Pevnost naší demokracie a její záruky

Necelá polovina občanů (48 %) se domnívá, že parlamentní volby jim umožňují ovlivnit rozhodování o vývoji země a o něco méně lidí (45 %) spatřuje záruku demokratické politiky v našich současných politických stranách. Dvě třetiny občanů (66 %) stále pokládají naši demokracii za křehkou. Skeptické názory na volby a politické strany jako záruky demokracie sdílejí spíše lidé levicově orientovaní, především stoupenci KSČM. Dlouhodobě však skeptických hodnocení pevnosti naší demokracie mezi populací velmi pozvolna ubývá a za poslední čtyři roky se rovněž snížil podíl lidí, pro které parlamentní volby zárukou demokracie nejsou. Na druhé straně, od roku 2006 klesl podíl…

Názory občanů na demokratické chování politických stran, politiků a veřejnosti

Politické strany podle necelé poloviny (44 %) občanů zaručují demokratickou politiku v naší zemi. O něco hůře lidé hodnotí politiky, o jejichž schopnosti zachovávat při svém rozhodování demokratické zásady je přesvědčena téměř třetina (32 %) populace. Jak v případě politických stran, tak politiků zaznamenáváme v posledních dvou letech pokles. Schopnost veřejnosti dostatečně uplatňovat demokracii v běžném, každodenním životě vnímají občané rovněž kriticky – tuto schopnost přiznává veřejnosti necelá třetina lidí (30 %). (Pokračování textu…)

Jak občané hodnotí fungování naší demokracie

O tom, že naše demokracie je srovnatelná se situací v západoevropských zemích, je přesvědčena také jen třetina občanů. Příznivěji vnímají stav demokracie v naší zemi lidé vzdělanější a materiálně lépe zajištění a výrazné rozdíly v názorech se projevují také u příznivců různých politických stran. Nejvíce spokojenosti s fungováním demokracie vyjadřují stoupenci ODS, kteří se zároveň častěji domnívají, že demokracie u nás je srovnatelná s demokracií v západoevropských zemích. (Pokračování textu…)

Hodnocení demokratického chování akterů

K uplatňování demokracie jednotlivými aktéry ve veřejném prostoru je česká veřejnost poměrně kritická. Z hlediska zachovávání demokratických principů a zásad jsou relativně nejlépe vnímány politické strany, přibližně polovina (48 %) občanů si myslí že zaručují demokratickou politiku v České republice. O něco méně důvěry chovají lidé v demokratické chování našich vedoucích představitelů, o málo více než třetina (37 %) lidí si myslí, že při rozhodování zachovávají demokratické postupy. Největší slabinu však vidí občané sami v sobě, v každodenní, žité demokracii. Pouze necelá třetina (31 %) populace se domnívá, že veřejnost umí uplatňovat demokratické principy v běžném životě.

Fungování demokracie v naší zemi

Se způsobem, jakým funguje demokracie v České republice, jsou spokojeny dvě pětiny (40 %) obyvatel. O poznání kritičtěji vnímají lidé stav demokracie, pokud ho mají srovnat se západními zeměmi. Pouze 29 % lidí občanů považuje naší demokracii za srovnatelnou se situací v západoevropských zemích. Příznivěji vnímají situaci lidé vzdělanější a lépe zajištění. Výrazné rozdíly v názorech se projevují i u příznivců různých politických stran. Nejvíce spokojenosti s fungováním demokracie vyjadřují stoupenci ODS a KDU-ČSL, kteří se zároveň častěji domnívají, že demokracie u nás je srovnatelná s demokracií v západoevropských zemích.

Vláda pevné ruky

Společnost STEM pravidelně sleduje, jak silně občané ČR požadují v politice radikální stanoviska a rázná řešení a zda by přivítali, kdyby v naší zemi vládla pevná ruka a někdo určoval, co se má dělat. Letošní výzkum – stejně jako řada předchozích – ukazuje, že příznivců rázných a radikálních řešení je v naší společnosti zastoupeno přibližně stejně jako lidí založených spíše konzervativně (55 % versus 53 %). Občanů, kteří mají pocit, že by bylo dobré, kdyby v naší zemi vládla pevná ruka, je ještě o něco více (61 %). (Pokračování textu…)

Češi i Slováci jsou dnes méně ochotni se politicky angažovat než před deseti lety

Z hlediska ochoty občanů podílet se na politickém a veřejném dění má politická kultura v České republice a na Slovensku mnoho podobných rysů. Stejné jsou například aktivity, o něž projevuje veřejnost v obou zemích největší a nejmenší zájem. K příležitostem, které jsou Češi i Slováci ochotni využívat nejčastěji, patří vedle účasti ve volbách a podepisování petic také podíl na řešení problémů obce a města, oslovování politických a veřejných činitelů, zapojování se do práce zájmových skupin či organizací a v České republice také účast na povolených demonstracích.

Vládní krize

Červnovou demisí vlády Vladimíra Špidly začalo pro politiky v ČR horké léto završené vyslovením důvěry Grossově vládě ve sněmovně. Výzkum zjišťoval, jak se v průběhu řešení této krize, podle mínění veřejnosti, čelní politici zachovali. (Pokračování textu…)