Více než polovina (55 %) občanů důvěřuje schopnosti Armády ČR zajistit bezpečnost země, dvě třetiny (65 %) v tomto směru věří NATO. Profesionalizace naší armádě podle většiny lidí (59 %) prospěla, s její účastí v zahraničních misích však souhlasí jen menšina veřejnosti (40 %). Číst dále
Podpora našeho členství v NATO se nemění: 69 % našich občanů souhlasí s tím, že jsme se 12. března 1999 stali členy Severoatlantické aliance. Působení České republiky v NATO nadále odmítá výrazná většina sympatizantů KSČM. Přibližně polovina (52 %) Čechů považuje členství našeho státu v Alianci za plnoprávné. Číst dále
STEM ve svých výzkumech pravidelně monitoruje názory občanů na důvěryhodnost bezpečnostních institucí. Z dat výzkumů je zřejmé, že ze sledovaných institucí má u občanů trvale nejnižší kredit Policie České republiky. Relativně špatné hodnocení provází českou polici po většinu let její existence. Výjimkou je relativně krátké období mezi lety 2000 – 2003, ve kterém se zdálo, že převažující nedůvěra vůči Policii ČR je na ústupu. Další vývoj ale ukázal, že zlepšení obrazu české policie bylo jen přechodné. V posledních dvou letech klesl podíl lidí, kteří Policii ČR důvěřují, opět na dvě pětiny. Číst dále
Jednou z institucí, která svoji důvěryhodnost v očích veřejnosti obtížně prosazuje, je česká policie. S nízkou důvěrou se policie potýkala po většinu období devadesátých let (ještě na jaře roku 97 důvěřovala policii pouze čtvrtina občanů). Obrat k lepšímu, započatý v roce 98, zvýšil důvěryhodnost policie na míru kolem 50 %. V loňském roce došlo ovšem k opětovnému výraznému poklesu důvěry v tuto instituci (až na úroveň 36 % v říjnu 2004). Data z únorového výzkumu signalizují mírné zlepšení, ale i podle nich důvěřují policii jen dvě pětiny lidí. Číst dále
Poslední výzkum STEM opět potvrdil, že obyvatelé ČR důvěřují spíše vlastní armádě než policii. České armádě dnes důvěřuje více než polovina veřejnosti, zatímco policii jen necelé dvě pětiny. Výsledky říjnového výzkumu naznačují, že pokles důvěry veřejnosti v policii, který byl zaznamenán počátkem letošního roku, se nezastavil.Armáda si na rozdíl od policie ještě na počátku letošního roku udržovala svých relativně stabilních 60 % důvěřujících. Poslední výzkum STEM opět potvrdil, že obyvatelé ČR důvěřují spíše vlastní armádě než policii. České armádě dnes důvěřuje více než polovina veřejnosti, zatímco policii jen necelé dvě pětiny. Výsledky říjnového výzkumu naznačují, že pokles důvěry veřejnosti v policii, který byl zaznamenán počátkem letošního roku, se nezastavil.Armáda si na rozdíl od policie ještě na počátku letošního roku udržovala svých relativně stabilních 60 % důvěřujících. Číst dále
STEM provedl reprezentativní bleskový výzkum ohledně plánovaného výběru a koupě nadzvukových stíhaček pro českou armádu. Číst dále
Po teroristických útocích v září v roce 2001 se změnila bezpečnostní situace ve světě. Na tuto změnu reagovala veřejnost nárůstem obav z mezinárodního terorismu. Změnil se také názor na to, jaké země či oblasti představují pro nás největší nebezpečí. Za největší hrozbu bezpečnosti naší země považují lidé terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Na velké nebezpečnosti těchto dvou hrozeb se shodují všechny sociodemografické skupiny obyvatel. Ke středně nebezpečným hrozbám patří situace v Iráku a situace v Afghánistánu. Situaci v Iráku za velké nebezpečí pro naší zemi považují bezmála dvě třetiny obyvatel. Situace v Afghánistánu je pro naši zemi velmi nebezpečná podle poloviny veřejnosti. V roce 2002 se dále výrazně snížil podíl lidí, kteří jako bezpečnostní riziko vnímají situaci na Balkáně Po teroristických útocích v září v roce 2001 se změnila bezpečnostní situace ve světě. Na tuto změnu reagovala veřejnost nárůstem obav z mezinárodního terorismu. Změnil se také názor na to, jaké země či oblasti představují pro nás největší nebezpečí. Za největší hrozbu bezpečnosti naší země považují lidé terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Na velké nebezpečnosti těchto dvou hrozeb se shodují všechny sociodemografické skupiny obyvatel. Ke středně nebezpečným hrozbám patří situace v Iráku a situace v Afghánistánu. Situaci v Iráku za velké nebezpečí pro naší zemi považují bezmála dvě třetiny obyvatel. Situace v Afghánistánu je pro naši zemi velmi nebezpečná podle poloviny veřejnosti. V roce 2002 se dále výrazně snížil podíl lidí, kteří jako bezpečnostní riziko vnímají situaci na Balkáně Číst dále
Terorismus je společně s mezinárodním zločinem trvale považován za největší hrozbu pro naši zemi. Mimořádnou nebezpečnost terorismu uznávají všechny skupiny populace, dokonce i ty, které zpravidla projevují nejvíce odvahy, optimismu či bezstarostnosti. Jednoznačné hodnocení terorismu se promítá i do poměrně výrazné skepse, s níž lidé přistupují k možnostem světový terorismus výrazně omezit nebo dokonce zlikvidovat. Více než polovina lidí se domnívá, že terorismus lze ve světě nanejvýš „trochu omezit“, jeho úplné odstranění považuje za možné jen 6 % populace. Za nejdůležitější příčinu terorismu lidé považují náboženský fanatismus. Číst dále
Dvě třetiny lidí souhlasí s tím, že se Česká republika stala členem NATO. Souhlas veřejnosti s naším členstvím v NATO se v porovnání s jarem 1998 (potvrzení Washingtonské smlouvy naším parlamentem) i březnem 1999 (přijetí do NATO) mírně zvýšil. Stejně tak se upevnilo přesvědčení, že vstupem do Severoatlantické aliance jsem učinili nejlepší možný krok k zajištění naší bezpečnosti. Náš vstup do NATO obhajují především stoupenci pravice, ale vysokou podporu tomuto kroku vyslovuje i voličstvo vládní ČSSD. Se začleněním naší země do Severoatlantické aliance spojuje většina veřejnosti posílení mezinárodní prestiže České republiky i usnadnění našeho přijetí do Evropské unie. Významně se také posílilo přesvědčení, že začleněním do NATO jsem se vydali cestou k urychlené profesionalizaci naší armády. Ne všechna pozitivní očekávání naší veřejnosti byla však po vstupu do NATO naplněna. Oslabil se především pocit, že budeme mít jako nový člen rovnoprávné postavení a že náš hlas bude mít stejnou váhu jako hlasy států silnějších a na rozpočtu Aliance se podílejících větším dílem. Jak se však zdá, mnoha lidem toto „druhořadé“ členství nevadí. Číst dále
Důvěra v českou armádu v průběhu posledních dvou let vzrostla a pohybuje se kolem 60 % populace, což jsou hodnoty srovnatelné s počátkem 90. let. Důvěra v armádu je prakticky nezávislá na politické orientaci lidí či na vzdělání. Trochu jinak je to s názorem na profesionalizaci armády. Celkově je úmysl profesionalizovat AČR přijímán velmi vstřícně, souhlasí s ním zhruba čtyři pětiny lidí. Podrobnější sociodemografická analýza však ukazuje, že přece jen v populaci existuje skupina osob, která se na profesionalizaci dívá s nedůvěrou. Nejsilněji je tato skupina zastoupena mezi věkovou skupinou nad 60 let a mezi lidmi se silně levicovou politickou orientací. Číst dále