslí, že situace nevyžaduje ani vypsání nových parlamentních voleb. Tato společnost má podle mínění dvou třetin osob pevně zakotvené demokratické základy a zaručuje v dostatečné míře občanské svobody. Zároveň však pouhých 15 % lidí je spokojeno s vnitropolitickou situací a výrazně klesla důvěra v Poslaneckou sněmovnu, tedy v nejvyššího garanta zákonů demokratického státu. Trvá nespokojenost s chováním politických stran a velmi kriticky hodnotí lidé činnost politiků, jejich morálku, nepřiměřená privilegia, „chování vyšší kasty“.Zhruba 60 % lidí je přesvědčeno o tom, že u…

Hodnocení demokracie v ČR

Demokracie je chápána některými lidmi především jako naplnění ekonomických příležitostí, jinými jako soubor občanských svobod. Ekonomické pojetí (naplňování potřeb lidí, prosperita, ekonomická rovnost) bylo akcentováno v období ekonomického poklesu (1999), v současnosti opět převažuje (a poměrně výrazně) pojetí ekonomiky jako svobody (svoboda slova, možnost vlastního uplatnění, spravedlnost před zákonem, výběr ve volbách). Demokracii jako svobodu a možnost vlastního uplatnění chápou především mladší a vzdělanější lidé a stoupenci pravicových stran. Tři pětiny lidí konstatují, že jsou u nás pevně položeny základy demokracie, ale spokojenost s tím, jak demokracie funguje, je nízká (třetina občanů). Vinu spatřují na obou stranách: mezi vedoucími…

Mladí lidé a podnikatelé mají rádi změny a dovedou se s nimi vypořádat

V zářijovém průzkumu položil STEM občanům také otázku, kterou zjišťoval jejich vztah ke změnám a tedy nepřímo i jejich přizpůsobivost v situacích, kdy k náhlým změnám dochází. Více než 60 % lidí uvedlo, že změny jim nevadí či je dokonce vyhledávají, naopak 11 % osob přiznalo, že jim změny vadí a snaží se jim vyhnout. (Pokračování textu…)

Současný a minulý režim: šance a svobody versus jistoty a klid

V současné době (duben a shodně červen 2001) označilo v této otázce současný režim za lepší 55 % lidí, podle 21 % jsou oba stejné a 24 % lidí si myslí, že lepší byl režim před rokem 1989. Naprostá většina lidí uznává, že současný režim je lepší než předlistopadový v nabídce a kvalitě služeb a zboží, v tom, že umožňuje cestování po světě a že poskytuje obecně více svobody. Příznivě pro současný režim vyznívá i srovnání možností využít svých schopností. Jen mírně se podle mínění veřejnosti zlepšila životní úroveň a nevalnou, vyrovnanou bilanci má dostupnost práva. Naopak sociální jistoty,…

Korupce a rozkrádání: jak usilujeme o jejich vyšetření a postih?

Korupce je považována za jeden z nejvážnějších problémů naší republiky. Více než 80 % lidí je přesvědčeno o tom, že většina státních úředníků je podplatitelná a vlastní zkušenost s korupcí přiznávají zhruba dvě pětiny občanů. Rozdíly mezi různými sociodemografickými skupinami v názorech na korupci nejsou velké. Korupce je prostě považována za součást našeho života a část veřejnosti je s tím dokonce smířena. Třetina lidí se domnívá, že snaha potlačovat korupci je v zásadě zbytečná. Politické strany se v boji s korupcí příliš nevyznamenávají. Nejlépe je relativně hodnocena vládní ČSSD, což je však dáno především pevnou stranickou „sebechválou“ jejích…

Demokracii se musí ještě učit politikové i veřejnost

Dvě třetiny lidí si myslí, že se u nás již podařilo vybudovat základy demokracie, ale jen 40 % občanů je spokojeno s tím, jak demokracie u nás funguje. Podle tří čtvrtin lidí úroveň demokracie u nás stále zaostává za kvalitou demokracie v západoevropských zemích. Viníkem je podle mínění lidí hlavně sama veřejnost: podle názoru tří čtvrtin lidí se veřejnost v běžném životě dosud nenaučila dostatečně uplatňovat základní demokratické principy. Našim vedoucím představitelům přiznávají respekt k dodržování základních demokratických principů dvě pětiny lidí a zhruba stejný podíl osob považuje současné politické strany za záruku dalšího demokratického vývoje.