Mění se postoje občanů k zaměstnávání cizinců u nás, veřejnost je méně často vidí jako konkurenci pro české zaměstnance

Tři pětiny Čechů (63 %) se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců. Polovina občanů (49 %) si myslí, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Nadpoloviční většina (55 %) veřejnosti ale souhlasí s tím, že v některých profesích jsou cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil. Od roku 2016 se mění do té doby dlouhodobě stabilní pohled české veřejnosti na pracující cizince, nyní jsou vnímáni méně často jako ohrožení pro český pracovní trh.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na kvótně reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 19. až 29. dubna 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1046 respondentů. Na výzkumu pracovalo246 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Od roku 2009, kdy u nás došlo ke zřetelnému růstu nezaměstnanosti a projevily se příznaky hospodářské krize, zjišťuje STEM názory naší veřejnosti na fakt, že v řadě profesí je u nás zaměstnáváno poměrně hodně cizinců. V souvislosti s měnícími se postoji české veřejnosti k cizincům a s vyšším optimismem při pohledu na ekonomický vývoj v naší zemi a aktuální situaci na pracovním trhu je zajímavé sledovat dynamiku názorů na zaměstnávání cizinců v České republice.

Podle posledního průzkumu třípětinová většina občanů (63 %) považuje počet cizinců za příliš vysoký. V názoru na to, zda cizinci berou našim lidem práci, je veřejnost rozdělena na dvě téměř shodné skupiny. Více než polovina dotázaných (55 %) uznává, že v některých profesích by bez práce cizinců byla situace na trhu práce neřešitelná.

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let

Do výzkumu v roce 2015 byly názory na zaměstnávání cizinců velmi stabilní. Od průzkumu v březnu 2016 sledujeme postupné snižování podílu lidí, kteří označují počet pracujících cizinců u nás za příliš vysoký, a těch, kteří si myslí, že cizinci připravují Čechy o práci. Od roku 2015 jde tedy o významné změny (pokles o 17, resp. 21 procentních bodů). Naopak u názoru na to, zda cizinci představují jediné řešení nedostatku pracovních sil v některých profesích, následující graf ukazuje od roku 2017 zvyšování míry souhlasu (oproti roku 2016 rozdíl o 15 procentních bodů).

Z dlouhodobé perspektivy se tedy zdá, že v hodnocení pozice cizinců na českém pracovním trhu v českém veřejném mínění začínají převažovat odlišné postoje než v minulosti. Svou roli jistě hraje současná situace na českém trhu práce s velmi nízkou mírou nezaměstnanosti a stav české ekonomiky obecně (dobrý výkon ekonomiky znamená výraznou poptávku po pracovní síle).

Pramen: STEM, Trendy 2009-2018

Je zajímavé, že ke změně došlo i v kombinaci postojů k pracujícím cizincům (viz následující graf), významně se od roku 2015 snížil podíl těch, kteří se domnívají, že cizinci připravují Čechy o práci a zároveň v nich nevidí řešení nedostatku pracovních sil (ze 46 % na 28 %). Naopak se zvýšil podíl lidí, kteří zastávají přesně opačný postoj (ze 14 % na 34 %).

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 4/2018

Názory na početnost cizinců u nás a jejich roli na trhu práce nejsou příliš podmíněny sociodemografickými charakteristikami. Jistou roli hraje pouze vzdělání dotázaných: míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, se snižuje s rostoucí úrovní vzdělání. Je ovšem důležité, že ve všech vzdělanostních skupinách od roku 2015 pozorujeme oslabení uvedených postojů, což ukazuje na to, že jde o všeobecnou proměnu, nikoliv pouze jev charakteristický pro část společnosti.

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 3/2016, 4/2017, 7/2018

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 3/2016, 4/2017, 7/2018

V názoru na zaměstnávání cizinců jako řešení nedostatku pracovních sil nejsou rozdíly mezi vzdělanostními skupinami příliš výrazné. V následujícím grafu jsou rovněž patrné změny míry souhlasu s tímto výrokem, které probíhaly v jednotlivých vzdělanostních skupinách mírně odlišně.

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 3/2016, 4/2017, 7/2018

Rozdíly v závislosti na sociálním postavení nejsou příliš výrazné. Data pouze naznačují, že nezaměstnaní se jasně nejčastěji domnívají, že cizinci připravují naše občany o práci – 63 % z nezaměstnaných odpovědělo pozitivně (ovšem i v jejich případě je to nižší podíl než v roce 2016).

V názorech na zaměstnávání cizinců se odlišují různé skupiny zaměstnanců. Míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, je vyšší především mezi dělníky, naopak nižší u odborných a provozních pracovníků.

Pramen: STEM, Trendy 4/2018, 1046 respondentů starších 18 let (566 zaměstnanců)

Pokles míry souhlasu s uvedenými tvrzeními od roku 2015 se projevil ve všech zaměstnaneckých skupinách. Nejvýrazněji se snížil podíl souhlasu s výrokem „zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci“ mezi provozními pracovníky.


Postupně se snižuje podíl lidí, kteří se domnívají, že u nás panuje silné napětí mezi bohatými a chudými

Napětí mezi Čechy a cizinci označuje jako velmi nebo poměrně silné dvoutřetinová většina občanů (66 %). Tento podíl je stejný jako v loňském roce. Třípětinová většina občanů registruje napětí mezi vedením podniků a zaměstnanci (59 %). Poněkud nižší podíl lidí (57 %) vidí silné napětí mezi bohatými a chudými. Od roku 2011, kdy STEM začal tuto oblast sledovat, se postupně snižuje podíl těch, kteří napětí mezi bohatými a chudými považují za silné. Mezi lidmi z domácností špatně finančně zajištěných je však tento podíl stále vysoký. Mírně nadpoloviční většina občanů (56 %) vnímá silné napětí mezi lidmi různých politických názorů. Méně často lidé registrují napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a zejména mezi městem a venkovem (29 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 27. února až 6. března 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1042 respondentů.

Existence rozporů a napětí mezi sociálními skupinami neodmyslitelně patří k lidským společnostem a je předpokladem jejich vývoje. V některých obdobích a situacích se tyto rozpory a napětí mohou vyostřovat a ústit v konflikty. Katalyzátorem situace mohou být jak ekonomické, tak politické změny ve společnosti, ale i vývoj v širším, evropském měřítku. Ve výzkumu z března 2016 jsme tedy mohli sledovat, jak občané České republiky citlivěji než dříve vnímali napětí mezi Čechy a cizinci v naší zemi. V aktuálním výzkumu se toto zjištění znovu potvrzuje.

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

V březnu 2016 považovalo napětí mezi Čechy a cizinci v naší zemi za silné 67 %, o rok později to je 66 %. K žádné změně tedy nedošlo a česká veřejnost svým postojem stále projevuje jakési obavy v důsledku uprchlické krize a teroristických útoků v evropských městech.

Zhruba třípětinová většina občanů dále vnímá napětí v socioekonomické a socioprofesní sféře – jednak mezi vedením podniků a zaměstnanci (59 %), jednak mezi bohatými a chudými (57 %). Ovšem zatímco hodnocení napětí mezi vedením a zaměstnanci je v průzkumech STEM poměrně stabilní (s výjimkou roku 2011), podíl lidí, kteří vnímají silné napětí mezi bohatými a chudými, se postupně snižuje.

Mírně nadpoloviční většina registruje silné napětí mezi lidmi s různými politickými názory (56 %). Relativně méně často občané vnímají silné napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a nejméně často – z nabízených možností – mezi městem a venkovem (29 %).

Pramen: STEM, Trendy 5/2011, 4/2012, 4/2013, 3/2016, 3/2017

Pozn.: Názor na napětí mezi Čechy a cizinci nebyl v roce 2011 zkoumán.

Zaměřme se nyní podrobněji na hodnocení napětí mezi bohatými a chudými, u kterého jsme výše konstatovali snižování podílu těch, kteří toto napětí považují za silné. Rozpory mezi bohatými a chudými uvádějí lidé tím častěji, čím je subjektivně posuzovaná materiální situace jejich domácnosti horší. Mezi lidmi, kteří svou domácnost považují za špatně finančně zajištěnou nebo chudou, jsou jasně v převaze lidé, kteří napětí mezi bohatými a chudými vnímají. Mezi lidmi průměrně a dobře zajištěnými je situace nejednoznačná, zhruba polovina z nich napětí připouští, část z nich však toto napětí nepovažuje za významné.

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

Velmi zajímavý je vývoj v této otázce. Oslabování pocitu napětí sledujeme především u lépe finančně zajištěných respondentů. Ve skupině lidí, kteří vlastní situaci hodnotí jako špatnou, zůstává podíl reflektujících napětí mezi bohatými a chudými stále vysoký.

Vývoj hodnocení napětí mezi bohatými a chudými podle materiálního zajištění domácnosti

(podíl odpovědí „velmi silné napětí“ + „poměrně silné napětí“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2011-2017


Názory veřejnosti na případné usídlení rodin uprchlíků v jejich obci či městě

V názoru na to, zda by usazení dvou nebo tří rodin uprchlíků z ciziny způsobilo vážné problémy v obci či městě, kde by natrvalo bydleli, je česká veřejnost rozdělena: zhruba polovina (49 %) si myslí, že by to vážné problémy přineslo, polovina (51 %) naopak takové problémy nepředpokládá. Tyto názory jsou úzce propojeny s velikostí místa bydliště dotázaných, se zvyšujícím se počtem obyvatel se snižuje podíl těch, kteří od příchodu rodin uprchlíků očekávají vážné problémy. Třípětinová většina českých občanů (61 %) považuje za lepší, aby se v případě hypotetického trvalého usídlení uprchlických rodin jejich členové snažili co nejvíce sblížit s místními obyvateli a přizpůsobili se jim.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů.

STEM se již několikrát ve svých výzkumech zabýval tématem uprchlíků a názory české veřejnosti na migrantskou krizi v Evropě. V květnovém průzkumu se STEM zaměřil na jiný úhel pohledu na uprchlíky. Pokusili jsme se téma zprostředkované sdělovacími prostředky převést na rovinu bližší každodennímu životu, tedy do běžného sousedství.

Z odpovědí na první otázku průzkumu vyplývá, že veřejnost je názorově rozdělena, zhruba polovina občanů (49 %) by měla vážné problémy s tím, kdyby se v jejich obci či městě natrvalo usadily dvě nebo tři rodiny uprchlíků, polovina (51 %) by s tím naopak vážný problém neměla.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Vyšší podíl těch, kteří by s uprchlíky v sousedství měli vážný problém, je mezi lidmi s nižším vzděláním, dělníky a úředníky, lidmi z domácností hůře finančně zajištěných. Podle očekávání je tento podíl vyšší také mezi lidmi z menších obcí, ve kterých by šlo o reálné „sousedství“ s větším potenciálním vlivem na život obce v porovnání s městy či velkoměsty.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Z možných přístupů rodin uprchlíků k životu v obci nebo městě České republiky by třípětinové většině občanů (61 %) více vyhovovalo, kdyby se noví obyvatelé snažili co nejvíce asimilovat.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Na tento názor má opět výrazný vliv úroveň vzdělání. Mezi lidmi s nižším vzděláním je významně vyšší podíl těch, kteří by přivítali, kdyby se uprchlíci uzavřeli do svých rodin a drželi se stranou. Vliv velikosti místa bydliště není v této otázce jednoznačný, nejvyšší podíl těch, kterým by vyhovovala asimilace uprchlíků, je mezi obyvateli měst nad 90 tisíc (71 %). Ovšem jen mírně nižší je mezi obyvateli měst od 20 do 90 tisíc (63 %), ale také mezi obyvateli nejmenších obcí do tisíce obyvatel (60 %).

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Mezi lidmi, kteří se neobávají vzniku vážných problémů po usídlení uprchlíků, jednoznačně převažují ti, kteří preferují sblížení s místními lidmi a asimilaci uprchlíků. Mezi občany, kteří problémy předpokládají, není názor jednoznačný, mírnou většinu má názor, že uprchlíci by se měli spíše držet zpátky a žít ve svých rodinách.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů


I když ubylo těch, co si myslí, že cizinců u nás pracuje příliš mnoho a berou našim lidem práci, stále zastává tyto názory většina populace.

Dvě třetiny Čechů (66 %) se domnívají, že v naší zemi pracuje příliš mnoho cizinců, a jen o něco méně (60 %) uvedlo, že zaměstnávání cizinců připravuje naše lidi o práci. Oproti loňskému průzkumu je míra souhlasu s těmito názory nižší. Stejně jako v předchozích letech třípětinová většina občanů (60 %) nesouhlasí s tím, že v některých profesích jsou cizinci jediným řešením nedostatku pracovních sil.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1050 respondentů.

Od roku 2009, kdy u nás došlo ke zřetelnému růstu nezaměstnanosti a projevily se příznaky hospodářské krize, zjišťuje STEM názory naší veřejnosti na fakt, že v řadě profesí je u nás zaměstnáváno poměrně hodně cizinců. V souvislosti s proměnou postojů české veřejnosti k cizincům a s vyšším optimismem při pohledu na ekonomický vývoj v naší zemi je zajímavé sledovat dynamiku názorů na zaměstnávání cizinců u nás.

Podle posledního průzkumu dvoutřetinová většina občanů (66 %) považuje počet cizinců za příliš vysoký. Třípětinová většina populace (60 %) si myslí, že cizinci berou našim lidem práci. Dvě pětiny lidí (40 %) naopak uznávají, že v některých profesích by bez práce cizinců byla situace na trhu práce neřešitelná.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Do loňského průzkumu byly názory na zaměstnávání cizinců velmi stabilní. Zatímco názor na to, že cizinci představují jediné řešení nedostatku pracovních sil, zůstal na stejné úrovni jako v předchozích dvou průzkumech, míra souhlasu u dvou dalších analyzovaných postojů se snížila. Většinový souhlas s tím, že u nás pracuje příliš mnoho cizinců a že připravují naše lidi o práci, oslabil o 14, resp. 12 procentních bodů. Přesto s těmito názory stále souhlasí poměrně jasná většina českých občanů.

Pramen: STEM, Trendy 2009-2016

Názory na početnost cizinců u nás a jejich roli na trhu práce nejsou příliš podmíněny sociodemografickými charakteristikami. Jistou roli hraje pouze vzdělání dotázaných: míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, se snižuje s rostoucí úrovní vzdělání. U postoje k tomu, zda cizinci „berou“ práci českým občanům, došlo navíc oproti minulému průzkumu u vysokoškolsky vzdělaných osob k výraznějšímu poklesu míry souhlasu než v ostatních vzdělanostních skupinách, což konkrétně znamená, že mezi lidmi této vzdělanostní kategorie již převažuje podíl záporných odpovědí nad kladnými (viz druhý graf).

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 3/2016

Rozdíly v závislosti na sociálním postavení nejsou statisticky významné (data pouze naznačují, že nezaměstnaní se jasně nejčastěji domnívají, že cizinci připravují naše občany
o práci – 78 % z nezaměstnaných odpovědělo pozitivně). Mezi zaměstnanci jsou však mírně odlišné názory. Míra souhlasu s tím, že je u nás příliš mnoho cizinců, a s tím, že cizinci připravují naše lidi o práci, je vyšší mezi dělníky a úředníky, naopak nižší u řídících, odborných a provozních pracovníků.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let
(531 zaměstnanců, údaje pro řídící pracovníky jsou vzhledem k jejich nízkému počtu pouze orientační)

V profilu podle politické orientace lze pozorovat, že lidé pravicově orientovaní mají příznivější názory na zaměstnávání cizinců u nás: méně často zastávají názor, že u nás cizinců pracuje příliš mnoho a že berou našim lidem práci.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let


Vstřícnost českých občanů k cizím státním příslušníkům se snížila

Čtvrtina dotázaných občanů ČR (25 %) souhlasí s tím, aby každý člověk, který u nás žije, měl právo získat české občanství. Stejný podíl si myslí, že každá etnická skupina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic. V porovnání s předchozími průzkumy jsou uvedené podíly významně nižší, před začátkem uprchlické krize (v roce 2014) byla míra souhlasu 33 %, resp. 46 %. Zároveň se zvyšuje podíl těch, kteří považují cizince s pobytem v ČR za příliš velké bezpečnostní riziko (z 60 % na 71 %). S názorem, že naši občané přistupují k cizím státním příslušníkům bez předsudků a zaujatosti, souhlasí poněkud méně lidí než dříve (41 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky průzkumu odpověděl soubor 1050 respondentů.

STEM si dlouhodobě všímá vztahu našich občanů k lidem, kteří zde žijí, ale nemají naše občanství. Průzkumy na toto téma STEM v rámci výzkumné řady TRENDY uskutečňoval již před deseti lety, je tedy možné sledovat dynamiku vývoje názorů na cizí státní příslušníky především v souvislosti s migrační vlnou na území Evropy.

Podle aktuálního průzkumu tříčtvrtinová většina Čechů nesouhlasí s tím, že by každý člověk žijící v České republice měl mít právo získat české občanství, a s tím, že by každá etnická menšina měla mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. S tím úzce souvisí i skutečnost, že podobně vysoký podíl lidí (71 %) spatřuje v cizích státních příslušnících pobývajících v naší zemi příliš velké riziko. Tří pětinová většina občanů se dále domnívá, že česká veřejnost má vůči cizím státním příslušníkům předsudky.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Názory české veřejnosti na cizí státní příslušníky se v průběhu posledních dvou let výrazně proměnily. Souvislost s uprchlickou krizí je evidentní. Nejvýrazněji se proměnil názor na to, zda každá etnická skupina má mít možnost žít podle svých tradic a zvyků. S tím před dvěma lety vyjadřovala souhlas ještě téměř polovina občanů, nyní je to čtvrtina populace (pokles podílu souhlasných odpovědí o 21 %). Snížení míry souhlasu je patrné i u názorů na právo na občanství, i když v nižší míře (pokles o 8 procentních bodů od roku 2014). Cizí státní příslušníky považuje za velké bezpečnostní riziko o 11 % více občanů než před dvěma lety. Zároveň ovšem veřejnost reflektuje změny ve společnosti, což dokládá pokles podílu názorů souhlasících s tím, že česká veřejnost přistupuje k cizincům bez předsudků.

Pramen: STEM, Trendy 2005-2016

Je však třeba dodat, že přestože jsou vstřícné postoje k cizincům nyní v českém veřejném mínění v menšině, neznamená to dramaticky vyhrocenou situaci, spíše zvýšenou citlivost občanů vůči určitým etnikům (samozřejmě v souvislosti s mediálně pokrytou uprchlickou krizí). Data totiž ukazují, že lidé, kteří mají odlišný názor na to, zda má každá etnická skupina mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků, se nijak významně neliší v postojích např.
k Američanům, Angličanům, Francouzům, Němcům nebo i k Rusům, Ukrajincům, Vietnamcům. Nižší míru vstřícnosti u lidí, kteří odmítají možnost uplatňovat etnické diference, zjišťujeme až v postojích k Arabům, Turkům, Syřanům, Afgháncům, Egypťanům, Čečencům.

Názory na postavení a práva cizinců žijících u nás jsou velmi podobné v různých sociodemografických skupinách populace. Velmi univerzální je názor na to, jak k cizincům přistupuje česká veřejnost. Malé jsou i rozdíly v názorech na to, zda by lidé u nás žijící měli získávat občanství a zda má mít každá etnická menšina možností žít podle svého. V případě druhého postoje jsou pouze patrné určité rozdíly podle věku, kdy lidé starší 60 let jsou v tomto ohledu nejméně tolerantní.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

S názorem, zda jsou cizí státní příslušníci s pobytem u nás příliš vážným rizikem, častěji souhlasí lidé s nižším vzděláním.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů starších 18 let

Obecně ovšem je třeba uvést, že ke změnám v postojích k cizím státním příslušníkům došlo v podobné míře ve všech sociodemografických skupinách.

Politická orientace také nehraje v názorech analyzovaných v této zprávě zásadní roli. Významné odlišnosti zjišťujeme pouze v názoru na cizince jako bezpečnostní riziko. Stoupenci KSČM, KDU-ČSL a hnutí ANO častěji cizince za velké riziko považují, naopak příznivci TOP 09 tak činí výrazně méně často. Zajímavé jsou rovněž změny v tomto postoji oproti výzkumu před dvěma lety (viz následující graf), nejvýrazněji se zvýšila míra souhlasu se zkoumaným výrokem mezi sympatizanty hnutí ANO.

Pramen: STEM, Trendy 3/2014, 3/2016


Jaký je vztah občanů ČR k různým národům a etnikům?

Občané České republiky mají dlouhodobě velmi příznivý vztah ke Slovákům, dále také k  Angličanům, Francouzům, Američanům a Němcům. Z časové řady STEM je patrné pokračující postupné zlepšování vztahu české veřejnosti k Vietnamcům, Rusům a Číňanům. Málo vstřícní jsou lidé k Afgháncům, Čečencům, Romům, Syřanům a Arabům.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1050 respondentů.

Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM ve svých výzkumech dlouhodobě. Toleranci a vstřícnost k jednotlivým národům a etnikům, jejichž příslušníci žijí v České republice, zkoumá prostřednictvím ochoty lidí mít je jako sousedy.

Tradičně nejlépe jsou českou veřejností vnímáni Slováci – bezproblémový postoj k nim vyjádřilo 93 % dotázaných. Více než tři čtvrtiny veřejnosti by bez problémů přijaly za souseda Angličana (82 %), Francouze (79 %), Američana (78 %). Mírně nižší podíl lidí by neměl problém žít se sousedem Němcem (73 %). Zhruba dvoutřetinová většina občanů by rovněž bez výhrad snesla sousedství s Židy (66 %) a Chorvaty (63 %). Skupina národností, se kterými nemá většina Čechů žádný problém, je v posledních letech stabilní. Toto zjištění je zajímavé v kontextu vztahu české veřejnosti k zemím Západní Evropy, v průzkumu na konci roku 2015 jsme totiž pozorovali pokles příznivého hodnocení Německa, Francie, Velké Británie. Ve vztahu k obyvatelům těchto zemí však žádné podobné změny nepozorujeme, což ukazuje na rozlišování v postoji k lidem, kteří mají občanství určité země, a k zemím jako celku.

Více než polovina lidí by velmi dobře přijala za sousedy Volyňské a Kazašské Čechy (54 %) a Vietnamce (52 %). Polovina lidí (50 %) by neměla problém mít za souseda ruského občana. Více než dvě pětiny veřejnosti by bez problémů přijaly sousedství Srbů (46 %), Číňanů (45 %), Indů (42 %) a Ukrajinců (41 %).

Mezi zkoumané národnosti byli nově zařazeni Egypťané, Turci a Syřani. S Egypťany by žádný problém neměla třetina dotázaných (33 %). Turci a Syřané se řadí spolu s obecně pojmenovanými Araby, dále Čečenci a Afghánci do skupiny nejméně přijatelných národností. Bez problémů by je přijala pouze zhruba necelá pětina občanů.

Mezi málo přijatelnými sousedy jsou také Romové, k nimž má podle časové řady STEM od roku 1994 česká veřejnost dlouhodobě špatný vztah. Podle aktuálního výzkumu by Romy pouze 15 % českých občanů přijalo bez problémů za sousedy, téměř čtvrtině lidí by to nebylo příjemné, čtvrtina by to nesla těžce a více než třetina lidí (35 %) považuje takové soužití za zcela nepřijatelné.

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů

Jak jsme již uvedli, od průzkumu před rokem se nijak významně nezměnil názor české veřejnosti na nejlépe vnímané národnosti (Slováky, Angličany, Francouze, Američany, Němce atd.). Jen mírně se zlepšil postoj Čechů k Rusům, Vietnamcům a Číňanům, což potvrzuje trend minulých let.

První následující graf podrobně ukazuje postupné zlepšování vztahu české veřejnosti k Vietnamcům a Číňanům. Pro ilustraci je v grafu dále znázorněn vývoj postoje Čechů k Arabům, který se velmi pozvolna zhoršuje. V druhém grafu je možné sledovat, jak se v porovnání se stabilním vztahem české veřejnosti k Američanům a Němcům v posledních letech pozvolna zlepšuje postoj k Rusům.

Pramen: STEM, Trendy 2000-2016

Pramen: STEM, Trendy 2000-2016

„Jak byste nesl(a), kdybyste měl(a) za souseda:“

Vývoj v letech 2014 až 2016 (podíly odpovědí „velmi dobře, bez problémů“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2014, 3/2015, 3/2016

Vztah českých občanů k různým národnostem je do značné míry ovlivněn úrovní vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají tedy častěji bezproblémový vztah k Židům, Vietnamcům, Číňanům, Chorvatům, Srbům, Němcům, Syřanům, Rusům a dalším národnostem (viz následující graf).

„Jak byste nesl(a), kdybyste měl(a) za souseda:“

Podle vzdělání (podíly odpovědí „velmi dobře, bez problémů“ v %,
pouze statisticky významné rozdíly)

Pramen: STEM, Trendy 3/2016, 1050 respondentů

Rozdíly podle věku nejsou tak výrazné. Lidé různého věku se významně odlišují pouze v názoru na Američany a Němce, kdy lidé starší 60 let mají k těmto národnostem mírně horší vztah než lidé mladší, především pod 30 let (84 % osob ve věku 18 až 29 let by bez problémů přijalo za souseda Američana a 79 % Němce, ve věku nad 60 let jsou tyto podíly 74 %, resp. 68 %).

 


Tolerance českých občanů k cizincům

Vstřícnost české veřejnosti k cizím státním příslušníkům na našem území je podle časových řad STEM na historicky nejnižší úrovni. Téměř tříčtvrtinová většina občanů (73 %) nesouhlasí s právem na občanství pro každého člověka žijícího v České republice. Podobně vysoký podíl lidí (69 %) odmítá výrok, že každá etnická menšina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic. Dvoutřetinová většina Čechů (67 %) považuje cizince za příliš velké bezpečnostní riziko pro naši zemi. Názor na to, zda naši občané přistupují k cizím státním příslušníkům bez předsudků a zaujatosti, rozděluje veřejnost na dva početně vyrovnané tábory. Číst dále