STEM – PREFERENCE POLITICKÝCH STRAN – KVĚTEN 2009
Stranické preference z počátku května zračí jisté rozpaky. Obě nejsilnější strany – ČSSD a ODS – patrně v důsledku vládní krize ztratily několik procentních bodů. Ze situace relativně těží komunisté a menší strany. Zároveň mírně narůstá podíl lidí, kteří nevědí, komu dát svůj hlas. ČSSD vede nad ODS o téměř devět procentních bodů, podobně tomu bylo v posledních dvou měsících.
Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou kvótního výběru ve dnech 5. – 12. 5. 2009 na souboru 1265 respondentů reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u tohoto souboru se pohybuje kolem +- 1,5 procentního bodu u menších stran, u větších stran kolem +- 2,5 procentního bodu.
STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Jde o základní, hrubý údaj, kde podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou ze samotné povahy ukazatele zpravidla nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
"Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)
do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?"
(údaje za květen 2009; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)
POZOR: STRANICKÉ PREFERENCE NEVYJADŘUJÍ VOLEBNÍ VÝSLEDEK !
MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ
Hypotetické počty mandátů v květnu 2009
Stranické preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách, částečně si všímá pevnosti rozhodnutí zúčastnit se voleb u stoupenců různých stran. V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad – odchylka u všech stran může být +- 2 mandáty.
