Veřejnost přiznává Policii snahu, ale pochybuje o jejích úspěších

Policie si zhruba od „krizových“ let 1997-1998 začala upevňovat kredit u veřejnosti. Tento pozitivní trend prozatím kulminoval na podzim roku 2000, kdy policie podle mínění většiny občanů obstála při pořádání pražského kongresu MMF a Světové banky. S odstupem času od těchto dramatických událostí sice důvěra v policii mírně poklesla, nicméně udržela se nadále nad hranicí 50 %, a podíl lidí, kteří uznávají, že policie má dostatečnou snahu chránit bezpečnost občanů, se padesátiprocentní hranici blíží. Částečný úspěch přiznávají občané policii jak v potlačování běžné kriminality, tak závažných hospodářských deliktů. Zhruba třetina lidí si myslí, že policie je v těchto oblastech úspěšnější než před rokem. Policie si zhruba od „krizových“ let 1997-1998 začala upevňovat kredit u veřejnosti. Tento pozitivní trend prozatím kulminoval na podzim roku 2000, kdy policie podle mínění většiny občanů obstála při pořádání pražského kongresu MMF a Světové banky. S odstupem času od těchto dramatických událostí sice důvěra v policii mírně poklesla, nicméně udržela se nadále nad hranicí 50 %, a podíl lidí, kteří uznávají, že policie má dostatečnou snahu chránit bezpečnost občanů, se padesátiprocentní hranici blíží. Částečný úspěch přiznávají občané policii jak v potlačování běžné kriminality, tak závažných hospodářských deliktů. Zhruba třetina lidí si myslí, že policie je v těchto oblastech úspěšnější než před rokem. Číst dále

Situace na Balkáně se uklidnila, lidé nemají o bezpečnost ve střední Evropě obavy

Balkánský prostor lidé vnímají jako zdroj nebezpečí pro střední Evropu. V obdobích, kdy je na Balkáně relativní klid, převažuje v české populaci názor, že bezpečnostní situace ve střední Evropě je v podstatě dobrá. Skoro polovina občanů však připouští, že hrozbu dalšího konfliktu nelze vyloučit. Současná vcelku klidná situace ve střední Evropě posiluje i důvěru našich občanů do budoucna. Tři pětiny obyvatel ČR věří, že ve střední Evropě bude za pět let bezpečněji než dnes. Za potenciální zdroj ohrožení pro náš stát je nejčastěji, zhruba polovinou lidí, považováno Rusko. Číst dále

Armáda získává důvěru veřejnosti, ale bezpečnostní strategii lidé neznají

Důvěra v Armádu České republiky roste. V současné době jí věří 55 % lidí, což je nejvíce od roku 1994. Nadále také platí, že hodnocení armády je poměrně málo závislé na politické orientaci a stranických sympatiích. Konkrétní znalosti bezpečnostní koncepce našeho státu a strategie naší armády má však jen velmi málo lidí. Jen pětina dospělé populace ví, že byl vládou schválen dokument „Bezpečnostní strategie České republiky“ a pouhých 13 % lidí má představu, co tento dokument obsahuje. Nejlepší znalosti mají lidé s vysokoškolským vzděláním a stoupenci ODS, minimální příznivci KDU-ČSL. Číst dále

Tři pětiny lidí si myslí, že výhody z rozšíření NATO jasně převýší náklady

Podíl lidí, kteří souhlasí s výrokem „výhody z rozšíření NATO mnohonásobně převýší náklady tohoto rozšíření“, se v posledním roce poněkud zvýšil. Je stejný jako podíl občanů, kteří V porovnání se šetřením provedeným v září 1999 se nic nezměnilo na tom, že přesvědčeni o výhodnosti rozšíření NATO jsou především lidé z pravé části politického spektra (více než tři čtvrtiny voličů ODS, US), naopak nejradikálnějšími odpůrci jsou stoupenci KSČM (jen 30% hlasů pro výhodnost rozšíření Aliance). Zvýšila se míra souhlasu u stoupenců ČSSD (z 51% v září 1999 na 62% v září 2000), což je charakteristické i pro jiné otázky týkající se evropské integrace českého státu a což odráží zřejmě jak „vládní roli“ ČSSD, tak i proměnu členské základny této strany. Číst dále

Ubývá odpůrců členství v NATO, ale nesílí podpora – lidé se spíše s členstvím smiřují

V porovnání s rokem 1999 se zřetelně oslabil tábor odpůrců členství ČR v Alianci, na straně druhé je patrné, že ubývá i jednoznačných stoupenců našeho členství. Ve shodě s tím, že se oslabuje podíl lidí, kteří nesouhlasí s členstvím našeho státu v Severoatlantické alianci, přibývá mírně lidí, kteří považují NATO za nejlepší záruku naší bezpečnostní situace a kteří hodnotí tuto organizaci jako hlavního garanta mezinárodní bezpečnosti. Roste však také podíl lidí, kteří považují naše členství v NATO za zbytečné a kteří se domnívají, že jako nový členský stát nebudeme hrát v NATO rovnocennou roli. Lze proto konstatovat, že ubylo lidí, kteří jsou pevně proti našemu členství v NATO, nelze však tvrdit, že přibývá opravdových stoupenců členství. Spíše je více lidí, podle nichž můžeme v NATO, třeba jako člen druhé kategorie, přežívat. Číst dále