Obavy veřejnosti o bezpečnost České republiky klesají, souhlas se členstvím v NATO se mírně snížil

Aktuální mezinárodní situace znepokojuje necelou třetinu české veřejnosti (32 %), což představuje výrazný pokles oproti průzkumu z roku 2017. Míra souhlasu s členstvím v Severoatlantické alianci zůstává i přes mírné oslabení nadále poměrně vysoká (68 %). Téměř dvě třetiny (62 %) veřejnosti důvěřují NATO i Armádě ČR, že jsou schopny zajistit vnější bezpečnost naší země.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31.8. – 13. 9. 2020. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1027 respondentů. Na výzkumu pracovalo 235 tazatelů (PAPI, CAPI).

STEM dlouhodobě sleduje postoje české veřejnosti v otázce bezpečnosti České republiky a členství v Severoatlantické alianci (NATO). Vysoká míra obav v roce 2017 patrně souvisela s dozvuky migrační krize. Vyšší míra znepokojení z mezinárodní situace se zřejmě promítla i do nárůstu podpory našeho členství v Alianci. Z posledního průzkumu vyplývá, že obavy veřejnosti o bezpečnost významně poklesly. Mírně klesá i míra souhlasu s naším členství v NATO.

V dubnu 2017 se o bezpečnost země obávaly téměř dvě třetiny respondentů (64 %). V září 2020 mezinárodní situace znepokojovala už jen necelou třetinu veřejnosti (32 %).

Myslíte si, že za současné mezinárodní situace je ohrožena bezpečnost České republiky?

Pramen: STEM, Trendy 2017–2020

Souhlas veřejnosti se členstvím České republiky v NATO zůstává i nadále vysoký. V září 2020 podporovaly členství více než dvě třetiny (68 %) českých občanů. Opačný názor zastávala necelá třetina populace (32 %).

Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

Z dlouhodobé časové řady STEM vyplývá, že míra souhlasu s členstvím České republiky v NATO se v posledních 20 letech stabilně drží v blízkosti 70 %. V relativně nedávné době se od této úrovně výrazněji vzdálila v roce 2015, kdy zvýšené obavy z migrace pravděpodobně zvýšily podporu členství v NATO. Pokles obav o bezpečnost České republiky nicméně provází i mírný pokles podpory Aliance.

Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?

Pramen: STEM, Trendy 1998 – 2020

Následující graf zobrazuje, jak česká veřejnost vnímá důležitost členství v NATO a Evropské unii. V poslední době začalo opět přibývat občanů, kteří považují členství v obou institucích za stejně důležité. Z dlouhodobé časové řady nicméně vyplývá, že od roku 2012 je stále více těch, kteří staví výše členství v NATO (30 %). Členství v EU považuje za důležitější jen 17 % dotázaných.

Domníváte se, že pro náš stát je dnes důležitější členství v Evropské unii nebo v NATO?

Pramen: STEM, Trendy 2011 – 2020

Následující srovnání ukazuje, že členství České republiky v NATO má většinovou podporu ve všech věkových i vzdělanostních skupinách. Nicméně nejvyšší míru podpory má naše členství zejména mezi mladšími a vzdělanějšími občany. V těchto skupinách souhlasí s naším členstvím v NATO okolo tří čtvrtin respondentů.

Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?

Podle věku a vzdělání

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

Rovněž mezi příznivci většiny parlamentních politických stran má české členství v NATO většinovou podporu. Dokonce i těsná většina sympatizantů KSČM, jejíž vedení prosazuje vystoupení z Aliance, souhlasí s členstvím České republiky v NATO. SPD je tak podle posledního průzkumu jedinou parlamentní stranou, u jejíchž stoupenců významně převládá nesouhlas se členstvím v NATO.

Souhlasíte se členstvím České republiky v NATO?

Podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

(Údaje za stoupence STAN, TOP 09 a KDU-ČSL jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru pouze orientační)

Vyšší podpora našeho členství v NATO koresponduje s téměř dvoutřetinovou důvěrou (62 %) ve schopnost NATO zajistit vnější bezpečnost naší země. Podle posledního průzkumu je důvěra ve schopnosti NATO dokonce o jeden procentní bod vyšší než důvěra ve schopnosti Armády ČR.

Důvěřujete schopnostem následujících institucí, pokud jde o zajištění vnější bezpečnosti země?

Pramen: STEM, Trendy 09/2020, 1027 respondentů starších 18 let

S naším členstvím v NATO úzce souvisí i otázka, která se týká vysílání českých vojáků do zahraničních misí. Jak ukazuje dlouhodobá časová řada STEM, česká veřejnost není zahraničním vojenským misím příliš nakloněna. Dlouhodobě s nimi souhlasí přibližně dvě pětiny populace. Aktuální hodnota naměřená v posledním průzkumu se pohybuje mírně nad dlouhodobým průměrem.

Souhlasíte s vysíláním českých vojenských misí do oblastí vojenských konfliktů?

Pramen: STEM, Trendy 2007–2020


Armádě i policii důvěřují tři čtvrtiny občanů ČR

Výrazná většina českých občanů má důvěru v Armádu ČR (75 %) a Policii ČR (72 %). Oproti průzkumu před rokem se mírně zvýšila důvěryhodnost Policie ČR a je na historickém maximu v časové řadě STEM a na podobné úrovni jako důvěra v armádu. Městské policii důvěřují tři pětiny lidí (59 %) a tento podíl je v posledních pěti letech stabilní. Třípětinová většina lidí (60 %) má důvěru v NATO, při čemž tato hodnota je v čase poměrně stabilní.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM v dlouhodobé řadě od 90. let sleduje, do jaké míry lidé důvěřují jednotlivým institucím, které mají vliv na život v České republice. V následujícím textu se zaměříme na důvěru v bezpečnostní instituce v naší zemi i na mezinárodní úrovni.

Téměř tříčtvrtinová většina českých občanů důvěřuje Armádě ČR a Policii ČR, tyto instituce patří k nejdůvěryhodnějším institucím (a míra jejich důvěryhodnosti je téměř dvojnásobně vyšší než důvěra v instituce zákonodárné a výkonné politické moci). Třípětinová většina veřejnosti vyjadřuje důvěru Severoatlantické alianci. Míra důvěry v městskou policii je rovněž na úrovni tří pětin (což je ale méně než u Policie ČR).

Pramen: STEM, Trendy 6/2019, 1004 respondentů

V případě důvěry v Policii ČR pozorujeme oproti loňskému průzkumu zvýšení míry důvěry. Z dlouhodobé perspektivy jde o postupný kontinuální růst důvěry patrný od roku 2007 s obdobím poměrné stability v posledních letech. Aktuálně se ale míra důvěry v policii zvýšila na historické maximum a je téměř stejná jako míra důvěry v armádu.

Důvěryhodnost české armády v čase rovněž posilovala, od roku 2013 je na stabilní úrovni zhruba tříčtvrtinového podílu důvěřujících.

Důvěra v městskou policii je nižší než v Policii ČR a od roku 2014 je stabilně na úrovni těsně pod hranicí 60 % (díky zvýšení důvěryhodnosti státní policie se odstup městské policie od státní zvýšil na 13 procentních bodů).

Pramen: STEM, Trendy 1997-2019

V míře důvěry v Armádu ČR, Policii ČR a městskou policii nejsou významné rozdíly v závislosti na pohlaví, věku či vzdělání. Pouze v případě městské policie je míra důvěry vyšší mezi ženami (64 %) než mezi muži (54 %).

Pro dokreslení kontextu posílení míry důvěry v Policii ČR uveďme, že ke zvýšení podílu důvěřujících došlo hlavně mezi mladými lidmi do 29 let a pak také ve věkové skupině 30 až 44 let.

Podíl důvěřujících Policii ČR v různých věkových skupinách v letech 2017-2019

Pramen: STEM, Trendy 2017/11, 2018/6, 2019/6

České armádě poněkud méně často důvěřují sympatizanti TOP 09, SPD a KSČM. V případě Policie ČR je zajímavá nízká míra důvěry mezi stoupenci Pirátů (podobný postoj pozorujeme ještě u příznivců TOP 09). V míře důvěry v městskou policii se příznivci různých politických stran příliš neliší, pouze mezi stoupenci STAN, Pirátů a ANO je podíl důvěřujících městské policii vyšší.

Důvěryhodnost NATO v českém veřejném mínění podle časové řady výzkumů STEM neprochází žádnými výraznými výkyvy, stabilně se pohybuje na úrovni mírně nadpolovičního podílu (dodejme, že důvěra v NATO je od roku 2009 trvale vyšší než důvěra v Evropskou unii).

Pramen: STEM, Trendy 1994-2019

Míra důvěry v NATO je významně vyšší mezi vysokoškolsky vzdělanými (72 %). Mírně nižší (i když stále nadpoloviční) je podíl důvěřujících v NATO mezi lidmi staršími 60 let (53 %).

Důvěra v NATO je dále významně podmíněna politickou orientací respondentů, jasná většina důvěřujících je mezi sympatizanty Pirátů, ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Naopak nedůvěra jasně převažuje u stoupenců KSČM a SPD.

Podíl důvěřujících v NATO podle stranických preferencí

Pramen: STEM, Trendy 2019/6, 1004 respondentů

(údaje jsou pouze orientační kvůli nízkému počtu sympatizantů některých stran v souboru dotázaných)