Finanční správa a veřejnost

Ve dnech 4. – 15. 1. 2018 STEM provedl pro Generální finanční ředitelství průzkum, který se zaměřil na názory veřejnosti na fungování Finanční správy a zkušenosti s daněmi a finančním úřadem.

Dotázáni byli občané ČR starší 18 let, kteří mají zkušenosti s Finanční správou a v posledních pěti letech měli daňovou povinnost (není to tedy obvyklý reprezentativní výzkum populace ČR, ale jasně definovaný cílový soubor respondentů s předpoklady vyjádřit se k tématu se znalostí a osobní zkušeností). Výzkumu se zúčastnilo 804 osob – plátců daní se zkušeností s FS.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v lednu 2018 na základě zadání Generálního finančního ředitelství, zjišťoval názory občanů, kteří mají zkušenosti s Finanční správou a daňovými povinnostmi, na fungování Finanční správy a finančních úřadů.

Mezi dotázanými lidmi (plátci daní se zkušeností s Finanční správou) má podle svého vyjádření přehled alespoň o svých daňových povinnostech nadpoloviční většina (58 %). Třetina připouští, že se v daních moc nevyzná a desetina se považuje za velmi málo informované o daňových povinnostech.

„Máte Vy osobně přehled o daňových povinnostech občanů České republiky?“

Nejčastější frekvence komunikace s Finanční správou výběrového souboru respondentů, tedy plátců daní, je jednou za rok (49 %). Častěji je v kontaktu jen malý podíl (9 %) dotázaných. Naopak více než dvě pětiny (42 %) respondentů přicházejí do kontaktu s FS jen nárazově, tedy méně často než jednou za rok.

„Jak často Vy osobně komunikujete s Finanční správou, finančním úřadem?“

Minimálně jednou měsíčně 1 %
Obvykle jednou za čtvrtletí 4 %
Obvykle jednou za pololetí 4 %
Obvykle jednou za rok 49 %
Méně často 42 %

Jasně nejčastějším způsobem komunikace s FS je osobní návštěva, dvoutřetinová většina (69 %) dotázaných uvedla, že při komunikaci s FS využívá osobních návštěv finančního úřadu. Třetina (36 %) využívá telefonický kontakt, pětina (18 %) komunikuje prostřednictvím e-mailu. Daňový portál či datová schránka je prostředkem komunikace s FS desetiny (12 %) respondentů výzkumu. Facebook využívá 1 %. Respondenti mohli uvést více odpovědí.

„Jakým způsobem s Finanční správou, finančním úřadem Vy osobně komunikujete?“

Podíl souhlasných odpovědí v %

Poplatníkům jsme dále předložili pět možných očekávání od činnosti Finanční správy a požádali o výběr tří možností, které jsou podle jejich názoru nejdůležitější.

Poplatníci vidí jednoznačně jako hlavní náplň činnosti Finanční správy výběr a přehledné spravování daní (na prvním až třetím místě vybralo 71 % respondentů). Na prvním místě výběr a správu přitom uvedla téměř polovina (47 %) dotázaných, pouze čtvrtina (29 %) tuto oblast do svého výběru vůbec nezařadila.

Více jak polovina respondentů mezi nejdůležitější obsahy práce FS vybrala aktivně informovat občany včetně daňových úlev (59 %) a bojovat s daňovými úniky (57 %). Poněkud méně dotázaných očekává od FS metodické pokyny (48 %). Zájem o metodické pokyny je přitom výrazně vyšší mezi lidmi s maturitou či vysokoškolským vzděláním (vybralo 54 res. 57 % z nich). Očekávání „občanů si bude všímat co nejméně“ do výběru tří oblastí zařadila pětina (21 %) poplatníků, nejčastěji vrcholoví manažeři a profesionálové v zaměstnaneckém poměru. Zaměstnanci v manuálních profesích častěji než ostatní preferují boj s daňovými úniky.

„Co očekáváte od Finanční správy především?“

Při hodnocení pěti charakteristik finančního úřadu, pod který respondenti výběrového souboru patří, zjišťujeme převažující spokojenost ve všech položkách. Jednoznačnou spokojenost poplatníci nejčastěji vyjadřují s dostupností úřadu a vstřícností a odborností jeho zaměstnanců (cca 30 a více procent odpovědi „velmi spokojen/a“).

Vyšší podíl nespokojenosti je patrný pouze v případě času potřebného k vyřizování záležitostí na FÚ, vyjadřuje ji pětina (20 %) dotázaných (mezi respondenty mladšími 30 let je to ještě o něco více: 32 %).

„Ohodnoťte, prosím, do jaké míry jste v následujících oblastech spokojen(a) s fungováním finančního úřadu, pod který územně patříte?“

Jednou z cest, jak do budoucna zkrátit čas potřebný k vyřízení záležitostí na finančním úřadě, je postupná elektronizace. Z výsledků průzkumu je zřejmé, že tříčtvrtinové většině dotázaných (73 %) by omezení papírové komunikace FS s daňovými poplatníky a její nahrazení elektronickými službami ve výhledu 10 let nevadilo.

„Vadilo by Vám osobně, kdyby Finanční správa postupně, ve výhledu příštích 10 let, omezila papírovou komunikaci s daňovými poplatníky a nahradila ji v co největší míře elektronickými službami?“


Dvě třetiny veřejnosti považují zavedení elektronické evidence tržeb za pozitivní opatření

Ve dnech 9. – 13. 5. 2016 STEM provedl pro Generální finanční ředitelství bleskový výzkum, který se zaměřil na názory lidí na elektronickou evidenci tržeb. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán kombinací technik CATI a CAWI. Dotázáno bylo 1010 osob starších 18 let. Statistická chyba činí plus minus 3 procentní body při rozložení odpovědí 60:40 v celém výběrovém souboru.

Aktuální sociologický výzkum, který STEM vypracoval na základě zadání Generálního finančního ředitelství, zjišťoval názory veřejnosti na elektronickou evidenci tržeb.

Téměř dvoutřetinová většina občanů (63 %) považuje zavedení elektronické evidence tržeb za pozitivní opatření. Mezi voliči vládních koaličních stran je podpora jednoznačná (především u stoupenců ANO a ČSSD), ale i mezi sympatizanty ODS a TOP 09 je třetinový podíl těch, kteří EET označují za pozitivní opatření.

„Když zvážíte všechny okolnosti pro a proti elektronické evidence tržeb,
je její zavedení podle Vás:“

Dvě pětiny občanů vědí o elektronické evidenci tržeb, co potřebují. Více než třetina občanů se chce o evidenci tržeb dozvědět více.

„Řekl(a) byste, že o elektronické evidenci tržeb:“

Dvoutřetinová většina lidí (67 %) očekává, že elektronická evidence tržeb zlepší výběr daní od obchodníků a poskytovatelů služeb.

„Myslíte si, že zavedení elektronické evidence tržeb postupně přispěje ke zlepšení výběru daní od obchodníků a poskytovatelů služeb?“

Pohled veřejnosti na daňovou morálku obchodníků se oproti loňskému roku mírně zlepšil. Téměř polovina veřejnosti nyní považuje daňovou morálku obchodníků, prodejců zboží a služeb v České republice za dobrou. Tento podíl je vyšší o 9 procentních bodů než v roce 2015. Stále však je v populaci polovina těch, kteří považují daňovou morálku obchodníků za špatnou.

„Zvážíte-li všechna pro a proti, řekl(a) byste, že daňová morálka obchodníků, prodejců zboží a služeb je dnes v ČR:“

Podle jasné většiny občanů (82 %) stát hledá cesty k vyššímu výběru daní od obchodníků a prodejců. Názor na to, zda stát hledá cesty k lepšímu výběru daní od obchodníků a prodejců, je univerzální, nezávisí na pohlaví, věku, vzdělání. Poněkud méně často se s pozitivním hodnocením státu setkáváme u sympatizantů KSČM, ODS a TOP 09, i když i mezi nimi podíl lidí domnívajících se, že se stát snaží dosáhnout vyššího výběru daní, jasně převažuje nad podílem lidí s opačným názorem.

„Hledá podle Vás stát cesty, jak dosáhnout vyššího výběru daní od obchodníků a prodejců
na našem trhu?“

Dvoutřetinová většina dotázaných občanů (67 %) tvrdí, že vyžaduje již dnes vždy nebo většinou při placení běžných nákupů účtenku. Lidé, kteří již dnes vyžadují účtenky, považují jasnou většinou EET za pozitivní opatření. Naopak mezi lidmi, kteří si v současném systému účtenky neberou, převažuje názor, že zavedení elektronických pokladen bude negativním opatřením.

U téměř tříčtvrtinové většiny dotázaných občanů (72 %) by slosovatelnost účtenky zvýšila motivaci požadovat při placení účtenku. Dokonce i mezi lidmi, kteří zatím uvádějí, že nebudou po zavedení elektronické evidence tržeb požadovat při placení běžných nákupů účtenku, je mírně nadpoloviční většina těch, kteří připouštějí, že možnost výhry by zvýšila jejich motivaci účtenku vyžadovat.

„Zvýšilo by Vaši motivaci požadovat při placení účtenku, pokud by byla tato účtenka slosovatelná o finanční nebo věcné výhry?“


Pomoc postiženým záplavami byla účinná, ale nebude zřejmě dlouhodobá

Naprostá většina lidí (90 %) se domnívá, že postiženým záplavami se od obyvatel z ostatních částí republiky dostalo účinné pomoci. Jen třetina občanů je však přesvědčena, že i za půl roku budou ještě lidé ochotni obětovat ve prospěch postižených povodněmi část svých příjmů či přijmout pokles životní úrovně. Dvě pětiny lidí jsou ochotny platit vyšší daně, aby byly pokryty škody způsobené povodněmi. Větší ochotu projevují lidé s maturitou a vysokoškolským vzděláním. Číst dále


Daně: jsou v pořádku, vyžadují změny?

Daně nejsou klíčovým tématem předvolebních diskusí a obecné povědomí o nich je stále u většiny lidí jen mlhavé. Obecně je hlavním kritériem „ať platí ostatní“ – občané jsou ochotni získávat více peněz z daní na různé účely tehdy, jestliže mají jistotu, že je tato daňová zátěž přímo nepostihne. Jednoznačně převažuje názor, že bohatší lidé by měli platit na daních více (měli by mít i vyšší „procenta“ daní) než lidé chudší. Rovnou daň obhajuje asi 40 % lidí. Část lidí se tedy vyjadřuje rozporně (bohatší víc a zároveň všichni stejně), nicméně výstižný je poměr „liberálů“ (rovná daň ano, bohatší více ne) a „rovnostářů“ (bohatší mají platit víc, rovnou daň odmítají) – ten je 20:51. Nejasné mínění má veřejnost nejen na rovnou daň, ale i na míru zdanění podniků. Co převládá jednoznačně, je otázka podpory domácích drobných a středních výrobců. S ní souhlasí více než 90 % lidí.Daně nejsou klíčovým tématem předvolebních diskusí a obecné povědomí o nich je stále u většiny lidí jen mlhavé. Obecně je hlavním kritériem „ať platí ostatní“ – občané jsou ochotni získávat více peněz z daní na různé účely tehdy, jestliže mají jistotu, že je tato daňová zátěž přímo nepostihne. Jednoznačně převažuje názor, že bohatší lidé by měli platit na daních více (měli by mít i vyšší „procenta“ daní) než lidé chudší. Rovnou daň obhajuje asi 40 % lidí. Část lidí se tedy vyjadřuje rozporně (bohatší víc a zároveň všichni stejně), nicméně výstižný je poměr „liberálů“ (rovná daň ano, bohatší více ne) a „rovnostářů“ (bohatší mají platit víc, rovnou daň odmítají) – ten je 20:51. Nejasné mínění má veřejnost nejen na rovnou daň, ale i na míru zdanění podniků. Co převládá jednoznačně, je otázka podpory domácích drobných a středních výrobců. S ní souhlasí více než 90 % lidí. Číst dále