Hodnocení Evropské unie z pohledu české a německé veřejnosti

Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum zadaly u příležitosti 20. výročí Česko-německé deklarace vypracování srovnávacího průzkumu veřejného mínění, který zkoumá vzájemné vnímání obou zemí a jejich vztah k Evropské unii. Průzkum uskutečnil neziskový ústav STEM v České republice a Institut pro demoskopii Allensbach v Německu.

Průzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 16 let ve dnech 30. 11. až 12. 12. 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1039 respondentů. Průzkum IfD Allensbach byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel Německa starších 16 let ve dnech 1. 12. až 15. 12. 2016. Na otázky odpověděl soubor 1459 respondentů.

Následující tisková zpráva z témat výzkumu vybírá otázky věnované hodnocení Evropské unie z pohledu českých a německých občanů.

Respondentům v obou zemích bylo předloženo 15 výroků jako charakteristik Evropské unie. Měli z nich vybrat ty, které se na EU nejvíce hodí, přičemž mohli vybrat libovolný počet.

Evropská unie jako téma je zajímavá tím, že o ní Němci uvažují ve výraznějších odstínech: jejich výroky jsou silnější jak v pozitivním, tak v negativním smyslu. Češi vybírají méně příznivých, ale také méně záporných hodnocení, jakoby se drželi blíže průměru. V obou zemích platí, že ochota vybírat negativní odpovědi je spontánně silnější než pozitivní.

Češi nejvíce oceňují velkou ekonomickou sílu EU a EU jako záruku míru v Evropě, Němci k tomu také její nezbytnost pro konkurenci se světovými velmocemi.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

Češi nejvíce kritizují Evropskou unii za zasahování do záležitostí členských zemí, Němci za její byrokracii. Obyvatelé obou zemí dále v podobné míře vytýkají EU její nehospodárnost, plýtvání penězi a dále také to, že je neprůhledná (i když, jak už bylo zmíněno, Němci tyto charakteristiky vybírají častěji než Češi).

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

V odpovědi na otázku, zda se různé oblasti mají řešit spíše na národní nebo evropské úrovni, preferují Němci mnohem častěji než Češi celoevropská řešení. Obě země se však shodnou na pořadí: na prvním místě uvádějí z hlediska evropských kooperací společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Němci navíc stejně intenzivně preferují společné řešení uprchlické krize.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

V otázce uprchlické krize je základní rozložení odpovědí v obou zemích totožné. Částečnou nedůvěru k tomu, že Evropská unie najde řešení situace v Evropě, vyjadřuje nadpoloviční většina obyvatel v Německu i v České republice – častěji Němci než Češi, kteří se však příliš neliší od podílu v souboru obyvatel bývalého Východního Německa.

Na otázku, zda mají dotazovaní důvěru ve správné reakce vlády právě na výzvy spojené s uprchlickou krizí, se v obou zemích objevuje shodná reakce. Alespoň částečnou důvěru vyjadřuje své vládě cca 70 % obyvatel v Německu i v České republice.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016


Hodnocení česko-německých vztahů českou a německou veřejností

Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum zadaly u příležitosti 20. výročí Česko-německé deklarace vypracování srovnávacího průzkumu veřejného mínění, který zkoumá vzájemné vnímání obou zemí. Průzkum uskutečnil neziskový ústav STEM v České republice a Institut pro demoskopii Allensbach v Německu.

Průzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 16 let ve dnech 30. 11. až 12. 12. 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1039 respondentů. Průzkum IfD Allensbach byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel Německa starších 16 let ve dnech 1. 12. až 15. 12. 2016. Na otázky odpověděl soubor 1459 respondentů.

Následující tisková zpráva z témat výzkumu vybírá otázky věnované vzájemným česko-německým vztahům.

V hodnocení vztahů mezi Českou republikou a Německem jsou Němci výrazně zdrženlivější, problematice vzájemných vztahů nevěnují takovou pozornost jako Češi. Vztahy mezi oběma zeměmi považují za dobré dvě pětiny Němců. Němci ze spolkových zemí na území někdejšího  Východního Německa a obyvatelé Bavorska a Saska (tedy sousedních spolkových zemí) hodnotí vzájemné vztahy pozitivněji. Vzájemné vztahy za dobré považují čtyři pětiny Čechů.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

(Pohraničí ČR = obyvatelé okresů u hranice s Německem)

Při hodnocení vzájemných vztahů hraje především v Německu klíčovou roli samotný zájem o dění a vývoj v sousední zemi. Za dobré označují vztahy mezi oběma zeměmi tři pětiny Němců se zájmem o dění v českých zemích a takřka 90 % Čechů, kteří se zajímají o Německo.

Obdobně jako zájem o sousední zemi hraje v hodnocení vzájemných vztahů podstatnou roli vzájemný cestovní ruch a osobní znalost obyvatel sousední země. Němci, kteří několikrát navštívili Českou republiku, hodnotí vztahy jako dobré většinově. Ti, kteří mají mezi Čechy několik známých, je hodnotí jako dobré takřka ze 70 %. Cestování do Německa a osobní vztahy s Němci se pozitivně projevují v hodnocení vzájemných vztahů obou zemí i v případě Čechů.

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016

Respondentům v obou zemích bylo předloženo devět výroků jako charakteristika druhé země. Měli z nich vybrat ty, které sousední zemi dobře vystihují, přičemž mohli vybrat libovolný počet výroků.

Z výsledků je na první pohled patrná odlišná výchozí pozice hodnocení obou zemí v Evropě. Zatímco Německo se v očích Čechů vykresluje jako významná a moderní země s vysokou životní úrovní, Česká republika je v očích Němců turisticky zajímavá a pohostinná země vhodná také k ekonomické spolupráci.

Přes odlišný přístup obou zemí v migrační politice je zajímavé, že Německo jako světu otevřenou zemi hodnotí jen čtvrtina Čechů, Českou republiku tak hodnotí pětina Němců.

Vysoká životní úroveň Německa je mezi charakteristikami suverénně na prvním místě, sousedům ji přisuzují především Češi z pohraničí. O modernosti země a především vlivu Německa nemá pochybnosti polovina Čechů nezávisle na vzdálenosti od hranice.

Charakteristiku „moderní země“ České republice připisují výrazně častěji obyvatelé východních spolkových zemí spíše než západních spolkových zemí, ani zde však nedosahuje dvou pětin výběru.

Pohostinnost připisují Čechům především obyvatelé východních spolkových zemí, pro které je Česká republika také zajímavou turistickou oblastí. Pohostinnost a především turistická zajímavost České republiky je výrazně méně označována obyvateli západních spolkových zemí.

Nejméně často vybírají Češi mezi charakteristikami Německa parametr turistické zajímavosti a především pohostinnosti. Platí to jak v případě celé populace, tak obyvatel příhraničních oblastí.

Vyhraněnou národní hrdost připisují Němci Čechům častěji než Češi Němcům, především Němci z východních spolkových zemí (více než polovina z nich).

Pramen: STEM a IfD Allensbach, prosinec 2016