TISKOVÁ ZPRÁVA STEM 18. 2. 2010
STEM – PREFERENCE POLITICKÝCH STRAN – ÚNOR 2010
ČSSD nadále vede žebříček preferencí. ODS si polepšila a po lednovém výkyvu se vrátila k číslům, které měla koncem roku. Stabilní je pozice KSČM a TOP 09. Zelení výrazně ztratili a momentálně se nacházejí pod hranicí volitelnosti. Kolem hranice volitelnosti se pohybuje KDU-ČSL. Věci veřejné vykazují vzestupný trend, mezi rozhodnutými voliči však na tom jsou podstatně hůře než lidovci a ve volebním modelu by se ještě na pětiprocentní hranici nedostali.
Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou kvótního výběru ve dnech 1.–8. 2. 2010 na rozsáhlém souboru 1243 respondentů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u tohoto souboru se pohybuje kolem ± 1,5 procentního bodu u menších stran, u větších stran kolem ± 2,5 procentního bodu.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
"Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
(údaje za únor 2010; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)
pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek !
MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ
Hypotetické počty mandátů v únoru 2010
Stranické preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách, částečně si všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupenců různých stran. V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad – odchylka zpravidla činí ± 2 mandáty.
