Stranické preference STEM – listopad 2001

Ve dnech 5.- 11. listopadu 2001 provedl STEM výzkum na rozsáhlém souboru 1608 občanů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let.

Na rozložení sil na české politické scéně se v posledních měsících mnoho nemění. 

S mírným náskokem vede čtyřkoalice (pokud ji hodnotíme jako součet stranických preferencí všech čtyř stran, které ji tvoří, a spontánně jmenované čtyřkoalice, dosahují její stranické preference 25,4 %), následují s mírnými odstupy ODS a ČSSD, s větší ztrátou pak KSČM. Uvnitř čtyřkoalice pokračuje pozvolna proces „návratu k výchozím stranám“, méně lidí uvádí jako volenou stranu spontánně „čtyřkoalici“, více KDU-ČSL nebo US.

V pořadí voličských preferencí (z nichž jsou vyloučeni lidé, kteří by se podle svých slov voleb rozhodně nezúčastnili a nevolili by žádnou stranu) si spojené sily čtyřkoalice ještě náskok udržují. V reálné volební situaci (pokud by přišli lidé, kteří svou účast uvádějí jako jistou nebo pravděpodobnou) se před čtyřkoalici prosazuje již ODS a ve skupině lidí, kteří rozhodně k volbám přijdou, výrazně ODS vede.

K příštím volbám do Poslanecké sněmovny by přišly více než dvě třetiny voličů. Také ochota jít k volbám je tedy vcelku stabilní. Účast rozhodně odmítá zhruba 10 % občanů.

"Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny parlamentu konaly příští týden,

kterou stranu byste volil(a)?"  (odpovědi na otevřenou otázku v procentech)

Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let, kvótní výběr, dotázáno 1608 respondentů ve dnech 5. –11. listopadu 2001

Pramen: STEM, Trendy 2000-2001

  Pramen: STEM, Trendy 2000-2001

Pramen: STEM, Trendy 2000-2001

Pramen: STEM, Trendy 11/2001

V médiích se objevují údaje o voličském zázemí politických stran pod různými názvy a naopak srovnatelné údaje, vycházející ze shodného souboru respondentů a používající stejný způsob výběru, pod názvy různými. Aby se podobné případy neopakovaly, sešli se zástupci STEM, Sofres-Factum a Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a na tomto jednání, uspořádaného 6. února 2001 pod patronací Sdružení agentur pro výzkum trhu (SIMAR), se dohodli na následujících zásadách:

V podkladech pro prezentace v médiích budou vždy uváděny základní parametry výzkumů (velikost souboru, způsob výběru, termín dotazování atd.), umožňující jejich přesnou identifikaci.

Je nutné používat jednotně pojmy označující určitý soubor respondentů a jejich vztah k politickým stranám a zejména důsledně odlišit výsledky průzkumů od prognóz volebních výsledků.

Všechny tři instituce (STEM, Sofres-Factum a CVVM) budou používat tyto přesně definované pojmy:

„stranické preference“ = podíl respondentů v celém vzorku dotázaných (tedy včetně lidí, kteří uvedou „nevím“ či „nepůjdu volit“) jmenujících příslušnou politickou stranu

„voličské preference“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jmenujících příslušnou politickou stranu

„stranické sympatie“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a přitom buď jmenovali příslušnou politickou stranu, kterou by volili, nebo při nejasnosti své volby vyjádřili v jiné otázce k dané straně své sympatie

„volební prognóza“ = matematický model, na jehož základě je odhadován skutečný výsledek voleb. Způsob konstrukce tohoto modelu může být u různých firem odlišný.

Rozdíly mezi stranickými a voličskými preferencemi ukazují dva následující grafy. Z voličských preferencí je vyloučena skupina lidí, kteří uvedli, že se voleb určitě nezúčastní. Odpadají tedy nevoliči (ve stranických preferencích „žádnou stranu“) a klesá i podíl nerozhodnutých respondentů („neví“). Na účet těchto podílů se posilují zejména strany s pevnějším, semknutějším táborem stoupenců.