Důvěra v armádu a policii oslabila

Poslední výzkum STEM opět potvrdil, že obyvatelé ČR důvěřují spíše vlastní armádě než policii. České armádě dnes důvěřuje více než polovina veřejnosti, zatímco policii jen necelé dvě pětiny. Výsledky říjnového výzkumu naznačují, že pokles důvěry veřejnosti v policii, který byl zaznamenán počátkem letošního roku, se nezastavil.Armáda si na rozdíl od policie ještě na počátku letošního roku udržovala svých relativně stabilních 60 % důvěřujících. Poslední výzkum STEM opět potvrdil, že obyvatelé ČR důvěřují spíše vlastní armádě než policii. České armádě dnes důvěřuje více než polovina veřejnosti, zatímco policii jen necelé dvě pětiny. Výsledky říjnového výzkumu naznačují, že pokles důvěry…

Jak vidíme boj proti terorismu?

Terorismus je společně s mezinárodním zločinem trvale považován za největší hrozbu pro naši zemi. Mimořádnou nebezpečnost terorismu uznávají všechny skupiny populace, dokonce i ty, které zpravidla projevují nejvíce odvahy, optimismu či bezstarostnosti. Jednoznačné hodnocení terorismu se promítá i do poměrně výrazné skepse, s níž lidé přistupují k možnostem světový terorismus výrazně omezit nebo dokonce zlikvidovat. Více než polovina lidí se domnívá, že terorismus lze ve světě nanejvýš „trochu omezit“, jeho úplné odstranění považuje za možné jen 6 % populace. Za nejdůležitější příčinu terorismu lidé považují náboženský fanatismus. (Pokračování textu…)

Snižuje se pocit ohrožení a vnějšího nebezpečí?

Po teroristických útocích v září v roce 2001 se změnila bezpečnostní situace ve světě. Na tuto změnu reagovala veřejnost nárůstem obav z mezinárodního terorismu. Změnil se také názor na to, jaké země či oblasti představují pro nás největší nebezpečí. Za největší hrozbu bezpečnosti naší země považují lidé terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Na velké nebezpečnosti těchto dvou hrozeb se shodují všechny sociodemografické skupiny obyvatel. Ke středně nebezpečným hrozbám patří situace v Iráku a situace v Afghánistánu. Situaci v Iráku za velké nebezpečí pro naší zemi považují bezmála dvě třetiny obyvatel. Situace v Afghánistánu je pro naši zemi velmi…

Mění se postoje k NATO v důsledku boje proti terorismu?

Dvě třetiny lidí souhlasí s tím, že se Česká republika stala členem NATO. Souhlas veřejnosti s naším členstvím v NATO se v porovnání s jarem 1998 (potvrzení Washingtonské smlouvy naším parlamentem) i březnem 1999 (přijetí do NATO) mírně zvýšil. Stejně tak se upevnilo přesvědčení, že vstupem do Severoatlantické aliance jsem učinili nejlepší možný krok k zajištění naší bezpečnosti. Náš vstup do NATO obhajují především stoupenci pravice, ale vysokou podporu tomuto kroku vyslovuje i voličstvo vládní ČSSD. Se začleněním naší země do Severoatlantické aliance spojuje většina veřejnosti posílení mezinárodní prestiže České republiky i usnadnění našeho přijetí do Evropské unie. Významně…

Profesionalizace armády má zelenou

Důvěra v českou armádu v průběhu posledních dvou let vzrostla a pohybuje se kolem 60 % populace, což jsou hodnoty srovnatelné s počátkem 90. let. Důvěra v armádu je prakticky nezávislá na politické orientaci lidí či na vzdělání. Trochu jinak je to s názorem na profesionalizaci armády. Celkově je úmysl profesionalizovat AČR přijímán velmi vstřícně, souhlasí s ním zhruba čtyři pětiny lidí. Podrobnější sociodemografická analýza však ukazuje, že přece jen v populaci existuje skupina osob, která se na profesionalizaci dívá s nedůvěrou. Nejsilněji je tato skupina zastoupena mezi věkovou skupinou nad 60 let a mezi lidmi se silně levicovou…

Veřejnost přiznává Policii snahu, ale pochybuje o jejích úspěších

Policie si zhruba od „krizových“ let 1997-1998 začala upevňovat kredit u veřejnosti. Tento pozitivní trend prozatím kulminoval na podzim roku 2000, kdy policie podle mínění většiny občanů obstála při pořádání pražského kongresu MMF a Světové banky. S odstupem času od těchto dramatických událostí sice důvěra v policii mírně poklesla, nicméně udržela se nadále nad hranicí 50 %, a podíl lidí, kteří uznávají, že policie má dostatečnou snahu chránit bezpečnost občanů, se padesátiprocentní hranici blíží. Částečný úspěch přiznávají občané policii jak v potlačování běžné kriminality, tak závažných hospodářských deliktů. Zhruba třetina lidí si myslí, že policie je v těchto oblastech…

Situace na Balkáně se uklidnila, lidé nemají o bezpečnost ve střední Evropě obavy

Balkánský prostor lidé vnímají jako zdroj nebezpečí pro střední Evropu. V obdobích, kdy je na Balkáně relativní klid, převažuje v české populaci názor, že bezpečnostní situace ve střední Evropě je v podstatě dobrá. Skoro polovina občanů však připouští, že hrozbu dalšího konfliktu nelze vyloučit. Současná vcelku klidná situace ve střední Evropě posiluje i důvěru našich občanů do budoucna. Tři pětiny obyvatel ČR věří, že ve střední Evropě bude za pět let bezpečněji než dnes. Za potenciální zdroj ohrožení pro náš stát je nejčastěji, zhruba polovinou lidí, považováno Rusko.

Armáda získává důvěru veřejnosti, ale bezpečnostní strategii lidé neznají

Důvěra v Armádu České republiky roste. V současné době jí věří 55 % lidí, což je nejvíce od roku 1994. Nadále také platí, že hodnocení armády je poměrně málo závislé na politické orientaci a stranických sympatiích. Konkrétní znalosti bezpečnostní koncepce našeho státu a strategie naší armády má však jen velmi málo lidí. Jen pětina dospělé populace ví, že byl vládou schválen dokument „Bezpečnostní strategie České republiky“ a pouhých 13 % lidí má představu, co tento dokument obsahuje. Nejlepší znalosti mají lidé s vysokoškolským vzděláním a stoupenci ODS, minimální příznivci KDU-ČSL.

Tři pětiny lidí si myslí, že výhody z rozšíření NATO jasně převýší náklady

Podíl lidí, kteří souhlasí s výrokem „výhody z rozšíření NATO mnohonásobně převýší náklady tohoto rozšíření“, se v posledním roce poněkud zvýšil. Je stejný jako podíl občanů, kteří V porovnání se šetřením provedeným v září 1999 se nic nezměnilo na tom, že přesvědčeni o výhodnosti rozšíření NATO jsou především lidé z pravé části politického spektra (více než tři čtvrtiny voličů ODS, US), naopak nejradikálnějšími odpůrci jsou stoupenci KSČM (jen 30% hlasů pro výhodnost rozšíření Aliance). Zvýšila se míra souhlasu u stoupenců ČSSD (z 51% v září 1999 na 62% v září 2000), což je charakteristické i pro jiné otázky…