Důvěra v ČNB dále roste, aktuálně posílila i důvěryhodnost MMF

Dvoutřetinová většina veřejnosti (67 %) důvěřuje České národní bance. Od propadu v roce 2014 sledujeme postupné obnovování důvěry v centrální banku. Mezinárodnímu měnovému fondu důvěřuje téměř polovina občanů (49 %), což je více než v letech 2012 až 2018.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru ve vrcholné instituce s vlivem na ekonomiku ČR.

Dvoutřetinová většina občanů má důvěru v Českou národní banku (67 %). Centrální banka tak patří mezi sledovanými institucemi k těm s vysokou mírou důvěry. Podíl důvěřujících Mezinárodnímu měnovému fondu je nižší, česká veřejnost je rovnoměrně rozdělena do dvou skupin, polovina má v MMF důvěru, polovina nikoliv.

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

Z časové řady míry důvěry v ČNB je jasně patrný propad důvěryhodnosti centrální banky po zavedení kurzového závazku, který ukazují data z ledna 2014. Od roku 2016 již pozorujeme postupné obnovování důvěry v ČNB, které i přes drobný výkyv v roce 2018 nyní dále pokračuje.

Časová řada vývoje důvěry v Mezinárodní měnový fond ukazuje oslabení důvěry v letech 2011 až 2012 (zřejmě především v souvislosti s dluhovou krizí eurozóny a jejím řešením, na kterém se MMF podílel). Od roku 2014 byla míra důvěryhodnosti MMF poměrně stabilní na úrovni dvoupětinového podílu, ovšem aktuální výzkum ukázal zvýšení podílu důvěřujících.

Pramen: STEM, Trendy 1999-2019

České národní bance častěji důvěřují lidé s vyšším vzděláním, z následujícího grafu je ovšem zřejmé, že zvýšení podílu důvěřujících od roku 2014 je patrné ve všech vzdělanostních skupinách. Míra důvěry v MMF rovněž roste s vyšší úrovní vzdělání.

Podíl důvěřujících ČNB podle vzdělání (srovnání 2014 a 2019)

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2014/2, 2019/6

Míra důvěry v Českou národní banku a Mezinárodní měnový fond je také podmíněna finanční situací respondentů, mezi lidmi v lepším ekonomickém postavení je podíl důvěřujících výrazně vyšší.

Podíl důvěřujících ČNB a MMF podle zajištění domácnosti

(podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“ v %)

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů


Hodnocení ČNB českou veřejností

Ve dnech 1. – 8. 2. 2018 STEM provedl pro Českou národní banku průzkum veřejného mínění, který se zaměřil na názory občanů na ČNB. Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let byl na základě kvótního výběru zkoumán kombinací technik PAPI a CAPI. V osobních rozhovorech bylo dotázáno 1028 osob starších 18 let.

Sociologický výzkum, který STEM vypracoval na základě zadání České národní banky, zjišťoval důvěru v ČNB mezi občany ČR a názory české veřejnosti na úkoly a poslání ČNB.

Z odpovědí na otázku věnovanou důvěře v Českou národní banku vyplývá, že nyní ČNB důvěřuje tříčtvrtinová většina veřejnosti (74 %). Tato míra důvěry byla charakteristická i pro předchozí průzkumy ze začátku let 2012 a 2013. Po zavedení kurzového závazku na konci roku 2013 jsme v dalších průzkumech sledovali oslabení míry důvěry v ČNB k padesátiprocentní hranici. Aktuální data však ukazují, že již došlo k návratu míry důvěry v ČNB na úroveň před rokem 2014.

STEM, Trendy 2012-2015, STEM pro ČNB (1.-8.2.2018)

ČNB častěji důvěřují lidé s vyšším sociálním statusem, vysokoškolsky vzdělaní, z domácností finančně zajištěných, úředníci, odborní a řídící pracovníci. Ovšem i mezi lidmi s nižším statusem je míra důvěry v ČNB nadpoloviční.

STEM pro ČNB, N = 1028 osob starších 18 let, 1.-8.2.2018

Z nabídnutých pěti typů činností, které ČNB vykonává, měli dotázaní lidé vybrat jednu činnost, která je pro ně nejdůležitější při hodnocení centrální banky. Ukázalo se, že veřejnost nemá jasně dominující kritérium pro toto hodnocení.

Nejvyšší podíl – třetina veřejnosti – klade důraz na udržování cenové stability (31 %). S mírným odstupem následuje hodnocení ČNB podle kurzu koruny (27 %) a pro čtvrtinu veřejnosti (24 %) je zásadní dozor ČNB nad stabilitou bank. Zhruba desetina občanů (13 %) považuje za nejdůležitější vydávání peněz a řízení peněžního oběhu.

Poslední dobou diskutované téma podmínek hypoték je nejdůležitější při hodnocení ČNB
u 5 % populace a není výrazněji klíčové ani v případě nižších věkových skupin.

„Které z činností ČNB považujete pro své hodnocení ČNB za nejdůležitější?“

STEM pro ČNB, N = 1028 osob starších 18 let, 1.-8.2.2018

S péčí ČNB o cenovou stabilitu, tedy hlavnímu úkolem banky, jsou celkově spokojeny čtyři pětiny veřejnosti (79 %), zcela přesvědčena je o tom desetina lidí.

„Jedním z hlavních úkolů ČNB je pečovat o cenovou stabilitu v ČR.
Řekl(a) byste, že se centrální bance v zásadě daří tento úkol naplňovat?“

STEM pro ČNB, N = 1028 osob starších 18 let, 1.-8.2.2018

Lidé, kteří při hodnocení ČNB považují za nejdůležitější právě cenovou stabilitu, jsou s činností banky v této oblasti ještě spokojenější než populace jako celek (84 %). Jde ovšem stejně jako v případě celé populace o váhavější postoj („určitě ano“ opět desetina).

Třípětinová většina občanů (63 %) by podle vlastního vyjádření stála o více informací na téma úkolů, plánů a prognóz ČNB. Jasných zájemců je takřka pětina (17 %).

Zájem o informace z činnosti ČNB je podle očekávání vyšší mezi vzdělanějšími občany, lidmi středního věku a také mezi těmi, kteří mají v centrální banku důvěru.

„Chtěl(a) byste mít o úkolech, plánech a prognózách ČNB více informací?“

STEM pro ČNB, N = 1028 osob starších 18 let, 1.-8.2.2018