STEM – VOLEBNÍ PREFERENCE – ŘÍJEN 2018

Říjnový výzkum STEM probíhal po komunálních volbách a částečně za voleb senátních. Volební kampaň i výsledky voleb se do určité míry odrazily na říjnových preferencích do Poslanecké sněmovny. Získal STAN, který překonal pětiprocentní hranici – do sněmovny by se tak dostalo osm stran. Hnutí ANO nadále jasně vede a ve volebním modelu vykazuje od voleb do PS vyrovnané výsledky. ODS a Piráti na místě druhém a třetím mají téměř shodný výsledek. Každá z nich by s hnutím ANO dosáhla na většinovou dvojstrannou koalici. Levicové strany KSČM a ČSSD nadále mírně ztrácejí. Nedaří se TOP 09.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 9. až 24. října 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1011 respondentů. Na výzkumu pracovalo 142 tazatelů STEM (PAPI) a 82 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

(údaje za říjen 2018; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

Pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění.

Říjnový model je postaven na předpokladu volební účasti okolo 57 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – říjen 2018 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Strana VOLBY 2013 02/16 05/16 12/16 03/17 06/17 10/17 VOLBY 2017 11/17 12/17 02/18 04/18 06/18 10/18
ANO 18,7 29,2 27,1 29,7 27,0 32,8 26,7 29,6 30,9 33,0 32,5 32,9 32,0 33,4
ODS 7,7 7,7 7,8 7,5 7,3 9,6 8,2 11,3 12,0 9,6 11,0 13,7 15,5 12,9
Piráti 2,7 1,9 2,6 3,3 5,5 3,8 8,1 10,8 10,4 12,2 13,3 13,5 10,2 12,6
SPD 3,6 3,4 4,7 4,0 4,4 12,9 10,6 10,0 8,7 9,5 9,0 8,6 9,6
KSČM 14,9 13,6 14,5 13,8 13,9 12,7 12,5 7,8 8,3 8,8 8,7 8,5 9,1 7,4
ČSSD 20,5 19,7 20,1 16,3 15,5 11,4 9,4 7,3 8,2 8,0 7,1 7,0 7,9 6,7
KDU-ČSL 6,8 6,4 7,1 6,9 7,6 7,4 5,8 5,8 6,1 5,4 5,2 5,4 6,3 6,4
STAN 4,1 2,2 0,9 3,7 5,2 3,9 5,2 4,0 3,9 2,7 5,3
TOP 09 12,0 6,5 7,6 5,2 6,7 5,5 5,7 5,3 4,6 4,4 4,6 3,9 4,9 2,1
SZ 3,2 2,5 2,0 1,9 2,6 2,3 2,5 1,5 1,5 0,9 1,1 0,8 0,6 1,1

Kvalitativní charakteristiky příznivců parlamentních politických stran

Znění otázek:

„Řekl(a) byste, že se o politiku zajímáte:“(podíl odpovědí „velmi mnoho“ + „středně“)

„Označil(a) byste svůj vztah k politické straně, jíž byste dnes dal(a) svůj hlas, jako:“ (podíl odpovědí „velmi silný“ + „poměrně silný“)

„Můžete říci, že se vyznáte v současném politickém dění?“ (podíl odpovědí „určitě ano“ + „spíše ano“)

 

Vývoj STRANICKÝCH preferencí STEM – září 2016 – říjen 2018 (%)

Hypotetické počty mandátů v říjnu 2018

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, odchylka orientačně činí ± 2 mandáty. Údaj je však důležitý proto, aby bylo zřejmé, že celostátní procentuální výsledek stran se do politického zastoupení promítá jen nepřímo, přes aritmetický přepočet ve volebních krajích. Hnutí ANO v tomto přepočtu například získává o 12 mandátů více, STAN o 6 méně, než by odpovídalo celostátnímu proporčnímu zastoupení.

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

  1. V říjnu 2018 by se do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dostalo osm stran. Starostové by v povolební situaci překonali pětiprocentní hranici. TOP 09 se naopak pětiprocentní hranici vzdálila.
  2. V průběhu prvního letošního pololetí ODS získávala postupně přízeň voličů. Nyní se tento trend zastavil. Zdá se, že posílila kádr kmenových voličů, ale přišla o část vlažné přízně.
  3. U Pirátů je tomu naopak než u ODS. Dokáží shromáždit třeba i váhavé příznivce, ale není pro stranu snadné je přivést k volebním urnám.
  4. Levici se příliš nedaří. Pokles preferencí u ČSSD je dlouhodobý a v menší intenzitě pokles zaznamenáváme také u komunistů.
  5. SPD svoji pozici stabilizovala. Stabilní výsledky vykazuje také KDU-ČSL.
  6. Za rok od voleb tak po přepočtu na mandáty u hlavních stran vidíme jen dílčí změny, žádné velké zvraty. Mandáty TOP 09 šly nejvíce ve prospěch ANO a Pirátů.
  7. Při dotazu, zda se respondenti chtějí zúčastnit poslaneckých voleb, odpovědělo kladně 57 %, záporně 26 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 17 % dotázaných.