Stručná analýza letošního volebního chování

INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 10/2021

VYDÁNO DNE 12.11.2021

Letošní volby do Poslanecké sněmovny byly spíše výrazem pozitivní snahy o změnu ve společnosti než výrazem nespokojenosti a obav. O výsledku, jak se očekávalo, se rozhodlo až v posledních dnech před volbami. V koncovce kampaně se rozdělovaly hlasy především ve prospěch koalice SPOLU. Následující přehled podrobně uvádí rozdíly mezi voliči jednotlivých stran.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 15. – 25. 10. 2021. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem, celkem odpověděl soubor 1074 respondentů. Na výzkumu pracovalo 247 tazatelů (PAPI, CAPI).

Bezprostředně po volbách do Poslanecké sněmovny STEM zjišťoval podrobnosti o volební motivaci a volebním chování občanů. V následujících šesti kapitolách jsou poznatky z průzkumu nabízející odpovědi na otázky, které se po volbách diskutovaly: motivace účasti ve volbách, důvody neúčasti, volební rozhodování a motivace volby, přesuny voličské přízně od minulých voleb, vazba k volené straně a její intenzita, využití preferenčních hlasů.

Volební motivace

„Můžete nám říci, co bylo hlavním důvodem Vaší účasti ve volbách
do Poslanecké sněmovny?“

(pouze účastníci voleb, N=702)

Pro více než čtvrtinu voličů je účast ve volbách samozřejmostí. O něco častěji tak vypovídají ženy (30 %), lidé s vyšší úrovní vzdělání (u VŠ je to 37 %). Naopak méně často se shledáváme s tímto postojem u nejmladší věkové skupiny do 29 let (17 %).

Nespokojenost s politickou situací v zemi byla příznačným volebním motivem koalice SPOLU (39 %). Pro koalici Pirátů a STAN byla důležitá snaha dostat do politiky nové tváře (19 %), ještě výrazněji tomu tak bylo u voličů Přísahy (28 %). Snaha podpořit politiku konkrétní strany a její program byla nejvíce typická pro voliče hnutí ANO a KSČM (obě 39 %). Snaha podpořit konkrétního politika podle očekávání byla relativně nejsilnější u ANO (14 %) a u SPD (11 %).

Byla motivace voličů v letošních volbách nesena velkou vlnou nespokojenosti a společenských konfliktů? Současná data STEM tomu neodpovídají: nespokojenost a ekonomické obavy tvořily zhruba třetinu motivací, pozitivní snaha o změnu se zdála být o něco silnější, tvořila dvě pětiny odpovědí.

Volební účast a důvody neúčasti

Svoji neúčast ve volbách respondenti zdůvodňovali kromě vážných rodinných důvodů (18 % nevoličů) nejčastěji tím, že nebylo koho rozumného volit (18 %). V mladším středním věku 30-44 let byl nadprůměrně často zmiňován jako motiv neúčasti, že nevidí politika, kterému by důvěřovali (17 %). Významný je i poznatek, že názor „svojí účastí ve volbách stejně nic neovlivním“ zastávali významně častěji nejmladší lidé (15 %).

Celkově byla účast ve volbách, jak již bývá pravidlem, nejnižší ve skupině lidí se základním vzděláním a vyučením (58 %) a mezi mladými do 29 let (52 %).

Letošní volby nebyly výjimkou v tom, že velká část voličů se rozhodovala tak říkajíc na poslední chvíli. Podle říjnového výzkumu STEM se během posledního týdnu o volební účasti rozhodlo 20 % voličů, což je dostatečný počet na to, aby se v koncovce kampaně změnil obraz preferencí z letních měsíců. Na poslední chvíli se rozhodovali zejména občané, kteří se hlásí k politickému středu.

„Kdy jste se definitivně rozhodl(a), že se říjnových voleb
do Poslanecké sněmovny účastníte?“
(pouze účastníci voleb, N=702)

Volební rozhodnutí

Tak, jako se mnozí lidé o účasti ve volbách rozhodovali až v samé koncovce volební kampaně, ještě větší podíl voličů (29 %) dospěl k rozhodnutí, komu nakonec dát hlas až v posledním předvolebním týdnu. Očekávatelnou, dlouhodobou podporu měli komunisté, kdy dvě třetiny z nich uvedly, že „volí vždy tuto stranu“. Obdobně v menší míře tomu tak bylo u voličů ČSSD (47 %). Jelikož tyto strany nepřekročily pětiprocentní práh, je zřejmé, že byly odkázány na své „skalní“ voliče a nepodařilo se jim dostatečně získat novou přízeň, čerstvou posilu. U voličů ANO se potvrdil trend, který STEM zjišťoval a publikoval před volbami, že hlavní příliv hlasů se u nich stabilizoval několik měsíců před volbami, kdy ANO mělo celkem jistou podporu 63 % svých konečných voličů. Pro srovnání – koalice SPOLU a PirSTAN měly jistotu podpory několik měsíců před volbami jen okolo 40 %, během posledního týdne získaly kolem 30 % své podpory.

„Kdy jste se definitivně rozhodl(a), že v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny dáte Vy osobně hlas právě této straně, hnutí, koalici?“

(pouze účastníci voleb, N=702)

Přesuny přízně

Hnutí ANO bylo do značné míry (81 %) závislé na podpoře svých voličů z roku 2017. Částečně získalo svým sociálním apelem jen od někdejších voličů sociálních demokratů a komunistů. Naopak částečně pozbývalo svých voličů z roku 2017 ve prospěch SPD, Přísahy a TSS. Velký podíl voličů ANO z roku 2017 se letošních voleb nezúčastnil.

Česká strana sociálně demokratická nedokázala nalákat téměř žádné nevoliče z roku 2017 a přesvědčila jen ojediněle některé voliče ANO a Starostů. Zato ztratila svou někdejší podporu do všech možných stran: ve prospěch koalic SPOLU a PirSTAN, ve prospěch SPD a Přísahy. Značný podíl někdejších voličů ČSSD zůstal tentokrát doma (17 % z celku nevoličů). Pro KSČM platí, že ztratila část svých voličů z roku 2017 ve prospěch hnutí ANO, SPD nebo Přísahy.

SPOLU získalo podporu od voličů svých třech koaličních partnerů. Získalo trochu i od ANO, ČSSD a od některých zklamaných voličů Pirátů. Přesvědčilo i určitou část nevoličů z roku 2017.

Koalice Pirátů a STAN založila svůj volební výsledek na podpoře svých dvou koaličních partnerů. Atraktivita PirSTAN pro někdejší voliče ANO a ČSSD byla nízká. Trochu lepší to bylo u dřívějších voličů Strany zelených, což ale číselně znamenalo jen málo. Podstatný zisk však PirSTAN zaznamenal u prvovoličů.

SPD dokázala mobilizovat nevoliče a oslovila i část dřívějších voličů hnutí ANO.

Intenzita vazby ke zvolené straně

Z dlouhodobých výzkumů STEM víme, že obecně důvěra v politické strany je u nás nízká a velmi silný vztah k volené straně je spíše vzácný.

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, které jste dal(a) ve volbách svůj hlas, jako:“

(pouze účastníci voleb, N=702)

(údaje pro neparlamentní strany pouze orientační vzhledem k počtu jejich voličů v souboru)

Voliči jen zčásti letos vybírali stranu nebo koalici, která by zcela odpovídala jejich názorům a zájmům (29 % všech voličů). Spíše volili stranu nebo koalici, která je jejich názorům dost blízko, jako přijatelný kompromis (48 %). Jako východisko z nouze, tedy volbu strany, která dotázanému není příliš blízká, ale je stále lepší než ostatní, popisuje svou volbu necelá čtvrtina voličů (23 %).

Který z následujících výroků nejlépe charakterizuje Vaše volební rozhodnutí? „Zvolil(a) jsem stranu nebo koalici…“

(pouze účastníci voleb, N=702)

(údaje pro neparlamentní strany pouze orientační vzhledem k počtu jejich voličů v souboru)

Volbu strany, která zcela odpovídá názorům a zájmům dotázaných, uvádějí významně častěji lidé se základním vzděláním a vyučením (36 %) a lidé nad šedesát let (37 %). Tento typ volby významně častěji vidíme u voličů levice, která oslovila pouze své skalní voliče. Lidé se středoškolským vzděláním významně častěji říkali, že volili stranu, která jim příliš blízká není (27 %). Tytéž rozpaky nad volbou také častěji vyslovovali lidé středního věku 45 až 59 let (29 %). Je to typ volby, která je příznačná u lidí hlásících se ke středové politické orientaci. Pro lidi s vysokoškolským vzděláním byla velmi příznačná spíše střízlivá volba strany, která je jim dost blízko (63 %). Je to typická volba na pravici.

Volební motivace se samozřejmě rodila po delší čas. Jak známo, na jaře a v létě se preference obyvatel proměňovaly. Připomeňme výrazné úspěchy koalice Pirátů a STAN, zdánlivě odpisované hnutí ANO, soustavný pokles přízně na levici atd. Následující přehled, získaný na základě baterie otázek, ukazuje, které strany v posledním roce v souvislosti s blížícími se volbami lidé zvažovali. Odhlédneme-li od pevného segmentu lidí, kteří k volbám nechodí (23 %), můžeme si schematicky znázornit potenciál jednotlivých stran (žlutá čísla v těle sloupců). S vědomím volebního výsledku se tak nabízí posouzení relativního úspěchu/neúspěchu jednotlivých stran, který vnímáme jako míru naplnění celoročního potenciálu.

„Volbu kterých všech stran jste zvažoval(a) v posledním roce?“
Žluté hodnoty orientačně uvádějí potenciál jednotlivých stran

Nejnápadnější jsou nenaplněné možnosti u sociálních demokratů. Ti se těší obstojné přízni veřejnosti, jejich vazba ke straně je ale natolik slabá, že příznivcům nestojí mnohdy za to, aby se k volbám skutečně dostavili. Voliči se také dost často zaobírali myšlenkou dát svůj hlas Přísaze, nakonec si to však rozmysleli.

Celkově o silném zklamání z činnosti některé ze stran vypovídá přesně polovina obyvatel ČR. Nejčastěji bylo silné zklamání vázáno na hnutí ANO (40 %), na koalici PirSTAN (19 %) a na ČSSD (18 %). Následuje koalice SPOLU (13 %). Zklamání z některých stran nejčastěji vyjadřují voliči hnutí Přísaha a voliči ČSSD.

V komentářích se často objevovalo, že letošní volby budou jakýmsi referendem o budoucnosti Andreje Babiše. Kritikou premiéra Babiše a jeho vlády se také hojně nesla celá předvolební kampaň. STEM se proto zeptal, jak dalece tato otázka představovala podstatnou volební motivaci.

„Byla pro Vás v těchto volbách do Poslanecké sněmovny klíčová otázka, zda Andrej Babiš bude vítězem voleb a příštím premiérem?“ (N=1074)

(údaje pro neparlamentní strany pouze orientační vzhledem k počtu jejich voličů v souboru)

Klíčovou otázkou to pochopitelně bylo pro příznivce hnutí ANO. Z opačného politického tábora o protibabišovské motivaci vypovídají nejčastěji voliči koalice Pirátů a STAN, následováni koalicí SPOLU. Oproti tomu vidíme, že pro stoupence Přísahy, ČSSD a KSČM to tak důležité nebylo. Je dost pravděpodobné, že strany, jejichž příznivci menšinově odpovídají kladně, by se hypoteticky mohly stát koaličními partnery ANO, pokud by volby dopadly jinak.

Novinkou letošních voleb byly předvolební koalice. Obě ve volbách uspěly a podepsaly koaliční smlouvu k budoucí vládě. Není proto bez zajímavosti podívat se na to, ke kterým „mateřským“ stranám se voliči koalic hlásí. Výsledek ukazuje následující graf. Odpovídali jen ti voliči, kteří danou koalici skutečně volili.

Preferenční hlasy a kroužkování

Možnosti využít preferenční hlasy podle současného výzkumu STEM využilo více než 30 % voličů. Naprostá většina z nich kroužkování využila na podporu „svého“ kandidáta. Opačný postup – snahu oslabit či vyřadit kandidáta – přiznalo jen 7 % voličů. Výrazně častěji kroužkovali voliči s vysokoškolským vzděláním a obyvatelé Prahy, o něco častěji muži a naopak méně často nejstarší občané. Nejméně často kroužkovali voliči ANO, nejčastěji naopak voliči SPOLU (42 %) a PirSTAN (40 %).

„Využil(a) jste Vy osobně možnost zakroužkovat až čtyři preferenční hlasy, které mohou posunout pořadí jednotlivých kandidátů?“

(pouze účastníci voleb, N=702)

(údaje pro neparlamentní strany pouze orientační vzhledem k počtu jejich voličů v souboru)

Velkou diskusi mezi politiky a veřejností vyvolala otázka kroužkování u předvolebních koalic. Data STEM k tomu mohou dát určité vodítko. V rámci koalice SPOLU nejčastěji kroužkovali příznivci KDU-ČSL, rozdíly tu ale jsou statisticky nevýznamné. Zato uvnitř koalice jsou rozdíly významné: příznivci STAN kroužkovali v rámci koalice PirSTAN zřetelně častěji. Více tu kroužkovali lidé s vysokoškolským vzděláním a také starší voliči koalice.