Naše zjištění
11. 8. 2008

Středočeský kraj – názory Středočechů

Celkem třikrát se tazatelé STEMu obrátili k obyvatelům Středočeského kraje, aby zjistili, jaké problémy Středočeši mají, jak hodnotí jejich řešení a co si myslí o představitelích svého kraje. Zajímali jsme se i o to, jak obyvatelé středních Čech vůbec celkově hodnotí krajské zřízení, vývoj kraje za těch již téměř deset let fungování krajské samosprávy a jak vidí perspektivy dalšího vývoje.

 

STŘEDOČESKÝ KRAJ

 

– NÁZORY STŘEDOČECHŮ

 

 

Informace z výzkumů STEM

 

 

Praha, srpen 2008

 


Celkem třikrát se tazatelé STEMu obrátili k obyvatelům Středočeského kraje, aby zjistili, jaké problémy Středočeši mají, jak hodnotí jejich řešení a co si myslí o představitelích svého kraje. Zajímali jsme se i o to, jak obyvatelé středních Čech vůbec celkově hodnotí krajské zřízení, vývoj kraje za těch již téměř deset let fungování krajské samosprávy a jak vidí perspektivy dalšího vývoje. Tato stručná zpráva přináší výběr zjištěných poznatků.

 

 


Vyšší územně samosprávné celky, kraje, byly zakotveny do ústavy nové České republiky a de iure vznikly tedy k 1. 1. 1993. Datum jejich faktického vzniku, počátek jejich fungování, je ovšem o takřka osm let pozdější. Kraje začaly fungovat a plnit svou roli teprve poté, kdy byla ve volbách naplněna jejich zastupitelstva, a k tomu došlo až na konci roku 2000.


Krajské zřízení bylo přijímáno, stejně jako celá reforma veřejné správy a samosprávy, s rozpaky. Proč ustanovujeme kraje, které jsme před nedávnem (v roce 1990) s „velkou slávou“ zrušili? Nebylo jasné vymezení jejich rolí, pravomocí, jejich představitelé si začínali vytvářet pozici v hierarchii politické scény.


Otázku, zda je dobře, že u nás byly vytvořeny kraje, položil STEM poprvé už v roce 2000 a poté opakovaně v roce 2003. V roce 2000, kdy lidé se mohli jen dohadovat o tom, jak krajské zřízení bude vůbec fungovat, se pro vytvoření krajů („je dobře, že vznikly“) vyslovilo zhruba 40 % lidí, v roce 2003 podíl kladných odpovědí kolísal kolem 50 % (v ČR i Středočeském kraji), nyní se na celorepublikové úrovni i ve Středočeském kraji pohybuje kolem 75 %. To jasně dokazuje, jak si kraje, hejtmani, krajská zastupitelstva i úřady, vydobyli místo v systému státní správy a samosprávy.


Zhruba stejný podíl lidí, jako souhlasících se vznikem krajů, je přesvědčen i o tom, že kraje řeší problémy regionu lépe než ministerstva a že je žádoucí, aby pokračovala decentralizace, aby se postupně další kompetence přesunovaly směrem z centrálních orgánů na úroveň zastupitelstev krajů.


Celkové zhodnocení dosavadní existence a činnosti krajů je tedy velmi pozitivní. Tři pětiny Středočechů jsou jednoznačně zastánci vzniku krajů, práce jejich volených představitelů a dalšího přesunu kompetencí na krajskou úroveň, pouhá desetina má zásadně opačné názory.


Kraje plní poměrně dobře – v porovnání s centrálními orgány mnohem lépe – své úkoly, přestože podle mínění veřejnosti nedostávají dost peněz, aby mohly zvládnout všechno.


Pomohl vznik krajů k tomu, aby se lidé mohli více přiblížit samosprávě, aby měli větší možnost spolurozhodovat o záležitostech kraje? Na tuto otázku odpovídá kladně zhruba polovina Středočechů. Dikce otázky zaznamenává pouze kladné hlasy – nesouhlas nemusí znamenat jen oslabení možnosti rozhodovat o záležitostech kraje, ale také to, že se vznikem krajů situace nezměnila.


Relativně nízký podíl Středočechů, podle nichž se vznikem kraje posílila jejich schopnost podílet se na důležitých rozhodováních v jejich kraji, souvisí také s celkovým názorem české populace na to, jak mohou v naší zemi se lidé skutečně podílet na rozhodování o věcech veřejných. Češi jsou v náhledu na to velmi skeptičtí a vinu nedávají zdaleka jen „těm nahoře“, například pouze 30 % lidí se domnívá, že naše veřejnost umí v běžném životě dostatečně uplatňovat demokratické postupy.


Jak vidí Středočeši celkově osmileté období od faktického vzniku krajů, tedy od roku 2000? Je patrno celkové zlepšení. Nejlépe vyznívá porovnání „celkové situace v kraji“, relativně nejhůře „dostupnost státní správy“, kde polovina lidí nevidí po zavedení územně správní reformy vůbec žádnou změnu – ale hlasů „lepší“ je opět dvojnásobek v porovnání s podílem hlasů „horší než před osmi lety“. Za osm let od vzniku krajů se jednoznačně zlepšil vzhled obcí a měst, kvalitnější je také jejich vybavení technickou infrastrukturou. Do regionu jde hodně zahraničních investic a příjmy plynou i z cestovního ruchu. Lidé mají více možností, jak trávit volný čas, příjemnější a upravenější je i prostředí obcí. Respondenti oceňují i pohotovější řešení krizových situací (hasiči, záchranná služba). Středočeský kraj si na rozdíl od většiny jiných krajů zachoval dostatek volných pracovních míst, mírně se zlepšila i dostupnost středních škol a stav životního prostředí. Významným faktem je, že převažují hlasy, že se zlepšuje životní úroveň obyvatelstva. Negativní vývoj konstatují obyvatelé Středočeského kraje zejména v intenzitě dopravy a jejích důsledcích (zatížení obyvatelstva hlukem, podle mínění lidí se zhoršila také kvalita ovzduší. Obecně se dá říci, že spokojenější jsou obyvatelé měst nad 5000 obyvatel (ale zdá se, že mezi jednotlivými městy, nyní vesměs obcemi s rozšířenou působností, jsou značné rozdíly), mírně skeptičtější jsou obyvatelé z malých obcí.


Jak posuzují Středočeši situaci ve svém kraji v porovnání se stavem v jiných českých a moravských krajích? Nad českým průměrem je Středočeský kraj především v dostupnosti středních škol, v kvalitě a rychlosti služeb okamžité pomoci, jako jsou hasiči nebo lékařská pohotovost. Skutečnosti odpovídá i vysoká míra zahraničních i domácích investic do regionu a mimořádné možnosti trávení volného času. Středočeský kraj má vzhledem k sousedství Prahy dostatek pracovních sil a kromě některých míst vzdálenějších od centra netrpí nezaměstnaností. Lokální rozdíly či rozdíly mezi vesnicemi a městy jsou málo výrazné.



Jak plní Středočeský kraj své hlavní úkoly, dané jeho základními kompetencemi? Většinu oblastí lidé umí posoudit, s určitými potížemi hodnotí situaci středních škol, sociálních služeb a cestovního ruchu. Porovnání kladných a záporných odpovědí ukazuje značnou míru spokojenosti. Podrobné informace včetně grafu naleznou přihlášení uživatelé v přiloženém download souboru.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text

Sdílet

Různé
kraj