Data STEMu: Koho zasáhne krize anebo koronavirus

Nezávislý ústav STEM poskytuje svoje data a analýzy pro zvládání bezprecedentního ekonomického šoku. Kromě vlastních analýz a výzkumů využívá data i epidemiologický model institutu IDEA při CERGE-EI nebo krizový štáb Magistrátu hlavního města Prahy.

STEM připravil následující analýzu, která popisuje skupiny postižené epidemií a následnou reakcí. „Současná krize by neměla být interpretována jen očima ekonomů a lékařů, ale také očima lidí, kterých se dotýká. K tomu velmi přispívají sociologická data, i když sociologové nejsou většinou nejviditelnější tváře různých poradních sborů,“ říká ředitel STEM Martin Buchtík. „Proto jsme rádi, že jsme mohli  z vlastních zdrojů poskytnout data například pro epidemiologické modely nebo pro odhady dopadů krize,“ dodává.

Číst dále

Důvěra v instituce na počátku krize vyvolané epidemií koronaviru

Čeští občané nejčastěji důvěřují Armádě ČR (78 %) a Policii ČR (78 %), dále obecnímu či městskému úřadu v jejich bydlišti (73 %), České obchodní inspekci (73 %) a České národní bance (72 %). Na úrovni kolem 70 % je rovněž důvěra v soudní instituce. Méně často lidé důvěřují politickým institucím: Poslanecké sněmovně (důvěřuje jí 47 %), členům vlády (46 %) a Senátu (41 %). Míra důvěryhodnosti uvedených politických institucí je však vyšší než v roce 2019.

Číst dále

Koronavirovou krizí je u nás bezprostředně ohroženo 300 tisíc lidí, většinou těch, co jsou už nyní chudí

V Česku je 5 a čtvrt milionů lidí, kteří pracují. 750 tisíc z nich jsou lidé v přímo ohrožených profesích. Jsou mezi nimi kuchaři v restauracích, číšníci, servírky, barmani, provozní, prodavači části obchodů, umělci, realitní makléři, lidé pracující ve wellness a fitness, hoteliéři a jejich zaměstnanci, lidé v cestovních kancelářích, kadeřnice a kosmetičky, uklízeči v hotelích, stánkoví prodejci, drobní elektro opraváři, částečně třeba také vedoucí volnočasových dětských kroužků a podobně. U některých profesí je omezení částečné, ale můžeme přepokládat, že výpadek příjmů pocítí, ať už přímo (pokud jsou živnostníky nebo podnikateli) nebo nepřímo, jako důsledek úspor, ke kterým budou přikračovat jejich zaměstnavatelé. Naopak nejsou mezi nimi například učitelé, kterým běží plat (výuka běží on-line), nezapočítali jsme ani zaměstnance velkých průmyslových nebo stavebních podniků, kteří zastavují svou činnost. Pro zjednodušení nepočítáme ani ty, kteří zůstali doma, aby pečovali o malé děti, a dostávají jen část příjmů, lidi v osobní karanténě (těm zase běží nemocenská) atp. A z těch 750 tisíc lidí je 40 % (přes 300 tisíc) těch, co nemají žádné úspory a jsou tak (dnes) ohroženi bezprostředně.

Číst dále