Obavy veřejnosti o bezpečnost České republiky klesají, souhlas se členstvím v NATO se mírně snížil

Aktuální mezinárodní situace znepokojuje necelou třetinu české veřejnosti (32 %), což představuje výrazný pokles oproti průzkumu z roku 2017. Míra souhlasu s členstvím v Severoatlantické alianci zůstává i přes mírné oslabení nadále poměrně vysoká (68 %). Téměř dvě třetiny (62 %) veřejnosti důvěřují NATO i Armádě ČR, že jsou schopny zajistit vnější bezpečnost naší země.

Číst dále

Armádě i policii důvěřují tři čtvrtiny občanů ČR

Výrazná většina českých občanů má důvěru v Armádu ČR (75 %) a Policii ČR (72 %). Oproti průzkumu před rokem se mírně zvýšila důvěryhodnost Policie ČR a je na historickém maximu v časové řadě STEM a na podobné úrovni jako důvěra v armádu. Městské policii důvěřují tři pětiny lidí (59 %) a tento podíl je v posledních pěti letech stabilní. Třípětinová většina lidí (60 %) má důvěru v NATO, při čemž tato hodnota je v čase poměrně stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v bezpečnostní instituce v naší zemi i na mezinárodní úrovni.

Téměř tříčtvrtinová většina českých občanů důvěřuje Armádě ČR a Policii ČR, tyto instituce patří k nejdůvěryhodnějším institucím (a míra jejich důvěryhodnosti je téměř dvojnásobně vyšší než důvěra v instituce zákonodárné a výkonné politické moci). Třípětinová většina veřejnosti vyjadřuje důvěru Severoatlantické alianci. Míra důvěry v městskou policii je rovněž na úrovni tří pětin (což je ale méně než u Policie ČR).

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

V případě důvěry v Policii ČR pozorujeme oproti loňskému průzkumu zvýšení míry důvěry. Z dlouhodobé perspektivy jde o postupný kontinuální růst důvěry patrný od roku 2007 s obdobím poměrné stability v posledních letech. Aktuálně se ale míra důvěry v policii zvýšila na historické maximum a je téměř stejná jako míra důvěry v armádu.

Důvěryhodnost české armády v čase rovněž posilovala, od roku 2013 je na stabilní úrovni zhruba tříčtvrtinového podílu důvěřujících.

Důvěra v městskou policii je nižší než v Policii ČR a od roku 2014 je stabilně na úrovni těsně pod hranicí 60 % (díky zvýšení důvěryhodnosti státní policie se odstup městské policie od státní zvýšil na 13 procentních bodů).

Pramen: STEM, Trendy 1997-2019

V míře důvěry v Armádu ČR, Policii ČR a městskou policii nejsou významné rozdíly v závislosti na pohlaví, věku či vzdělání. Pouze v případě městské policie je míra důvěry vyšší mezi ženami (64 %) než mezi muži (54 %).

Pro dokreslení kontextu posílení míry důvěry v Policii ČR uveďme, že ke zvýšení podílu důvěřujících došlo hlavně mezi mladými lidmi do 29 let a pak také ve věkové skupině 30 až 44 let.

Podíl důvěřujících Policii ČR v různých věkových skupinách v letech 2017-2019

Pramen: STEM, Trendy 2017/11, 2018/6, 2019/6

České armádě poněkud méně často důvěřují sympatizanti TOP 09, SPD a KSČM. V případě Policie ČR je zajímavá nízká míra důvěry mezi stoupenci Pirátů (podobný postoj pozorujeme ještě u příznivců TOP 09). V míře důvěry v městskou policii se příznivci různých politických stran příliš neliší, pouze mezi stoupenci STAN, Pirátů a ANO je podíl důvěřujících městské policii vyšší.

Důvěryhodnost NATO v českém veřejném mínění podle časové řady výzkumů STEM neprochází žádnými výraznými výkyvy, stabilně se pohybuje na úrovni mírně nadpolovičního podílu (dodejme, že důvěra v NATO je od roku 2009 trvale vyšší než důvěra v Evropskou unii).

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

Míra důvěry v NATO je významně vyšší mezi vysokoškolsky vzdělanými (72 %). Mírně nižší (i když stále nadpoloviční) je podíl důvěřujících v NATO mezi lidmi staršími 60 let (53 %).

Důvěra v NATO je dále významně podmíněna politickou orientací respondentů, jasná většina důvěřujících je mezi sympatizanty Pirátů, ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Naopak nedůvěra jasně převažuje u stoupenců KSČM a SPD.

Podíl důvěřujících v NATO podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)


Důvěra v Evropskou unii a Evropský parlament se od loňského roku výrazně snížila

Mírně nadpoloviční většina občanů České republiky (55 %) má důvěru v OSN. NATO důvěřuje podobný podíl dotázaných (52 %). Ovšem zatímco důvěra v NATO je poměrně stabilní, v případě OSN zjišťujeme snížení důvěryhodnosti (od roku 2015 o 8 %). Instituce Evropské unie mají ještě nižší míru důvěryhodnosti a patří v celkovém přehledu zkoumaných institucí k nejhůře hodnoceným: Evropské unii důvěřuje 29 % občanů, Evropskému parlamentu 24 %. U obou institucí jde o nejnižší dosud zjištěné hodnoty v dlouhodobé časové řadě STEM.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 16. února 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Pravidelný průzkum STEM zaměřený na důvěryhodnost českých i mezinárodních institucí přináší rovněž informace o důvěře občanů v instituce „evropského a světového řádu“. Organizaci spojených národů důvěřuje mírně nadpoloviční většina českých občanů. Podobnou míru důvěryhodnosti má u české veřejnosti NATO. Evropské unii důvěřuje pouze necelá třetina dotázaných obyvatel České republiky. Důvěra v Evropský parlament je ještě mírně nižší. Obě uvedené evropské instituce v kontextu ostatních zkoumaných institucí patří k nejméně důvěryhodným.

Pramen: STEM, Trendy 2016/2, 1014 respondentů

Důvěra v OSN byla od roku 2005, kdy jsme tuto instituci zařadili do průzkumu, vysoká, kolem 70 %. Po snížení v roce 2011 se dále poměrně stabilně držela kolem 65 %. Ovšem v aktuálním průzkumu jsme zaznamenali patrné oslabení míry důvěry v OSN.

Důvěra českých občanů v NATO je v dlouhodobé perspektivě poměrně stabilní, kolem padesátiprocentní hranice.

Časová řada STEM zachycuje vývoj důvěry českých občanů v Evropskou unii od roku 1994. Míra důvěryhodnosti dlouhodobě kolísala mezi 50 a 60 %, zatím posledním vrcholem byla doba počátku našeho evropského předsednictví v roce 2009. Od tohoto roku se však důvěryhodnost EU mezi českými občany oslabovala. Výjimkou bylo pouze krátkodobé zvýšení podílu důvěřujících v roce 2013. Aktuálně důvěra občanů v EU poklesla na dosud nejnižší hodnotu v časové řadě STEM.

Vývoj důvěry v Evropský parlament má ve více než desetileté výzkumné řadě STEM podobný průběh jako důvěra v Evropskou unii. I v případě Evropského parlamentu došlo po vzestupu na počátku roku 2009 k následnému postupnému poklesu na hodnotu 30 % v roce 2012. Po krátkodobém mírném zlepšení v roce 2013 se aktuálně důvěra v Evropský parlament znovu snížila až na historické minimum.

Pramen: STEM, Trendy 1994-2016

Zaměřme se nyní podrobněji na důvěru v Evropskou unii. Mezi lidmi různého vzdělání a věku nejsou v míře důvěry v EU významné rozdíly. Podle politických preferencí mají nejčastěji důvěru v Evropskou unii příznivci TOP 09. Nadprůměrná je dále důvěra v EU mezi sympatizanty hnutí ANO a KDU-ČSL. Mezi stoupenci ODS se od roku 2015 nejvýrazněji snížila míra důvěry v unii. V ostatních politických táborech je snížení důvěryhodnosti EU méně výrazné (od 5 do 9 %)

Pramen: STEM, Trendy 3/2015, 2/2016

Pozn.: Údaje za stoupence KDU-ČSL, ODS a TOP 09 jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační.


Důvěra občanů v bezpečnostní instituce září 2015

České armádě důvěřuje dvoutřetinová většina veřejnosti (68 %). V policii má důvěru poněkud nižší podíl občanů, ovšem stále ještě většinový (57 %). V situaci, kdy se na politické i mediální rovině řeší schopnost naší země ubránit bezpečnost českých občanů v souvislosti s migrační vlnou, je důležité, že většina veřejnosti našim bezpečnostním institucím věří a míra jejich důvěryhodnosti se významně neoslabuje. Číst dále


Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

V souvislosti s aktuálním vývojem v Evropě se mezi českými občany dále posilují obavy z islámského fundamentalismu, situace na Blízkém východě a především z přílivu migrantů. Stabilními riziky jsou podle veřejnosti terorismus a mezinárodní organizovaný zločin. Květnový nárůst pocitu ohrožení politikou Ruska se v zářijovém průzkumu nepotvrdil. Číst dále


Co považuje česká veřejnost za nebezpečí pro naši zemi?

Islámský fundamentalismus, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus jsou stabilně považovány za potenciálně silné nebezpečí pro naši zemi. Oproti průzkumu STEM v roce 2011 výrazně posílil pocit ohrožení ze strany migrantů a z vývoje situace na Blízkém východě. Především však narostl pocit ohrožení politikou Ruska. Číst dále


Důvěra občanů v bezpečnostní instituce

Důvěra našich občanů v armádu, státní a městskou policii se od roku 2012 zvyšovala a v průzkumu v září 2013 dosáhla nejvyšších hodnot od počátku časových řad STEM. Aktuální únorový průzkum další zvýšení míry důvěryhodnosti ukázal již pouze u městské policie, důvěra v armádu a státní policii zůstala na stejných hodnotách. Armádě ČR tedy důvěřuje 76 % občanů, Policii ČR 64 %, městské policii 57 %. Téměř stoprocentní je dlouhodobě důvěra v Hasičský záchranný sbor ČR. Interpolu důvěřuje stále vysoký podíl lidí (71 %) a Severoatlantické alianci věří mírně nadpoloviční většina občanů (55 %). Číst dále


Názor veřejnosti na elektrárnu Dukovany

Naprostá většina lidí žijících v okolí Dukovan (84 %) považuje provoz jaderné elektrárny Dukovany za bezpečný. Urychlené uzavření této jaderné elektrárny požaduje jen nepatrný podíl (4 %) lidí, tři pětiny obyvatel regionu jsou pro modernizaci elektrárny a další dlouhodobý provoz, zbylí pro kratší provoz (10-20 let). Velká většina (74 %) lidí z okolí elektrárny je pro to, aby použité palivo z našich jaderných elektráren bylo uloženo do meziskladů s možností opětovného využití. Číst dále


Názor veřejnosti na elektrárnu Temelín

Čtyři pětiny obyvatel z okolí temelínské jaderné elektrárny hájí názor, že energii z elektrárny potřebujeme a dvě třetiny lidí z tohoto regionu se domnívají, že do budoucna bude nutné Temelín dostavět, abychom pokryli své energetické potřeby. Pro 71 procent obyvatel je provoz elektrárny bezpečný. Dvě třetiny lidí z okolí elektrárny zastávají názor, že se elektrárna chová vůči veřejnosti otevřeně. Tři pětiny obyvatel, kteří žijí v oblasti do 13 km od jaderné elektrárny, tj. v zóně havarijního plánování, považují existenci elektrárny za přínos pro svou obec. Číst dále


Důvěra občanů v bezpečnostní instituce

České armádě věří 69 % občanů, což je o 5 procentních bodů více než v únoru a znamená to vyrovnání dosud nejvyšší naměřené hodnoty. Důvěra v Policii ČR vzrostla o 8 procentních bodů na 60 %, stejně tak i důvěra v obecní či městskou policii na 53 %. Oba tyto výsledky jsou nejlepší od počátku sledování. Zvýšení kreditu ozbrojených složek státu svědčí zřejmě o tom, že veřejnost pozitivně vnímá jejich profesionální činnost v poslední době. Důvěra v NATO kolísá kolem hranice 55 % již od doby našeho vstupu do Aliance. Vysoko, nad 70 %, se udržuje důvěra občanů v Interpol. České armádě věří 69 % občanů, což je o 5 procentních bodů více než v únoru a znamená to vyrovnání dosud nejvyšší naměřené hodnoty. Důvěra v Policii ČR vzrostla o 8 procentních bodů na 60 %, stejně tak i důvěra v obecní či městskou policii na 53 %. Oba tyto výsledky jsou nejlepší od počátku sledování. Zvýšení kreditu ozbrojených složek státu svědčí zřejmě o tom, že veřejnost pozitivně vnímá jejich profesionální činnost v poslední době. Důvěra v NATO kolísá kolem hranice 55 % již od doby našeho vstupu do Aliance. Vysoko, nad 70 %, se udržuje důvěra občanů v Interpol. Číst dále