Naše zjištění
24. 1. 2002

Stranické preference STEM – leden 2002

Tři zcela rovnocenní soupeři v čele, s odstupem následuje KSČM – tak vypadá situace zhruba pět měsíců před parlamentními

Stranické preference STEM – leden  2002

Ve dnech 7.- 13. ledna 2002 provedl STEM výzkum na rozsáhlém souboru 1652 občanů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let.

Tři zcela rovnocenní soupeři v čele, s odstupem následuje KSČM – tak vypadá situace zhruba pět měsíců před parlamentními volbami.

Čtyřkoalice svůj vzestup z konce minulého roku nepotvrdila – pokud ji hodnotíme jako součet stranických preferencí všech stran, které ji tvoří, a spontánně jmenované čtyřkoalice, má nyní 22,5 % hlasů. Dotáhla se na ní jak vládní ČSSD, tak i ODS. Se stabilním, více než pětiprocentním odstupem za touto trojicí následuje KSČM.

Druhou výraznou změnou v porovnání s prosincem 2001 – vedle poklesu podílu hlasů pro strany tvořící Čtyřkoalici – je zvýšení podílu osob nerozhodnutých. Obě změny spolu patrně souvisejí a vypovídají o nepevné a nespolehlivé podpoře, kterou Čtyřkoalice stále má.

Dobře je to vidět na souboru, který je očištěn od občanů, kteří rozhodně volit nepůjdou (voličské preference), a zvláště pak na souboru „jistých účastníků voleb“. V něm vede ODS, druhá pozice patří ČSSD a až třetí je Čtyřkoalice (viz poslední graf).

Ochota jít k příštím volbám do Poslanecké sněmovny se v posledních měsících nemění. Účast ve volbách deklarují zhruba dvě třetiny voličů.

"Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny parlamentu konaly příští týden,

kterou stranu byste volil(a)?"  (odpovědi na otevřenou otázku v procentech)

Reprezentativní soubor obyvatel ČR starších 18 let, kvótní výběr,
dotázáno 1652 respondentů ve dnech 7. – 13. ledna 2002

Pramen: STEM, Trendy 2000-2002

Pramen: STEM, Trendy 2000-2002

Pramen: STEM, Trendy 2000-2002

 Pramen: STEM, Trendy 1/2002

V médiích se objevují údaje o voličském zázemí politických stran pod různými názvy a naopak srovnatelné údaje, vycházející ze shodného souboru respondentů a používající stejný způsob výběru, pod názvy různými. Aby se podobné případy neopakovaly, sešli se zástupci STEM, Sofres-Factum a Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a na tomto jednání, uspořádaného 6. února 2001 pod patronací Sdružení agentur pro výzkum trhu (SIMAR), se dohodli na následujících zásadách:

V podkladech pro prezentace v médiích budou vždy uváděny základní parametry výzkumů (velikost souboru, způsob výběru, termín dotazování atd.), umožňující jejich přesnou identifikaci.

Je nutné používat jednotně pojmy označující určitý soubor respondentů a jejich vztah k politickým stranám a zejména důsledně odlišit výsledky průzkumů od prognóz volebních výsledků.

Všechny tři instituce (STEM, Sofres-Factum a CVVM) budou používat tyto přesně definované pojmy:

„stranické preference“ = podíl respondentů v celém vzorku dotázaných (tedy včetně lidí, kteří uvedou „nevím“ či „nepůjdu volit“) jmenujících příslušnou politickou stranu

„voličské preference“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jmenujících příslušnou politickou stranu

„stranické sympatie“ = podíl respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a přitom buď jmenovali příslušnou politickou stranu, kterou by volili, nebo při nejasnosti své volby vyjádřili v jiné otázce k dané straně své sympatie

„volební prognóza“ = matematický model, na jehož základě je odhadován skutečný výsledek voleb. Způsob konstrukce tohoto modelu může být u různých firem odlišný.

Rozdíly mezi stranickými a voličskými preferencemi ukazují dva následující grafy. Z voličských preferencí je vyloučena skupina lidí, kteří uvedli, že se voleb určitě nezúčastní. Odpadají tedy nevoliči (ve stranických preferencích „žádnou stranu“) a klesá i podíl nerozhodnutých respondentů („neví“). Na účet těchto podílů se posilují zejména strany s pevnějším, semknutějším táborem stoupenců.

Soubory ke stažení

Stáhnout celý text

Sdílet

Stranické preference