Informace z tiskové konference STEM

Stranické preference ve volbách do Evropského parlamentu

Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou standardizovaných rozhovorů školenými tazateli STEM na rozsáhlém reprezentativním souboru obyvatel starších 18 let ve dnech
25.4. – 3.5. 2004. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo celkem 1207 občanů ČR.

Zjištění volebních preferencí do Evropského parlamentu jsme věnovali velmi podrobnou pozornost a snažili jsme se v maximální míře napodobit skutečnou dotazovací situaci. Respondentovi jsme položili otázku „Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu nebo sdružení byste příští týden do Evropského parlamentu volil(a)? Jako pomůcku dostal respondent soubor 31 kartiček, na kterých byly napsány názvy volebních stran a seskupení i s lídry jednotlivých kandidátek, pokud byli v době konání výzkumu známi. Úkolem respondenta bylo zvolit jednu kandidátku.

Z výsledků šetření vyplývá, že stranické preference voleb do Evropského parlamentu co do pořadí jednotlivých parlamentních stran, přes odlišnou metodiku standardně používanou v výzkumech STEM pro zjišťování preferencí do Poslanecké sněmovny PČR, v podstatě kopírují preference do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. Vezmeme-li v úvahu pouze voliče, kteří jsou ochotni se voleb do EP účastnit, zaujímá první místo ODS
 s 35,8 % stoupenci, což více méně odpovídá procentu, které by získala ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR. Druhé místo patří KSČM s 15,8 % zastánců, což je naopak relativně méně než jsou preference KSČM do Poslanecké sněmovny PČR. Na třetím místě se umístila ČSSD s 14,6 % a na čtvrtém místě KDU-ČSL s 7,1 % potenciálních voličů. Unie liberálních demokratů, jíž je členem současná třetí strana vládní koalice Unie svobody, by získala jen 1,1 %  hlasů.

Pětiprocentní hranici volitelnosti do Evropského parlamentu by těsně překonala ještě kandidátka NEZÁVISLÝCH v čele s Vladimírem Železným (5,1 %). Kandidátky stran a sdružení, které by získaly přes tři procenta hlasů, jsou Strana zelených (4,2 %) a SNK sdružení nezávislých a Evropští demokraté (3,4 %). Ostatní strany by od voličů, kteří jsou ochotni se voleb do EP zúčastnit, neobdržely více než 1 % hlasů. Zvážíme-li úroveň statistické chyby a vůbec celkovou úroveň nejistoty ohledně voleb do Evropského parlamentu, mají za určitých okolností šanci překročit práh volitelnosti i Strana zelených (SZ) a Sdružení nezávislých SNK-ED.  Zisk unie liberálních demokratů vyšší než 5% se v tuto chvíli jeví jako nerealistický.

Pramen: STEM, Volby do Evropského parlamentu, 1207 respondentů

*Mezi jinými stranami jsou v pořadí úspěšnosti: Pravý blok (0,8%), Sdružení nestraníků (0,8%)

Balbínova poetická strana (0,5%), Nezávislá iniciativa (0,5%), Republikáni Miroslava Sládka (0,5%), Strana venkova – spojené občanské síly 0,5%, Strana za životní jistoty (0,5%), Strana zdravého rozumu (0,5%), Strana občanů republiky české (0,4%), Strana práce (0,4%), Dělnická strana (0,3%), Národní koalice (0,3%), Humanistická aliance (0,3%), Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) (0,3%), Strana demokratického socialismu (0,3%), Svobodní (0,3%), Viktor Kožený – občanská federální demokracie (0,3%), Za zájmy Moravy ve sjednocené Evropě (0,3%), Strana pro otevřenou společnost (0,1%), nezařaditelné odpovědi (0,7%)

Zmínili jsme, že ohledně voleb do Evropského parlamentu se projevuje velmi vysoká míra váhavosti . Více než dvě pětiny obyvatel ohledně svého rozhodnutí dosud váhají a čekají, s jakými záměry přijdou jednotliví kandidáti.

Pramen: STEM, Volby do Evropského parlamentu, 1207 respondentů

Z parlamentních stran je nejvíce váhavých respondentů ohledně voleb do EP mezi potenciálními voliči ČSSD (49 %). Nejmenší podíl nerozhodných respondentů je mezi potenciálními voliči KSČM (32 %) a ODS (36%); jako obvykle se projevuje jejich pevné voličské zázemí a přispívá k tomu i okolnost, že voliči ODS a KSČM se i při volbách do EP rozhodují převážně podle stranické příslušnosti kandidátů. Oproti tomu potenciální voliči malých stran dávají při své volbě větší důraz na osobnosti a váhavost a nerozhodnost vyjadřuje okolo 60% z nich.

Jak by se tato váhavost odrazila na preferencích v případě nízké volební účasti? Data napovídají, že při modelované účasti 43% by získala ODS (dosáhla by až 40%), KSČM, ČSSD i KDU-ČSL by zaznamenaly změnu v řádu desetin procenta a ztratily by všechny malé politické strany.

Z dosažených preferencí lze velmi přibližně odhadovat počet mandátů jednotlivých stran. Je třeba zvážit okolnost, že SZ a SNK-ED se pohybují v pásmu statistické chyby a mohly by překročit pětiprocentní práh. Bylo by dosti pravděpodobné, že jejich zisky by šly alespoň částečně na úkor ODS. Zisky mandátů jsou hypotetické –  uvádíme je variantně, s těmito malými stranami a bez nich.