Svět se výrazně mění a s ním i obraz světových osobností a státníků. V našem sekulárním státě asi překvapí suverénně nejlepší hodnocení papeže Františka napříč všemi skupinami obyvatelstva. Pozorujeme rozčarování z představitelů západních velmocí i rostoucí sympatie k našim sousedům. Evropská unie stojí stranou zájmu naší veřejnosti.
Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.
Společnost STEM se v průzkumu uskutečněném v prosinci 2015 vedle vztahu české veřejnosti k různým zemím zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí, předsedy Evropské komise a hlavy katolické církve. Celkový přehled uvádí následující graf.
Hodnocení zahraničních osobností
„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“
Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů
Papež František
Jasně nejpříznivěji hodnocenou osobností je papež František, na kterého mají pozitivní názor tři čtvrtiny občanů naší země. Toto hodnocení sdílejí v podobné míře různé sociodemografické skupiny obyvatel. Papež František byl takto pozitivně hodnocen rovněž v předchozím průzkumu v roce 2013. V porovnání s jeho předchůdcem Benediktem XVI. je postavení Františka v očích české veřejnosti významně lepší (Benedikta XVI. v roce 2009 příznivě hodnotilo 52 % občanů).
Představitelé západních velmocí a Ruska
Dvoutřetinová většina dotázaných v prosincovém průzkumu příznivě hodnotila britského premiéra Davida Camerona. Kolem poloviny pozitivních hodnocení získali prezidenti Barack Obama a Francois Hollande. Převažující negativní hodnocení zjišťujeme v případě ruského prezidenta Vladimíra Putina a německé kancléřky Angely Merkelové. Sledujeme-li dynamiku vývoje popularity klíčových osobností, vidíme výrazný pokles u B. Obamy a zvláště u A. Merkelové a poměrně vyrovnanou pozici u V. Putina.
„Uveďte, prosím, jaký je Váš názor na následující zahraniční politické osobnosti.“
(Podíly hodnocení „Velmi příznivý“ +“Spíše příznivý“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 2008-2015
Jak hodnotí klíčové osobnosti politiky různé skupiny našeho obyvatelstva? Ukazuje se například, že prezidenta Obamu hodnotí ženy o něco lépe než muži (57 %, resp. 52 % příznivých hodnocení). V případě ruské hlavy státu je tomu naopak a rozdíly jsou tu výraznější. Putina hodnotí kladně téměř polovina (46 %) mužů, mezi ženami je to jen necelá třetina (29 %).
V hodnocení amerického prezidenta jsou lidé starší 60 let rozděleni do dvou vyrovnaných táborů, v mladších věkových kategoriích příznivá hodnocení B. Obamy naopak převažují (18-29 let: 60 %, 30-44 let: 57 %, 45-59 let: 56 %, 60 a více let: 47 %).
V pohledu na oba státníky světových velmocí nejsou významné rozdíly mezi různými vzdělanostními skupinami, pouze vysokoškoláci jsou poněkud kritičtější k V. Putinovi než lidé s nižší úrovní vzdělání.
V názoru na německou kancléřku se různé skupiny obyvatel významně neodlišují. V předchozím průzkumu v říjnu 2013 byla Angela Merkelová hvězdou západní politiky. Dobře ji hodnotily zejména vyšší vzdělanostní skupiny. Dnes patrně v návaznosti na uprchlickou krizi se její hodnocení dramaticky zhoršilo. Hodnocení různých vzdělanostních skupin se v současnosti příliš neliší, což znamená, že popularita německé kancléřky nejvíce oslabila právě u vzdělanějších skupin obyvatel.
Srovnání hodnocení A. Merkelové podle vzdělání v letech 2013 a 2015
(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 2013/10, 2015/12
Názory na nejvyšší představitele Ruska, Spojených států a Německa jsou významně ovlivněny politickými preferencemi občanů. Podle očekávání jsou sympatizanti KSČM v porovnání s příznivci ostatních parlamentních stran výrazně vstřícnější k Vladimíru Putinovi, a naopak kritičtí k Baracku Obamovi. Angelu Merkelovou pozitivněji hodnotí stoupenci KDU-ČSL a TOP 09.
Hodnocení B. Obamy, V. Putina a A. Merkelové podle stranických preferencí
(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů starších 18 let
(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru jen orientační.)
Východní sousedé
Robert Fico se těší u našich obyvatel vysoké popularitě. Opětovně se ukazuje, že ke Slovensku a jeho představitelům máme výrazně kladný postoj. U politických osobností, které část veřejnosti nezná, se právě tato neznalost promítá do rozdílů mezi různými sociodemografickými skupinami. Obecně řečeno: ženy, lidé nižšího vzdělání a mladí do 30 let se o zahraniční politiky příliš nezajímají. Pro příklad, maďarského premiéra V. Orbána nezná 25 % mužů, ale 41 % žen, 47 % osob mladších 30 let a 44 % občanů se základním vzděláním.
V případě premiérů Slovenska a Maďarska jsou podíly pozitivních názorů poněkud vyšší
u osob starších 60 let. Kritičtější k osobě R. Fica a V. Orbána jsou naopak vysokoškolsky vzdělaní lidé, i když rovněž mezi nimi pozitivní hodnocení na tyto politiky převažují.
Hodnocení V. Orbána podle vzdělání
Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů starších 18 let
Hodnocení premiérů Slovenska a Maďarska v závislosti na politických sympatiích respondentů ilustruje následující graf. Východoevropští premiéři mají podporu hlavně u stoupenců KSČM. Slovenského premiéra ovšem stejně jako sympatizanti KSČM oceňují také příznivci ČSSD a hnutí ANO.
Hodnocení Roberta Fica a Viktora Orbána podle stranických preferencí
(podíl odpovědí „velmi příznivý“ + „spíše příznivý názor“ v %)
Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů starších 18 let
(Údaje za stoupence KDU-ČSL, TOP 09 a ODS jsou vzhledem k jejich nízkému počtu v souboru jen orientační.)
Představitel Evropské unie
Specifické je hodnocení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, kterého vysoký podíl lidí vůbec nezná (41 %). Mezi těmi, kteří jej znají, převažují nepříznivá hodnocení (16 % pozitivních názorů vs. 43 % negativních). Dodejme, že Junckerova předchůdce ve funkci José Manuela Barrosa neznala podle výsledků průzkumu z října 2013 necelá čtvrtina dotázaných a mezi ostatními výrazně převažovala pozitivní hodnocení (48 %).