NÁKLADY NA VYTÁPĚNÍ ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ A ENERGETICKÁ CHUDOBA V ČR

Ve dnech 26. 1. – 6. 2. 2019 STEM provedl pro ASHOKA ČR a SR výzkum, který byl zaměřen na výdaje na vytápění domácnosti. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl zkoumán na základě kvótního výběru kombinací technik PAPI a CAPI. Dotázáno bylo v osobních rozhovorech 1084 osob starších 18 let.

STEM na výzvu organizace ASHOKA ČR a SR zpracoval krátký výzkum na téma výdajů na vytápění domácností a zároveň na základě veřejně dostupných dat a informačních zdrojů realizoval analýzu tématu energetické chudoby v České republice. Tisková zpráva přináší shrnutí z obou výzkumných akcí.

Podle vlastní výpovědi téměř čtvrtina domácností (22 %) má náklady na vytápění tak vysoké, že musí omezovat jiné výdaje, aby náklady na topení pokryla. Dvě pětiny domácností (39 %) uvádějí, že kvůli výši nákladů na topení v zimě některé části bytu či domu nevytápí tak, jak by jim vyhovovalo. Poměrně vysoký podíl souhlasných odpovědí v případě druhého opatření ukazuje spíše na standardní úsporné opatření, které není až tak podmíněné přílišnými náklady na zajištění tepla v domácnosti.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Z kombinace obou položek vyplývá, že 15 % domácností redukuje jak jiné výdaje domácnosti, tak teplotu v jiných částech domu, 8 % pouze omezuje výdaje domácnosti a 24 % vnímá, že nevytápí ze své některé části domu, tak, jak by chtěli.

Analýza rozdílů mezi různými sociodemografickými skupinami jasně ukazuje, že úsporná opatření kvůli výdajům na vytápění častěji zavádějí starší lidé (30 % lidí starších 60 let omezuje jiné výdaje domácnosti, 48 % nevytápí optimálně jiné části domu). Podobné údaje ukazují data pro domácnosti tvořené jednou nebo dvěma osobami lidí starších 60 let.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Lidé, kteří subjektivně hodnotí finanční zajištění své domácnosti nepříznivě, také častěji uvádějí, že jsou pro ně náklady na vytápění tak vysoké, že musí hledat úspory jinde. V domácnostech špatně materiálně zajištěných je tedy téměř polovina těch, které omezují kvůli nákladům na topení jiné výdaje, a více než polovina těch, které nemají doma všude takový tepelný komfort, jaký by si představovali v ideální situaci (36 % těchto domácností uvádí, že je nucena k oběma opatřením zároveň).

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Dodejme ještě, že data STEM naznačují, že vedle důchodců se k úsporným opatřením častěji uchylují rovněž domácnosti nezaměstnaných (ovšem vzhledem k nízkému počtu nezaměstnaných respondentů v průzkumu jde pouze o orientační údaj).

Tazatelé STEM se v průzkumu také respondentů ptali, jakou teplotu mají teď v zimě v obývacím pokoji nebo jiné místnosti, ve které jsou nejčastěji. Nejčastěji uváděnou teplotou je 22 °C (25 %). Celkově má v hlavní místnosti nejméně 22 °C třípětinová většina domácností (62 %), což jen ukazuje, že oproti v Evropě standardně optimalizované teplotě 20 °C si české domácnosti „přetápějí“. Naopak nízkou teplotu, tedy méně než 20 °C, uvádí pouze 6 % dotázaných.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Podíl těch, kteří výdaje na teplo omezují, je vyšší především v domácnostech, které uvádějí, že mají v hlavní místnosti 20 °C a méně. Mírně nadprůměrný je ještě v domácnostech vytápěných na 21 a 22 °C.

STEM pro ASHOKA, N = 1084 osob starších 18 let, 26.1.-6.2.2019

Otázka dostatečného vytápění domácnosti, resp. problémů se zajištěním tepelného komfortu, spadá mezi témata související s energetickou chudobou. STEM se přehledem stavu energetické chudoby v ČR zabýval v sekundární analýze stávajících informačních zdrojů pro ASHOKA.

Z této analýzy především vyplývá, že téma energetické chudoby je novým tématem, s čímž souvisí skutečnost, že ani ve světě, ani v českém prostředí neexistuje shoda na jednotné definici energetické chudoby.[1]

„Je zapotřebí brát na vědomí, že energetická chudoba se velmi liší od finanční chudoby, způsobuje ji více faktorů, nejen ryze příjmová stránka. Přestože jsou disponibilní příjmy jedním z pilířů energetické chudoby, je především ovlivněna výdaji domácnosti na energii, technickým stavem budovy, ve kterém domácnost žije, a cenou energie. Z důvodu více faktorů může být domácnost energeticky chudá i v případě vysokých příjmů, pokud zároveň má vysoké výdaje na energii z důvodu plýtvání nebo nedostatečných fyzikálních vlastností objektu.“[2]

Celkově se uvádí, že v Evropě je dle odhadů energetickou chudobou ohroženo 50 až 160 milionů lidí, což je velmi velké rozpětí a ukazuje na nejasné uchopení celé problematiky. V případě České republiky se mluví o odhadu 15-20 % domácností ohrožených energetickou chudobou, přesné informace ovšem k dispozici nejsou. V ČR (a postsocialistických zemích obecně) je energetická chudoba jako nový jev spojená se zvyšujícími se cenami energií a nízkou mírou efektivity jejich využívání. V důsledku vývoje cen zboží a služeb se tak domácnost může dostat do situace, kdy nemá dostatečný disponibilní příjem na pokrytí svých zvyšujících se výdajů a bude muset začít snižovat své potřeby. Tyto aspekty byly v alespoň základní podobě testovány v aktuálním průzkumu STEM.

Nejčastěji se za příčiny energetické chudoby označují nedostatečný příjem domácnosti (případně vysoké výdaje domácnosti na energii), neefektivní způsob vytápění, nedostatečná izolace a vysoké ceny energií (svůj vliv mohou mít územní rozdíly, tarifní podmínky, nekalé praktiky). Svou roli mohou sehrát i životní styl a návyky domácnosti.

Podle veřejně dostupných odborných zdrojů ke skupinám ohroženým energetickou chudobou nejčastěji patří lidé v důchodovém věku, kteří žijí ve špatně zateplených velkých domech a nemají dostatek financí na zateplení, nebo přestěhování. Přitom jejich potřeba energie je vzhledem k času strávenému doma a případně zdravotnímu stavu zvýšená. Této charakteristice odpovídá i zjištění průzkumu STEM o vyšším podílu domácností důchodců, které častěji omezují kvůli nákladům na vytápění jiné výdaje či teplotu v dalších částech bytu/domu. Dalšími ohroženými skupinami v ČR jsou podle odborníků[3] domácnosti bez jednoho z rodičů a domácnosti s více dětmi (tyto skupiny jsou v průzkumu STEM jen málo časté, takže nemůžeme jejich úsporná opatření sledovat). Z obecné perspektivy k domácnostem ohroženým energetickou chudobou patří domácnosti v hmotné nouzi (např. dlouhodobě nezaměstnaní, což naznačují i výše uvedená zjištění STEM).

Průzkum STEM je ovšem jen drobným příspěvkem ke zkoumání energetické chudoby v ČR. Tato oblast by vyžadovala detailnější výzkumy zaměřené na dopady energetické chudoby na různé skupiny obyvatel.

    1. Jádrem stávajících definic je podmínka dostatku energie (nebo přijatelné náklady) pro adekvátní vytápění, ochlazování, vaření, osvětlení a užívání elektronických prostředků v domácnosti. Jednou z variant definice energetické chudoby v ČR je: „Domácnost je považována za energeticky chudou, pokud domácnosti, po odečtení nákladů na bydlení, zbyde méně než 1,5 násobku životního minima, a zároveň vynakládá více než 10 % svého disponibilního příjmu na energetické služby (vytápění, osvětlení atd.).“ https://www.mpo-efekt.cz/upload/7799f3fd595eeee1fa66875530f33e8a/energeticka-chudoba-v12.pdf
    1. Tamtéž, str. 5.
  1. http://www.urso.gov.sk/sites/default/files/Energeticka-chudoba-a-zranitelni-odberatelia-vEU_2016.pdf

Postupně se snižuje podíl lidí, kteří se domnívají, že u nás panuje silné napětí mezi bohatými a chudými

Napětí mezi Čechy a cizinci označuje jako velmi nebo poměrně silné dvoutřetinová většina občanů (66 %). Tento podíl je stejný jako v loňském roce. Třípětinová většina občanů registruje napětí mezi vedením podniků a zaměstnanci (59 %). Poněkud nižší podíl lidí (57 %) vidí silné napětí mezi bohatými a chudými. Od roku 2011, kdy STEM začal tuto oblast sledovat, se postupně snižuje podíl těch, kteří napětí mezi bohatými a chudými považují za silné. Mezi lidmi z domácností špatně finančně zajištěných je však tento podíl stále vysoký. Mírně nadpoloviční většina občanů (56 %) vnímá silné napětí mezi lidmi různých politických názorů. Méně často lidé registrují napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a zejména mezi městem a venkovem (29 %).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 27. února až 6. března 2017. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1042 respondentů.

Existence rozporů a napětí mezi sociálními skupinami neodmyslitelně patří k lidským společnostem a je předpokladem jejich vývoje. V některých obdobích a situacích se tyto rozpory a napětí mohou vyostřovat a ústit v konflikty. Katalyzátorem situace mohou být jak ekonomické, tak politické změny ve společnosti, ale i vývoj v širším, evropském měřítku. Ve výzkumu z března 2016 jsme tedy mohli sledovat, jak občané České republiky citlivěji než dříve vnímali napětí mezi Čechy a cizinci v naší zemi. V aktuálním výzkumu se toto zjištění znovu potvrzuje.

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

V březnu 2016 považovalo napětí mezi Čechy a cizinci v naší zemi za silné 67 %, o rok později to je 66 %. K žádné změně tedy nedošlo a česká veřejnost svým postojem stále projevuje jakési obavy v důsledku uprchlické krize a teroristických útoků v evropských městech.

Zhruba třípětinová většina občanů dále vnímá napětí v socioekonomické a socioprofesní sféře – jednak mezi vedením podniků a zaměstnanci (59 %), jednak mezi bohatými a chudými (57 %). Ovšem zatímco hodnocení napětí mezi vedením a zaměstnanci je v průzkumech STEM poměrně stabilní (s výjimkou roku 2011), podíl lidí, kteří vnímají silné napětí mezi bohatými a chudými, se postupně snižuje.

Mírně nadpoloviční většina registruje silné napětí mezi lidmi s různými politickými názory (56 %). Relativně méně často občané vnímají silné napětí mezi mladými a starými lidmi (39 %) a nejméně často – z nabízených možností – mezi městem a venkovem (29 %).

Pramen: STEM, Trendy 5/2011, 4/2012, 4/2013, 3/2016, 3/2017

Pozn.: Názor na napětí mezi Čechy a cizinci nebyl v roce 2011 zkoumán.

Zaměřme se nyní podrobněji na hodnocení napětí mezi bohatými a chudými, u kterého jsme výše konstatovali snižování podílu těch, kteří toto napětí považují za silné. Rozpory mezi bohatými a chudými uvádějí lidé tím častěji, čím je subjektivně posuzovaná materiální situace jejich domácnosti horší. Mezi lidmi, kteří svou domácnost považují za špatně finančně zajištěnou nebo chudou, jsou jasně v převaze lidé, kteří napětí mezi bohatými a chudými vnímají. Mezi lidmi průměrně a dobře zajištěnými je situace nejednoznačná, zhruba polovina z nich napětí připouští, část z nich však toto napětí nepovažuje za významné.

Pramen: STEM, Trendy 3/2017, 1042 respondentů starších 18 let

Velmi zajímavý je vývoj v této otázce. Oslabování pocitu napětí sledujeme především u lépe finančně zajištěných respondentů. Ve skupině lidí, kteří vlastní situaci hodnotí jako špatnou, zůstává podíl reflektujících napětí mezi bohatými a chudými stále vysoký.

Vývoj hodnocení napětí mezi bohatými a chudými podle materiálního zajištění domácnosti

(podíl odpovědí „velmi silné napětí“ + „poměrně silné napětí“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2011-2017


SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ FINANČNÍ SITUACE VLASTNÍ DOMÁCNOSTI SE V ČESKÉ POPULACI ZLEPŠUJE

Svou rodinu za „chudou“ dnes považuje třetina občanů České republiky (32 %), v tom necelá desetina (7 %) je o chudobě své rodiny přesvědčena zcela určitě. Od roku 2015 pozorujeme mírné oslabování pocitu chudoby. Polovina populace (51 %) uvádí, že se jim daří spořit, což je v časové řadě STEM dosud nejvyšší zjištěná hodnota. Více než dvě pětiny občanů (44 %) uvádějí, že s příjmem v domácnosti snadno vycházejí. Opět jde o historické maximum.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

STEM již od počátku devadesátých let sleduje subjektivní hodnocení finanční situace domácností občanů České republiky. V aktuálním průzkumu z poloviny února svou rodinu jako „chudou“ označila třetina dotázaných občanů. Ke skutečnému rozšíření chudoby se přitom přibližuje podíl těch, kteří zvolili odpověď „určitě ano“. Odpovědi „spíše ano“ svědčí spíše o subjektivním pocitu materiální deprivace.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

Již v březnu 2015 jsme sledovali mírné snížení podílu těch, kteří považují svou rodinu za chudou. Tento pokles se v aktuálním průzkumu potvrzuje. Zjištěné údaje se blíží k dosavadním nejnižším hodnotám, naměřeným v polovině 90. let. Oslabování pocitu chudoby je jistě úzce spojeno se spokojeností s celkovým vývojem české ekonomiky, kterou v datech sledujeme, jakož i v pozitivnějším hodnocení finanční situace vlastní domácnosti v minulém roce.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Svou rodinu jako „chudou“ výrazně častěji označují lidé se základním vzděláním (49 %) a nezaměstnaní (56 %), v nižší míře rovněž vyučení (38 %) a důchodci (35 %). Dále svou rodinu za chudou častěji považují rozvedení respondenti (49 %) a jednočlenné domácnosti (44 %). Vzhledem k nízkým počtům respondentů v jednotlivých krajích můžeme pouze jako ilustrační údaj uvést, že podíl lidí považujících svou rodinu za chudou je poněkud vyšší mezi obyvateli Moravskoslezského a Olomouckého kraje.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Podle vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Podle rodinného stavu

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

Analýza dat podle očekávání ukazuje, že pocit chudoby je podmíněn majetkovou situací domácnosti. Přesto je zajímavé, že více než třetina lidí s celkovou hodnotou majetku do 300 tisíc korun svou rodinu za chudou nepovažuje. A naopak, téměř pětina těch, kteří svůj majetek ocenili částkou vyšší než 2 miliony korun, se za chudé označuje. Tyto skutečnosti potvrzují subjektivitu vyjádření o chudobě.

„Máte pocit, že jste chudá rodina?“

Podle uvedené celkové hodnoty majetku domácnosti

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let

Dalším ukazatelem ekonomického stavu českých domácností je vyjádření ohledně schopnosti ukládat finance pro budoucí využití. V únorovém průzkumu se celek dotázaných téměř vyrovnaně rozdělil do dvou skupin, polovině respondentů se daří část příjmů uspořit, polovině se to podle jejich vlastního vyjádření nedaří. Vzhledem k tomu, že v minulosti mezi lidmi spíše převažovali ti, kteří nebyli schopni úspory vytvářet, lze hodnotit aktuální vývoj jako velmi pozitivní. Naměřený podíl spořících dokonce dosáhl nejvyšší dosud zjištěné hodnoty.

„Podařilo se Vám za poslední tři měsíce něco uspořit?“

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

STEM disponuje ještě jednou unikátní časovou řadou, která ilustruje hospodaření domácností již od roku 1990. Jak je z následujícího grafu vidět, největší nápor na ekonomiku domácností přišel hned po deregulaci cen – tedy na počátku 90. let minulého století. Druhý nápor se datuje ke konci 90. let (1997-98) po prvních vážnějších ekonomických problémech samostatného státu, provázených navíc krizí politickou. Ekonomická krize po roce 2008 se v tomto hodnocení příjmové situace domácnosti tak výrazně neprojevila. Aktuální data ukazují významné oslabení (o 7 %) podílu odpovědí, že v domácnosti s příjmem vycházejí „velmi obtížně“ nebo „obtížně“, na 18 %, tedy na nejnižší dosud zjištěnou hodnotu. Zároveň se od roku 2013 podstatně zvýšil podíl lidí, kteří s příjmem v domácnosti vycházejí snadno.

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Ekonomická očekávání 1990-1992, Trendy 1993-2016

„Jak vycházíte se současným příjmem, který máte v domácnosti?“

Pramen: STEM, Trendy 2/2016, 1014 respondentů starších 18 let


Pocit chudoby mezi občany ČR

Svou rodinu za „chudou“ aktuálně označuje 42 % občanů ČR, v tom 10 % je o chudobě své rodiny přesvědčeno zcela určitě. Oproti stejnému období minulého roku jde o nepatrný nárůst, který však nepřesáhl nejvyšší naměřené hodnoty v minulosti. Pocit chudoby zesílil zejména mezi občany se základním vzděláním a mezi mladými lidmi do 29 let. Číst dále


Stav a vývoj pocitu chudoby v ČR

Již sedm let svou rodinu označuje jako chudou přibližně 36 % Čechů. V aktuálním výzkumu tak činí nejčastěji lidé nezaměstnaní (63 % z nich), dělníci (52 %) a důchodci (42 %). Z hlediska stranických preferencí se největší podíl lidí, kteří svou rodinu vnímají jako chudou, objevuje mezi sympatizanty KSČM (59 %). Nejmenší pak mezi příznivci ODS (18 %). Číst dále


Životní minimum: kde vidíme hranici chudoby ?

Životní minimum je společensky uznávanou minimální příjmovou kategorií, vymezení hranice chudoby je společensko-politickou konvencí. Otázkou tedy je, zda konstrukce životního minima odpovídá stavu společnosti v daném historickém období. Podstatným zdrojem poznatků jsou vedle statistických dat i „subjektivní“ poznatky z reprezentativních šetření domácností. STEM položil občanům otázku, která zjišťuje hranici chudoby domácností. Uváděné částky jsou velmi rozmanité, průměr – 10890 korun – se však výtečně shoduje s oficiální mírou životního minima pro daný typ rodiny (10830 korun). Na odhadu hranice chudoby se shodují velmi dobře i různé sociodemografické skupiny lidí, což znamená, že hranice chudoby je obecně přijímanou normativní představou a že její odhad je v české veřejnosti velmi realistický. V textu jsou dále obsaženy hodnoty „hranice chudoby“ v porovnání s oficiálně stanovenými dávkami životního minima u různých typů domácností.Životní minimum je společensky uznávanou minimální příjmovou kategorií, vymezení hranice chudoby je společensko-politickou konvencí. Otázkou tedy je, zda konstrukce životního minima odpovídá stavu společnosti v daném historickém období. Podstatným zdrojem poznatků jsou vedle statistických dat i „subjektivní“ poznatky z reprezentativních šetření domácností. STEM položil občanům otázku, která zjišťuje hranici chudoby domácností. Uváděné částky jsou velmi rozmanité, průměr – 10890 korun – se však výtečně shoduje s oficiální mírou životního minima pro daný typ rodiny (10830 korun). Na odhadu hranice chudoby se shodují velmi dobře i různé sociodemografické skupiny lidí, což znamená, že hranice chudoby je obecně přijímanou normativní představou a že její odhad je v české veřejnosti velmi realistický. V textu jsou dále obsaženy hodnoty „hranice chudoby“ v porovnání s oficiálně stanovenými dávkami životního minima u různých typů domácností. Číst dále


Růst chudoby zatím nehrozí

Ekonomické problémy českého státu a rostoucí počet nezaměstnaných od roku 1998 vytvářely značný tlak na rozpočty mnoha rodin. Hladina nezaměstnanosti se už sice ustálila, ale ekonomické oživení přichází jen zvolna a rezervy se vyčerpávají. Nový rok přinesl navíc další poměrně výrazné zásahy do rodinných rozpočtů v podobě deregulací cen energií, dopravy, někde i nájmů. Nehrozí, že se stále větší podíl lidí začne propadat sociálním sítem ? Nerozšiřuje se okruh osob, které považují sebe nebo svou rodinu za chudé ? Odpovědi můžeme najít v databázi průzkumů STEM, zejména pak v údajích z šetření provedeného v listopadu 2000. Číst dále