V uplynulých měsících proběhla série interaktivních workshopů u zaměstnavatelů v Česku, na Slovensku a v Rakousku. Jejich hlavní myšlenkou byla sebeobhajoba, tedy možnost, aby lidé se zdravotním postižením sami popisovali své schopnosti, potřeby a zkušenosti a prosazovali své zájmy u zaměstnavatelů. Workshopy se zaměřily na různé typy zdravotního postižení, od zrakového, sluchového, tělesného až po psychiatrickou diagnózu. Cílem bylo zprostředkovat zaměstnavatelům přímou zkušenost s lidmi se zdravotním postižením, ukázat jejich různorodost a otevřít dialog o tom, co může jak zaměstnavatel, tak člověk se zdravotním postižením udělat pro jejich lepší začlenění do konkrétního pracovního kolektivu a na trh práce jako celek.
„Zajímavé pro nás bylo, že respondenti v Česku a na Slovensku zdůrazňovali odlišné přínosy zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. V českých datech výrazně rezonovalo vyhnutí se obvinění z diskriminace, což naznačuje, že část zaměstnavatelů o inkluzi uvažuje skrze ochranu dobrého jména firmy nebo prevenci reputačního rizika. Na Slovensku naopak respondenti častěji zdůrazňovali širší výběr kandidátů a rozmanitější pracovní prostředí, tedy přínosy, které více souvisí s fungováním samotného týmu,“ uvádí Kateřina Broža, analytička STEM.
Předběžné výstupy z evaluačních dotazníků v české a slovenské části projektu ukazují, že sebeobhájci se zdravotním postižením mohou posilovat informovanost zaměstnavatelů a zaměstnanců. Po realizaci workshopů respondenti častěji uváděli, že mají dostatek informací o tom, jak mohou jejich organizace plnit povinnosti spojené se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením, i o tom, jakou podporu mohou při zaměstnávání využít. Zároveň se ukázalo, že samotná informovanost není jednorázová otázka. Zaměstnavatelé i po intervencích poptávají především praktické informace, a to konkrétní příklady dobré praxe, zkušenosti personalistů a vedoucích pracovníků, informace o pracovním výkonu, produktivitě nebo reálných nákladech na úpravy pracovního prostředí. V českých i slovenských datech se opakovaně objevuje představa, že lidé se zdravotním postižením mohou být pro organizaci přínosem, pokud mají odpovídající podporu.
„Zaměstnavatelé často nepotřebují jen obecné informace o zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, ale hlavně konkrétní zkušenosti a možnost doptat se na praktické a často také životní situace. Když lidé se zdravotním postižením sami mluví o tom, co umí, co potřebují, za jakých podmínek mohou dobře pracovat a s čím se během své cesty setkali, otevírá se prostor pro méně stereotypní uvažování o jejich místě (nejen) na trhu práce,“ doplňuje Jessica Usov, analytička STEM.
Závěrečné výstupy projektu, zkušenosti z workshopů i doporučení pro zaměstnavatele budou představeny na závěrečné anglickojazyčné konferenci projektu, která se uskuteční dne 17. 6. 2026 na adrese Hybernská 4, v Praze. Na konferenci vystoupí zástupci STEM, partnerských organizací atempo Betriebsgesellschaft mbH a TENENET o.z., sebeobhájci i hosté z praxe, kteří se věnují zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, inkluzi a proměnám pracovního trhu.
Na konferenci zveme každého, kdo se o téma zaměstnávání lidí se zdravotním postižením zajímá či může v praxi podpořit inkluzivní zaměstnávání. Registraci na konferenci je možné provést do 31. 5. 2026 na odkazu zde.
Projekt Erasmus+ Self-advocates from among people with disabilities to promote employment si klade za cíl zvýšit šance lidí se zdravotním postižením na uplatnění na otevřeném trhu práce a přispět k jejich začlenění do běžného pracovního i společenského života.
Zmíněné workshopy probíhaly od září 2025 do dubna 2026 a byly vedeny samotnými lidmi se zdravotním postižením, tzv. sebeobhájci. Ti v nich vystupovali jako lektoři a sdíleli své osobní zkušenosti ze života i z pracovního trhu. Do workshopů byli zapojeni sebeobhájci se čtyřmi typy zdravotního postižení – zrakovým, sluchovým, fyzickým a duševním onemocněním v každé ze zúčastněných zemích.
Každý z lektorů vedl v jedné instituci minimálně osm hodin workshopů. Celkový počet zapojených organizací se v jednotlivých zemích lišil, v každé ze zemí se však workshopů zúčastnilo 100 osob, tedy celkem 300 účastníků. Před zahájením a po absolvování workshopů byli účastníci osloveni k vyplnění dotazníkového šetření, které sloužilo jako podklad pro závěrečnou evaluaci projektu.
Spolufinancováno Evropskou unií. Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.
