Co nám přineslo třicet let svobody?

Třicet let po sametové revoluci vyjadřuje spokojenost s celkovou kvalitou života 72 % české společnosti. Mezi další výrazně pozitivně vnímané oblasti patří rozšířená možnost nákupu zboží a služeb, svoboda vyjádřit vlastní názor a možnost volby mezi různými politickými stranami. Naopak téměř dvě třetiny českých obyvatel hodnotí nepříznivě slušnost mezi lidmi a rozdíly v příjmech, 70 % vnímá negativně morálku ve společnosti. Oproti výsledkům z roku 2009 nyní méně lidí pozitivně hodnotí otevření hranic a členství ČR v NATO a EU. Naopak v posledních deseti letech vzrostla spokojenost s podmínkami pro rodiny a děti, zabezpečením ve stáří a nemoci a s bezpečím občanů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Tento týden slavíme třicetileté výročí obnovení české demokracie. Jak hodnotí čeští občané různé oblasti společenského života po třech desetiletích demokratického vývoje?

Pokud bychom položku „celková kvalita života“ považovali za jakýsi souhrnný ukazatel hodnocení polistopadového vývoje, tak pak je přítomna většinová spokojenost: 72 % Čechů hodnotí tuto oblast pozitivně a jen 28 % negativně.

Jednoznačně příznivě vnímají také lidé možnosti a šance, které byly v minulém režimu značně omezené: např. možnost nákupu zboží a služeb, možnost otevřeně projevovat svůj názor, možnost volby mezi různými politickými stranami, šance na kvalitní vzdělání, příležitost prosadit se či možnost vytvářet spolky, sdružení a další organizace. Tyto oblasti hodnotí pozitivně 80-90 % českých občanů.

Mezi 70 a 80 % občanů pak pozitivně hodnotí otevření českých hranic, svobodu tisku, rozhlasu a televize, možnost mít rozsáhlé soukromé vlastnictví či zavedení tržní ekonomiky.

Převážně příznivě jsou přijímány i nejdůležitější „státotvorné“ kroky polistopadového vývoje. Vznik samostatného českého státu je příznivou změnou pro 69 % české společnosti, 64 % pak kladně hodnotí členství v NATO a 58 % pozitivně hodností členství ČR v Evropské unii.

Nejednoznačně jsou vnímány zásadní ekonomické proměny, které následovaly po roce 1989. Zavedení tržní ekonomiky má podporu tří čtvrtin (78 %) obyvatel, vstup zahraničního kapitálu má pak podporu zhruba dvoutřetinovou (67 %). Naproti tomu rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi jsou dvěma třetinami (66 %) Čechů hodnoceny nepříznivě. Dvě třetiny obyvatel (64 %) také negativně hodnotí zabezpečení ve stáří a nemoci.

Nepříznivé hodnocení mírně převažuje (59 %) v hodnocení řádu a pořádku ve společnosti. Dalších 65 % obyvatel pak nepříznivě hodnotí slušnost ve vztazích mezi lidmi. Morálku ve společnosti pak negativně vnímá celých 70 % české společnosti.

Polistopadové působení KSČM tradičně provází kontroverze. Zatímco 64 % obyvatel jej vnímá nepříznivě, 36 % společnosti hodnotí pokračující působení této strany v ČR kladně.

Pramen: STEM, Trendy 10/2019, 1002 respondentů starších 18 let

Jelikož STEM hodnocení stejných oblastí již zkoumal v roce 2009, při příležitosti dvacátého výročí sametové revoluce, máme nyní unikátní možnost sledovat, jak se názory české veřejnosti v posledních deseti letech proměnily.

Zastřešující otázku na celkovou kvalitu života nyní hodnotí kladně 72 % českých obyvatel, což je o devět procentních bodů více než v roce 2009.

V řadě oblastí se hodnocení české společnosti změnilo jen minimálně, pokud vůbec. Přibližně stejný podíl českých občanů v letech 2009 i 2019 kladně hodnotí tyto oblasti: možnost nákupu zboží a služeb, možnost projevovat svůj názor, možnost volby mezi vícero politickými stranami, možnost vlastnit soukromé vlastnictví, vstup zahraničního kapitálu či šanci prosadit se a vzít osud do vlastních rukou. Ani kladné hodnocení vzniku samostatného českého státu se příliš nezměnilo.

Z oblastí, kde se převážně negativní hodnocení za posledních 10 let téměř vůbec nezměnilo, je třeba zmínit působení KSČM v české společnosti (které negativně vnímalo 62 % obyvatel v roce 2009, nyní 64 %) a rozdíly v příjmech a majetku mezi lidmi.

Kladné hodnocení se naopak nejvíce propadlo v otázce otevření hranic, kterou nyní hodnotí kladně 75 % obyvatel, zatímco v roce 2009 to bylo 89 %. Určité změny také dostálo hodnocení svobody tisku, rozhlasu a televize, kterou v roce vidělo příznivě 86 % obyvatel a nyní 77 %. Mírně se propadla také hodnocení českého členství v NATO i EU. Členství v NATO nyní hodnotí příznivě 64 % obyvatel (70 % v roce 2009) a členství v EU vnímá kladně 58 % obyvatel, což je pokles o 12 procentních bodů oproti roku 2009.

Naopak velmi pozitivní změny se dočkalo hodnocení oblasti bezpečí občanů, které nyní pozitivně vnímá 52 % obyvatel (oproti 32 % v roce 2009). Podobně došlo ke zlepšení v socioekonomické oblasti podmínky pro rodiny s dětmi a zabezpečení ve stáří a nemoci. První hodnotí kladně 52 % české společnosti (37 % v roce 2009) a druhou 41 % (28 % v roce 2009). Pozitivní změny se také dočkalo hodnocení poměrů ve společnosti a vztahů mezi lidmi. Například řád a pořádek ve společnosti dnes vnímá kladně 41 % obyvatel oproti 27 % v roce 2009.

Pramen: STEM, Trendy 11/2009, 10/2019


S dosaženým stavem demokracie jsme spokojeni jen částečně, situace je ale podle veřejnosti lepší než dříve

S fungováním demokracie v naší zemi jsou spokojeny dvě pětiny lidí. Podle poloviny veřejnosti jsou současné politické strany zárukou demokratické politiky. Rozložení odpovědí svědčí o tom, že stav naší demokracie je stále živé politikum. Srovnání v čase ukazuje, že se situace celkově zlepšila, zvláště po krizovém vývoji let 2012-2013.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Nad dosaženým stupněm demokracie naše veřejnost váhá. Se stavem demokracie jsou spokojeny dvě pětiny lidí, z nichž jen menší část (5%) souhlasí jednoznačně. Oproti tomu šestina populace (16%) vyjadřuje s fungováním demokracie v naší zemi výraznou nespokojenost. Záruku demokracie v současných politických stranách vidí o trochu vyšší podíl lidí. Tento názor je ale třeba vidět na pozadí negativního obecného hodnocení fungování stran, kdy spokojenost vyjadřovala v minulosti jen čtvrtina obyvatel a méně. Samotná pluralita stran podle veřejnosti demokracii prospívá, kvalita jejich práce však není valná.

Názory na fungování demokracie u nás (%)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

V hodnocení fungování demokracie i politických stran jakožto záruky demokratické politiky vidíme obdobný trend. Spokojenost s rozvojem demokracie i ze systému nových politických stran narůstala v devadesátých letech celkem dynamicky až do závažné krize roku 1997. Následoval výrazný propad spokojenosti se stavem demokracie, spojený s předčasnými volbami a ústící v tzv. opoziční smlouvu. Veřejnost reagovala například i akcí „Děkujeme, odejděte“ koncem roku 1999.

“Jste spokojen(a) se způsobem, jakým funguje demokracie v naší zemi?”

Pramen: STEM, Trendy 1993-2019

Následoval postupný pokles přerušovaný vírou v pozitivní dopad voleb (2002, 2006, 2010). V období let 2011–2013 (vláda Petra Nečase) jsme v obou otázkách zaznamenávali nejhorší hodnocení. To se značně vylepšilo po volbách v roce 2013 a v současnosti vidíme setrvalý, mírně se lepšící trend.

“Myslíte si, že současné politické strany v České republice zaručují
demokratickou politiku?”

Pramen: STEM, Trendy 1992-2019

Uvedené názory na demokracii jsou velmi podobné u mužů a žen, u různých věkových skupin, dokonce i u různých skupin vzdělanostních. Rovněž nenajdeme statisticky významné rozdíly mezi městem a venkovem a mezi různými socioprofesními skupinami. Do názorů na demokracii se ale promítá hmotná situace lidí. Spokojenější jsou lidé s vyššími příjmy a majetkem, nespokojení jsou lidé v materiálních potížích či lidé, kteří se označují za chudé. Významné pro vnímání demokracie jsou politické postoje veřejnosti. Demokracii o něco lépe hodnotí lidé, kteří se hlásí k politické pravici, hůře lidé, kteří jsou smýšlení levicového. Výrazně se liší také sympatizanti jednotlivých politických stran. U obou zkoumaných názorů na demokracii je z následujícího grafu zřejmé, že nespokojenost převládá zejména mezi stoupenci komunistů a SPD.

Názory na fungování demokracie u nás

Rozdíly mezi sympatizanty různých politických stran

(podíl odpovědí “určitě ano” + “spíše ano” v %)

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let

Jak souvisí spokojenost s demokracií se způsobem, jakým ji zajišťují naše politické strany? Rozčleníme-li průnik obou otázek podrobně, jednoznačně kladný názor („určitě ano“) u obou otázek vyjadřuje jen něco přes 2 procenta dotázaných. Vlažný souhlas vyjadřuje 32% naší veřejnosti, vlažný nesouhlas 26%. Jednoznačně negativní názor (dvakrát „určitě ne“) vyslovilo přes 8% našich obyvatel. Čtrnáct procent našich obyvatel cítí rozpor v tom, že současné politické strany demokracii zajišťují, avšak se způsobem, jakým v naší zemi demokracie funguje, jsou nespokojeni. Z druhé strany 5 % lidí je spokojeno s fungováním demokracie, ale nikoli s politickými stranami. Lidé v obou ohledech nespokojení by při volbách zůstali doma zhruba dvakrát častěji než ostatní.

Obecné názory na demokracii se promítají do toho, jak lidé hodnotí současnou politickou situaci. Zobrazíme si průnik obou otázek zjednodušeně. Se současnou politickou situací je většinově (53%) spokojena jen zhruba třetinová skupina, která hodnotí kladně fungování demokracie i její zajištění politickými stranami. V ostatních skupinách je spokojenost s politickou situací menšinová. V názorovém táboře lidí, kteří jsou nespokojeni jak s fungováním demokracie, tak s rolí politických stran (45% obyvatelstva), je to jen 13 procent.

„Jste Vy osobně spokojen(a) s naší současnou politickou situací?“

Rozdíly mezi názorovými skupinami lišícími se vztahem k demokracii

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů starších 18 let


Hodnocení naší demokracie a politických stran se nelepší

Více než třetina občanů (37 %) je spokojena s fungováním demokracie v naší zemi. Téměř totožný podíl (38 %) souhlasí s tím, že současné politické strany jsou zárukou demokratické politiky. Po velmi nízkých hodnotách kladných odpovědí v letech 2011 až 2013 jsou současné podíly na poněkud vyšší úrovni. Podle dvoutřetinové většiny občanů (69 %) je rozvoj demokracie především úkolem schopných profesionálních politiků. Polovina (50 %) populace souhlasí s tím, že úspěch demokracie závisí především na činnosti obyčejných lidí. Tyto postoje se v posledních letech nemění.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1050 respondentů.

STEM se otázkám spojeným s hodnocením úrovně demokracie v naší zemi věnuje již od počátku 90. let.

Podle aktuálního průzkumu je se stavem demokracie v naší zemi spokojena více než třetina lidí (37 %). Podobný podíl občanů (38 %) si myslí, že současné politické strany zaručují demokratickou politiku.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

V hodnocení fungování demokracie i politických stran jakožto záruky demokratické politiky vidíme podobný trend. Období relativní spokojenosti s fungováním demokracie (kolem 50 %) i pozitivního hodnocení stran jakožto záruky demokracie u nás (až kolem 60 %) skončilo už v období první vážnější krize samostatného českého státu, tedy zhruba v letech 1996-98. Od té doby se datuje postupný pokles, který přerušuje poněkud větší optimismus pravidelně přicházející s nástupem nové politické reprezentace po parlamentních volbách (1998, 2002, 2006 a 2010). Vůbec nejnižší podíly kladných odpovědí jsme pozorovali od roku 2011 do předčasných voleb v roce 2013, a to v obou otázkách. S fungováním demokracie byla v našich výzkumech spokojena zhruba čtvrtina lidí a s tím, že současné strany jsou zárukou demokratické politiky, souhlasila třetina občanů.

Po volbách 2013 se míra spokojenosti s fungováním demokracie v průzkumu z dubna 2014 mění k lepšímu. Nejnovější výsledky však ukazují u zkoumaných otázek poněkud odlišný vývoj od posledního průzkumu: zatímco míra spokojenosti s fungováním demokracie se po loňském poklesu vrátila na úroveň roku 2014, názor na demokratické fungování politických stran zůstal na stejné úrovni jako vloni.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Pramen: STEM, Trendy 1992-2016

S fungováním demokracie jsou častěji spokojení lidé mladší (43 % pozitivních odpovědí) a osoby s vysokoškolským vzděláním (47 %), dále lidé pravicově orientovaní (45 %) a sympatizanti TOP 09, ANO a KDU-ČSL. Silně kritičtí jsou k úrovni demokracie příznivci KSČM, v nižší míře rovněž stoupenci ODS. V hodnocení současných politických stran jsou pozitivnější lidé s vysokoškolským vzděláním (48 %). Mezi příznivci různých politických táborů se výrazně odlišují znovu především sympatizanti KSČM svým negativním hodnocením.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.

V březnovém průzkumu se STEM dále věnoval názorům občanů na to, na čem závisí úspěch a rozvoj demokracie v naší zemi. Podle 69 % lidí je rozvoj demokracie především úkolem schopných profesionálních politiků, polovina (50 %) osob souhlasí s tím, že úspěch demokracie závisí především na činnosti obyčejných lidí.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Vliv profesionálních politiků a obyčejných lidí na kvalitu demokracie sleduje STEM od dubna 2013. Pohled na následující grafy ukazuje, že v postojích veřejnosti nedošlo k žádným výrazným změnám.

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

Pramen: STEM, Trendy 2013-2016

S tím, že úspěch demokracie závisí především na občanech naší země, mírně častěji souhlasí muži (55 %) než ženy (46 %), dále lidé mladšího věku (18 až 29 let: 52 %, 30 až 44 let: 59 %, 45 až 59 let: 45 %, 60 a více let: 45 %).

Zajímavá je souvislost mezi obecnou spokojeností s demokracií u nás a názorem na zapojení občanů do rozvoje demokracie. Mezi lidmi, kteří jsou spokojeni s fungováním demokracie, je významně vyšší podíl těch, kteří souhlasí s tím, že úspěch demokracie závisí především na obyčejných lidech.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let


Hodnocení demokracie a některých změn po roce 1989

Mírně nadpoloviční většina občanů (54 %) se domnívá, že se v naší zemi podařilo vybudovat základy demokracie. Vyšší podíl lidí (63 %) považuje odbornou úroveň současných politických představitelů za lepší než u politiků minulého režimu. Navrácení majetku v restituci výrazná většina veřejnosti (74 %) označuje za správný krok. Naopak kupónovou privatizaci lidé hodnotí většinou negativně, pouze necelá pětina (18 %) ji považuje za správnou věc. Číst dále


Názory občanů na demokracii v ČR

S názorem, že úspěch demokracie závisí hlavně na činnosti obyčejných lidí, souhlasí zhruba polovina občanů. Častěji jsou to ti, kteří jsou spokojeni se současnou politickou situací, fungováním demokracie a politických stran. „Rozvoj demokracie“ je podle téměř tří čtvrtin lidí především úkolem schopných politiků. Tento názor sdílí občané téměř univerzálně, méně jsou přesvědčeni jen ti, kteří na politiku rezignují. Číst dále


Fungování demokracie u nás

S fungováním demokracie je spokojena čtvrtina lidí a současné politické strany jsou zárukou demokratické politiky u nás podle třetiny obyvatel Česka. V obou otázkách patří současné podíly kladných odpovědí k historicky nejnižším. Nejspokojenější s fungováním demokracie a s tím, že současné politické strany jsou zárukou demokratické politiky u nás, jsou stoupenci pravicových stran, dále jsou relativně spokojenější lidé s lepším materiálním zajištěním a vyšším vzděláním. Číst dále


Může člověk v naší společnosti uplatnit své schopnosti?

Jen 40 % Čechů si myslí, že v naší společnosti může člověk uplatnit své schopnosti. V prosinci 2010 jich byla ještě většina (56 %) a v roce 2007 dokonce 72 %. Na 36 % poklesl podíl lidí, kteří souhlasí s tím, že se u nás nejvíce daří lidem, kteří jsou schopní a pracovití (před rokem 43 %). Naprostá většina občanů (88 %) se přiklání k názoru, že spíše u nás rozhodují konexe a známosti než zásluhy, schopnosti a výkonnost. Číst dále


Vývoj hodnocení fungování politických stran

Jen malá část občanů (15 %) si myslí, že politické strany u nás fungují dobře, sotva třetina (31 %) se domnívá, že strany u nás zaručují demokratickou politiku. Tyto hodnoty se řadí k nejhorším, jaké STEM u těchto otázek v průběhu let zjistil. Pouze nepatrný vliv na hodnocení stran přitom má zájem o dění v nich. Podstatným dělítkem názorů je naopak preference buď vládních stran, jejichž přívrženci se na fungování stran dívají příznivěji, a stran opozičních, jejichž stoupenci jsou ke stranám jako celku podstatně kritičtější. Číst dále


Názory občanů na úroveň demokracie u nás

Se způsobem, jakým u nás funguje demokracie, je spokojena čtvrtina lidí (26 %), což je v dosavadní historii ČR minimum. Prakticky stejný podíl občanů (24 %) považuje stav naší demokracie za srovnatelný se západní Evropou. K dlouhodobému minimu se přiblížila i procenta občanů, kteří si myslí, že naši vedoucí představitelé při svém rozhodování zachovávají demokratické postupy (30 %), a těch, kteří se domnívají, že naše veřejnost umí v běžném životě dostatečně uplatňovat demokratické principy (25 %). Číst dále


Stav a vývoj vnímání demokracie u nás

Dvacet let po listopadu 1989 je se způsobem, jakým u nás funguje demokracie, spokojena třetina lidí a tento podíl spíše mírně klesá. Stejný podíl občanů považuje stav naší demokracie za srovnatelný se západní Evropou. Čtyři pětiny lidí si nemyslí, že politické strany fungují dobře, ale přesto více než 40 % Čechů se domnívá, že tyto strany zaručují u nás demokratickou politiku. Číst dále