Důvěra ve vojenské instituce
Více než polovina (55 %) občanů důvěřuje schopnosti Armády ČR zajistit bezpečnost země, dvě třetiny (65 %) v tomto směru věří NATO. Profesionalizace naší armádě podle většiny lidí (59 %) prospěla, s její účastí v zahraničních misích však souhlasí jen menšina veřejnosti (40 %).
Členství naší země v NATO
Podpora našeho členství v NATO se nemění: 69 % našich občanů souhlasí s tím, že jsme se 12. března 1999 stali členy Severoatlantické aliance. Působení České republiky v NATO nadále odmítá výrazná většina sympatizantů KSČM. Přibližně polovina (52 %) Čechů považuje členství našeho státu v Alianci za plnoprávné.
Zvýšit svoji důvěryhodnost se české policii stále nedaří
STEM ve svých výzkumech pravidelně monitoruje názory občanů na důvěryhodnost bezpečnostních institucí. Z dat výzkumů je zřejmé, že ze sledovaných institucí má u občanů trvale nejnižší kredit Policie České republiky. Relativně špatné hodnocení provází českou polici po většinu let její existence. Výjimkou je relativně krátké období mezi lety 2000 – 2003, ve kterém se zdálo, že převažující nedůvěra vůči Policii ČR je na ústupu.
Lidé u nás více důvěřují Interpolu než vlastní policii
Jednou z institucí, která svoji důvěryhodnost v očích veřejnosti obtížně prosazuje, je česká policie. S nízkou důvěrou se policie potýkala po většinu období devadesátých let (ještě na jaře roku 97 důvěřovala policii pouze čtvrtina občanů). Obrat k lepšímu, započatý v roce 98, zvýšil důvěryhodnost policie na míru kolem 50 %.
Důvěra v armádu a policii oslabila
Poslední výzkum STEM opět potvrdil, že obyvatelé ČR důvěřují spíše vlastní armádě než policii. České armádě dnes důvěřuje více než polovina veřejnosti, zatímco policii jen necelé dvě pětiny. Výsledky říjnového výzkumu naznačují, že pokles důvěry veřejnosti v policii, který byl zaznamenán počátkem letošního roku, se nezastavil.Armáda si na rozdíl od policie ještě na počátku letošního roku udržovala svých relativně stabilních 60 % důvěřujících.
Nadzvukové stíhačky pro českou armádu
STEM provedl reprezentativní bleskový výzkum ohledně plánovaného výběru a koupě nadzvukových stíhaček pro českou armádu. STEM – Středisko empirických výzkumů, Jilská 1, 110 00 Praha 1 Nadzvukové stíhačky pro českou armádu Shrnutí výsledků bleskového průzkumu STEM Průzkum byl proveden formou standardizovaných osobních rozhovorů s 682 respondenty staršími 18 let ve dnech 15. – 16. prosince 2003.
Jak vidíme boj proti terorismu?
Terorismus je společně s mezinárodním zločinem trvale považován za největší hrozbu pro naši zemi. Mimořádnou nebezpečnost terorismu uznávají všechny skupiny populace, dokonce i ty, které zpravidla projevují nejvíce odvahy, optimismu či bezstarostnosti. Jednoznačné hodnocení terorismu se promítá i do poměrně výrazné skepse, s níž lidé přistupují k možnostem světový terorismus výrazně omezit nebo dokonce zlikvidovat.
Snižuje se pocit ohrožení a vnějšího nebezpečí?
Po teroristických útocích v září v roce 2001 se změnila bezpečnostní situace ve světě. Na tuto změnu reagovala veřejnost nárůstem obav z mezinárodního terorismu. Změnil se také názor na to, jaké země či oblasti představují pro nás největší nebezpečí. Za největší hrozbu bezpečnosti naší země považují lidé terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Na velké nebezpečnosti těchto dvou hrozeb se shodují všechny sociodemografické skupiny obyvatel.
Mění se postoje k NATO v důsledku boje proti terorismu?
Dvě třetiny lidí souhlasí s tím, že se Česká republika stala členem NATO. Souhlas veřejnosti s naším členstvím v NATO se v porovnání s jarem 1998 (potvrzení Washingtonské smlouvy naším parlamentem) i březnem 1999 (přijetí do NATO) mírně zvýšil. Stejně tak se upevnilo přesvědčení, že vstupem do Severoatlantické aliance jsem učinili nejlepší možný krok k zajištění naší bezpečnosti.
Profesionalizace armády má zelenou
Důvěra v českou armádu v průběhu posledních dvou let vzrostla a pohybuje se kolem 60 % populace, což jsou hodnoty srovnatelné s počátkem 90. let. Důvěra v armádu je prakticky nezávislá na politické orientaci lidí či na vzdělání. Trochu jinak je to s názorem na profesionalizaci armády. Celkově je úmysl profesionalizovat AČR přijímán velmi vstřícně, souhlasí s ním zhruba čtyři pětiny lidí.
