Obavy z ekonomické situace a pandemie snižují důvěru v EU i Evropu. Se záchranným balíčkem Češi spíše souhlasí

Praha, 16. 7. 2020 – S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 46 % našich občanů, což představuje pokles zhruba na úroveň roku 2017. 7 z 10 českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou. U občanů převládá také pocit, že ČR nemůže ovlivnit rozhodování na úrovni EU. Dvě třetiny občanů zároveň souhlasí, že pro obnovení české ekonomiky je klíčová i obnova Evropy.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. května až 1. června 2020. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1086 respondentů. Na výzkumu pracovalo 196 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

„Za poklesem důvěry vidíme jak obavy z ekonomické a globální situace, tak nejasnou představu o tom, jakou roli měla Evropa v pandemii. V posledních měsících totiž mírně klesla i důvěra v další mezinárodní instituce, jako je třeba NATO, a zahraniční země. Poklesl i index finanční jistoty domácností,“ říká Nikola Hořejš, analytik STEM. „V minulosti jsme viděli výrazný pokles v souvislosti s krizí eurozóny a tato situace se může opakovat,“ dodává.

STEM dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí do velké míry důvěru v domácí instituce veřejného dění a ekonomická očekávání. V době krize eurozóny a hospodářské recese v ČR (2009 – 2012) klesala důvěra v EU nejvíce v historii.

70 % občanů bez vyhraněného názoru na EU

Z květnového průzkumu STEM vyplývá, že méně než polovina české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě. 70 % zvolilo však jako možnost v otázce váhavý souhlas či nesouhlas. Tábor těch, kdo jsou rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 21 % české společnosti. Z dlouhodobých výzkumů STEM se ukazuje, že většina populace volá po zlepšování či reformě EU, naprostou nespokojenost nebo spokojenost vyjadřuje jen malá skupina obyvatel[1].

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM zachycující vývoj spokojenosti českých občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU v roce 2004, ukazuje, že pozvolné oslabování spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivního hodnocení EU. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň 41 % v dubnu 2012. Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016. 56 % české populace vyjadřujících spokojenost s členstvím v EU ke konci roku 2019 nás vrátilo k průměrným hodnotám spokojenosti sledovaným v období po vstupu do EU, nicméně koronavirová krize, která zasáhla celý svět, nás posunula na 46 %.

S nástupem pandemie také o několik procentních bodů poklesla důvěra v NATO a hodnocení většiny zahraničních zemí. Ukazuje to tedy stejný trend jako u důvěry v Evropskou unii, kdy se společnost v krizi uzavírá více do sebe a nedůvěřuje příliš vzdáleným celkům či institucím.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2020

Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni lidé s lepší životní úrovní. Druhotně potom také mladší lidé a lidé s vyšším vzděláním. Pokles spokojenosti se ale projevil podobně napříč různými sociodemografickými skupinami.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019, 05/2020

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019, 05/2020

Mírný pokles i u popularity Evropy

Zeptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, kladně odpoví 7 z 10 českých obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, ale je podstatně stabilnější nežli předchozí otázka po spokojenosti s českým členstvím v EU. Při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii je proto nezbytné rozlišovat mezi hodnotovým přihlášením k Evropě a tím, jak čeští občané hodnotí vlastní politiky a procesy EU jejich naplňování.

„To, že tento ukazatel poklesl, bereme jako signál, že veřejnost nereaguje na konkrétní kroky Evropské komise, ale spíše na celkovou atmosféru ve světě a v Evropě,“ říká Nikola Hořejš. „Ostatně z výzkumu dezinformací[2] jsme viděli, že řada občanů neví jistě, zda pandemie měla skutečně původ v Číně, nebo zda nešlo o na Západě vyvolanou hysterii,“ dodává.

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2020

Rozdíl mezi názorem české společnosti na české členství v EU na straně jedné a pocitem abstraktní sounáležitostí s Evropou (nikoliv s EU) na straně druhé je poměrně pochopitelný. Z předchozích výzkumů vyplývá, že česká společnost je kritická k mnoha praktickým opatřením EU a k jejímu konkrétnímu fungování. Češi si obecně přejí, aby se EU věnovala více geopolitickým výzvám a méně věcem, které jsou z jejich pohledu marginální nebo banální.

Nevíme, že můžeme EU ovlivnit

Podle posledních dat se jen 36 % lidí se domnívá, že jsme v EU schopni ovlivnit, co se děje, viz graf níže. Stále trvá přesvědčení, že v EU se jedná „o nás, bez nás.“ Občané také většinou nevědí, že premiér a ministři zastupují ČR v rozhodování EU.

„Ani vlažní zastánci EU nevěří, že můžeme ovlivnit, co se v EU děje. Informování o aktivitě české vlády ve vyjednávání je stále klíčové. Šanci na změnu budeme mít za 2 roky, kdy budeme předsedat Evropské unii,“ říká Hořejš.

Je podle Vás Česká republika schopna hrát v EU aktivní roli a v rozhodování Evropské unie uplatnit své stanovisko?

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Více pravomocí k pandemii?

Reakce institucí EU na pandemii byla podmíněna tím, že oblast zdravotnictví a civilní ochrany si členské státy ponechaly zcela ve svých výlučných pravomocích. Česká veřejnost je rozdělena v tom, zda by tomu tak mělo být stejně i nadále. Jak ukazuje graf níže, o něco méně než polovina je pro, aby EU měla více pravomocí ve zdravotnictví, aby v případě výjimečných situací, jako byla epidemie koronaviru, mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států.

Měla by mít Evropská unie v případě výjimečných situací, jako byla epidemie koronaviru, více pravomocí, aby příště mohla sama jednat a nečekat na rozhodnutí jednotlivých států?

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

Růst evropské ekonomiky bude klíčový, nejen pro nás

Vzhledem k tomu, jak vnímání EU souvisí s ekonomickou situací, dotazoval STEM i otázky, které se týkají ekonomické obnovy Evropy. Lídři států EU totiž jednají o protikrizovém víceletém rozpočtu a také o speciálním balíčku 750 mld. EUR v reakci na pandemii a ekonomickou recesi. Česká veřejnost s navrženými opatřeními obecně spíše souhlasí.

Jak ukazuje graf níže, 2/3 Čechů a Češek si myslí, že česká ekonomika může překonat ekonomickou recesi pouze tehdy, až se obnoví ekonomický růst hlavních zemí Evropské unie, a taky, že se Evropská unie má zaručit za peníze, které si jednotlivé členské státy půjčují na překonání dopadů koronavirové epidemie. Dokonce až 73 % považuje za správné, aby šly peníze z rozpočtu Evropské unie především do regionů EU nejvíce zasažených epidemií koronaviru.

„Česká ekonomika je silně závislá na exportu, který z 80 % směřuje do zemí EU. Rychlé nastartování evropské ekonomiky je v našem zásadním zájmu. To ale většina populace jen matně tuší a přímo si nespojuje. Nicméně 2/3 obyvatel souhlasí, že bez růstu EU bude ČR v recesi,“ potvrzuje Nikola Hořejš.

Ekonomická obnova zemí EU

Pramen: STEM, Trendy 05/2020, 1086 respondentů starších 18 let

_____________________________________________________

Kontakt pro média:

Nikola Hořejš, STEM, horejs@stem.cz, 775 270 214

Michaela Trtíková Vojtková, STEM, trtikova@stem.cz, 777 068 338

  1. Více naleznete ve výzkumu Značka EU, kterou vydal v loňském roce STEM spolu s agenturou Behavio a institutem Europeum.
  2. https://www.stem.cz/siritele-dezinformaci/

Mírná většina českých občanů je spokojena s členstvím ČR v Evropské unii, napříč různými skupinami obyvatel však přetrvávají výrazné rozdíly

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojeno 56 % našich občanů. Přesně tři čtvrtiny českých obyvatel pak cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Pozitivní hodnocení EU je v ČR nejvyšší mezi mladými lidmi, občany s vysokoškolským vzdělaním a lidmi dobře materiálně zajištěnými. Souběžně ale také existuje značná skepse k praktickým politikám EU – téměř polovina českých občanů (48 %) má za to, že národní zájmy ČR jsou v rozporu se zájmy EU jako takové. Příznivci středových a pravicových stran jsou pak více proevropští nežli příznivci levice či ANO.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. – 26. listopadu 2019. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1111 respondentů.

STEM již dlouhodobě zjišťuje názory české společnosti na otázku členství v Evropské unii. Vnímání EU se u nás výrazně proměňuje v čase, přičemž tyto změny odrážejí jak mezinárodní dění, tak situaci na domácí politické scéně. Z listopadového průzkumu STEM vyplývá, že 56 % české dospělé populace hodnotí členství ČR v EU příznivě. Z valné většiny však jde o váhavější souhlas „spíše ano“, pouze 13 % všech respondentů uvedlo, že je „určitě“ spokojeno s členstvím naší země v EU. Tato otázka také ukazuje, že tábor těch, kdo jsou naopak rozhodně nespokojeni s členstvím v EU, čítá 15 % české společnosti.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 11/2019, 1111 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM zachycující vývoj spokojenosti českých občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU v roce 2004, ukazuje, že povlovné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivního hodnocení EU. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň 41 % v dubnu 2012. Po krátkém oživení pak v roce 2013 přišel další propad spokojenosti s EU, tentokrát především ve spojení s tzv. migrační krizí, během které kleslo pozitivní hodnocení českého členství v EU na 35 % v říjnu 2016. Nynějších 56 % české populace vyjadřujících spokojenost s členstvím v EU nás vrací k průměrným hodnotám spokojenosti sledovaným v období po vstupu do EU.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2019

Dlouhodobě se také ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou výrazně častěji spokojeni mladší lidé, lidé s vyšším vzděláním a lidé lépe materiálně a finančně zajištěni. Naopak nižší míra spokojenosti s členstvím v EU je charakteristická pro občany se základním vzděláním, osoby starší 60 let, resp. důchodce. Následující dva grafy ilustrují jak rozdíly v míře spokojenosti mezi různými věkovými a vzdělanostními kategoriemi, tak změny těchto kategorií v čase. V posledních 10 letech byli s EU zdaleka nejspokojenější lidé mladší 29 let. Přetrvává také diferenciace podle vzdělání, kde spokojenost s EU výrazně roste s dosaženým vzděláním.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018, 11/2019

Následující graf pak ukazuje, že hodnocení českého členství v EU je pozitivně provázané s uvedeným materiálním a finančním zajištění respondenta. Čím lepší životní situace respondenta, tím spíše bude kladně hodnotit členství v EU. Naopak 59 % z českých občanů, kteří se označili za špatně zajištěné nebo v zásadě chudé, je s členstvím v unii nespokojeno.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle uvedeného materiálního zajištění respondentů

Pramen: STEM, Trendy 11/2019, 1111 respondentů starších 18 let

Takto položená a zkoumaná otázka zjišťuje celkovou spokojenost s naším členstvím v Evropské unii a směřuje k zachycení souhrnné bilance kladů a záporů našeho členství. Položíme-li ale otázku na evropskou spolupráci obecněji a zeptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, kladně odpoví přesně tři čtvrtiny českých obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, ale je podstatně stabilnější nežli předchozí otázka po spokojenosti s českým členstvím v EU.

V kontrastu s konkrétním, kritickým vnímáním EU pak leží abstraktnější myšlenka „Evropy“, k níž se stabilně hlásí tři ze čtyř obyvatel ČR. Při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii je proto nezbytné rozlišovat mezi hodnotovým přihlášením k Evropě a tím, jak čeští občané hodnotí vlastní politiky a procesy EU jejich naplňování.

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Rozdíl mezi názorem české společnosti na české členství v EU na straně jedné a pocitem abstraktní sounáležitostí s Evropou (nikoliv s EU) na straně druhé je poměrně pochopitelný. Z předchozích výzkumů vyplývá, že česká společnost je kritická k mnoha praktickým opatřením EU a k jejímu konkrétnímu fungování. Evropská unie českým občanům připadá těžkopádná, málo efektivní, nesrozumitelná, a mnozí soudí, že se příliš zabývá banalitami.

Níže uvedený graf ukazuje, že téměř polovina české společnosti má stále za to, že české národní zájmy (bez bližšího upřesnění, co mají tyto zájmy představovat) jsou v rozporu se zájmy EU.

„Myslíte si, že naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie?“

Pramen: STEM, Trendy 2009-2019

Následující graf shrnuje vnímání a hodnocení EU příznivci různých českých politických stran. Kvůli nízkému počtu příznivců menších parlamentních stran jsme pro tento graf spojili data z dvou průzkumů STEM – říjen a listopad 2019. Ze srovnání je patrné, že na jedné straně tu jsou odpůrci EU, nejvíce jich pak je mezi příznivci SPD a KSČM. Příznivci těchto dvou stran jsou také jediné dvě skupiny, u kterých počet těch, kdo věří v rozpor českých národních zájmů a zájmů EU, převyšuje počet těch, kdo jsou s EU spokojeni. Naopak výrazně spokojeni s EU jsou především příznivci menších stran (STAN, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů. Zajímavý je i velmi kladný postoj k EU mezi příznivci ODS, který je srovnatelný například s postoji příznivců Pirátů. Ač příznivci ANO vnímají EU veskrze pozitivně, celá polovina z nich má zároveň za to, že české národní zájmy jsou v rozporu se zájmy EU.

Postoje k Evropské unii

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, spojený soubor Trendy 10/2019, Trendy 11/2019.


Podpora našeho členství v Evropské unii prošla krizovým obdobím, napříč sociálními skupinami zůstávají velké rozdíly.

Podpora Evropské unie se po odeznění ekonomické a migrační krize vrací na úroveň z počátku dekády, opětovný vstup do Unie by podpořilo 53 % občanů, 47 % by bylo proti. Stále ale podpora EU zůstává velmi nejistá, nezájem a skepse vůči konkrétním krokům EU přetrvávají. Na příkladu hypotetického opakovaného referenda ukazujeme poměrně velké rozdíly jak mezi věkovými, vzdělanostními, a zejména sociálními skupinami obyvatel, tak i z hlediska postojů k přijetí eura a migraci, tedy témat, která utvářela postoj k Unii v předchozím období.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM již téměř dvacet let pravidelně sleduje názory veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii. Názory na Evropskou unii se výrazně v čase proměňují, přičemž tyto pohyby souvisejí jak se situací na mezinárodní, tak i domácí politické scéně. V dlouhodobém horizontu takovými událostmi bylo nejprve naše předsednictví EU, které výrazně ovlivnilo názory veřejnosti směrem k pozitivnímu vnímání EU, naopak na sebe navazující ekonomická krize (spojená s krizí Eurozóny) a následná migrační krize posunuly veřejné mínění k negativnímu hodnocení. Po jejich odeznění se opět vnímání postupně vylepšuje. Jak ukazují letošní mezinárodní výzkumy Eurobarometru[1], vnímání EU je pozitivnější napříč Evropou. Zároveň je v tomto srovnání česká veřejnost jednou z nejkritičtějších vůči EU (spolu s Chorvatskem a Itálií), což souvisí i s nízkým zájmem o problematiku nebo deklarovanou ochotou volit ve volbách do Evropského parlamentu.

Z našich předchozích analýz[2] také jasně vyplývá, že je při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii třeba rozlišovat mezi hodnotovým zakotvením integračních procesů ve vědomí lidí a tím, jak hodnotí praktiky jejich naplňování. Zatímco celkově členství v EU v roce 2018 kladně hodnotí polovina (50 %) dospělé populace ČR, s obecnou myšlenkou na evropskou spolupráci, tedy s pocitem sounáležitosti s Evropou, souhlasí téměř tři čtvrtiny (72 %). Co se ovšem v poslední době nemění, je podpora přijetí eura, která je od roku 2011 setrvale kolem 20 % (v roce 2018 to je 18 %), přičemž v roce 2006 přijetí eura podporovala polovina (54 %) české veřejnosti.

Všechny tyto obecnější úvahy se v poslední době slévají v diskusi o možném referendu o setrvání, či chcete-li o vystoupení z ČR z EU. Tato diskuse dostává zcela konkrétní rozměr v době, kdy se zákon o obecném referendu stal předmětem povolebního vyjednávání. Jsou to také právě dva roky od referenda ve Velké Británii. A konečně z analytického hlediska je otázka o referendu ústřední pro měření postojů veřejnosti, protože se v ní propojuje hodnotová a praktická rovina vnímání evropské integrace.

Otázku je možné formulovat různými způsoby, jak retrospektivně, tak projektivně do budoucna. Znění otázky STEM je obecné, srozumitelné a do značné míry nezávislé na konkrétních okolnostech. Není jejím smyslem predikovat výsledky případného referenda (taková otázka má smysl pouze v situaci, kdy je o konání referenda rozhodnuto), výsledky je třeba sledovat zejména v časové řadě nebo srovnání různých skupin populace.

Graf 1: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

(podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2010-2018, reprezentativní výběr dospělé populace ČR, cca 1000 respondentů

Podíl těch, kteří by hlasovali znovu pro vstup do EU, se v roce 2011 snížil v kontextu ekonomické krize a s ní spojenou krizí Eurozóny (z 59 % na 49 %) a pokračuje na ni bezprostředně navazující migrační krizí. V letech 2015 a 2016 tak byla podpora Evropské unie v české veřejnosti vůbec nejnižší, jen 38 % občanů by hlasovalo pro vstup do Unie. Po odeznění obou událostí se podpora začala opět zvyšovat. V dubnu 2018 by vstup do EU podpořila více než polovina (53 %) veřejnosti, což odpovídá podpoře z počátku dekády (v roce 2010 to bylo 59 %; více viz Graf 1). Postoje k EU jsou u značné části veřejnosti mělké a ovlivňují je výrazně globální procesy, které neumíme efektivně předvídat. Mimochodem, situace v ČR je velmi podobná vývoji postojů ve Velké Británii v době před referendem.[3]

Kromě celkového pohledu v časovém vývoji je pro porozumění postojům veřejnosti klíčové vidět podporu v různých demografických, sociálních a postojových skupinách. Je obecně známo, že napříč Evropou má EU největší podporu mezi mladými lidmi, což platí také v České republice (Graf 2). Celkem 63 % z nich by vstup do EU podpořilo, je však důležité mít na paměti, že tato věková skupina tvoří necelou pětinu dospělé populace (navíc s tradičně podprůměrnou volební účastí). Naopak u osob 60 a více let (kterých je v dospělé populaci asi 28 %) je podpora jen 45 %. Jde také o věkovou skupinu, u které se podpora EU nevrátila na úroveň roku 2010.

Graf 2: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle věku (podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Z hlediska vzdělanostní struktury (Graf 3) je nejnižší podpora mezi lidmi, kteří mají základní vzdělání nebo střední školu bez maturity (44 %). Tato skupina obyvatel mimo jiné nevyužívá nejčastěji zmiňované přínosy EU, jako jsou volné hranice pro cestování, možnost studia a práce v zahraničí, roaming. Některé přínosy pro ně pak zůstávají v rovině nesrozumitelné abstrakce (export, hospodářská politika, zahraniční investice). Z druhé strany v této skupině také více rezonují obavy o bezpečnost země a ztráty národní identity a suverenity.

Graf 3: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle dosaženého vzdělání (podíly „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

To platí také pro skupiny obyvatel podle sociální vrstvy, se kterou se identifikují (Graf 4). Tam je tento trend ještě silnější. Zatímco podpora ve vyšší střední vrstvě (kterou ale tvoří jen 8 % dospělé populace) je 74 %, v dolní vrstvě (6 % populace) je to jen čtvrtina (25 %). Nejpočetnější střední vrstva, do které se řadí šest z deseti Češek a Čechů, by hlasovala pro vstup do EU (58 % pro, 42 % proti). Nižší střední vrstva (čítající asi čtvrtinu dospělých) by vstup nepodpořila (41 % pro).

Graf 4: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle subjektivního společenského zařazení (podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“
a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Jako určitý (byť ne zcela jednoznačný) indikátor občanské angažovanosti na základní úrovni jsme zvolili účast ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Graf 5: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle účasti ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017
(podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Vidíme, že podpora vstupu do EU v hypoteticky opakovaném referendu je vyšší u účastníků voleb (57 %) než u těch, kteří se rozhodli svého volebního práva nevyužít (43 %). To je také podstatné pro předjímání případného výsledku referenda v budoucnu: větší podíl odpůrců EU je mezi těmi, kteří se ve veřejném dění běžně neangažují, a velký vliv by mělo, zda by je (hypotetická) kampaň dokázala k účasti aktivizovat.

Protože v nedávné minulosti ovlivňovaly postoje veřejnosti k Evropské unii krizové události spojené s Eurozónou a migrací, ukazujeme, jak obdobné postoje formují veřejné mínění nyní. V případě přijetí eura (které podporuje jen 18 % občanů; Graf 6) tvoří zastánci jeho přijetí v České republice jádro podporovatelů EU (90 % pro vstup). Ale i ti, kteří zavedení Eura spíš nepodporují (tři z deseti obyvatel), jsou častěji zastánci vstupu do EU (62 %), pokud by se o něm znovu hlasovalo. Mezi těmi, kteří jsou jednoznačně proti euru (necelá polovina populace), je podpora jen třetinová (34 %).

Graf 6: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle postoji k přijetí eura (podíly „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Obdobně je tomu i v případě obavy ze situace uprchlíků v Evropě. Mezi těmi, kterým situace dělá velké starosti (asi třetina dospělých v ČR), jsou zastánci EU v menšině (40 %). U ostatních, ať už jde o skupinu, kterým situace dělá menší starosti (polovina dospělých v ČR) nebo skoro žádné starosti (desetina), převažují podporovatelé (cca 60 %).

Z obou těchto ukazatelů je patrné, že obavy z uprchlíků nebo neochota přijmout euro nejsou samy o sobě hlavním motorem odmítání EU.

Graf 7: „Kdyby se u nás znovu konalo referendum o vstupu do EU, hlasoval(a) byste pro vstup?“

Podle starosti se situací uprchlíků v Evropě (podíly odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ a „spíše ne“ + „určitě ne“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

 

  1. http://www.europarl.europa.eu/pdf/eurobarometre/2018/oneyearbefore2019/eb89_one_year_before_2019_eurobarometer_en_opt.pdf
  2. https://www.stem.cz/v-nazoru-na-nase-clenstvi-v-evropske-unii-je-ceska-verejnost-rozdelena-do-dvou-vyrovnanych-taboru/
  3. Zdroj: YouGov https://whatukthinks.org/eu/questions/if-there-was-a-referendum-on-britains-membership-of-the-eu-how-would-you-vote-2/?removed

V názoru na naše členství v Evropské unii je česká veřejnost rozdělená do dvou vyrovnaných táborů.

S členstvím České republiky v Evropské unii je dnes spokojena polovina našich občanů. Téměř tři čtvrtiny našich obyvatel cítí sounáležitost s Evropou a cítí se být Evropany. Obě charakteristiky jsou v čase na vzestupu. Z druhé strany vládne skepse k praktickým politikám EU a mnohé pochybnosti. Otázkou nevyjasněnou, která dělí občany na dvě stejné části, je otázka, zda naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM již téměř dvacet let pravidelně sleduje názory veřejnosti na problematiku českého členství v Evropské unii. Názory na Evropskou unii se výrazně v čase proměňují, přičemž tyto pohyby souvisejí jak se situací na mezinárodní, tak i domácí politické scéně. Podle letošního dubnového průzkumu se zdá, že překonáváme šestiletý pokles spokojenosti a vracíme se k příznivému hodnocení EU od poloviny naší populace. Většinou však jde o váhavější odpovědi „spíše ano“. Při tomto dotazu i v odpovědích na další otázky se ukazuje, že tábor rozhodných odpůrců Evropské unie čítá nějakých dvacet procent naší dospělé populace.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Časová řada STEM, která zachycuje vývoj spokojenosti občanů s členstvím v Evropské unii po vstupu do EU, ukazuje, že povlovné oslabování míry spokojenosti bylo přerušeno českým předsednictvím v roce 2009, které přineslo výrazné posílení pozitivních pocitů. Následně se však míra spokojenosti opět začala snižovat až na úroveň dvou pětin v dubnu 2012. Nástup nové Sobotkovy vlády s jasným proevropským stanoviskem podporu EU oživil. V souvislosti s migrační krizí však pozitivní hodnocení Evropské unie dále výrazně pokleslo. Současných 50% nás vrací k dříve obvyklým hodnotám. Je ovšem otázkou, zda se jedná o trvalejší trend či jen o dočasný výsledek.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Prameny: STEM, Evropská ústava, 2/2005, STEGA, Komunikace o evropských záležitostech, 10/2005 – 6/2006, STEM, Trendy 2006-2018

Dlouhodobě se ukazuje, že s členstvím naší země v Evropské unii jsou častěji spokojeni lidé s vyšším vzděláním, lidé žijící v příznivé materiální a finanční situaci, studenti, podnikatelé a živnostníci. Naopak nižší míra spokojenosti je charakteristická pro občany se základním vzděláním, osoby starší 60 let, resp. důchodce. Následující grafy ukazují jak rozdíly v míře spokojenosti mezi různými věkovými a vzdělanostními kategoriemi, tak změny v těchto kategoriích v čase. Vidíme, že s Evropskou unií jsou spokojeni mladí lidé častěji než lidé starší. V letech 2013 a 2016 docházelo k postupnému srovnávání rozdílů mezi lidmi různého věku. Výrazná je diferenciace podle vzdělání, spokojenost s EU s dosaženým vzděláním výrazně roste.

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle věku (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018

„Jste Vy osobně celkově spokojen(a) s naším členstvím v Evropské unii?“

Podle vzdělání (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 1/2010, 9/2013, 10/2016, 4/2018

Všimněme si, že zkoumaná otázka se ptala na celkovou spokojenost s naším členstvím v Evropské unii, směřovala k zachycení souhrnné bilance kladů a záporů našeho členství. Položíme-li otázku na evropskou spolupráci ještě obecněji a ptáme-li se na pocit sounáležitosti s Evropou, dostaneme kladnou odpověď od téměř tří čtvrtin našich obyvatel. I tento ukazatel prodělal v minulých letech dílčí změny, s dynamikou podobnou vývoji celkové spokojenosti s naším členstvím v EU

„Cítíte Vy osobně sounáležitost s Evropou, cítíte se být Evropanem?“

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2009 – 2018

Zamyslíme-li se nad těmito dvěma ukazateli, zdá se, že obecné hodnotové předpoklady pro posílení vztahu k EU u nás existují. Z druhé strany víme z předchozích výzkumů, že lidé jsou kritičtí k mnoha praktickým opatřením EU a ke konkrétním výkonům jejího aparátu. Evropská unie jim připadá těžkopádná, málo efektivní, nedostatečně demokratická a především málo srozumitelná. Domníváme se, že do budoucna je při úvahách o vztahu našich obyvatel k Evropské unii třeba rozlišovat mezi hodnotovým zakotvením integračních procesů ve vědomí lidí a tím, jak hodnotí praktiky jejich naplňování.

Přes určité zlepšení vztahu našich obyvatel k Evropské unii v současné době nelze podcenit skutečnost, že v problémovém období let 2010 až 2016 se hojně hovořilo o tom, že musíme vůči EU bránit své národní zájmy a že naše národní zájmy jsou se zájmy Evropské unie v rozporu. Takový názor zastává polovina našich obyvatel, o něco méně než před dvěma roky. Bylo by jistě zajímavé se diskusi o tom, co vlastně jsou naše národní zájmy a jak je naplňovat, věnovat v médiích, občanských diskusích i v činnosti politických stran konkrétně a více do hloubky.

„Myslíte si, že naše národní zájmy jsou v rozporu se zájmy Evropské unie?“

Pramen: STEM, Trendy 2009 – 2018

Jak vidí Evropskou unii tábory příznivců politických stran? Na jedné straně tu jsou odpůrci a skeptici, které reprezentují hlavně SPD a komunisté. Z druhé strany nachází EU výraznou podporu mezi menšími stranami. Zajímavá je i vysoká podpora EU mezi příznivci ODS. Postoj elektorátu ČSSD je vůči Evropské unii zdrženlivější než postoj elektorátu hnutí ANO.

Postoje k Evropské unii

Podle stranických preferencí (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 4/2018. Údaje za KDU-ČSL, STAN a TOP 09 jsou vzhledem k nižším četnostem respondentů ve výběrovém souboru jen orientační.