Profesionalizace armády má zelenou

Důvěra v českou armádu v průběhu posledních dvou let vzrostla a pohybuje se kolem 60 % populace, což jsou hodnoty srovnatelné s počátkem 90. let. Důvěra v armádu je prakticky nezávislá na politické orientaci lidí či na vzdělání. Trochu jinak je to s názorem na profesionalizaci armády. Celkově je úmysl profesionalizovat AČR přijímán velmi vstřícně, souhlasí s ním zhruba čtyři pětiny lidí. Podrobnější sociodemografická analýza však ukazuje, že přece jen v populaci existuje skupina osob, která se na profesionalizaci dívá s nedůvěrou. Nejsilněji je tato skupina zastoupena mezi věkovou skupinou nad 60 let a mezi lidmi se silně levicovou…

Omezit pravomoci prezidenta by chtěli hlavně komunisté

Jedním z témat předvolební kampaně může být podle některých komentátorů ústavní postavení a způsob volby prezidenta. Prezidentovi důvěřují stabilně od roku 1998 zhruba tři pětiny lidí. Vliv prezidenta na život v ČR hodnotí 60 % lidí jako přiměřený, 11 % občanů si myslí, že prezident má vliv příliš velký a 29 % naopak soudí, že vliv prezidenta na dění v ČR je příliš malý. Tomu odpovídá i zjištění, že záměr omezit pravomoci hlavy státu podporuje menšina, necelé dvě pětiny lidí: Úmysl omezit rozsah pravomocí prezidenta souvisí s důvěrou v hlavu státu. Nejčastěji se proto k myšlence změnit ústavu a…

Odraz institucí ve veřejném mínění

Nejvyšší důvěře (kolem 65 %) se těší tři instituce – Ústavní soud, NKÚ a místní úřady v místě respondenta. Na opačném konci žebříčku jsou stabilně Senát (cca čtvrtina lidí), třetina lidí důvěřuje vládě a o něco více v současnosti věří Poslanecké sněmovně. Stabilní, mírně nadpoloviční je důvěra v prezidenta a v NATO a EU a na stejnou úroveň se zvýšila důvěra v armádu a polici, což je v porovnání s minulými lety výrazný posun. Jaký vliv mají instituce a jaký by podle lidí měly mít? Nepřiměřeně velký vliv mají podle lidí především ministři a poslanci, v poslední době však…

Hodnocení politických představitelů

Politiky nemáme rádi. Vadí nám jejich nekonečné diskuse, nekompetentní rozhodování, ale především to, že si nepočínají čestně a poctivě a že si přidělují výsady a privilegia, jimiž se vyvyšují nad ostatní občany. V porovnání s reprezentanty minulého režimu většina lidí uznává, že současní politici jsou na vyšší odborné úrovni, pouze čtvrtina lidí si však myslí, že dnešní politici jsou čestnější než předlistopadoví a ještě hůře dopadá srovnání morálky a privilegií: 80 % občanů si myslí, že současní politici jsou stejní či horší než ti, kteří vedli stát před rokem 1989. (Pokračování…

Většina lidí si stále myslí, že stát má střežit ekonomiku

Důvěra ve stát jako „poslední záchranu“ u našich občanů a nechuť k dokončení radikálních liberalizačních kroků přetrvávají. V porovnání s předchozími roky se změnilo jen málo. Zvláště kontrola nad bankami je považována za výsostné pole státu, většina lidí by byla i pro opětovné vyvlastnění špatně privatizovaných podniků. Pouze zhruba třetina lidí považuje deregulaci cen za nezbytnost k řešení energetické situace. V názorech na míru státních zásahů do hospodářství výrazně liší lidé s levicovou a pravicovou politickou orientací. (Pokračování textu…)

Životní náklady: na co stačí naše příjmy?

Podíl domácností, které hodnotí svou finanční situaci jako obtížnou, se dlouhodobě nemění – je jich asi třetina. Nejvíce je jich mezi nejstarší věkovou skupinou a lidmi s nižším vzděláním. Ve stejných sociodemografických skupinách je nejvíce i rodin, které se samy označují za chudé. Kombinací obou hodnocení můžeme sestavit jednoduchou typologii. Polovina českých domácností je podle ní „bez finančních obtíží“ (neoznačují se za chudé, neoctly se ve finančních potížích), naproti tomu čtvrtina jsou „chudé“ domácnosti (samy se tak označují a byly ve vážných finančních potížích). Zhruba 15 % domácností je „ohrožených“ – samy se označují za chudé, ale vážné finanční…

Armáda získává důvěru veřejnosti, ale bezpečnostní strategii lidé neznají

Důvěra v Armádu České republiky roste. V současné době jí věří 55 % lidí, což je nejvíce od roku 1994. Nadále také platí, že hodnocení armády je poměrně málo závislé na politické orientaci a stranických sympatiích. Konkrétní znalosti bezpečnostní koncepce našeho státu a strategie naší armády má však jen velmi málo lidí. Jen pětina dospělé populace ví, že byl vládou schválen dokument „Bezpečnostní strategie České republiky“ a pouhých 13 % lidí má představu, co tento dokument obsahuje. Nejlepší znalosti mají lidé s vysokoškolským vzděláním a stoupenci ODS, minimální příznivci KDU-ČSL.

Budou lidé volit do Senátu podle stranické legitimace, anebo podle osobních vlastností?

Senát by měl být podle tvůrců ústavy sborem výrazných osobností. Zhruba polovina voličů však při výběru kandidátů přihlíží především k tomu, která strana kandidáta nominovala. K jednoznačně stranické volbě se hlásí nejčastěji stoupenci KSČM, „přijatelného stranického kandidáta“ hodlají volit zejména sympatizanti ODS, volbu kandidáta podle jeho osobních vlastností zdůrazňují především příznivci ČSSD a zvláště pak „jádra“ Čtyřkoalice. S rozhodováním u volebních uren souvisí i to, zda se lidé shodnou s volbou svého partnera či své partnerky. V prvním kole senátních voleb hodlají partneři volit shodně skoro více než v polovině případů. Senát by měl být podle tvůrců ústavy…

Od členství v NATO si stále více lidí slibuje, že budeme mít profesionální armádu

Povinnost pro naše vojáky podílet se na společných akcích NATO berou prakticky všichni naši občané jako fakt. V ostatních možných důsledcích členství v NATO pro naši armádu se však již projevují rozdíly mezi stoupenci a odpůrci NATO. Zvláště výrazně odlišný názor mají lidé souhlasící a nesouhlasící s naším členstvím na hospodárnost v armádě a na to, zda budou na našem území rozmístěny jaderné zbraně. K vůbec nejnápadnější změně došlo od jara 1998 v názoru na to, zda se bude naše armáda profesionalizovat. Stoupenci členství v NATO vesměs tuto změnu přijímají jako změnu k lepšímu, jako způsob, jímž se…

Tři pětiny lidí si myslí, že výhody z rozšíření NATO jasně převýší náklady

Podíl lidí, kteří souhlasí s výrokem „výhody z rozšíření NATO mnohonásobně převýší náklady tohoto rozšíření“, se v posledním roce poněkud zvýšil. Je stejný jako podíl občanů, kteří V porovnání se šetřením provedeným v září 1999 se nic nezměnilo na tom, že přesvědčeni o výhodnosti rozšíření NATO jsou především lidé z pravé části politického spektra (více než tři čtvrtiny voličů ODS, US), naopak nejradikálnějšími odpůrci jsou stoupenci KSČM (jen 30% hlasů pro výhodnost rozšíření Aliance). Zvýšila se míra souhlasu u stoupenců ČSSD (z 51% v září 1999 na 62% v září 2000), což je charakteristické i pro jiné otázky…