STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – ÚNOR 2016

V únoru 2016 hnutí ANO posílilo vedoucí pozici v žebříčku volebních preferencí před druhou ČSSD. Potvrzuje se, že příznivci ANO mají ke své straně silnější vztah a více se zajímají o politiku, než tomu je u ČSSD. Komunisté jsou na třetím místě. Na pravici nepozorujeme žádné oživení. Kromě hnutí ANO se daří SPD a Úsvitu – tyto formace zřejmě získávají protestní hlasy vázané na okolnosti migrační krize. Oproti lednu vykazují únorová data vyšší míru nejistoty.

Ve volebním modelu by koalice v únoru postavila velmi silnou ústavní většinu 140 mandátů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 9. – 16. února 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1014 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 175 tazatelů STEM (PAPI) a 129 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

(údaje za únor 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Únorový model je postaven
na předpokladu volební účasti okolo 58 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – únor 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 9/14 10/14 11/14

12/14

1/15 3/15 5/15 6/15 9/15 11/15 12/15 01/16 02/16
ČSSD 20,5 21,3 22,2 20,0 18,1 21,7 18,7 21,2 21,7 20,6 21,2 20,7 21,7 19,7
ANO 18,7 30,3 31,0 32,0 32,8 30,7 30,3 27,1 26,7 28,1 26,7 24,2 26,8 29,2
KSČM 14,9 13,5 13,4 13,8 14,0 13,3 14,6 14,9 14,7 13,6 12,8 14,1 14,1 13,6
TOP 09 12,0 7,6 8,6 6,9 8,3 7,7 10,5 8,1 9,6 6,9 9,6 8,9 6,6 6,5
ODS 7,7 6,3 6,4 7,1 7,0 5,6 6,3 6,4 7,8 6,2 8,6 8,6 8,7 7,7
KDU-ČSL 6,8 5,4 6,3 6,0 5,7 7,0 7,7 6,9 6,4 6,4 6,3 6,6 6,2 6,4
Úsvit 6,9 3,9 2,4 2,4 3,2 4,4 2,8 1,7 2,8 2,3 1,3 2,1 2,3 3,7
SPD 3,7 2,6 2,8 4,4 3,6
SZ 3,2 2,0 1,5 3,0 3,0 1,7 1,8 3,5 3,2 4,4 3,2 1,7 1,4 2,5
Piráti 2,7 3,1 3,4 4,1 4,5 3,1 3,5 3,7 3,3 2,4 3,4 3,2 2,5 1,9

Hypotetické počty mandátů v únoru 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – únor 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V únoru 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Koalice by získala 140 mandátů.
  2. Hnutí ANO vede žebříček preferencí. Náskok ANO na druhou ČSSD se ve volebním modelu zvýšil na 9 procentních bodů.
  3. Druhá ČSSD v průběhu loňského roku stáhla náskok hnutí ANO. Současná situace jí však příliš nesvědčí. Problémem je i to, že ČSSD má hodně „vlažných“ voličů a váhavých příznivců.
  4. KSČM má stabilní postavení. Její stoupenci v únoru potvrzují „skalní“ charakter podpory, který byl pro komunisty v minulosti typický.
  5. KDU-ČSL se může opřít o pevné jádro voličů, pohybuje se však dlouhodobě těsně nad prahem zvolitelnosti.
  6. Zdá se, že podpora ODS se upevňuje, strana však neláká nové příznivce.
  7. Příznivci TOP 09 mají poměrně vysoký zájem o politiku. Jsou to patrně nároční voliči, kteří nad svými politickými sympatiemi dosti váhají.
  8. V situaci strachu z přílivu uprchlíků se relativně daří oběma formacím vzniklým z Úsvitu přímé demokracie, přesto je ve volebním modelu jejich podpora stále pod pětiprocentní hranicí.
  9. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 58 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 57 %, záporně 19 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 24 % dotázaných.